Výsledky vyhledávání pro dotaz české

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Zrcadlový labyrint a kaleidoskopické kino – Imaginarium v centru Prahy

Možná při toulkách Prahou zamíří vaše kroky do centra. Možná se projdete po Václavském náměstí,  a možná dojdete až na Můstek. Pokud vaše cesta nabere směr právě sem, určitě nevynechejte zrcadlový labyrint. Ten se totiž skrývá právě na adrese Na Můstku 3.Návštěvníky tohoto na první pohled nenápadného muzea čeká nevšední zážitek v podobě bludiště, ve kterém se vás bude snažit zmást více než 80 zrcadel. Bludiště je záměrně navrženo tak, aby zrcadla svým vzájemným odrazem vytvořila efekt nekonečných chodeb. Člověk polapený v labyrintu tudíž přesně s jistotou neví, jakým směrem se v bludišti vydat.Pokud jste si mysleli, že po zdolání bludiště budete vítězi, není tomu úplně tak. Očekává vás totiž další, složitější úkol, a to proplést se labyrintem číslo dva. Tento je však z čirého skla, což orientaci v prostoru ještě více ztěžuje. Naprosté soustředění je tedy na místě. Pokud by se vám však přece jen stalo, že do některého ze skel narazíte, nic se nestane. Všechna skla jsou bezpečností a nárazům zmatených návštěvníků odolají.Na konci zdánlivě nekonečného labyrintu čeká odměna – kaleidoskopické kino. Někteří čtenáři jistě dětské kukátko s tisíci barevnými korálky pamatují ze svých dětských let. Na stejném principu funguje i kaleidoskopické kino na Můstku. Pomocí soustavy zrcadel a zadní projekce prezentuje kino filmové záběry tak, aby při pohledu vznikla veliká trojrozměrná koule.Přijďte si do jednoho z největších zrcadlových labyrintů v České republice otestovat svou orientaci v prostoru, a vrátit se do dětství prostřednictvím kaleidoskopu.

Pokračovat na článek


Zámek Hrádek u Nechanic – jeden z nejmladších zámků v Čechách

 roce 1829 zakupuje rod Harrachů sádovské panství spolu s Nechanicemi od rodu Schafgotschů. Na takzvaném Lubenském vrchu se pak rozhodli nechat vystavět zámek. V roce 1839 započínají stavební práce na novém reprezentačním a letním sídle hraběcího rodu Harrachů. Člověk, který učinil rozhodnutí nechat sídlo vystavit, byl František Arnošt, hrabě z Harrachu. Ten byl významným představitelem jilemnické rodové linie. Stavební práce na zámku byly finálně dokončeny v roce 1857 a lesk a sláva hraběcího rodu Harrachů se vtiskla do nového zámku nesoucí jméno Hrádek u Nechanic. Chytří si tedy jednoduše spočítají, že zámku je pouhých 160 let. Přesto však na Vás na nechanickém zámku dýchne atmosféra starých časů. Hrádek u Nechanic je poslední velkou novostavbou svého druhu u nás a zároveň jedním z prvních zámků oděných do romantického novogotického hávu. KAMENNÝ MOTÝL NA ZELENÉ PLÁNI ANEB KOUSEK ANGLIE V ČECHÁCHStavební práce svěřili majitelé mladému vídeňskému architektovi Karlu Fischerovi, který se podílel i na výzdobě a vybavení interiéru. Jako předloha pro stavbu romantického zámku posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem Edwardem Buctonem Lambem  ve stylu tudorské gotiky. Lamb se nechal inspirovat návrhem přestavby anglického zámku Crewe Hall.  Karl Fischer si pak Lambovi plány poupravil.„Zámku je často přezdíváno Malá Hluboká.“Architektům byla do jisté míry ponechána volná ruka v jejich práci. Zámek měli totiž vystavět na zelené louce, zelené ploše. I proto zde mohla být dodržena dispozice typická pro stará anglická sídla 16. a 17. století. Snad i z tohoto důvodu má zámek na české poměry velmi neobvyklý půdorys. Připomíná totiž motýla s rozevřenými křídly. Možná jste tedy už zaslechli jednu z přezdívek hradu – kamenný motýl. Mezi návštěvníky je však více rozšířen název Malá Hluboká.V roce 1844 souběžně se stavbou zámku pak Harrachové pověřují zahradního projektanta L. Krügera úpravou okolního lesa. Společně se zámkem se tak mění i jeho okolí, a to konkrétně v krajinářský park, oboru a bažantnici. A že byl pozemek hraběcího rodu Harrachů opravdu rozlehlý dokládá i fakt, že pouze zmiňovaná bažantnice dosahovala výměry 200 hektarů. TAJEMNÁ POVĚST, MASKOVANÉ DVEŘE A TAK TROCHU ZVLÁŠTNÍ KŘESLONa vybavení zámeckých interiérů Harrachové rozhodně nešetřili. Kromě vybavení dle návrhu Karla Fischera, zhotoveného v převážné míře místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti.Zámek Hrádek u Nechanic ukrývá 117 pokojů. Jedním z nich, a vlastně také prvním, který při prohlídce zámku navštívíte, je Rytířský sál. Stojíte před velkými, zdobenými dveřmi do Rytířského sálu. Dveře se otevírají a vy za doprovodu hudby vstupujete do bohatě zdobené, honosné místnosti. Právě díky dobové hudbě se přenesete do časů, kdy brnění, které si v sále prohlédnete, bylo nedílnou součástí každého šlechtice. Z obrazů, jež místnost zdobí, na vás shlížejí významní členové rodu. K sálu se však váže také zvláštní a tak trochu strašidelná pověst. Podle ní se na jinak tichém Hrádku ozývají tajemné zvukové úkazy, kdykoli má někdo z rodiny zemřít.Za nejkrásnější místnost celého zámku je však považován sál Zlatý. Podle čeho dostal tento sál své jméno poznáte ihned, jak překročíte jeho práh. Stěny pokrývají tapety ze 17. století. Vyrobeny byly z telecí kůže a dovezeny z Belgie. Do kůže se pak razil ornament, který byl následně pozlacen, postříbřen, kolorován. Tapety sloužily nejen jako dekorace, ale také jako tepelná izolace. Zajímavostí je, že na jeden plát tapety bylo zapotřebí kůže z jednoho telete. Tapetových, čtvercových plátů je pak v celé místnosti na 150. ZAPOMENUTÝ ŽENICHNad dubovým schodištěm, jež vede do pánské části zámku, visí jedna ze 3 existujících kopií renesančního obrazu Diettrichsteinská svatba. Ta se konala v roce 1515, a váže se k ní poněkud kuriózní historka. Původně na něm totiž nebyl namalován ženich. Když si tento nedostatek malíř uvědomil, bylo už pozdě. Na čestném místě, u stolu, nebylo pro ženicha místo. Malíř tedy zapomenutého domaloval úplně doleva k rámu jako pána v zeleném plášti.Harrachové chtěli, aby Hrádek u Nechanic působil starobylým dojmem. Jediná místnost v novogotickém stylu je pracovna samotného hraběte. Právě zde můžeme obdivovat jednu z nejkrásnějších řezbářských prací na zámku, a to skříň, kterou místní řemeslníci vyráběli údajně 10 let. Po důkladnějším prozkoumání však zjistíme, že se zas až tolik o skříň nejedná. Jde totiž o dveře, a to velmi dobře maskované dveře, které vedly na toaletu hraběte. NĚKOLIK DVĚŘÍ, ALE JEN JEDEN KLÍČPánská část zámku je důmyslně oddělená od části dámské, a to hned 2 dveřmi. Aby bylo zajištěno soukromí obyvatel v jednotlivých apartmá, byly dveře dvojité. Ke každým dveřím pak existoval pouze jeden klíč. Bez vzájemné domluvy se tedy dveře používat nedaly.Největší kuriozitou zámku je však křeslo, které odpočívá v salonu hraběte. Křeslo je houpací, má pohyblivé opěradlo, podložku na nohy a svým tvarem připomíná jednu velmi neoblíbenou věc, která v mnohých z nás vyvolává pocit strachu. Sedí se v něm pohodlně, avšak má to jeden háček. Pokud to osoba v křesle sedící s lenošením přehnala a dostala se do polohy v leže, nebylo snadné se z této polohy dostat svépomocí. Sám hrabě si dokonce často musel na pomoc zavolat služebnictvo. Uhodli jste, že křeslo má tvar pohřební rakve?ZÁMECKÝ PARK GOLFOVÉ VYŽITÍNedílnou součástí romantického zámeckého sídla byl přírodně – krajinářský park.Romantické parky kladly důraz na sblížení člověka s přírodou. První parky tohoto typu vznikaly okolo roku 1720 v Anglii. U nás první takový park založil Jan Rudolf Černín v Krásném Dvoře okolo roku 1779. Brzy následoval park ve Veltrusích, založený roku 1785 Janem Rudolfem Chotkem. Nejznámějším parkem tohoto typu je lednicko – valtický areál budovaný od roku 1790 Liechtensteiny.Zámecký park na Hrádku u Nechanic byl založen původně na rozloze 29 hektarů. Dnes má park rozlohu asi 18 hektarů. Základ parku tvoří rozlehlá louka s kulisami stromů a vklíněnými lesy. Přístupovou cestu k zámku pak lemuje lipová alej. Parkem také vede okružní cesta, která návštěvníkům naskytne malebné pohledy na zámek. Na zámecký park pak dříve navazovala lovecká obora o rozloze 412 hektarů.V roce 1995 v prostorách zámeckého parku vzniká golfové hřiště s 9 jamkami. Na své si přijdou ostřílení golfisté, i úplní začátečníci, kteří mohou využít tréninkového centra pro začínající golfisty.KDYŽ SE NA ZÁMKU OBJEVILA VEČERNICEZámek je jako vystřižený z pohádky. Proto není divu, že se stal oblíbenou destinací filmařů.  Třeba režisér Václav Vorlíček tu v roce 1978 natočil krásnou českou pohádku Princ a Večernice. V roli Večernice se nám tehdy představila Libuška Šafránková, která se na zámek vrátila znovu v roce 1990 při natáčení seriálu Náhrdelník. Z pohádek pak můžeme dále jmenovat například Aničku s lískovými oříšky. Zavítal sem i Jan Svěrák s filmem Tmavomodrý svět. Zámek je však oblíben i režiséry zahraničními. Proto Hrádek u Nechanic přivítal také filmařské návštěvy z Ruska, Velké Británie i Ameriky.

Pokračovat na článek


Slovanský klášter Karla IV – Emauzský klášter

Ambicím českého krále a císaře říše římské Karla IV vděčíme za to, že vyrostlo Nové Město pražské a v něm našly své místo i působivé církevní stavby. K nejvýznamnějším patřil klášter slovanských benediktinů, kterému se začalo říkat na Slovanech nebo také Emauzy.Jen na vysvětlenou. Původně se klášter nazýval na Slovanech, protože zde působili řeholníci, které Karel IV zřejmě povolal z Dalmácie a Chorvatska. Název Emauzy má prý původ z času vysvěcení kláštera v roce 1372, kdy se předčítala část evangelia o zjevení Ježíše Krista učedníkům cestou do Emauz, a toto biblické jméno se ujalo.Na Novém Městě pražskémEmauzský klášter se nachází jen pár roků od Karlova náměstí. V době nejslavnějšího z Lucemburků se ale nazývalo Dobytčím trhem. Na počest Karla IV bylo přejmenováno až v roce 1848. Co se nezměnilo, je rozloha náměstí. Díky velkorysému urbanistickému plánu, podle kterého bylo postaveno Nové Město pražské, zůstává největším v České republice. A dnes se ještě může pochlubit tím, že tudy vede nejvíce tramvajových linek v Praze. Společně se stanicí metra je to místo městskou dopravou výborně dostupné.  Na druhé straně i hodně hlučné. Stačí ale projít jižní částí Karlova náměstí a vydat se Vyšehradskou ulicí dolu směrem k Albertovu. Asi po sto metrech projdete branou do Emauz a ocitnete se rázem v oáze klidu. Orientační tabulky vás bezpečně zavedou až ke vchodu do klášterních prostor, které byly v roce 1990 opět navráceny benediktinům. A tak jsem se vydal na asi hodinovou prohlídku míst, kde se zachovaly jedny z nejkrásnějších středověkých interiérů z doby Karla IV.Remešský evangeliářZ historických pramenů se ví, že klášter s chrámem sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie založil Karel IV dne 21. listopadu 1347 pro řád slovanských benediktinů. V době Karla IV šlo o jediný slovanský klášter a centrum vzdělanosti ve staroslověnském jazyce v západní Evropě. Klášter se brzy stal jedním z významných center vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka najdeme třeba mistra Jana Husa či Jeronýma Pražského a vznikla zde například řada iluminovaných literárních skvostů, ke kterým patří i tzv. Remešský evangeliář. Ten přes Cařihrad doputoval až do Francie, kde se stal součástí korunovačního královského pokladu.Evropská gotická raritaNejcennějším místem Emauzského kláštera je dnes jeho ambit, nebo také křížová chodba. V šedesátých letech 14. století byl vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s náměty z Nového a Starého zákona. Jde o jednu z nejvzácnějších památek české gotiky. Ambit je vyzdoben párovou malbou, která zobrazuje výjevy z obou zákonů. Je to druh fresky, která je evropskou raritou.  Autory fresek jsou nám dnes už neznámý Mistr emauzského cyklu, dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. Při procházce ambitem můžete vstoupit v jeho jižním křídle také do refektáře, na východní straně do Císařské kaple a v severním rohu  je vchod do kostela. Trojlodní stavba na první pohled asi každého překvapí svojí mohutností a také tím, jak působí moderně. Chrám ke cti sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie má některé architektonické prvky, které naznačují, že je zřejmě dílem stavební hutě, kterou vedl Matyáš z Arrasu. Kostel, který byl bez věží, se stavěl pětadvacet let a ve své době byl největším v Praze. Vejde se sem až dva tisíce lidí.Působivá moderní dominanta Za husitských válek klášter přešel na stranu kališníků, a tak nebyl poničen. V 17. a 18. století se uskutečnily barokní úpravy, při kterých chrám dostal dvě věže, a současně klášterní budově přibylo jedno poschodí.  Koncem 19. století pak Emauzský klášter přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby. Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 byl ale areál prakticky zničen. Poválečná rekonstrukce trvala hodně dlouho. Nejprve byly opraveny gotické fresky a pak i kostel, který dostal nové architektonické řešení střechy a věží.  Jde o návrh Ing. arch. F. M. Černého, který přišel se zcela moderní konstrukcí. Kostel tak dostal působivou dvaatřicet metrů vysokou skořepinovou dominantu s bílého betonu zakončenou dvěma čtyřmetrovými zlatými špicemi. Jen pro zajímavost jejich výška od země je 52 m a na pozlacení se spotřebovalo 1,3 kg čtyřiadvacetikarátového zlata. A na své místo do levého rohu vedle oltáře se vrátila i socha sedící Matky Boží Montserratské, která při bombardování jako zázrakem nebyla poškozena. Po prohlídce určitě stojí za to obejít klášter na stranu k Vltavě, kde se z terasy otevírá hezký pohled na řeku a její nábřeží.

Pokračovat na článek


Muzeum Boženy Němcové v České Skalici – životní příběh velké spisovatelky

Malebná Česká Skalice ukrývá hned několik pokladů. Jedním z nich je nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po nejznámější české spisovatelce Boženě Němcové. Pozůstalost věnovala do rukou českoskalického městského muzea její dcera v roce 1919. Muzeum se poté začalo více a více soustředit na osobnost a dílo Boženy Němcové. V roce 1931 pak bylo slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. Ve dvou muzejních areálech se tak návštěvníci mohou detailně seznámit s osobností české spisovatelky a projít si její životní cestu od narození až do Boženina skonu.V první části expozice vás čekají Boženina nejznámější díla přeložena do několika světových jazyků. Můžete zde tak najít například dílo Babička v italštině, francouzštině nebo třeba také japonštině a čínštině. Několika překladů se dostalo také knize Pan učitel, kde spisovatelka popisuje svá léta ve školní lavici. V další části expozice se pak prostřednictvím textů, dopisů a fotografií přenesete do Boženina života. Začátek expozice vám představí spisovatelčiny rodiče, postupně se pak pročtete k jejímu dětství, později manželství, myšlenkám o napsání knihy, jejím dětem, radostem i rodinným problémům.Součástí expozice je také nedaleká Barunčina škola, kde spisovatelka trávila svá školní léta, a kde vyučoval právě ten pan učitel, o kterém později napsala oblíbenou knížku. Součástí expozice Barunčiny školy je mimo jiné seznam nejvzornějších žáků, takzvaná zlatá kniha. Co myslíte? Najdete v ní Boženu Němcovou, tehdy ještě Barunku Panklovou?Zavítejte do České Skalice a poznejte detailně život naší nejznámější české spisovatelky.

Pokračovat na článek


Letohrádek Hvězda – šesticípý unikát v oboře na Bílé Hoře

Les zvaný Malejov, který od 10. století patřil do majetku Břevnovského kláštera, získal na počátku 16. století král Ferdinand I. Habsburský a roku 1534 zde založil oboru. Přímo uprostřed obory nechal jeho syn Ferdinand Tyrolský vybudovat v letech 1555–1556 letohrádek v podobě šesticípé hvězdy. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy, nebo také hexagram, symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie. Letohrádek v renesančním stylu měl sloužit jako lovecký a odpočinkový zámeček šlechty. V roce 1785 se císař Josef II. rozhodl využívat letohrádek jako muniční skladiště, které zde bylo až do roku 1874.Po důkladné rekonstrukci v roce 1952 se veřejnosti brány letohrádku opět otevřely, a návštěvníci tak mohli zavítat do Muzea Aloise Jiráska. Další rekonstrukce pak proběhla v letech 1986 – 2000. V současné době zde spravuje sbírky Památník národního písemnictví. Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury, pořady, koncerty, konference a společenské události.Obora, která dříve sloužila pro zábavu šlechty, se nyní stala místem pro relaxaci, projížďky na kole či příjemné procházky a to v každém ročním období. Zakončete svou procházku v letohrádku Hvězda a prohlédněte si tak unikátní šesticípou architektonickou perlu, která byla zařazena na seznam národních kulturních památek.

Pokračovat na článek


Kostnice v Sedlci

Na dvě stě padesát tisíc návštěvníků zamíří každoročně do kostnice v podzemní kapli Hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Z pohledu zájmu turistů se jedná o jedno z nejvyhledávanějších míst u nás, které láká do středních Čech unikátní výzdobou z lidských kostí a lebek.Jde o dílo Františka Rinta z druhé poloviny 19. století, kdy Hřbitovní kostel po zrušení klášterů císařem Josefem II patřil pomalu už sto let Schwarzenbergům z orlické větve. Než ale vstoupíme po schodech do podzemních prostor kostnice, stojí za to si připomenout něco z historie tohoto místa.Elegantní gotika na svatém poliGotický Hřbitovní kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého opatství, které v Sedlci založil už ve 12. století Miroslav z Markvartic. Samotný kostel byl postaven mnohem později. Doba jeho vzniku ale není nikde doložena. Zřejmě začátkem, nebo koncem 14. století. Šlo o tak zvaný karner, tedy patrovou stavbu s kaplí v patře a kostnicí v přízemí. Zajímavé na ní kostelíku je, že postrádá typickou cisterciáckou strohost, a naopak ukazuje eleganci a jemnost, které řadí právě tento kostel k mimořádným památkám a potvrzuje význam sedleckého hřbitova.Za vzor zřejmě sloužily podobné stavby v Jeruzalémě, protože podzemní kaple v Sedlci je dost podobná té na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbívání poutníci. Při diplomatické misi do Jeruzaléma tak dostal jeden ze sedleckých opatů nápad. Z hakeldamského pole přivezl hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově v Sedlci. Tím se toto místo stalo svatým polem, dokonce nejstarším ve střední Evropě, a to vyvolalo obrovský zájem být pohřben právě zde. Nejvíce nebožtíků přibylo po moru roku 1318, kdy zde bylo pochováno na třicet tisíc mrtvých. Dalších deset tisíc tady pohřbili za husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století se kosti nebožtíků skládaly do kaple a kolem ní a podle dochovaných záznamů je poloslepý mnich seskládal v pozemní do velkých pyramid.Nápaditý řezbář z České SkaliceS obnovou kláštera na začátku 18. století, kterou připravil opat Snopko, se pozornost soustředila i na Hřbitovní kostel. Prací se ujal slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichl, který kostelík staticky zajistil tím, že vestavěl štít mezi věže, a ještě přidal přístavbu západní předsíně, kterou dnes vstupujeme. Po schodech dolů se vchází do kostnice, vpravo stoupají schody do kaple. Santini ale neopomenul ani interiér a připravil návrhy na výzdobu z kostí.Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenbergů. Jejich stavební mistr a řezbář František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě úpravu podzemní kaple a pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid vyzdobil interiér, kde nechybí majestátní lustr, svícny, obrazce na stěnách, obří pohár a také Schwarzenberský znak. Nebyla to rozhodně snadná práce, protože kosti, které Rint použil k výzdobě, nejprve dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Jeho dílo dnes přijíždějí obdivovat návštěvníci z celého světa a jsou z Kostnice nadšeni. 

Pokračovat na článek


Železniční muzeum Českých drah – Lužná u Rakovníka

Železniční muzeum Českých drah bylo založeno dne 1.7.1999. Tomu předcházelo: Výtopna Lužná – Lišany, která vznikla pro potřeby Buštěhradské dráhy Kladno – Chomutov v roce 1871. Byla postavena naproti staniční budově a její součástí byla také vodárna (tato budova stojí dodnes a je součástí muzea). V roce 1924 byla zprovozněna výtopna nová s opravárenskou halou, rotundou a dalšími objekty nutnými k provozování železniční dopravy. Provoz byl ukončen v roce 1996, areál byl využíván spolky zabývajícími se historií železniční dopravy.  Dne 1.7.1999 převzaly objekt opět České dráhy a zřídily zde železniční muzeum.  V lednu 2009 vzniklo Depo historických vozidel a muzeum se stalo jeho součástí. Několikrát do roka se zde pořádají tematické akce, jízdy historickými vozidly, parní i motorové trakce a populární dětský den.  V Železničním muzeu je cca 25 parních, 15 motorových lokomotiv a asi 50 vozů osobních a nákladních. Počty vozidel se mění, při akcích je možno vidět vozidla, která jsou jinak deponována mimo Lužnou. Depu historických vozidel patří veškerá historická vozidla v majetku Českých drah.  O víkendech se mohou návštěvníci svést na úzkokolejné železnici, která se zde také provozuje.

Pokračovat na článek


Vyšebrodský poklad

Když navštívíte cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, je to jakoby se na malou chvíli zastavil čas. Ten neúprosný čas, který Vás neustále nutí vytvářet stále nové a nové hodnoty, nejen v práci, ale i v osobním životě, protože máte strach, aby Vám něco neuteklo. Ne vždy je podle mě dobře se zarytě snažit dosáhnout svého vysněného „štěstí.“ Mnohem důležitější je umět se v dnešní hektické době zastavit, vychutnávat si líbezný zvuk poklidného ticha. Není to jen pokladnice naší historie, ale i místo kde se můžete alespoň na malou chviličku poklidně zastavit. Pojďte tedy s námi navštívit perlu Vyššího Brodu.U zrodu kláštera stála významná osobnost rodu Vítkovců a jedné z jeho rodových větví Rožmberků, Vok z Rožmberka, který se stal fundátorem kláštera v roce 1259. Podle legendy Vok z Rožmberka zatoužil navštívit malou kapli, stojící na místě dnešního klášterního hřbitova, protože se v ní nacházel uctívaný obrázek Matky Boží Sedmibolestné, avšak aby dosáhl svého toužebného přání, musel překonat řeku Vltavu. Naneštěstí takto učinil v době, kdy byla Vltava značně rozvodněná a Vok z Rožmberka v ní téměř utonul. Díky své víře a příslibu, že pokud přežije, nechá postavit v nedalekém okolí klášter, přežil a dostalo se mu pomoci ze shora. Přes anděla, matku boží se mu podařilo dostat se na břeh z rozbouřených vod a svůj slib dodržel.Pokud chcete navštívit cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, máte možnost si vybrat ze dvou prohlídkových tras. Ta první je zaměřena především na klášterní kostel, obrazovou galerii, knihovní chodbu, filosofický sál a teologický sál. Za zmínku rozhodně stojí například filosofický sál, který společně s druhým sálem teologickým představuje nádherné prostory, zdobené tematickými freskami. Jedná se o třetí největší klášterní knihovnu v České republice a není se čemu divit. Nachází se zde přes 70.000 svazků v několika světových jazycích. Samozřejmě mezi dominující jazyky patří zejména němčina nebo latina, avšak své zástupce čeština, řečtina a mnohé další. Nejstarší rukopisy, které jsou v klášterní knihovně uschovány, zasahují až do roku 765, což je velmi úctyhodné a ne každá klášterní knihovna se takovými unikáty může pyšnit. Nosným kamenem druhé prohlídkové trasy je Závišův kříž, relikvie byzantského původu, jedinečná národní památka představující skvostnou práci zlatnického umění. Tento 70 cm vysoký unikát, je protkán pestrou škálou drahokamů a obrovských perel a jedná se o skutečný poklad vyšebrodského kláštera. Říká se, že v nitru tohoto skvostu je ukrytý kus dřeva s pravého Kristova kříže.

Pokračovat na článek


Ráj klobás

Pokud budete mít někdy cestu do okresu Znojmo, nezapomeňte si do navigace zadat obec Pavlice, protože o takový zážitek, který doslova „zakusila“ naše redakce, byste určitě neradi přišli. V obci Pavlice sídlí místní mistr uzenář, pan Jaromír Novák, a my vás zveme na malou ochutnávku do jeho ráje klobás.Hned při příchodu do prodejny, vlastně ihned při prvním nadechnutí, budou vaše chuťové pohárky doslova na pokraji extáze, a to díky všudypřítomné omamné vůni chutných uzenin. Ovládne vás nekontrolovatelná touha vše v okruhu několika metrů vykoupit a odvést si veškeré produkty co nejdříve domů. Druhé pomyslné šílenství vzniká ochutnáním prvního lahodného kousku jakékoli klobásy, protože pro pana Nováka je především důležité, aby jeho zákazníci věděli, co jim chutná a měli představu o produktu, který si v této provozovně zakoupí.Veškeré výrobky jsou zhotovené pouze z masa jednotlivých kusů zvířat a přírodního koření, které pro firmu připravuje certifikovaný dodavatel, a to přesně podle jejich konkrétních požadavků. Jaromír Novák podotýká, že každý jeho výrobek je chuťově jiný a nezaměnitelný. Vyrábí spoustu výrobků s různými příchutěmi, které dávají konečnému produktu charakteristickou chuť i vůni. Dalo by se pomalu říct, že se jedná o určitou formu alchymie. Všech stádií výroby se totiž účastní ostatní zaměstnanci firmy, avšak co se týče samotného dochucování, tak to pan Novák nesvěří nikomu jinému, jen sám sobě. Celkem tato malá rodinná firma vyrábí okolo 100 druhů jednotlivých výrobků, z nichž některé patří do nabídky stálé a jiné se obměňují například podle dostupnosti, svátků nebo na přání zákazníků.Při vstupu do prodejny vás určitě zaujme opravdu obdivuhodná sbírka mysliveckých trofejí, kterých je tam vystavených na několik desítek a slouží k výzdobě prodejny. Pan Novák je totiž vášnivým myslivcem a s hrdostí může říci, že vystavené exponáty, jež jsou v uzenářství k vidění, jsou především jeho zásluhou, na což je opravdu hrdý. Sám ještě dodává, že část jeho trofejí byla ulovena kulovnicemi z České zbrojovky, kterých tento hrdý lovec vlastnil několik.. Pro mnohé zákazníky, zejména neznalce, slouží tyto trofeje také jako vodítko při koupi daného produktu a pro ty nejmenší i jako ukázka místní fauny.

Pokračovat na článek


České Švýcarsko

Sice u nás v Česku nemáme takové přírodní památky, jako jinde ve světě, ale přeci jen se zde najde několik míst s překrásnou přírodou. Jedním z nich je Národní park České Švýcarsko, který se rozkládá na severu na hranicích s Německem. NP byl vyhlášen v roce 2000 a hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary. Najdeme zde skalní věže, brány, stěny, rokle a města, jež vznikly v období čtvrtohor. Nejznámějším skalním útvarem Českého Švýcarska je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.V Českém Švýcarsku jsme strávili dva dny a jako výchozí bod jsme zvolili Děčín. Jedná se o větší město, které má samo o sobě co nabídnout. Děčín se nám moc líbil a panoramata okolo byla opravdu úžasná. V Děčíně si můžete prohlédnout Zámek Děčín, který je umístěný na skále a pyšní se krásnými zahradami a chovem pávů. Dále je Děčín známý především svými mosty. Najdeme zde Staroměstský kamenný most a jedinečný řetězový most Dr. Tyrše. V Děčíne jsme byli ubytovaní v Zámecké Sýpce přímo u zámku a hned v centru. Ubytování můžeme jen a jen doporučit. Super cena (250 Kč/osoba/noc), čisto, zdarma Wi-Fi, společná kuchyňka s ledničkou a non stop recepce. První den jsme měli naplánovanou asi 25 km dlouhou túru, která měla být završena u Pravčické brány. Vstali jsme brzy ráno, abychom vše stíhali a vyrazili vlakem na poslední zastávku v ČR - Dolní Žleb, kde jsme se chtěli nechat převézt přívozem přes Labe a poté pokračovat po druhé straně řeky na vyhlídku Belvedér. Bohužel byla velká sucha a přívoz nebyl v provozu. Museli jsme se tedy vrátit vlakem zpět do Děčína a na druhou stranu dojet autobusem. Ještě jsme nic neušli a už jsme měli dvouhodinové zpoždění. Autobusem jsme se poté svezli až přímo k vyhlídce Belveder (zastávka Labská Stráň, 27 Kč/osobu), která nás zabavila na dobrou půl hodinku. Výhled byl opravdu krásný! Poté jsme již šli pěšky (po zelené) k Suché Kamenici do Hřenska. Suchá Kamenice je malý potok plný balvanů, který je unikátní v tom, že přes léto je většinou vyschlý. No, zrovna nebyl. :-D Cesta trvala asi hodinku a asi v půlce začal velký liják. Byli jsme celí promrzlí, zmoklí, otrávení dopoledními komplikacemi a měli jsme chuť se vrátit zpět do Děčína a nechat túru na jindy. Naštěstí nás ale zachránil malý penzion, kde jsme si dali rozpustné kafčo za 15 korun a česnečku a mezitím nám oblečení uschlo a my získali opět chuť chodit. Než jsme došli do Hřenska (po červené), dokonce vysvitlo sluníčko a my byli šťastní, že jsme to nevzdali. V Hřensku začíná stezka soutěskami (rozcestník Hřensko - hotel Klepáč, poté po žluté), která byla opravdu perfektní. Nádherná příroda a v rámci možnosti i klid od turistů. Cesta se nám velmi líbila. Došli jsme až k Edmundově soutěsce, přes kterou se dá dostat pouze převozem. Cesta po vodě je dlouhá asi 1 km a pan převozník nás u toho neustále bavil různými historkami. Převoz vychází na 80 Kč pro dospělého, 40 Kč děti do 15 let. Otevřeno je denně 9.00 – 18.00. Pro zájemce cesta soutěskami pokračuje k další, Divoké, soutěsce, my se ale vydali již jinudy k Pravčické bráně (po zelené až k rozcestníku Mezní Louka, poté po červené až k samotné Pravčické bráně). Cesta byla dlouhá asi 6 km a po překonání výškového rozdílu jsme se většinu cesty kochali krásnou přírodou a pískovcovými útvary. K Pravčické bráně jsme dorazili kolem páté hodiny večer. Pravčická brána je opravdu majestátná a je symbolem NP, nicméně vstup 75 Kč pro dospělého nám přišel trochu přehnaný. Studenti a děti 25 Kč. Otvírací doba denně 10.00 – 18.00.Zpět do Děčína jsme využili opět autobusové dopravy (zastávka Hřensko, Pravčická brána, 27 Kč/osoba). Další den jsme vyrazili do Jetřichovic a z nich poté na Malou Pravčickou bránu a zříceninu hradu Šaunštejn ze 14. století. Od zastávky autobusu (Jetřichovice, Vysoká Lípa, rest., 40 Kč/osobu) to bylo asi 1,5 km, takže příjemná procházka (po žluté, následně po červené). Hrad Šaunštejn, neboli Loupežnický hrad, nás docela překvapil, jelikož se nejednalo o hrad, nýbrž vysoké skály plné žebříků a zábradlí, kde chodili lidé a obdivovali krásy okolí. Cesta nahoru byla docela adrenalinovým zážitkem, ale za ten krásný výhled určitě stála. Poté jsme již pokračovali trošku náročnějším terénem k Malé Pravčické bráně. Brána samotná nebyla nic moc, obzvlášť ve srovnání s její větší sestrou, ale jako procházka dobrý. Poté jsme se vrátili zpět do Jetřichovic a vydali se k Dolskému mlýnu (po žluté, následně po modré). Terén byl docela šílený, obzvlášť pak cesta zpátky. Dolský mlýn je zřícenina mlýnu z 16. století. Známý je Dolský mlýn i z pohádek – můžeme ho vidět například v Pyšné princezně a v Pekle s princeznou. Mlýn se nám moc líbil a byl opravdu fotogenický, radost pohledět. Navštívili jste někdy České Švýcarsko? Co se vám zde líbilo a co vás naopak zklamalo?Podělte se s námi v komentářích... :-)

Pokračovat na článek


Hora Říp

Při naší cestě do Českého Švýcarska jsme se zastavili v Roudnici nad Labem, kde byla naším cílem Hora Říp. Horu Říp jistě nemusíme představovat, a tak jsme se i my rozhodli, že jako správní Češi bychom měli Říp zdolat. Na vrcholu Řípu se nachází románská rotunda sv. Jiří a samotný Říp je památné místo české historie, kam podle pověsti přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Hora Říp leží necelých 6 km od samotné Roudnice nad Labem a ta leží asi 35 km od Prahy. My se sem svezli přímým vlakem a pak už vyrazili po modré turistické značce. Jako první narazíte na Kratochvílovu rozhlednu, která je zdarma a nabídne Vám pohled na město a především na Lobkowiczký zámek. Následovala příjemná cesta, která vedla klidnou přírodou kolem polí a ke konci se napojila na asfaltovou silnici a terén začal stoupat. Když jsme vyšplhali úplně nahoru, byli jsme docela překvapení, jak náročná cesta byla. A hlavně dlouhá. Jelikož jsme na to měli jen půl dne, tak to bylo docela vyčerpávající. Nahoře na Řípu se nachází restaurace, románská rotunda sv. Jiří a krásné vyhlídky na okolí.

Pokračovat na článek


Zámek Hluboká

Hluboká je dle našeho názoru jeden z nejkrásnějších zámků v České republice. Zámek je v dnešní podobě teprve krátce, ale jeho vnější podoba, interiéry a obrovské parky jsou božské. Pokud zavítáte do jižních Čech, určitě doporučujeme prohlídku zámku nevynechat. Navíc se zámek Hluboká nachází jen pár kilometrů od jihočeské metropole - Českých Budějovic. Zámek Hluboká je dalším zámkem v Jihočeském kraji, který jsme navštívili během naší dvou týdenní cesty. Doprava vlakem je velmi omezená a vlakové nádraží je od zámku ještě pořádný kus cesty. Doporučujeme proto zvolit autobus nebo ještě lépe auto. Zámek určitě nepřehlédnete, je opravdu majestátný. Velmi se nám líbila celková organizace a prostředí uvnitř zámku, kde jako velkou výhodou shledáváme skříňky, kde si může kdokoli nechat batohy či jiná zavazadla. My toho využili, jelikož jsme přišli akorát poté, co odešla prohlídka, a museli jsme hodinu čekat na další. Mezitím jsme si prošli část parku a zahrady. Parky jsou opravdu obrovské, nicméně žádné extra úpravy nečekejte, upravená část je pouze v zahradách bezprostředně u zámku. Prohlídka se nám líbila, bohužel náš průvodce byl trošku zvláštní a ne příliš sympatický pán, což určitě ubralo na dojmu. Ale i tak byl zámek moc pěkný a prohlídka trvající asi 60 minut stála za to. Vstupné je 150 Kč pro dospělé a 100 Kč pro děti/studenty. Otevírací doba v sezóně denně 9.00 až 17.00. Byli jsme zde kolem poledne, a tak jsme se rozhodli dát si něco dobrého k snědku. Na náměstí jsme při cestě k zámku viděli Čínskou restauraci, ale při cestě zpět nám padla do oka denní nabídka před Hotelem Štekl přímo u zámku, kde měli meníčko i s polévkou za 99 Kč. Řekli jsme si, že to tedy zkusíme. Celý hotel i s restaurací je veden v „zámeckém stylu“ a to samé platí i o zahradě. Prostředí bylo opravdu moc krásné. Jídlo bylo dobré, ale že bychom byli nějak nadšení se říct nedá. Normální ceny jídel zde byly docela vysoké, takže bychom čekali o trochu lepší i samotné jídlo.

Pokračovat na článek


Lipno

Vodní nádrž Lipno je největší vodní plochou v České republice a je oblíbenou letní destinací mnohých Čechů i zahraničních turistů. Lipno nabízí několik možností, jak strávit volný čas za jakéhokoliv počasí. Pokud vyrazíte na výlet právě sem, určitě se nebudete nudit. Největším lákadlem je aktuálně Stezka korunami stromů, která je ojedinělou atrakcí v České republice. Jedná se o dřevěnou stezku v korunách stromů, která nabízí adrenalin a krásné výhledy po okolí. Přímo pod Stezkou je velké parkoviště, které je zdarma. Jelikož se Stezka nachází na kopci, můžete zvolit několik způsobů dopravy nahoru. Prvním způsobem je doprava Skibusem, dále můžete jet lanovkou (100 Kč zpáteční jízdenka) či zvolit sportovnější variantu – jít nahoru pěšky. Cesta je lesem a je dlouhá něco přes 1 km. Nahoře pod Stezkou se nachází rozsáhlý areál, kde se můžete občerstvit, zajít na WC (zdarma) či zapůjčit koloběžky, které jsou poslední, čtvrtou, alternativou dopravy (nicméně jen dolů). :-)Po zdolání kopce jsme vyčkali obrovskou frontu na Stezku. Vstupné je 190 Kč dospělý, 120 Kč dítě do 15 let. Otevírací doba denně 9.30 až 19.00. Dále si můžete dokoupit jízdu tobogánem z věže za 50 Kč. Tobogán byl pro nás naprostým zklamáním a rozhodně nikdy víc! Za 50 Kč jsme čekali 40 minut ve frontě, abychom se během pěti sekund sklouzli dolů tobogánem, kde jsme si málem vymlátili zuby. Děs! Samotná stezka byla asi trošku zklamáním... Jednou stačilo. Na druhou stranu je to něco jiného a unikátního a určitě to byla pěkně strávená půl hodinka. :-) Co podniknout dále, když už jste u lipenské přehrady? Kousek od Lipna se nachází Čertova stěna, což je jedna z nejhezčích skalních lokalit v jižních Čechách. Čertovu stěnu tvoří nakupení mohutných skalních útvarů. Parkování je asi 250 metrů od vyhlídky a parkoviště je zdarma. Vyhlídka je moc pěkná a určitě stojí za to.A samozřejmě pokud bude pěkné počasí, zajděte se vykoupat. V červenci byla voda příjemně teplá a v rámci možností i čistá. Jen jsme zjistili, že nám zabarvuje plavky! Na dně jsou totiž různá rašeliniště a „řasy“, takže má voda hnědou barvu. Pro sportovně založené typy můžeme doporučit různé cyklostezky či in-line stezky.

Pokračovat na článek


Luhačovice

První dovolená tohoto léta byla v České republice. Luhačovice patřily vždy mezi mé nejoblíbenější lázně a tak tomu asi bude i nadále. Letos jsme se opět podívali do Luhačovic, tentokrát na týden a poprvé jsme s sebou vzali i kola.DopravaDo Luhačovic jsme jeli autem, takže žádné levné lístky doporučit nemůžeme. Jde o malé město, takže na Student Agency můžeme zapomenout, pravděpodobně by se dalo jet vlakem s několika přestupy. Luhačovice leží ve Zlínském kraji asi 15 km od Zlína.UbytováníUbytovaní jsme byli v hotelu Vincent Luhačovice. Poloha penzionu byla opravdu pěkná, do centra to bylo kousek a v okolí spousta zajímavých míst. Ubytování v dvoulůžkovém pokoji vyšlo na super cenu. Parkovat se dalo uhotelu bez poplatku.Pokoj i koupelna byly čisté a dostačující s televizí a Wi-Fi. V penzionu byla velmi příjemná a rodinná atmosféra a soukromí.ObchodyKaždý správný lázeňský švihák by neměl vynechat obchod s lázeňskými oplatky. Druhů je nespočet a teplý oplatek do ruky nabízí za 5 Kč. A samozřejmě lázeňský hrneček. Byla jsem docela překvapená, jak se tyto hrnečky vytrácí, na kolonádě pil skoro každý z plastových kelímků a tyhle fešné hrnečky mělo jen pár lidí. Obchodů zde moc není, v centru Luhačovic je pouze Albert, drogerie a pár vietnamských obchůdků. Největším trendem léta byl stánek Ovocňák na luhačovické přehradě, kde dávali ovocné šťávy do plastové palmičky. To jsme prostě museli mít! :DZajímavá místaTak pro mě osobně v lázních vždy vedou prameny. Miluji Ottovku a letos byl k mému překvapení otevřen nový pramen – Nový Jubilejní. Pitných pramenů je tu celkem šest (co já vím a co jsem ochutnala). Prameny jsou studené a poměrně hodně mineralizované. Krásná je luhačovická kolonáda s dominantním Jurkovičovým domem, kašna Jestřábí a japonská zahrada. Každoročně se tu koná i hudební festival Leoše Janáčka. Nedaleko je luhačovická přehrada, kde je vybudován nově aquapark. Přehrada je bohužel koncem léta většinou už velmi špinavá, my se v ní ale začátkem července koupali bez újmy na zdraví. :-) Aquapark nás moc nelákal, jelikož v teplých dnech byl přeplněný a přišel nám vhodný spíše pro děti. Kolem přehrady si přijdou na své i sportovci. Okruh kolem přehrady má 3,25 km a je z krásné hladké asfaltové cesty. Ideální pro in-liny nebo skateboardy/longboardy. Z velkých měst je v okolí Uherské Hradiště a Zlín. My si s sebou přivezli kola. Krásná rovina spojovala větší města, jinak to byl samý kopec (no jo, Bílé Karpaty :D). Největší „dojem“ na nás udělala „cyklostezka“ z Uherského Brodu do Uherského Hradiště. Čekalo nás deset kilometrů pustinou do kopce přes nejrůznější pole, štěrk, kameny, kukuřici… Stálo nás to plno nervů a jedno píchlé kolo, takže rekreačním cyklistům rozhodně nedoporučujeme!ZávěrLuhačovice byly krásné jako vždy předtím, hotel byl příjemný a na pěkné lokalitě. Obzvlášť se nám líbila blízkost k pramenu Aloiska, kde je větší klid od naparáděných důchodců, dá se tam v klidu číst a užívat volna aniž by člověk poslouchal, kdo trpí jakou nemocí a co zrovna dělá Pepíček od Andulky. Kola jsme si celkem užili, ale už nikdy víc, kopců máme hodně i na Vysočině u rodičů! Užitečné odkazy:https://www.treking.cz/regiony/luhacovicke-toulky.htmhttps://inzine.cz/clanek/lazne-luhacovicehttps://www.horydoly.cz/turiste/prochazka-po-lazenskem-meste-luhacovice.htmlhttps://vincentluhacovice.cz/cs/poloha-a-okoli

Pokračovat na článek


Kam za pivem na východě Čech

Pivovarnictví má ve Východních Čechách velkou tradici. Pivovary Nová Paka, trutnovský Krakonoš, náchodský Primátor, broumovský Opat, pardubický Pernštejn či hlinský Rychtář jsou známé nejen v Čechách ale i v zahraničí. Rozšiřte si svůj "pivní" obzor o další východočeské pivovary. V článku vám přinášíme ucelený přehled včetně popisu pivovaru, seznamu pivních produktů a informací o možnostech prohlídky. Pivo z východu Čech mají lidé velmi rádi a svědčí o tom i řada úspěchů a ocenění. Za rok 2012 byla oceněna piva z Poličky, Žlebských Chvalovic, Pardubic, či z Náchoda. 1.  Pivovar KrakonošPivovar Krakonoš se nachází v centru města Trutnov. V současné době se zde vaří pět druhů piva, na Vánoce a Velikonoce je trh obohacen o speciální světlé pivo Krakonoš. Pivo se distribuuje především ve Východních Čechách a na Moravě. V červenci 2005 byla dokončena rekonstrukce “pivovarské restaurace” na hotel Krakonoš.  Historie sahá daleko do minulosti. Do první poloviny 16. století se vařilo po jednotlivých domech. Od druhé poloviny začínají vznikat společné pivovary, z nichž se připomínají Dolní a Horní. Od roku 1582 se však všichni spojili a začali vařit pivo v jednom pivovaru. Historii poznamenaly četné požáry.Možnost prohlídkyV době tvorby článku nebyla prohlídka pivovaru možná. Součástí areálu pivovaru je hotel Krakonoš a podniková prodejna. V prodejně je možné zakoupit jak lahvové, tak i sudové pivo Krakonoš. Dále jsou k dispozici propagační předměty a materiály. V hotelu Krakonoš, který byl zrekonstruován v červenci roku 2005, je možné se ubytovat. Nabízí 65 lůžek ve 26 pokojích. V přízemí hotelu se nachází restaurace, letní zahrádka, pivnice a vinárna.  2.  Pivovar se sladovnou v Nové Pace    Historie vaření piva v Nové Pace má dlouhou minulost. Již v 16. století získalo město povolení pro stavbu pivovaru, sladovny, vaření piva a následný prodej. Historické prameny ale potvrzují, že zde pivovar i sladovna stávaly dříve předtím. Před vybudováním pivovaru se nacházely dva menší v Dřevěnici a na Pecce. Poté, když byl v roce 1871 vybudován nový moderní pivovar, oba zanikly. Od dob založení se nikdy nepřestalo vařit. V současné době má pivovar 60 zaměstnanců a vaří se 7 druhů piva. Místní pivovar je orientován především na export do zahraničí. Téměř 40% míří za hranice České republiky, především do USA, pobaltských států, Německa, Polska, Izraele, Jižní Koreje a do Finska.2.2.  Možnost prohlídkyExkurzi s průvodcem je možné si objednat pro skupiny minimálně 10 osob. Při prohlídce jsou návštěvníci seznámeni s výrobou sladu, přičemž si prohlédnou naduvníky a prostory sladovny. Dále pokračuje výkladem na historické varně s technologií z roku 1929. Cestou do sklepa se prochází přes prostor bývalých chladicích štoků. Sklep je plný ležáckých tanků se zrajícím pivem. Pro některé návštěvníky může být splněný sen nacházet se na místě s takovým množstvím piva. Prohlídka pokračuje do nově vybudované varny, kde mohou ochutnávat již hotové pivo. Za pomocí moderních technologií je znovu představen pivovar i s historickým vývojem a postupy při výrobě piva.Ceny – dospělí 120,- studenti 80,- děti do 10 let v doprovodu rodičů zdarmaPivo je možné nakoupit ve dvou podnikových prodejnách. První se nachází přímo v areálu pivovaru a a druhá prodejna se nachází na Kumburském Újezdě u silnice vedoucí do Jičína. 3.  Pivovar BroumovPivovar Broumov je malý soukromý východočeský pivovar, který se nachází v městečku Broumov, v okrese Náchod. Pivovar má vlastní sladovnu a zdroj vody, je tak téměř soběstačný. Nakupuje pouze chmel z žatecké oblasti. Výrobky jsou rozváženy po celých východních Čechách. Část sortimentu putuje za hranice do sousedního Německa.   Historické začátky vaření piva jsou datovány k roku 1348, kdy byly městu uděleny městská práva od Karla IV. Po druhé světové válce byla postavena nová varna a zahájilo se stáčení do lahví. Od roku 1994 funguje nová stáčírna.3.2.  Možnost prohlídkyPivovar zve organizované skupiny na prohlídky pivovaru a výrobních prostor. Při nich lze nahlédnout do tajemství jednoho z nejstarších klášterních piv. Prohlídky jsou obohacené o ochutnávky. Nyní se však nabídka ještě rozšířila o malou stálou expozici pivovarnictví zaměřenou především na počátky zdejšího pivovaru. 4.  Pivovar NáchodHistorie vaření piva v Náchodě sahá až do Středověku, kdy se zde vařilo pivo po domech. Avšak v roce 1871 rozhodla městská rada o zřízení vlastního obecního pivovaru. Základní kámen stavby byl položen v dubnu roku 1872 a první várka piva se vařila již o rok později. Do 19. století se vařilo hlavně deseti a jedenácti stupňové pivo. Vícestupňové bylo k dodání pouze na Vánoce a Velikonoce. Jelikož oblíbenost stále rostla, tak se rozhodlo pro rozšíření a v roce 1925 byla postavena nová varna. Již o 10 let později se začala užívat ochranná známka Primátor. V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. O rok později začal pivovar dodávat svým zákazníkům lahvové pivo Primátor s novými graficky moderními etiketami. V současnosti se zde vyrábí třináct druhů piva a limonády.4.2.  Možnost prohlídkyPivovar Primátor v Náchodě zve skupiny návštěvníků od 10 do 120 na prohlídky. Prohlídka trvá zhruba jednu hodinu a návštěvníci se během ní dozví vše důležité o historii a výrobě piva ve zdejším pivovaru, prohlédnou si prostory a pak mají možnost zakončit prohlídku ochutnávkou piv ve vagónu z první republiky, či využít posezení v moderním návštěvnickém centru s kapacitou pro 120 osob. Samozřejmostí je také prodej vybraného sortimentu, dárkových balíčků, či reklamních předmětů. 5.  Pivovar TamborPivovar Tambor ve Dvoře Králové vznikl v roce 2009, avšak to neznamená, že se dříve zde ve městě pivo nevařilo. Stejně jako v ostatních větších městech se pivo vařilo po domech již kolem třináctého století. Bylo zde několik větších pivovarů, avšak dlouho nevydržely. Jeden vyhořel a další byl obsazen a vydrancován pruskými vojáky. V dražbě ho později zakoupil pan František Klazar z Kruhu u Jilemnice, a později ho převzal jeho syn Jan. V roce 1978 zde byl pozastaven provoz sladovny a o rok později bylo zrušeno i vaření piva. Ještě tři roky poté se pivo vozilo z Trutnovského pivovaru a stáčelo se zde, avšak v roce 1982 byla zrušena i “lahvovna a sodovkárna”. Přesně třicet let trvalo obnovení vaření piva. V únoru roku 2009 proběhlo slavnostní vysvěcení varny nového pivovaru.5.2.  Možnost prohlídkyPivovar Tambor nabízí prohlídky po pivovaru pro skupiny 10 osob. V letech 2009 a 2010 pořádal pivovar tyto prohlídky zdarma, ale protože většina návštěvníků nebyla ani schopna vyjádřit dík zakoupením výrobků ani drobných suvenýrů, tak bylo rozhodnuto v roce 2011, že se bude ročně pořádat cca 20 prohlídek v 10 dnech během roku pro ty, co mají opravdu zájem o to, zjistit něco více o místním pivovaru a jsou za to ochotni zaplatit 200,- Kč. Samozřejmě, v ceně prohlídky je i ochutnávka piva. V areálu se nachází pivovarská prodejna, kde můžete zakoupit lahvové i sudové pivo a také drobné suvenýry.7.  Pivovar PoličkaPrvní zmínky o vaření piva v Poličce pocházejí z roku 1517, kdy se vařilo ve 113 domech. V 18. století, za císaře Josefa I. bylo rozhodnuto o stavbě pivovaru. Netrvalo však dlouho a nastaly problémy, nejdříve požár a poté se zde přestalo pivo dokonce vařit. V roce 1865 se začal stavět nový pivovar, který zde stojí i dnes. Pivovar získal za dobu své existence řadu ocenění, mezi která například patří ocenění Pivovar století z roku 2000, nebo Zlatá pečeť pro 10° výčepní světlé Hradební pivo.7.2.  Možnost prohlídkyDo pivovaru se můžete samozřejmě podívat. Probíhají zde exkurze s vnitřní prohlídkou pivovaru spojené s kulturně historickým výkladem. Celá prohlídka trvá asi hodinu a půl a je zakončena ochutnávkou nefiltrovaného piva. Poté si zde můžete nakoupit pivo a reklamní předměty.  8.  Pivovar PardubicePardubický pivovar a vaření piva ve městě má stejně jako většina velkých současných pivovarů dlouhou tradici, která sahá až do počátků 14. století. Až o dvě století později se pivovarnictví začná více rozvíjet. V této době si konkurovaly čtyři pivovary – městský, obecní, zámecký a farní. V roce 1871 pardubičtí podnikatelé rozhodli o vybudování nového pivaru. Specialitou pivovaru je tmavé pivo Porter 19°, které se zde vaří již od roku 1890 a získalo již desítky ocenění.8.2.  Možnost prohlídkyPardubický pivovar zve návštěvníky na prohlídku výrobních prostor, kde se vaří pivo již od roku 1871.Součástí prohlídky je samozřejmě výklad o historii a výrobě piva v místním pivovaru. Připravený je krátký videofilm o pivovarnictví. Správným zakončením prohlídky je ochutnávka piva a nealko výrobků ve stylové Staročeské restauraci. Exkurze se pořádají pro skupiny minimálně 10 osob. Firemní prodejny - “Pivovarky” se nacházejí nejen v Pardubicích (jedna přímo v areálu pivovaru), ale také v Chrudimi, Přelouči, Hradci, Holicích, Vysokém Mýtě a v Lázních Bohdaneč.9.  Pivovar RychtářPivovar Rychtář v Hlinsku se řadí mezi pivovary s krátkou historií, protože byl založen poměrně pozdě a to až v roce 1913. V době vzniku se řadil mezi nejmodernější pivovary, avšak jeho vývoj zabrzdila okupace a další problémy. V 80. letech minulého století se opět začínalo pivovaru dařit, zvyšovala se výroba, proběhla rekonstrukce stáčírny lahví a byl vybudován nový sklep. Od roku 2005 získal pivovar více než dvě desítky ocenění. Nejúspěšnějším pivem je Rychtář Speciál.Možnost prohlídkyExkurzi je možné objednat po telefonické dohodě předem. Prohlídka je možná jen od pondělí do pátku od 8 do 13 hodin. Maximální počet osob je 30. Samozřejmostí je na konci prohlídky ochutnávka piva. Návštěvníci si mohou také nakoupit všechny druhy sortimentu včetně propagačních materiálů přímo v prodejně v areálu pivovaru.

Pokračovat na článek


Krkonoše a Podkrkonoší – kam vyrazit!

Pojďme se blíže podívat na hlavní krkonošské turistické dominanty a také na přilehlé Podkrkonoší. Krkonoše jsou bezpochyby chloubou naší země a zcela jistě i ideálním místem kam v zimě vyrazit. V tomto článku se budeme zejména věnovat osvědčeným turistickým tahákům a dočtete se také i o méně známých, ale neméně zajímavých místech, které stojí za to navštívit.1.  Špindlerův mlýnŠpindlerův mlýn – vznik se datuje až do 16. století, kdy se zde na úbočí hřebene Kozí hřbety a vrcholu Stoh usadili dřevaři, kteří přišli z alpských zemí, aby zde těžili dřevo a zásobovali jím vrchlabské panství. Leží u soutoku Labe a Dolského potoka (710 m.n.m.) a trvale zde žije okolo 1400 obyvatel.  Od druhé poloviny 19. století se Špindlerův Mlýn začal stávat důležitým střediskem cestovního ruchu a v dnešní době je hlavním tahákem, který do Krkonoš přivádí turisty z celé republiky. Zimní sporty, především lyžování, vysokohorská turistika, cykloturistika – tato široká nabídka určitě potěší a uspokojí každého příznivce aktivního života. Od května do října můžete kromě horské turistiky a cyklistiky, můžete také navštívit venkovní tenisové dvorce, které jsou otevřeny denně a nebo skvělý aquapark přímo v centru města.2.  Pec pod SněžkouDalší významné středisko  - Pec pod Sněžkou - se chlubí nejdelším snowparkem u nás. Mnozí návštěvníci jistě ocení fakt, že pro letošní zimní sezónu došlo ke spojení zimních lyžařských středisek Černá hora a Pec pod Sněžkou, čímž došlo k rozšíření nabídky počtu lanovek, vleků a sjezdovek. Nyní můžete také zakoupit společné jízdenky do skiareálů Černý Důl, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Pec pod Sněžkou, Velká a Malá Úpa. Takže za jednotnou cenu máte volný výběr až z 33km sjezdových tratí, využít 33 lyžařských vleků a 6 lanovek. Pro snazší přesun mezi areály byla zavedena společná skibusovou linka.3.  VrchlabíJe považováno za hlavní vstupní bránu do Krkonoš. Dominantou města je místní zámek, který v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu – syn důlního odborníka ze západních Korutan. Zámek je postaven v renesančním slohu a patří mezi první stavby svého druhu v Čechách. Ačkoliv je stavitel neznámý, zjistilo se, že vycházel ze schématu italského kastelu – čímž stavba získala tvar malé pevnosti či tvrze. Z interiérů můžete bohužel vidět jenom halu, protože zbytek interiérů je využívaný tamním městským úřadem. Do parku je ale vstup volně přístupný, vede zde označená cesta. Park je zaplněn cizokrajnými dřevinami a naleznete v něm i umělá jezírka. Vrchlabí nabízí možnost nejenom sjezdového lyžování, k dispozici jsou i kilometry (35km) upravovaných a uměle zasněžených běžeckých tratí.4.  HarrachovDalší krkonošské město Harrachov poskytuje rovněž lyžařské vyžití, ale pokud vás hory již omrzely a dostali jste zálusk na nějaký ten kulturní zážitek, můžete zde navštívit expozici Hornického muzea, Lesnickou a mysliveckou výstavu anebo si prohlédnout Muzeum skla. V létě se nabídka sportovního vyžití v Harrachově dramaticky navyšuje. V nabídce jsou adrenalinové sporty: lanové centrum, horolezectví (Lubošské skály) bungee jumping; lehčí turistika - nordic walking, cyklistika, geocathing nebo další sportovní atrakce jakou je bobová dráha, která spolu s dopravním zařízením je dlouhá cca 1 kilometr (s převýšením 38 metrů a sklonem až do 12%). V neposlední řadě můžete zajít na golfové hřiště, bowling, tenisový kurt, koloběžky a případně si zajezdit na koních.Dalším milníkem našeho přehledu je Jilemnice. Přesun z Harrachova do Jilemnice zároveň znamená pomyslný skok z oblasti Krkonoš do Podkrkonoší. Nejzajímavějším místem v Jilemnici je nejspíš místní zámek a zámecký park. Uvnitř zámku se nachází Krkonošské muzeum. Dalšími zajímavými stavbami, které stojí za hlédnutí je radnice z konce osmnáctého století a kostel svatého Vavřince. Pokud rádi objevujete krásy naší matičky přírody – a rovnou ty podzemní – neváhejte ani sekundu a zamiřte do nedalekého Bozkova5.  SemilskoNedaleko od okresního města Semily se v obci Bozkov nachází dolomitové jeskyně. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jediné jeskyně na severu Čech, které byly otevřeny veřejnosti. Díky bohaté výzdobě sem často zavítají i turisté z různých konců republiky. Nachází se zde největší podzemní jezero u nás a pro svou jedinečnost byly Bozkovské jeskyně vyhlášeny Národní přírodní památkou. Vydáte-li se ze Semil jihozápadním směrem, dojdete na nejvyšší bod Českého ráje, na vrchol Kozákov (744 m.n.m). Na vrcholu kopce naleznete odpočinek v turistické chatě nebo případně můžete vystoupat na zdejší stejnojmennou rozhlednu. Chcete-li zkusit své štěstí, měli byste vědět, že v okolí Kozákova je naleziště drahých kamenů. Ačkoliv je Turnov důležitým dopravním uzlem, kde se kříží rychlostní silnice R10 směřující na prahu a R35 vedoucí dále na sever do Liberce, rozhodně jím jen neprojíždějte. Turnov je také považován za srdce Českého ráje – území bohaté na rozmanité památky, které je přibližně ohraničené obcemi: Železný brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště a Frýdštejn.  Ve městě narazíte na spoustu krásných historických staveb – novorenesanční radnice, děkanský chrám sv. Mikuláše, Turnovská synagoga, zřícenina hradu Valdštejn a spousta dalších. V muzeu Českého ráje si můžete prohlédnout nejen expozici drahých kamenů, ale i třeba archeologické, etnologické a umělecké kousky. Turnov zažívá v poslední době velká sportovní rozmach – jsou zde florbalové, basketbalové a airsoftové kluby, klub Judo Turnov anebo fotbalový klub. Město každoročně pořádá atletické klání na památku Ludvíka Daňka – bývalého světového rekordmana v hodu diskem – na stadiónu pojmenovaném právě po této české legendě. Šest kilometrů od Turnova směrem na severozápad se nachází v obci stejného jména zámek Sychrov. Zámek Sychrov vznikl v polovině devatenáctého století a veřejnosti byl zpřístupněn až v roce 1950. V nedalekém okolí se natáčely známé filmy a pohádky – např. Zlatovláska, Nesmrtelná teta. 6.  Jičín město pohádkyJe tradiční kulturní festival, který se pořádá každoročně v průběhu září. Jedná se o svátek dětí i dospělých, kdy se na několik dní města Jičín zmocní pohádkové bytosti. Slavný český spisovatel Václav Čtvrtek zde např. vytvořil známou literární pohádkovou postavu Rumcajse. V tomto malebném městečku a jeho okolí se můžete věnovat i sportu. Nejoblíbenější je asi cykloturistika a pěší turistika. V okolí je velké množství značených tras, ze kterých stojí určitě za zmínku tři stezky – Rumcajsova, údolím Plakánek a po stopách války 1866. Nedaleko se nachází turisty velmi oblíbený hrad Kost.7.  Nová pakaPro příznivce historie, motorek a automobilů doporučuji zavítat do Nové Paky. Tamní Muzeum automobilů a motocyklů vystavuje exponáty historických unikátu od roku 1870 až po blízkou současnost. Po zhlédnutí exponátů můžete uhasit žízeň v jednom z Novopackých sklípků. Městské muzeum Nová Paka nabízí několik expozic, ze kterých zmíníme sbírku drahých kamenů. Nedaleko se nachází lázeňské město Lázně Bělohrad. Do zdejších lázní neváhají jezdit na ozdravný pobyt osoby s pohybovými problémy ani ze vzdálenějších koutů republiky.

Pokračovat na článek


Lázeňský trojúhelník - Tipy na výlety

Rozhodli jste se strávit dovolenou v srdci lázeňských měst? Seznamte se s našimi tipy na výlet, které byste neměli opomenout navštívit.Pověstné lázeňské trio tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.Právě tady se již po staletí lidé regenerovali a léčili své obtíže. Zamilujte si věhlasné lázně i vy!  1.  Nic nedělání v Karlových Varech rozhodně nehrozí, inspirujte se našimi tipy na výlet!Při návštěvě Karlových Varů si snad každý přijde na své. Na začátku letního období, přesněji v červenci, se právě tady koná Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Spatřit tak můžete na české půdě světové star, které dorazili přímo z hvězdného Hollywoodu.  Impozantní výhled do okolí se vám naskytne, pokud vystoupáte na rozhlednu s názvem Diana, která ční do nebe nedaleko centra města.   Položíme vám záludnou otázku, víte co přesně je symbolem Karlových Varů? Ano, je to populární likér Becherovka. Pokud jste nadšeným milovníkem hořké chuti, nenechejte si ujít muzeum Jana Bechera.Pro milovníky hradů a zámků máme skvělou zprávu. Podnikněte výlet na hrad Loket, který se objevil i ve známých filmech. Vzpomenete si, které to byly? Nadšení turisti by se měli vydat na prohlídku hradu Bečov.Mariánské lázně: Budete nadšeni!Přímo v Mariánských Lázních vás zajisté nadchne Zpívající fontána, která vás alespoň na chvíli donutí pozastavit se na skvostné kolonádě. Každou hodinu tak můžete vidět tryskají vodopády vody, které se pojí v nejrůznější obrazce.. Jak již název napovídá, každou hodinu, se náměstím rozezvučí jedna známá melodii. Večerní atmosféru pak dotváří světelné efekty, při kterých se tají dech snad každému.Mariánské Lázně nabízí i bohatý kulturní život. Konají se tady koncerty, módní přehlídky, ale i divadelní vystoupení. Tato pohádková oblast je jako stvořená pro turisty, ale také milovníky cyklistiky. Můžete si odtud zajet do nedalekých Karlových Varů, kde lze posedět v příjemných kavárnách. Rozhodně neopomeňte na Krásenskou rozhlednu, která je vysoká 25 metrů a nachází se pouhý kilometr od obce Krásno.2.  Klidné a pohodové Františkovy LázněFrantiškovy Lázněpatří mezi nejklidnější a nejkouzelnější ze známého trojúhelníku. Nechybí zde obchůdky, ani restaurace. Ptáte se, jestli je tu možnost výletu? V přírodní rezervaci SOOS vás uhranou malé bahenní sopky.Onu správnou atmosféru budete moci nasát v Chebu, který je od Františkových Lázní vzdálen zcela nepatrně.Pro ty, kteří se nemohou vynadívat do dálky, je tady Bismarkova rozhledna. Hřích by byl nenavštívit motýlí farmu, kde si můžete libovat nad krásou exotických motýlů. Za vidění však také stojí hrad Vildštejn nebo lázně Kynžvart.

Pokračovat na článek


Toulky po jižních Čechách

Jižní čechy, bezesporu jedna z turisticky nejoblíbenějších tuzemských destinací. Malebné hrady a zámky Krumlov, Hloboká nad Vltavou a Červená Lhota. Přírodní oblasti Šumava a Novohradské hory, pro ty aktivnější (cyklistika, sjezd Vltavy ..). Svět a Rožumberk, ano jedny z mnoha jihočeských rybníků. A samozřejmně spouta dalších kulturně zajímavých míst jako lázeňské město Třeboň, královské město Krumlov či malebná vesnička Holašovice. Prostě dovolené v Jihočeském kraji nebudete litovat.Oblast Jihočeského kraje, tedy jižních Čech zasahuje z části i na Moravu. Sousedí s Rakouskem a Německem. Na jeho území se vyskytuje známá řada rybníků a malebných vesniček. Za povšimnutí stojí jistě i jihočeská pohoří, jako je například druhé nejvyšší pohoří v Čechách - Šumava, nebo třeba Novohradské hory. Údolími se klikatí spousta řek a menších říček, z nichž je nejznámější naše nejdelší řeka v České republice Vltava, kterou každoročně okupují tisíce turistů, nebo méně známé Lužnice, Otava či Malše. Za zmínku stojí určitě nádherné světoznámé vodní dílo Lipno. O tom, jaké přírodní krásy se nachází na území kraje jistě vypovídá i to, že se zde nachází největší národní park Šumava, dále CHKO a biosférické rezervace. Pokud máte zájem dozvědět se více, jistě vám to odhalí následující řádky.Třeboňsko, místo relaxace a odpočinkuO tom, že je na Třeboňsku krásná příroda svědčí nejen biosférická rezervace UNESCO, ale především velké množství turistů přijíždějích trávit zde letní dovolenou. Zdejší rovinatá krajina s množstvím památek je vyhledávaná pro turistiku a rekreaci, ale také si ji oblíbili cyklisté. Díky několika dobře značeným naučným stezkám a php cyklotrasám se dá projet téměř napříč celým regionem. Kdo si nemá možnost přivézt kolo s sebou, nemusí zoufat, neboť je tu mnoho půjčoven. V horkých letních dnech ocení nejen sportovci možnost odpočinku ve stínu stromů a koupání v přírodě. Vykoupat se můžete ve vytěžených pískovnách a rybnících nedaleko Suchdola a Veselí nad Lužnicí. Kdo si raději zaplave v krytém bazénu má možnost v Třeboni, která se nachází přímo uprostřed regionu. Třeboňská pánev patří mezi jedno z nejbohatších českých nalezišť rašeliny a slatiny. Není tedy divu, že tyto velké zásoby vedly k brzkému založení lázeňské tradice, která sahá již ke konci 19. století. Dnes se zde léčí revmatická onemocnění, bolesti kloubů, páteře, poúrazové a pooperační stavy. Zdejší tiché a klidné prostředí zvyšuje účinky léčebných proceůr. Léčba je možná ve dvou lázeňských komplexech. Starší Bertiny lázně se nacházejí v centru historického města Třeboň, pokud však máte raději klidnejší prostředí, nabízejí se pro Vás lázně Aurora ležící na břehu rybníka Svět. Přibližně šest kilometrů od města se nachází se svou rozlohou 489 ha největší rybník v celé republice - Rožmberk. A proto je jasné, že zde má rybaření a rybníkářství také dlouhou tradici. Řeka Lužnice se svým přítokem Nežárkou proplétající se údolími Třeboňska patří mezi klidnější a nejoblíbenější vodácké trasy.éLodě se dají zapůjčit například na Majdaleně, nebo v Suchdole nad Lužnicí, odkud se většinou vyplouvá. Ceny se pohybují dle vybavení. Loď se dvěma pádly a jedním sudem se dá půjčit za 200,- Kč na den.Pohádkové hrady a zámkyObdivovatelé historie, umění a především architektury jistě ocení širokou škálu krásných hradů a zámků. Jednou z nejnavštěvovanějších a nejznámějších památek je Státní hrad a zámek Český Krumlov, který se tyčí na skalnatém ostrohu a protéká kolem něj Vltava. Původně byl hrad gotický, později byl však přestavěn převážně do renesančního stylu. Za vidění stojí především zámecká zahrada s otáčivým divadelním hledištěm, přepychové zámecké pokoje či Schwarzenberská portréní galerie. O kráse celého hradního a zámeckého komplexu svědčí výborné hodnocení z řad českých i zahraničních odborníků. Ta přispěla k vyhlášení areálu zámku národní kulturní památkou a o tři roky později, v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Když se vydáme na sever dále po řece Vltavě narazím asi 15 kilometrů od Českých Budějovic na pohádkový novogotický zámek Hluboká. Dříve stávala na tomto místě raně gotická tvrz. Nyní je zde postaven gotický hrad vybudovaný na konci 15. století Vilémem z Pernštejna. Později byl přestavěn na renesanční zámek, který koupil rod Schwarzenberků. Počátkem 18. století byl přestavěn v Barokním stylu. V 19. století však bylo rozhodnuto o stržení celé stavby a byl tak vybudován nový zámek v romantickém stylu. Zámek s přilehlým parkem očaroval mnoho filmařů. Bylo zde natočeno mnoho pohádek. Tou nejznámější je legendární Pyšná princezna od režiséra Bořivoje Zemana. Návštěvníci obdivují především krásy anglického parku a Alšovy sbírky v jízdárně. Dále se vydáme směrem na severozápad od Českých Budějovic a to k městečku Vodňany, kde se nachází zřícenina hradu Helfenburk. K vidění je zde především zachovalý ochranný systém a věž, která je nyní upravena jako rozhledna. Zajímavostí je, že právě na tomto místě se nacházel Rumburakův hrad ze seriálu Arabela a také se zde točila pohádka Princezna ze mlejna. Dalším romantickým pohádkovým místem je Červená Lhota. Jedinečný renesanční vodní zámek se nachází na Jindřichohradecku. Prohlédnout si můžete interiéry zámku, podkrovní pokoje, sklepení a Kapli Nejsvětšjší trojice. Díky půjčovně lodiček si můžete stavbu prohlédnout opravdu ze všech stran.Světoznámý je také stavební sloh Selské baroko vyskytující se na Soběslavsku, Písecku, Vodňansku a Třeboňsku. Nejznámějším místem, kde si můžete tento stavební sloh préhlédnout je malebná vesnička Holašovice v okrese České Budějovice. Od roku 1998 se nachází na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.Aktivní dovolená na LipněVodní nádrž Lipno, občas nazývaná jako Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na horním toku Vltavy v Pošumaví nedaleko státních hranic. Jedná se o největší přehradní nádrž a dokonce i o největší vodní plochu na území České republiky. Významnou lokalitou je nejen pro rekreační pobyt, ale je také důležitá jako zásobárna vody, zdroj elektrické energia a ochrana proti záplavám. O zábavu je postaráno v Active Park Lipno. Lanový park se spoustou překážek v příjemném prostředí a krásným výhledem na Lipenské jezero je odpočinkovou a zároveň také trochu adrenalinovou aktivitou pro zpestření letní dovolené. Oblíbená je také lanová dráha, která se svou délkou 1 km, dvěma tunely, spoustou zatáček a terénních zlomů patří mezi světovou špičku. Pro děti od tří let je připraven dětský koutek, kde je o ně postaráno. V Bikeparku můžete otestovat na tříkilometrové trati své dovednosti při dobrodružné jízdě na kole v terénu. Široká síť cyklotras napříč Šumavou tvoří z Lipenska vyhledávanou lokalitu pro profesionální cyklistiku I pro rodinné výlety. Mezi špičku patří i téměř 12 km dlouhá dráha pro in-line bruslaře, která je v pozdních hodinách osvětlena. Na počátku července byla otevřena celorepublikově unikátní Stezka korunami stromů zakončená 40 metrů vysokou vyhlídkovou věží nabízí nádherný výhled na krásy Šumavy a při dobrém počasí i na vrcholky rakouských Alp. Jsou zde připravené adrenalinové sekce pro děti a nejdelší suchý tobogán v České republice. Stezka je v celé délce bezbariérová, a tak ji můžou navšítivt jak rodiny s kočárky, tak i vozíčkáři. Tento park můžete navštívit každý den. Aquaworld Lipno je ideálním relaxačním místem po náročném dnu. V zimních měsících můžete navštívit nejdelší bruslařskou dráhu na světě na zamrzlém Lipně, nebo třeba místní lyžařský areál.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Rodinné lyžování na Hochfichtu

Tak jako v létě valná většina Čechů hodí batoh na ramena a vypraví se vstříc vodáckému zážitku, tak v zimě zase zaplují do lyžáků, nasadí čepice a věnují se zimním radovánkám prostřednictvím lyžování nebo jiného zimního sportu. My jsme se jeli podívat do Skiareálu Hochficht, kde nás přivítal sám ředitel celého komplexu pan Gerald Paschinger. Do místa, které se nachází hned za hranicemi lipenského jezera a je největším rakouským skiareálem mimo Alpy. Místo, do kterého ročně bezmála zavítá 100 000 návštěvníků.Proč zrovna Skiareál Hochficht? Protože se jedná o moderní středisko s vysoce kvalitní infrastrukturou sjezdovek a širokou nabídkou poskytovaných služeb. Český návštěvník se nemusí bát komunikační bariéry, jelikož valná část zaměstnaného personálu, ať už u vleků či v gastronomických prostorách, pochází z Čech nebo ovládá základní české fráze, potřebné ke komunikaci. A v neposlední řadě je obrovskou výhodou areálu bezprostřední blízkost nejen českých, ale i německých hranic. Pro báječný zážitek z lyžování tedy nemusíte jezdit moc daleko. Skiareál Hochficht se nachází v šumavském trojmezí. Návštěvníci jeho svahů během sezóny jsou ze 40 % Rakušané, zbytek tvoří Češi a Němci.Hlavním krédem areálu je lyžování bez starostí, bez námahy, s lehkostí. Proto je umožněno parkování hned vedle hlavní budovy, kde, pokud máte již zajištěný skipas, můžete okamžitě nasednout na první lyžařský vlek. Pokud skipas nemáte, koupíte ho v pokladnách, které se nacházejí hned na začátku areálu, a nemusíte se plahočit s veškerým lyžařským vybavením přes polovinu areálu, jak to na některých jiných místech bývá zvykem. Skiareál Hochficht nabízí svým návštěvníkům téměř 21 kilometrů tratí různých obtížností od pohodových rodinných sjezdovek, například sjezdovka Stierwiese dlouhá 3,4 km, až po závodní trať FIS s celkovou délkou 2 km, na které se jel například Evropský pohár. Milovníci nočního lyžování a nejrůznějších funparků si zde také přijdou na své. Celý areál je propojen takzvanou „lyžařskou houpačkou“ mezi třemi vrcholy: Hochficht (1338), Reischelberg (1281) a Zwieselberg (1163), poskytne tedy dostatek zábavy na celý den. Pohodlná přeprava je zajištěna 5 vleky, 3 čtyřsedačkovými lanovkami a 2 pojízdnými koberci. 

Pokračovat na článek


BENÁTKY – MĚSTO MALÉ ALE PŘESTO SVĚTOVĚ VELKÉ

Výhodou České republiky je to, že leží ve středu Evropy, takže má všude blízko (myšleno v evropském měřítku, samozřejmě). Bez nějakých problémů na cestě tak můžete z České republiky být v italských Benátkách za cca krásných 7 hodin. Letadlem to je samozřejmě rychlejší. Pokud do Benátek pofrčíte autem, budete mít pravděpodobně trošičku problém se zaparkováním. Volný flek pro vašeho čtyřkolého mazla na ulici asi jen s problémem najdete a ve velkých parkovacích domech stojí pěkný randál. Tak se na to psychicky dopředu připravte. Výhodou je, že Benátky jsou celkem malé, takže si je můžete v klidu prochodit pěšky. V případě, že vás budou bolet už hodně nohy, samozřejmě můžete využít gondol, nebo veřejných vodních autobusů, které se jmenují vaporetto.Osobně doporučuji začít prohlídku města na nejkrásnějším náměstí, a to náměstí svatého Marka. Jenom na něm strávíte úctyhodnou chvilku. Než napráskáte na svůj foťák nespočet fotek s holuby, kterých je na tomto náměstí snad milion, s bazilikou svatého Marka a s Dóžecím palácem, které jsou tak trochu symbolem tohoto města, uteče nějaká ta chvilka.BEZ MOSTŮ TO NEJDEPravděpodobně na světě neexistuje jiné město, jehož symbolem by bylo tolik mostů, jako je tomu právě v Benátkách. Ještě aby ne, když je toto město postaveno na vodě. A že jsou mosty pro toto město mimořádně důležité, dokazuje i to, jak si Benátčané dali se svými mosty záležet. Ty nejkrásnější a nejdůležitější vedou přes Grand kanál. Jedněmi z nich, které byste si rozhodně neměli nechat utéct je Ponte dell’Accademia, Ponte di Rialto a moderní Ponte di Calatrava, který byl postaven v roce 2007.BENÁTKY A UMĚNÍPokud jste milovníky umění ve všech ohledech, rozhodně obětujte nějaký ten čas benátským galeriím. Gallerie dell‘ Accademia je galerie s velkým G. Obsahuje největší sbírku umění v celých Benátkách už od 12. století. Další nepsanou povinností je návštěva Guggenheim Collection, kterou dala dohromady svérázná milionářka a vášnivá milovnice umění Peggy Guggenheim. V případě, že jste vyznavači spíše modernějších uměleckých směrů, je pro vás to pravé ořechové připravené v Museo d’Arte Moderna.Pokud se někde po Benátkách ztratíte v nepřeberném množství úzkých uliček, nezoufejte. Právě zažíváte to pravé benátské dobrodružství. Najít tímto způsobem můžete romantická zákoutí, parčíky, kouzelné uličky, malé náměstí s kavárnami a pekárnami, kde se můžete občerstvit, nejrůznější paláce a kostely, které jsou ukryty ve spletitých uličkách.

Pokračovat na článek