Výsledky vyhledávání pro dotaz centra

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Zrcadlový labyrint a kaleidoskopické kino – Imaginarium v centru Prahy

Možná při toulkách Prahou zamíří vaše kroky do centra. Možná se projdete po Václavském náměstí,  a možná dojdete až na Můstek. Pokud vaše cesta nabere směr právě sem, určitě nevynechejte zrcadlový labyrint. Ten se totiž skrývá právě na adrese Na Můstku 3.Návštěvníky tohoto na první pohled nenápadného muzea čeká nevšední zážitek v podobě bludiště, ve kterém se vás bude snažit zmást více než 80 zrcadel. Bludiště je záměrně navrženo tak, aby zrcadla svým vzájemným odrazem vytvořila efekt nekonečných chodeb. Člověk polapený v labyrintu tudíž přesně s jistotou neví, jakým směrem se v bludišti vydat.Pokud jste si mysleli, že po zdolání bludiště budete vítězi, není tomu úplně tak. Očekává vás totiž další, složitější úkol, a to proplést se labyrintem číslo dva. Tento je však z čirého skla, což orientaci v prostoru ještě více ztěžuje. Naprosté soustředění je tedy na místě. Pokud by se vám však přece jen stalo, že do některého ze skel narazíte, nic se nestane. Všechna skla jsou bezpečností a nárazům zmatených návštěvníků odolají.Na konci zdánlivě nekonečného labyrintu čeká odměna – kaleidoskopické kino. Někteří čtenáři jistě dětské kukátko s tisíci barevnými korálky pamatují ze svých dětských let. Na stejném principu funguje i kaleidoskopické kino na Můstku. Pomocí soustavy zrcadel a zadní projekce prezentuje kino filmové záběry tak, aby při pohledu vznikla veliká trojrozměrná koule.Přijďte si do jednoho z největších zrcadlových labyrintů v České republice otestovat svou orientaci v prostoru, a vrátit se do dětství prostřednictvím kaleidoskopu.

Pokračovat na článek


Zámek Hrádek u Nechanic – jeden z nejmladších zámků v Čechách

 roce 1829 zakupuje rod Harrachů sádovské panství spolu s Nechanicemi od rodu Schafgotschů. Na takzvaném Lubenském vrchu se pak rozhodli nechat vystavět zámek. V roce 1839 započínají stavební práce na novém reprezentačním a letním sídle hraběcího rodu Harrachů. Člověk, který učinil rozhodnutí nechat sídlo vystavit, byl František Arnošt, hrabě z Harrachu. Ten byl významným představitelem jilemnické rodové linie. Stavební práce na zámku byly finálně dokončeny v roce 1857 a lesk a sláva hraběcího rodu Harrachů se vtiskla do nového zámku nesoucí jméno Hrádek u Nechanic. Chytří si tedy jednoduše spočítají, že zámku je pouhých 160 let. Přesto však na Vás na nechanickém zámku dýchne atmosféra starých časů. Hrádek u Nechanic je poslední velkou novostavbou svého druhu u nás a zároveň jedním z prvních zámků oděných do romantického novogotického hávu. KAMENNÝ MOTÝL NA ZELENÉ PLÁNI ANEB KOUSEK ANGLIE V ČECHÁCHStavební práce svěřili majitelé mladému vídeňskému architektovi Karlu Fischerovi, který se podílel i na výzdobě a vybavení interiéru. Jako předloha pro stavbu romantického zámku posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem Edwardem Buctonem Lambem  ve stylu tudorské gotiky. Lamb se nechal inspirovat návrhem přestavby anglického zámku Crewe Hall.  Karl Fischer si pak Lambovi plány poupravil.„Zámku je často přezdíváno Malá Hluboká.“Architektům byla do jisté míry ponechána volná ruka v jejich práci. Zámek měli totiž vystavět na zelené louce, zelené ploše. I proto zde mohla být dodržena dispozice typická pro stará anglická sídla 16. a 17. století. Snad i z tohoto důvodu má zámek na české poměry velmi neobvyklý půdorys. Připomíná totiž motýla s rozevřenými křídly. Možná jste tedy už zaslechli jednu z přezdívek hradu – kamenný motýl. Mezi návštěvníky je však více rozšířen název Malá Hluboká.V roce 1844 souběžně se stavbou zámku pak Harrachové pověřují zahradního projektanta L. Krügera úpravou okolního lesa. Společně se zámkem se tak mění i jeho okolí, a to konkrétně v krajinářský park, oboru a bažantnici. A že byl pozemek hraběcího rodu Harrachů opravdu rozlehlý dokládá i fakt, že pouze zmiňovaná bažantnice dosahovala výměry 200 hektarů. TAJEMNÁ POVĚST, MASKOVANÉ DVEŘE A TAK TROCHU ZVLÁŠTNÍ KŘESLONa vybavení zámeckých interiérů Harrachové rozhodně nešetřili. Kromě vybavení dle návrhu Karla Fischera, zhotoveného v převážné míře místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti.Zámek Hrádek u Nechanic ukrývá 117 pokojů. Jedním z nich, a vlastně také prvním, který při prohlídce zámku navštívíte, je Rytířský sál. Stojíte před velkými, zdobenými dveřmi do Rytířského sálu. Dveře se otevírají a vy za doprovodu hudby vstupujete do bohatě zdobené, honosné místnosti. Právě díky dobové hudbě se přenesete do časů, kdy brnění, které si v sále prohlédnete, bylo nedílnou součástí každého šlechtice. Z obrazů, jež místnost zdobí, na vás shlížejí významní členové rodu. K sálu se však váže také zvláštní a tak trochu strašidelná pověst. Podle ní se na jinak tichém Hrádku ozývají tajemné zvukové úkazy, kdykoli má někdo z rodiny zemřít.Za nejkrásnější místnost celého zámku je však považován sál Zlatý. Podle čeho dostal tento sál své jméno poznáte ihned, jak překročíte jeho práh. Stěny pokrývají tapety ze 17. století. Vyrobeny byly z telecí kůže a dovezeny z Belgie. Do kůže se pak razil ornament, který byl následně pozlacen, postříbřen, kolorován. Tapety sloužily nejen jako dekorace, ale také jako tepelná izolace. Zajímavostí je, že na jeden plát tapety bylo zapotřebí kůže z jednoho telete. Tapetových, čtvercových plátů je pak v celé místnosti na 150. ZAPOMENUTÝ ŽENICHNad dubovým schodištěm, jež vede do pánské části zámku, visí jedna ze 3 existujících kopií renesančního obrazu Diettrichsteinská svatba. Ta se konala v roce 1515, a váže se k ní poněkud kuriózní historka. Původně na něm totiž nebyl namalován ženich. Když si tento nedostatek malíř uvědomil, bylo už pozdě. Na čestném místě, u stolu, nebylo pro ženicha místo. Malíř tedy zapomenutého domaloval úplně doleva k rámu jako pána v zeleném plášti.Harrachové chtěli, aby Hrádek u Nechanic působil starobylým dojmem. Jediná místnost v novogotickém stylu je pracovna samotného hraběte. Právě zde můžeme obdivovat jednu z nejkrásnějších řezbářských prací na zámku, a to skříň, kterou místní řemeslníci vyráběli údajně 10 let. Po důkladnějším prozkoumání však zjistíme, že se zas až tolik o skříň nejedná. Jde totiž o dveře, a to velmi dobře maskované dveře, které vedly na toaletu hraběte. NĚKOLIK DVĚŘÍ, ALE JEN JEDEN KLÍČPánská část zámku je důmyslně oddělená od části dámské, a to hned 2 dveřmi. Aby bylo zajištěno soukromí obyvatel v jednotlivých apartmá, byly dveře dvojité. Ke každým dveřím pak existoval pouze jeden klíč. Bez vzájemné domluvy se tedy dveře používat nedaly.Největší kuriozitou zámku je však křeslo, které odpočívá v salonu hraběte. Křeslo je houpací, má pohyblivé opěradlo, podložku na nohy a svým tvarem připomíná jednu velmi neoblíbenou věc, která v mnohých z nás vyvolává pocit strachu. Sedí se v něm pohodlně, avšak má to jeden háček. Pokud to osoba v křesle sedící s lenošením přehnala a dostala se do polohy v leže, nebylo snadné se z této polohy dostat svépomocí. Sám hrabě si dokonce často musel na pomoc zavolat služebnictvo. Uhodli jste, že křeslo má tvar pohřební rakve?ZÁMECKÝ PARK GOLFOVÉ VYŽITÍNedílnou součástí romantického zámeckého sídla byl přírodně – krajinářský park.Romantické parky kladly důraz na sblížení člověka s přírodou. První parky tohoto typu vznikaly okolo roku 1720 v Anglii. U nás první takový park založil Jan Rudolf Černín v Krásném Dvoře okolo roku 1779. Brzy následoval park ve Veltrusích, založený roku 1785 Janem Rudolfem Chotkem. Nejznámějším parkem tohoto typu je lednicko – valtický areál budovaný od roku 1790 Liechtensteiny.Zámecký park na Hrádku u Nechanic byl založen původně na rozloze 29 hektarů. Dnes má park rozlohu asi 18 hektarů. Základ parku tvoří rozlehlá louka s kulisami stromů a vklíněnými lesy. Přístupovou cestu k zámku pak lemuje lipová alej. Parkem také vede okružní cesta, která návštěvníkům naskytne malebné pohledy na zámek. Na zámecký park pak dříve navazovala lovecká obora o rozloze 412 hektarů.V roce 1995 v prostorách zámeckého parku vzniká golfové hřiště s 9 jamkami. Na své si přijdou ostřílení golfisté, i úplní začátečníci, kteří mohou využít tréninkového centra pro začínající golfisty.KDYŽ SE NA ZÁMKU OBJEVILA VEČERNICEZámek je jako vystřižený z pohádky. Proto není divu, že se stal oblíbenou destinací filmařů.  Třeba režisér Václav Vorlíček tu v roce 1978 natočil krásnou českou pohádku Princ a Večernice. V roli Večernice se nám tehdy představila Libuška Šafránková, která se na zámek vrátila znovu v roce 1990 při natáčení seriálu Náhrdelník. Z pohádek pak můžeme dále jmenovat například Aničku s lískovými oříšky. Zavítal sem i Jan Svěrák s filmem Tmavomodrý svět. Zámek je však oblíben i režiséry zahraničními. Proto Hrádek u Nechanic přivítal také filmařské návštěvy z Ruska, Velké Británie i Ameriky.

Pokračovat na článek


Horné Považie

Region někdy nazývaný také Severné Považie sousedí se severní Moravou. Je to místo, kde se snoubí vyspělá civilizace, slovenská tradice, historie a legendy s netknutou přírodou. Na jeho území se nacházejí okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a Púchov. Město velkého významu je především Žilina. Po historické, kulturní, ale i ekonomické stránce je na předních příčkách celého Slovenska, v roce 1918 se dokonce na chvíli stala hlavním městem Slovenska. Významné kulturně historické město je ale i Bytča, ležící jižně od Žiliny. Většinu území regionu zabírají hory a kopce, konkrétně Javorníky, Malá Fatra, Strážovské a Súľovské vrchy, Kysucká vrchovina a Žilinská pahorkatina. Středobodem je pak protékající řeka Váh, která je zde značně regulována přehradami. Zde je na co se koukat, za hezkého počasí již při cestě po dálnici směrem od Bratislavy berou pohledy do okolní krajiny dech.Nejvýznamnějším turistickým centrem je obec Terchová a Vrátna dolina v Malé Fatře. Toto pohoří patří mezi top na celém Slovensku a kromě toho je úzce spjato s Jánošíkem. Však se také této oblasti dost často říká „Jánošíkův kraj“. To že je nejlepším umělecem příroda, nám ukázala na území Súľovských skal, které je nutné vidět. Termální lázně jsou samozřejmostí, možná Vám bude něco říkat jméno Rajecké Teplice, Rajecká dolina, Rajec... Kromě toho je region mimořádně bohatý na stavební památky různých historických období a to nejen v Žilině, ale i v ostatních městech a vesnicích, z čehož jsou nejzajímavější perníkové chaloupky v Čičmanech. Bohužel pro lyžaře je zde jen jedno lepší středisko ve Vrátné dolině, v Malé Fatře.Kultura a civilizaceŽilinaČtvrté největší město Slovenska, Žilina (cca 85000 obyvatel) leží na severozápadě země, poblíž hranic s Českem a Polskem. Nachází se v regionu Horné Považie na soutoku řek Váh a Kysuca a je to krajské město. Žilina je důležitý dopravní uzel (automobilová, vlaková, letecká doprava), přirozené obchodní, kulturní i průmyslové centrum a vyznačuje se prudkým rozmachem.Ve městě je mnoho historických památek a kulturních zařízení. Například celé historické centrum města je přímo výstavní a bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací (je zde např. kostol Najsvätejšej Trojice, Babuškov dom, Stará radnice, Kostol Obrátenia sv. Pavla Apoštola a kláštor, Dom umenia Fatra, Rosenfeldov palác, Remeselnícky dom atd.), nicméně i v širším centru je mnoho dalších památek, včetně židovských (Budatínsky hrad, kostol sv. Štefana kráľa, Kostol sv. Juraja (celodřevěný ze 13. století), Ortodoxná židovská synagóga, Neologická synagóga atd.). Kulturních institucí je zde také mnoho. Několik galerií, muzeí a divadel, mimo jiné nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku - Bábkové divadlo Žilina.Nejvýraznějším pohořím v okolí je Malá Fatra, která je co do turizmu velmi oblíbená. Zvláště pak oblast Terchová je hojně navštěvovaná destinace. Velmi oblíbeným a snadno dostupným místem je také Rajecká dolina, rozkládající se mezi Strážovskými vrchy a Lúčasnkou Fatrou (jihozápadní podcelek Malé Fatry), kde čistou přírodu doplňují termální a léčivé prameny. V okolí města se nachází velké množství cyklistických tras a okruhů, které jsou vhodné jak pro zdatné sportovce, tak pro rodiny s dětmi a speciálně i pro seniory. Na kole je možné vyrazit za krásami přírody i po okolních památkách. V Žilině se koná mnoho velmi oblíbených a atraktivních akcí a festivalů, výběrem Carneval Slovakia Žilina, Staromestské slávnosti, Bábková Žilina, Rezbárske sympózium, Stredoveký deň…Žilina, Mariánské nám.…Žilina, kostel sv. Pavla…Žilina, trnové, kostel…Žilina, Budatínský…více >>Památky, kultura:Mariánske námestie – je historicky nejcennějším celkem ve městě. Dříve bylo osídleno nejbohatšími a nejvýznamnějšími měšťany, sídlily zde nejdůležitější instituce města.Námestie Andreja Hlinku - další historické náměstí. Je na něm zpívající fontnána a konají se zde trhy a další kulturní akce.Městská radnice – Žilinská radnice je historický skvost. Podle historických pramenů funguje jako radnice od roku 1508. Současná budova byla postavena 1894 a po celou dobu její existence se zastupitele města snaží, aby byla důstojným místem reprezentujícím město a městské orgány.Kostol sv. Pavla Apoštola a Kláštor Jezuitov - Významný kostel a klášter, jsou přímo na Mariánském náměstí.Kostol Najsvätejšej Trojice - Pochází z roku 1400. Patří k němu i nedaleká Burianova veža, která slouží jako jeho zvonice.Malá synagóga - po architekronické stránce jedna z nejvýznamějších budov v Evropě. Uvnitř je expozice muzea židovské kultury.Budatínsky hrad - Dominanta Žiliny s unikátním muzeem drátenického umění.Považská galéria umenia - Jejími výstavnímy síněmi prochází každý rok velké množtví současného malířského umění slovenských i zahraničních výtvarníků.Kostol sv. Barbory a kláštor františkánov – Kostel je první barokní stavbou na území Žiliny.Rosenfeldov palác - byl postaven v r. 1907 a je napodobeninou vídeňského zámku Belveder.Dom umenia Fatra - památka a zároveň koncertní síň a sídlo Štátneho komorného orchestra Žilina.Remeselnícky dom - Tento secesní dům dal postavit řemeslnický sbor v roce 1910. V současnosti je v soukromých rukách a případné prohlídky organizuje pouze turistická, informační kancelář Žilina.Považská galéria umenia v Žiline - konají se zade výstavy známých slovenských, ali i zahraničních výtvarníků.Jsou zde i stálé expozice díl Vincenta Hložníka a výstava s názvem drotARStvo.Považské múzeum v Žiline - Městské muzem, sídlící s oblasti Budatínského hradu, které spravuje několik dalších muzeí a expozic: objekty lidové architektury v Čičmanoch, expozici "Jánošík a Terchová" v Těrchové, hrad Strečno, Budatínsky hrad a Sobášny palác v Bytči.Múzeum židovskej kultúry - Je umístěno v budově bývalé ortodoxní synagogy a je zde stálá expozice judaík.Bábkové divadlo Žilina - První profesionální loutkové divadlo na Slovensku. Kromě loutkových představení organizuje festival Bábková Žilina.Mestské divadlo Žilina - Bylo založeno až v roce 1992 a též organizuje společenské a kulturní akce.Expozícia drotárstva v obci Veľké Rovné - Jedna z mála autentických expozicí, vázaná ke konkrétní osadě.Slovenský Betlehém - Řezbářské veledílo vytvořil mistr Jozef Pekara. Je poměrně mladé, přístupné od r. 1995. Betlém znázorňuje celé Slovensko, jeho historii a tradice. Ústředním motivem je samozřejmě narozní Krista a zhruba polovina postav se pohybuje.Terchová(Čti „těrchová“) nemůže soutěžit se starobylými městy Slovenska, která mají zrekonstruovaná historická centra. Je to spíše velká vesnice složená z téměř sedmdesáti osad. Ovšem v otázce turistického ruchu hraje velmi významnou roli v rámci celého Slovenska. Leží na severní hranici Malé Fatry, v údolí rozdělující zmíněné pohoří s Kysuckou vrchovinou. Je významným centrem turismu Malé Fatry, respektive její severní, Kriváňské části.Za svojí slávu vděčí i faktu, že se zde narodil a žil snad nejslavnější Slovák všech dob, národní hrdina Juraj Jánošík (*1688). Do mlýna si nutnou dávkou přihodila i příroda. Kriváňska Malá Fatra je totiž extrémně atraktivní pohoří. Za zmínku určitě stojí její vrcholy i hřebeny, nebo její severní bradlová, čili skalnatá část, jejíž hlavní dominantou je snad nejkrásnější hora Slovenska, Veľký Rozsutec. Zapomenout nesmíme ani na krasovou část pod Rozsutcem, ve které je soustava soutěsek a děr, příznačně pojmenovaná Janošíkove Diery. V zimě se zde pak nachází pěkné lyžařské středisko Vrátna. Vrátna Dolina se stala místem organizované turistiky již v r. 1879. Místo je plné kvalitních služeb, pěstuje se zde agroturistika a koná se zde mnoho akcí.HistorieZmínky o historii regionu se váží především na Žilinu a okolí, kde byly nalezeny známky osídlení již z doby kamenné. Později zde bylo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První městká práva dostala roku 1290, po příchodů němců. Žilina se pak dlouhou dobu řídila německým, tzv. Magdeburgským právem. V roce 1381 vydal král Ludvík I. Veliký listinu, kterou zrovnoprávnil žilinské Slováky a Němce. V patnáctém století získalo město právo mít vlastní hradby, které obepínaly dnešní historické jádro města. To bylo vyhlášené roku 1988 městskou památkovou rezervací. Po roce 1848 zde bylo jedno z ohnisek národního obrození. K tomu se do města přistěhovala židovská komunita, která sem přinesla kapitál a založila zde bankovnictví. Na přelomu 19. a 20. století zde bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, ve kterém sídlila první slovenská vláda. 1918 po vzniku Československa byla Žilina na necelé 2 měsíce hlavním městem. V roce 1938 zde byla podepsána Žilinská dohoda o autonomii Slovenska. Po roce 1945 město překotně rostlo. Později ztrácí status krajského města a rozvoj se zpomaluje, nicméně po roce 1996 je status obnoven a nastupuje opětovný rozmach.Region, jako takový se proslavil hlavně díky dráteníkům (slovensky "drotári") v 19. století. Již tehdy byly jejich služby velmi žádané a později povýšili svoje řemeslo na umění a jsou tak známí po celém světě. Oblast, především v okolí Rajecké doliny se proslavila zase díky svému řezbářství, které vyvrcholicho výše zmíněným světovým unikátem v podání Jozefa Pekary - Slovenským Betlémem.

Pokračovat na článek


Luhačovice

První dovolená tohoto léta byla v České republice. Luhačovice patřily vždy mezi mé nejoblíbenější lázně a tak tomu asi bude i nadále. Letos jsme se opět podívali do Luhačovic, tentokrát na týden a poprvé jsme s sebou vzali i kola.DopravaDo Luhačovic jsme jeli autem, takže žádné levné lístky doporučit nemůžeme. Jde o malé město, takže na Student Agency můžeme zapomenout, pravděpodobně by se dalo jet vlakem s několika přestupy. Luhačovice leží ve Zlínském kraji asi 15 km od Zlína.UbytováníUbytovaní jsme byli v hotelu Vincent Luhačovice. Poloha penzionu byla opravdu pěkná, do centra to bylo kousek a v okolí spousta zajímavých míst. Ubytování v dvoulůžkovém pokoji vyšlo na super cenu. Parkovat se dalo uhotelu bez poplatku.Pokoj i koupelna byly čisté a dostačující s televizí a Wi-Fi. V penzionu byla velmi příjemná a rodinná atmosféra a soukromí.ObchodyKaždý správný lázeňský švihák by neměl vynechat obchod s lázeňskými oplatky. Druhů je nespočet a teplý oplatek do ruky nabízí za 5 Kč. A samozřejmě lázeňský hrneček. Byla jsem docela překvapená, jak se tyto hrnečky vytrácí, na kolonádě pil skoro každý z plastových kelímků a tyhle fešné hrnečky mělo jen pár lidí. Obchodů zde moc není, v centru Luhačovic je pouze Albert, drogerie a pár vietnamských obchůdků. Největším trendem léta byl stánek Ovocňák na luhačovické přehradě, kde dávali ovocné šťávy do plastové palmičky. To jsme prostě museli mít! :DZajímavá místaTak pro mě osobně v lázních vždy vedou prameny. Miluji Ottovku a letos byl k mému překvapení otevřen nový pramen – Nový Jubilejní. Pitných pramenů je tu celkem šest (co já vím a co jsem ochutnala). Prameny jsou studené a poměrně hodně mineralizované. Krásná je luhačovická kolonáda s dominantním Jurkovičovým domem, kašna Jestřábí a japonská zahrada. Každoročně se tu koná i hudební festival Leoše Janáčka. Nedaleko je luhačovická přehrada, kde je vybudován nově aquapark. Přehrada je bohužel koncem léta většinou už velmi špinavá, my se v ní ale začátkem července koupali bez újmy na zdraví. :-) Aquapark nás moc nelákal, jelikož v teplých dnech byl přeplněný a přišel nám vhodný spíše pro děti. Kolem přehrady si přijdou na své i sportovci. Okruh kolem přehrady má 3,25 km a je z krásné hladké asfaltové cesty. Ideální pro in-liny nebo skateboardy/longboardy. Z velkých měst je v okolí Uherské Hradiště a Zlín. My si s sebou přivezli kola. Krásná rovina spojovala větší města, jinak to byl samý kopec (no jo, Bílé Karpaty :D). Největší „dojem“ na nás udělala „cyklostezka“ z Uherského Brodu do Uherského Hradiště. Čekalo nás deset kilometrů pustinou do kopce přes nejrůznější pole, štěrk, kameny, kukuřici… Stálo nás to plno nervů a jedno píchlé kolo, takže rekreačním cyklistům rozhodně nedoporučujeme!ZávěrLuhačovice byly krásné jako vždy předtím, hotel byl příjemný a na pěkné lokalitě. Obzvlášť se nám líbila blízkost k pramenu Aloiska, kde je větší klid od naparáděných důchodců, dá se tam v klidu číst a užívat volna aniž by člověk poslouchal, kdo trpí jakou nemocí a co zrovna dělá Pepíček od Andulky. Kola jsme si celkem užili, ale už nikdy víc, kopců máme hodně i na Vysočině u rodičů! Užitečné odkazy:https://www.treking.cz/regiony/luhacovicke-toulky.htmhttps://inzine.cz/clanek/lazne-luhacovicehttps://www.horydoly.cz/turiste/prochazka-po-lazenskem-meste-luhacovice.htmlhttps://vincentluhacovice.cz/cs/poloha-a-okoli

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Trip po východní Americe

Východní pobřeží není z hlediska přírodního bohatství tak atraktivní jako pobřeží západní, ale o to více se zde můžeme setkat s kulturními památkami, které jsou známé téměř po celém světě. WASHINGTON D.C. Naše cesta započala letem z Prahy do hlavního města Spojených států Amerických, Washingtonu D.C. Město bylo vyprojektováno koncem 18. stol. francouzským architektem Pierrem L’Enfantem a postaveno takřka „na zelené louce“. Neměli jsme ve městě žádný problém se orientovat. Všechny vládní budovy, slavné monumenty i sídlo prezidenta jsou v centru města blízko sebe, a tak jsme nemuseli podnikat žádné větší vzdálenosti mezi památkami. První památka, ke které jsme se vydali, byl Bílý dům, sídlo amerických prezidentů. Dostat se ale dovnitř je kvůli bezpečnostním důvodům pro turisty nemožné. Naši zvědavost tak uspokojilo návštěvnické centrum, kde kromě prodeje suvenýrů a možnosti zhlédnutí fotografie prezidentské kanceláře jsou vystavovány i fotografie jednotlivých místností, portréty státníků a filmy o amerických příslušnících vlády. Nejimpozantnější budovou tyčící se nad metropolí je Kapitol. Zde sídlí legislativní orgány státu, Senát a Sněmovna reprezentantů. Vstup do Kapitolu je zdarma a je umožněno se podívat i do zasedacích sálů obou komor. Hned naproti Kapitolu se táhne tři kilometry dlouhý park Mall, kde se příležitostně konají koncerty, sportovní utkání, či protestní akce a náboženské mše. Podél parku se nachází desítky muzeí a galerií. Nejvýznamnější z nich je národní archiv, kde jsou uchovány originály Deklarace nezávislosti, Listiny práv a svobod a Ústavy. Parkem jsme došli až k Washingtonovu památníku, slavnému mramorovému obelisku. Tento obelisk měří necelých 170 metrů. Zde jsme si koupili vstupenku do věže a poté si užívali úžasný výhled na město. Po vyhlídce jsme pokračovali, až jsme se přiblížili k západnímu konci promenády, kde se nachází památník věnovaný prezidentu Lincolnovi. Státník shlíží ze svého křesla uprostřed sloupového chrámu na vodní plochu Zrcadlové fontány. Po stranách Lincolnova monumentu jsme si prohlédli velmi působivé památníky věnované vojákům padlým ve Vietnamu a v Koreji.  Za památníkem přes řeku Potomac se nachází snad nejznámější hřbitov na světě, a to hřbitov Arlingtonský, kde je pochováno na 400 000 zesnulých amerických veteránů a padlých vojáků. Kousek od hřbitova leží sídlo ústředního štábu ozbrojených sil, zvané Pentagon. Jak už název napovídá, jedná se o stavbu ve tvaru pětiúhelníku a jde o největší budovu světa. PITTSBURGHPři večerním příjezdu k městu jsme již zdálky uviděli krásně osvícené seskupení obchodních mrakodrapů, kterému místní přezdívají Malý Manhattan. Ubytování v Pittsburghu jsme sehnali přes mezinárodní webovou službu Airbnb, kde lidé nabízejí své byty a domy k pronájmu. Následující den ráno jsme vyrazili do významné obchodní a také finanční čtvrti, která je charakteristická svým trojúhelníkovým tvarem, kterému se zde říká Golden Triangle. Ten vytváří soutok řek Allegheny a Monongahela, jež se slévají v jednu, nesoucí název Ohio. Místo, kde dochází k soutoku řek, se nazývá Point, který je obklopen stejnojmenným parkem. A právě k tomuto místu směřuje mnoho návštěvníků za klidem, procházkou a odpočinkem stejně jako my před dlouhou cestou k Niagarským vodopádům.Ve městě Pittsburgh a jeho blízkém okolí bychom napočítali neuvěřitelných 446 mostů s typickým žlutým zbarvením. Přímo v centru města jich je hned čtyřicet, a proto je Pittsburgh známý také pod názvem „město mostů“. Pokud někdy uslyšíte o „ocelovém městě“, bude se opět jednat o Pittsburgh. Toto označení vzniklo ještě v době, kdy bylo město významným centrem ocelářství. Dnes je především městem finančních a obchodních středisek a proto v centru není pro turisty nic příliš zajímavého k vidění. Avšak na své jsme si zde přišli mi, jakožto příznivci sportu, jelikož jsou za řekou postavěny dva moderní stadiony, basebalový a hokejový.  NIAGARSKÉ VODOPÁDYNoc jsme přespali kousek za hranicemi v Kanadě a následné ráno jsme vyrazili směr Niagarské vodopády. Vodopády se nacházejí na hranici USA a Kanady a návštěvníkům jsou z obou stran nabízeny nádherné vyhlídky, lodní výlety, stezka podél divoké řeky a akvárium. Pokud na vodopády a okolí máte čas celý den, rozhodně všechny tyto atrakce stojí za navštívení. K lodi jsme sjeli výtahem skrz vyhlídkovou věž, a jelikož jsme jeli z kanadské strany, tak jsme dostali červené pláštěnky, v opačném případě, kdybychom jeli z americké strany, dostali bychom pláštěnky žluté. Následovala krásná 20 minutová vyjížďka lodí, během které jsme se lehce osvěžili deštěm z vodopádů.Vydržíte-li až do pozdních hodin, kdy se začíná stmívat, naskytne se Vám úžasný nezapomenutelný pohled na barevně podsvícené vodopády Niagary. Očekávali jsme, že Niagarské vodopády jsou obklopeny pouze přírodní krajinou, avšak tomu tak není, jelikož místní podnikatelé kolem vodopádů vystavěli mnoho budov sloužících turistům k zábavě a ubytování.Zajímavost: Pětina veškeré pitné vody v USA proteče skrz Niagarské vodopády.TORONTODalší den jsme pokračovali ve výletě ke kanadským sousedům. Náš hlavní cíl bylo město Toronto, vzdálené jen 2 hodiny autem od Niagara Falls. Toronto je nejlidnatější město Kanady a je také hlavním městem v provincii Ontario. Torontu je přezdíváno město parků, protože je zde opravdu hodně zeleně. Nepobyli jsme zde příliš dlouho, takže jsme neměli šanci projít si celé město. Uchvátila nás CN Tower, telekomunikační a turistická věž, vysoká 553 metrů, jejíž původním účelem bylo zlepšit TV signál, ale v těchto dnech se již z věže můžete pokochat výhledem na celé Toronto, okolní přírodu a jezera. BUFFALOKdysi průmyslové Buffalo se přeměnilo do podoby spíše turistické. Město nás překvapilo původní architekturou, které vévodí působivá radnice ve stylu art deco, novogotická budova staré pošty, ale i první moderní mrakodrap z roku 1895, dnešní Prudential Building. Když jsme si chtěli po celodenním chození odpočinout, vydali jsme se do parku Delaware, kde kromě laviček a upravených trávníků je i úžasná galerie Albright-Knox Art se sbírkou francouzských impresionistů. Když nám po celém dni vyhládlo, tak jsme navštívili restauraci přezdívanou Dino, kde jsme po příchodu měli pocit, že celé město se sešlo právě zde. Ochutnali jsme jídlo, jímž je toto město světově známé a to pálivé Buffalo wings (kuřecí pálivé křidélka). Po večeři jsme se vydali směrem k hotelu a připravovali se na následujících pár dní v New Yorku.   NEW YORKPoslední město, do kterého jsme se na naší cestě vydali, bylo město, které nikdy nespí. Perfektně organizovaný chaos v monumentálním stylu, i tak by se dalo popsat jedno z nejrušnějších měst světa.V New Yorku byste mohli být několik měsíců a stále by bylo co objevovat. Většina turistů se proto omezí na poznávání centrálního ostrova Manhattan a ostatní čtvrtě jako je Brooklyn, Queens, Bronx a Staten Island si prohlédnou jen z dálky. Ostatně tak jsme učinili i my jelikož jsme neměli tolik času. Na Manhattanu jsme navštívili pouze největší ikony New Yorku, a to finanční centrum Financial District s burzou na Wall Street a gotickým kostelem Trinity Church, neonově blikající Times Square, kterému je přezdíváno žehlička podle protáhlého trojúhelníkového tvaru, památník dvojčat Světového obchodního centra a odpočinkový Central Park. Nenechali jsme si ujít ani návštěvu Metropolitního muzea, jednoho z nejlepších uměleckých muzeí na světě. Také jsme navštívili proslulý Empire State Building, z kterého je možno za vhodného počasí vidět panorama celého Manhattanu. Poslední naší atrakcí před odletem se stala projížďka lodí kolem světově proslulé sochy Svobody, kterou jsme krásně zakončili naše cestování po Americe.

Pokračovat na článek


Německo - Berlín

V dubnu jsme podnikli asi nejspontánnější výlet vůbec. Asi rok zpátky jsme na internetu našli tip na aplikaci Hotel Tonight, která nabízela pro nové klienty, popřípadě za promo kódy, bonus ve formě kreditů v eurech. Tak se nám podařilo každému nasbírat 101 €, ale jak šel čas, tak jsme na tuto aplikaci málem zapomněli… Náhodou v dubnu zapínáme aplikaci a koukáme, že začátkem května vyprší platnost nasbíraných kreditů. A tak jsme si naplánovali víkend v Berlíně! Byla by přeci škoda to nevyužít, nemyslíte?DopravaAutobusDopravu do Berlína jsme řešili přibližně týden dopředu, pravděpodobně se dají lístky koupit levněji, než jsme je koupili my. Rozhodovali jsme se mezi autobusovými přepravci Eurolines a Student Agency. Jelikož to cenově vycházelo téměř stejně (Student byl levnější o 20 Kč), dali jsme nakonec přednost společnosti Student Agency, jelikož nám jejich servis přijde lepší. Nakonec nás tedy zpáteční cesta vyšla na 1 063 Kč na osobu a trvala pět hodin. Jelo se bez pauzy, stavěli jsme pouze na pět minut v Drážďanech, což byla zároveň naše jediná zastávka. MHDBerlín je poměrně velké město, takže jsme se tady nevyhnuli využití dopravních prostředků. Jenom samotná cesta z autobusového nádraží je do centra celkem dlouhá. Velkou výhodou v Berlíně je to, že na lístek na MHD můžete využívat všechny dopravní prostředky a ne jak to mnohdy jinde bývá (Francie), že má každý dopravní prostředek svůj lístek. V Berlíně jsou tři základní tarifní zóny: vnitřní město – A, vnější město – B a okolí Berlína – C. Pro pohyb v centru postačuje zakoupení zóny A. Nejvýhodněji potom vychází celodenní lístek (platí do 3.00 následujícího dne, ne 24 hodin!), který vychází na 6.90 €. Za jednorázové lístky zaplatíte 2.70 € a platí dvě hodiny. Na lístku je napsáno, že platí jenom v jednom směru, což jsme tedy úplně nepochopili, ale usoudili jsme, že takovýto lístek nemůžete použít k cestě do centra pro nákup a na stejný lístek jet zpět domů… Výhodněji vycházel potom balíček čtyř jednorázových lístků za 9 €, kde pak jeden lístek vyšel na 2.25 €. Trasu si můžete naplánovat a vyhledat na oficiálních stránkách městské dopravy.Automaty na lístky jsou přehledné a snadno pochopitelné. Akceptují platební karty, mince a bankovky (nejvyšší akceptovatelná bankovka je 10 €).Metro zde má několik linek, je poměrně rozvětvené, ale dá se zde dobře orientovat a vše je zde moderní (tabule se směry, často i elektronické tabule ve voze, …). Jen je třeba si dát pozor na označovací turnikety, které jsou občas umístěny docela nešikovně. Co se týče revizorů, tak jsme žádné ani nezahlédli. :-)Městem dále jezdí klasické tramvaje, příměstské vlaky a autobusy. Vše je dobře značené a platné na jeden a ten samý lístek. Zajímavé byly některé dvoupatrové autobusy. Dočetli jsme se, že údajně autobus číslo 100 jezdí kolem zajímavých památek, takže si za cenu MHD můžete udělat vyhlídkovou jízdu. :-) My to bohužel nestihli, tak třeba příště.StravováníNejdříve musíme určitě zmínit vynikající snídaně, které byly v ceně našeho ubytování. Příjemné bylo, že se snídaně podávaly od 6.30 do 12.00, což jistě ocení i ti, co mají plán již od brzkého rána a nemusí tedy čekat do 8.00, jak tomu často bývá. Snídaně byly formou švédských stolů, což není neobvyklé ani u tříhvězdičkových hotelů, ale kvalita jídla byla o poznání lepší (možná to je Německem samotným, nemůžeme porovnat). Několik druhů teplého pečiva, nejrůznější šunky, salámy a sýry (zapomeňte na šunkový nářez a Eidam třicítku), müsli, jogurty, marmelády, nutella, ovoce, zelenina, saláty, losos, palačinky, grilovaná rajčata, několik druhů dezertů, teplé croissanty, … K pití káva, čaj (sypaný nebo sáčkový), čtyři druhy džusu Granini, minerální voda či mléko. No byla to opravdu paráda a bohužel jsme za ty dva dny ani nestihli vše ochutnat.Jelikož jsme se poměrně obstojně nasytili u snídaně, tak jsme většinou přeskakovali oběd a pouze večeřeli. Ke svačině jsme si občas vzali jablko na recepci nebo koupili něco v místních supermarketech. Nemohli jsme ale vynechat typickou berlínskou pochoutku Currywurst. Jedná se o bílou klobásu zalitou kečupem a kari omáčkou, ke které se většinou jí pečivo nebo hranolky. Další variantou byla bílá klobása v housce s hořčicí. A nezapomněli jsme si vychutnat pravé berlínské pivečko na střešní terase našeho hotelu. UbytováníUbytování bylo vlastně důvodem, proč jsme se rozhodli navštívit Berlín. Začátkem května nám každému končila platnost kreditů v hodnotě 101 € na ubytování přes mobilní aplikaci Hotel Tonight. Částka už je to poměrně slušná, tak jsme se rozhodli, že každý zaplatíme jednu noc a budeme mít pěkný víkend v lepším hotelu za hubičku. Ubytování se přes tuto aplikaci dá zabookovat maximálně týden dopředu. Aplikace je přehledná a vše proběhlo naprosto v pořádku. Vybírali jsme z několika hotelů tak, aby nás ubytování nestálo vůbec nic, popřípadě pár korun. Všechny hotely zde vycházely minimálně na 1 800 Kč na noc. Nakonec jsme si zvolili čtyřhvězdičkový hotel Upstalsboom Hotel Friedrichschein, který nám vyhovoval dostupností, polohou a recenzemi. Hotel nás tedy vyšel na krásných 9 Kč pro jednoho za dvě noci! Navíc ještě ale musíme připočítat poplatek (pobytová taxa), který byl placen přímo v hotelu a činil 3.50 € (96 Kč) za osobu. Jelikož se řadíme mezi low cost cestovatele, tak tenhle hotel pro nás byl opravdu luxus. Navíc ve čtyřhvězdičkovém hotelu snad nikdo z nás zatím ještě nebyl, pokud nás paměť neklame. Hotel byl pěkný, moderně zařízený, čistý a klidný. Leží v klidné ulici trochu dál od centra. V ceně hotelu byla snídaně, fitness centrum, sauna a střešní terasa. Pokoje byly vybaveny minibarem a vodou zdarma a celý pokoj byl moc útulně zařízený, stejně tak koupelna, kde bylo mýdlo, šampon a jiné drobnosti jako tyčinky do uší, odličovací tamponky samozřejmostí. O to větší radost z hotelu jsme měli, když jsme ho pořídili prakticky zadarmo. Musíme přiznat, že jsme museli i trošku „osekat“ náš program, abychom stihli využít alespoň nějaké aktivity našeho hotelu. :-) ObchodyNáš výlet, původně za pár korun, se nám trošku prodražil právě díky obchodům. Hned po příjezdu jsme navštívili Rossmann, abychom dokoupili nějakou kosmetiku a drogerii (jedeme autobusem, tak proč ne). Nakoupili jsme si nějaké krémy, mýdla, kosmetiku a podobné nezbytnosti, včetně pár narozeninových dárků. Hned první den jsme chtěli oběhat i jiné obchody, protože jsme se jimi nechtěli v sobotu zdržovat a v neděli tu mají zavřeno. Večer jsme teda vyrazili do Primarku, kde jsme se zdrželi snad dvě hodiny. Byla to naše první návštěva tohoto řetězce a moc jsme nevěděli, co očekávat… Čtyři patra narvaná oblečením, bižuterií, doplňky do domácnosti, botami, … A v tom všem i kolem osmé večer pobíhaly stovky lidí. Nabrali jsme si každý několik věcí, co nás zaujaly, a šli je vyzkoušet do zkušebních kabinek u pánského oddělení (tam je podstatně méně lidí). Nakonec jsme si odnesli jednu slušně velkou a ještě slušněji těžkou tašku a na hotel jsme dorazili kolem jedenácté večer. Oblečení vyšlo cenově opravdu pěkně, takže nemusíme litovat. Navíc jsme nenakupovali jen pro sebe, ale už jsme sfoukli i nějaké vánoční dárky. :-D Další věcí, kterou jsme na internetu našli jako „typickou berlínskou“ byly Fotoautomaty. Jsou to ty klasické fotoautomaty, které vám blýsknou čtyři různé fotky pod sebou v rozmezí několika sekund. Po Berlíně je několik automatů jak na černobílé, tak na barevné fotky, které vychází na 2 €. Rozhodli jsme se tedy automaty vyzkoušet – v barevné verzi.Dále je zde velké nákupní centrum Alexa nedaleko Primarku, kde se dá taky velmi pěkně nakoupit. Nachází se zde kolem 180 obchodů. Téměř ihned vedle Primarku je T. K. Maxx, což je několikapatrový outlet se značkovým oblečením. Obchod má několik pater a je to tu poměrně na dlouho, my se zde z časového hlediska moc nezdrželi. Pro ty, co mají rádi luxusní zboží, je zde KaDeWe, neboli Kaufhaus des Westens, což je obchodní dům plný značkové módy a kosmetiky. KaDeWe je druhým největším obchodním domem v Evropě. My sem jenom nakoukli, ochutnali citronovou makronku a šli pryč. :-D Zajímavá místaGendarmenmarktJedná se o krásné náměstí v centru Berlína nedaleko Alexandrplatz a jeho historie sahá až do 17. století. V jeho středu se nachází socha básníka Fridricha Schillera a dvě katedrály v barokním stylu – Deutscher Dom (vstupné zdarma, ÚT-SO od 12 do 17 hod., NE od 11 do 17 hod.) a Francösischer Dom (2 €, denně od 10 do 18 hod.). Náměstí je poměrně klidné, dá se zde posedět na lavičkách nebo ve venkovní restauraci. Checkpoint CharlieCheckpoint Charlie je patrně nejznámějším hraničním přechodem Berlína z doby studené války, kde měli přechod z jedné části Berlína do druhé dovolený s povolením pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti. Dnes se zde nachází kopie původní tabule s nápisem ve čtyřech jazycích, který příchozím připomínal, že opouštějí americký sektor a vstupují do sovětského sektoru. K vidění zde je i kopie první strážní budky z roku 1961 a vojáci s vlajkami, kteří se s vámi za 1 € rádi vyfotí. Pokud si budete chtít fotku pořídit sami, pravděpodobně se jim to nebude moc líbit. Poblíž je Museum Haus s historickými dokumenty a Photoautomat na černobílé fotky. OberbaumbrückeOberbaumbrücke je most vedoucí přes řeku Spree, který kdysi spojoval berlínské čtvrti Friedrichshain a Kreuzberg. Je považován za symbol znovu nalezené jednoty města. Jedná se o krásný historický most v Berlíně, přes který dnes jezdí i auta a metro. Vedle mostu začíná známá East Side Gallery – nejdelší kus berlínské zdi. Berlínská zeďEast Side Gallery je muzeum pod širým nebem, které se nachází na pomezí bývalých berlínských čtvrtí Friedrichshain a Kreuzberg, tedy hned vedle Obermanbrücke. Jedná se o jedno z mála míst ve městě, kde ještě můžete spatřit zbylé kusy berlínské zdi. Jedná se vůbec o největší muzeum pod širým nebem na světě, neboť vystavená zeď táhnoucí se podél břehu řeky Spree je více jak 1,3 km dlouhá. Dnes jsou zbylé kusy zdi pomalovány až 106 grafikami různého typu od umělců ze všech koutů světa. Většinou se jedná o náměty z historie města nebo dějin Německa. Asi nejznámější grafikou na zbylých kusech zdi je polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela. Palác CharlottenburgPalác Charlottenburg byl postaven jako barokní letní palác pro Charlotte Sofii, ženu krále Fridricha I. Pruského. Jedná se o největší palác v Berlíně, kde se v současnosti nacházejí umělecké sbírky francouzských obrazů z 18. století či sbírky čínského a japonského porcelánu. K paláci se jde nádhernou alejí a v okolí paláce jsou obrovské zahrady, do kterých je vstup zdarma a lidé sem chodí běhat, se psy na procházku nebo relaxovat. Vstupné do paláce je kolem 10 €, my uvnitř nebyli. Olympijský stadionOlympijský stadion je největším sportovním stadionem Německa, který byl postaven při příležitosti Letních olympijských her v roce 1916. Kvůli první světové válce se však LOH nekonaly, nicméně i přesto Německo pokračovalo s výstavbou stadionu, který byl později využit jako místo pro konání finálových zápasů Mistrovství světa ve fotbale. Ve své době se jednalo o největší sportovní stadion světa a bylo možné v něm usadit na 40 000 diváků. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., snížené vstupné – 3 €. Budova Říšského sněmu v Berlíně Budova Reichstagu byla vystavěna jako sídlo původního parlamentu Německé říše. V současné době se v budově nachází sídlo německého spolkového sněmu a od roku 1994 se zde koná každých pět let Spolkové shromáždění, které volí prezidenta. Budova byla poničena sovětskými vojsky v roce 1945. Po rozdělení Německa se budova ocitla na území Západního Berlína a byla používána pouze pro reprezentační setkání a výstavu o dějinách Německa. V roce 1992 byla vypsána architektonická soutěž na rekonstrukci budovy, kterou vyhrál britský architekt Norman Foster a největší vizuální změnou je nová kupole, sloužící zároveň jako vyhlídka. Do Reichstagu je umožněn vstup zdarma, ale vzhledem k velkému zájmu je potřeba zamluvit si prohlídku aspoň den dopředu, což my bohužel neudělali a museli jsme si tedy prohlídku nechat ujít. Televizní věžVěž má 368 m a je nejvyšším vyhlídkovým bodem v Berlíně. Vrchol věže má údajně připomínat sovětskou družici Sputnik 1. Věž je také čtvrtou nejvyšší stavbou v Evropě. Na jejím otáčivém vrcholu se nachází kavárna a vyhlídkový ochoz, z nějž je za jasného počasí vidět až 42 km daleko. Otevřeno je denně od 9 hod. do půlnoci. Vstupné je 10 € pro dospělé. Holocaust MahnmalPamátník holocaustu se nachází mezi Braniborskou bránou a náměstím Potsdamer Platz. Památník tvoří 2 711 šedivých betonových kvádrů různé výšky a velikosti a rozkládá se na ploše více než 19 000 m2. Z výšky má památník tvořit dojem vln. Pod památníkem se nachází informační centrum, kde jsou k vidění různé materiály, jenž úzce souvisí s holocaustem. Vstup do venkovního památníku je 24 hodin denně a je zdarma stejně jako vstup do informačního centra, kam se čeká fronta a prochází se bezpečnostní kontrolou.Pamětní kostel Viléma I.Jedná se o novorománský pamětní kostel Viléma I. z konce 19. století. Z původních čtyř věží, které jej obklopovaly, dnes stojí pouze věž jedna a střecha hlavní věže částečně chybí, neboť byl kostel za 2. SV vážně poničen. Po skončení války se vedly spory o tom, zda kostel zničit úplně a postavit na jeho místě kostel nový. Nakonec byl původní kostel zachován a dnes je jednak symbolem válečných hrůz, ale i snah o udržení míru. Vedle něj vznikl kostel nový v moderním stylu a designu. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., vstup je zdarma.Braniborská bránaBraniborská brána z roku 1791 je asi nejznámější památkou v Berlíně vůbec, díky čemuž se stala jeho symbolem. Symbol brány můžete vidět téměř na každém kroku, nejvíce nás zaujala okna v metru, která jsou zdobena tímto symbolem. Brána původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné. Brána je inspirována především antickou Akropolí. Řecká bohyně vítězství, která řídí vůz tažený čtyřmi koňmi, měla symbolizovat mír a pokoj v hlavním městě pruského království. Berlínská katedrála (Berliner Dom)Berliner Dom je největším kostelem ve městě a byl vystavěn v polovině 18. století. Berliner Dom byl téměř zničen během 2. SV a trvalo několik dekád, než se jeho rekonstrukce dokončila. Lustgarten, neboli Zahrada touhy, na níž se nachází Berliner Dom, sloužila v minulosti k různým účelům. V 16. století ji vládnoucí dynastie Hohenzollernů využívala jako místo pro pěstování exotických plodin a o století později se z ní stala vycházková zahrada. Nyní se jedná o pěkný park. Vstupné pro dopělé je 5 € (snížené vstupné činí 3 €), otvírací doba je PO-SO od 9 do 20 hod., NE od 12 do 20 hod. Alexandrovo náměstíNáměstí bylo pojmenováno podle ruského cara Alexandra I. a sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Dnes se zde nachází kancelářské prostory, obchody (Primark, T. K. Maxx, New Yorker, …), stánky a restaurace. Určitě nepřehlédnete slavné Hodiny světa z roku 1969, které ukazují čas v různých městech po celém světě. Korunu Hodin světa tvoří rotující sluneční soustava. Poblíž se také nachází Červená radnice, kde má dnes sídlo starosta Berlína a berlínský senát.Victoria ParkVictoria park je park dále od centra s krásným vodopádem, který stéká shora kopce Kreuzberg, který je o výšce pouhých 66 metrů vůbec nejvýše položeným místem v Berlíně. Park byl teď na jaře krásně rozkvetlý, bylo zde plno lidí a ze samého vrcholku je pěkný výhled na město. KalkulacePůvodně jsme očekávali, že bude výlet do Berlína trochu levnější, ale díky nákupům se nám trošku posunul rozpočet. Pokud tedy do celkové částky započítáme i nákupy, vyšel nás víkend v Berlíně na 6 446 Kč, což dělá 3 223 Kč pro jednoho. A to jsme měli ubytování téměř zadarmo. Pokud ale zahrneme jenom základní výdaje, dostaneme se na částku 2 953 Kč pro dva, tedy 1 477 Kč na jednoho, což už vypadá lépe. :-) NezbytnéKčAutobus2 125 KčUbytování18 Kč + 185 Kč (TAX)Metro625 Kč 2 953 KčExtra Památky0 KčJídlo916 KčNákupy2 577Kč 3 493 Kč  CELKEM:6 446 Kč (2 osoby)ZávěrVíkend v Berlíně byl opravdu super. Počasí nám vyšlo nad naše očekávání, bylo teplo a vše začínalo kvést. Z Prahy do Berlína to trvá pět hodin, což v porovnání s jinými cestami nic není a samozřejmě nejvíce nadšení jsme byli z luxusního ubytování, které jsme sehnali v podstatě zadarmo. Ještě dlouho poté jsme vzpomínali na vynikající snídaně v hotelu! Samotný Berlín nabízí poměrně vyvážený poměr památek, nákupů, zábavy a dobrého jídla. Dojem trochu kazila nejrůznější podivná individua, kterých je v Berlíně poměrně hodně. Feťáci, pouliční „umělci“, žebráci a jiní povaleči. Navíc zde bylo neskutečně mnoho odpadků. Různé obaly, papíry a lahve se válely snad v každém parku a cestě. Tohle bychom zrovna v Německu nečekali. Sice tento výlet do Berlína nebyl náš první, ale věříme, že se sem zase někdy podíváme – tentokrát včetně Tropical Islandu.TipyV neděli je většina obchodů zavřená.Pokud budete mít čas a lístek na MHD, projeďte se dvoupatrovým autobusem číslo 100 okolo nejznámějších památek.

Pokračovat na článek