Výsledky vyhledávání pro dotaz pokračovat

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Malá a Velká Amerika

Každý určitě zná Ameriku, tu za tou velkou louží. To ale není jediná Amerika, kterou byste mohli navštívit. Tady v Čechách máme dokonce dvě! A to Malou a Velkou. Jedná se o dva vápencové lomy, které naleznete v Českém krasu, kousek od známého hradu Karlštejn.Můžete zažít krásný jednodenní výlet spojený s dobrodružstvím. Trasa začíná u vlakové stanice Karlštejn, odkud stačí jít po ukazatelích vedoucích až na hrad. Ten si v případě zájmu samozřejmě můžete prohlédnout, neboť trasa vede přímo přes něj. Určitě bude čas i na komentovanou prohlídku, které zde probíhají po celý den.Od hradu se vydáte po červené turistické značce, která vás dovede na rozcestí jménem Dub Sedmi bratří. Zde je ideální chvilka na svačinu. Nejen, že naberete energii, ale můžete zde vyzkoušet, kolik je potřeba lidí na obejmutí opravdu starého dubu. A kolik mu je let? To vám prozradí informační cedule poblíž starého stromu. Jakmile si odpočinete, můžete pokračovat, tentokrát po žluté trase, která vás dovede až do lomu Malá Amerika. Hned z kraje se vám otevře úžasný výhled na celý lom. Po těžbě zde zůstaly ve stěnách těžební cesty, které jsou rozházené po celém okruhu a v různých úrovních těžebních pater. Pokud máte dost odvahy, můžete sejít až dolů k vodě a vychutnat si plavání v azurově modré vodě. Nečekejte ale, že bude voda teplá. Ba naopak!Pokud se u informační cedule Malé Ameriky vydáte vlevo kolem lomu, najdete malou lesní pěšinku, půjdete dál kolem ruin staré budovy a zhruba po 200 metrech se dáte malou odbočkou vpravo a po několika metrech jste na místě. A kde? Budete se nacházet u vchodu do staré štoly. Tu si také můžete projít, ale pozor, bez baterky to opravdu nepůjde. Nemusíte se bát, že byste se ztratili, chodby jsou slepé a žádný velký komplex to není. V zimních měsících se zde chovejte tiše, jedná se také o zimoviště netopýrů. Pokud by vám tato štola nestačila, stačí hledat. V okolí se jich nachází více a větších, k té nejbližší stačí přejít kopec za vchodem do této štoly a jste tam.Po prohlídce štoly se vrátíte zpět k Malé Americe a po turistické značce můžete pokračovat dále. Po nějaké době se vám po pravé ruce, když trochu sejdete ze stezky, ukáže lom Kanada. Nemusíte se bát, že byste lom přešli. Jsou tam vyšlapané cestičky, jak tam stále chodí výletníci lom obdivovat.Kousek před hlavním cílem se vám ukáže ve své plné kráse ještě jeden lom, lom Mexiko. Jedná se o druhý největší lom v blízkém okolí. Na okraji je krásná vyhlídka, která však není pro každého. Ten, kdo se bojí výšek, bude mít možná problémy se k zábradlí přiblížit. Za ním se totiž nachází několik desítek metrů propasti.Lom Velká Amerika se již nachází jen kousek od vás. Stačí ujít pár metrů a jako na dlani se vám otevře neskutečný výhled. Krásný dlouhý lom s azurově modrou vodou. Do lomu je oficiálně vstup zakázán, ale pokaždé, když půjdete okolo a bude svítit slunce, uvidíte dole plno koupajících se a opalujících lidí. Dolu se dostanete z jeho čela, ke kterému přijdete od Mexika. Cesta je trochu strmá, ale dá se zvládnout bez větší fyzické zátěže. Koupání je to opravdu náramné. Vidíte několik metrů pod sebe,voda se krásně leskne a chvílemi vidíte i nějakou tu rybku.Po vykoupání a uschnutí můžete pokračovat dále. Nyní už vás čeká cesta zpět na nádraží. Vylezete stejnou cestou z lomu, obejdete ho dále po turistické trase, projdete vesničkou Mořina, kde se napojíte na modrou turistickou trasu a půjdete směr Karlštejn. Po zhruba 2 kilometrech se objevíte pod rozcestím Dub Sedmi bratří, kde už to budete znát. V restauraci Pod Dračí skálou, která se nachází kousek po hlavní silnici za rozcestím, se můžete naposledy občerstvit a pak už jen a jen z kopce až k nádraží. 

Pokračovat na článek


Malá Fatra

KľakNezaměnitelný a velice známý vrchol, který poskytuje výhledy především na Rajec, Strážovské vrchy, směrem na Moravu a samozřejmě na Malou Fatru od jihu. Přístupný je z obce Vrícko (bus) a po cestě můžeme obdivovat známý Kľacký vodopád. Pod Klakem je možné v rámci jednoho dne absolvovat 2 okružní trasy, které vedou částečně po hlavním hřebeni. Ten delší má 29 km a je náročný. Dále je možné poračovat po hřebeni, do Rajecké doliny, nebo přes Fačkovské sedlo na Strážovské vrchy.Martinské HoleLučnatý poměrně rovný hřeben reliéfem připomínající naše Krkonoše. Na svazích je známé středisko Martinky, s různými možnostmi rekreace. Pěšky přístupné z měst Vrútky, Martin (bus, vlak) a vesnice Bystrička po několika trasách, vedoucích z různých míst. Návrat do Turce lze tedy provést jinudy. Výlety lze podnikat po hřebeni Lúčanské Malé Fatry a libovolně si je prodloužit. Jižně je možnost okružní trasy přes Kunradský zámeček a Svitačovou dolinu, nebo severně je možné pokračovat do Strečna. Kromě klasických značek lze využít k přístupu od Martina nově vybudovaný feratový chodník Ferrata HZS. Výchozím bodem je dolní stanice bývalé lanovky na Martinky v městské části Stráne. Výstup na vrcholky si tedy můžeme spestřit lezením po stupačkách a lanech v kaňonech Pivovarského potoka (na turistické mapě značeno šedou).Lúčanská Malá Fatra - hřebenČást pohoří mezi Klakem a Martinskými holemi je poměrně nízká a zalesněná. Nicméně je zde několik vrcholů, které stojí za to přejít, jelikož je tato část pohoří díky nižším polohám jaksi útulná a pohledy do okolí mají svoje nezaměnitelné kouzlo. Za návštěvu stojí vrcholy Skalky, Jankova, Úplaz, Hnilická Kýčera, potažmo boční Kýčera, která však neleží na turistických trasách. Severněji pak ještě Horná Lúka, která je již začátkem zmíněných Martinek. Přístupový bod volte podle místa, které chcete navštívit.Sedlo Javorina, Malofatranské muzeum, StrečnoPřístupné z města Vrútky, z oblasti Piatrová. Po zelené na sedlo Javorina a dále možno pokračovat po červené přímo k hradu Strečno. Nebo trasu prodloužíme po zelené přes Malofatranské muzeum s expozicí Malofatranské operace (2.Sv. válka) (nic moc) a dále po žluté přes Stráňavy do Strečna a po té vlakem zpět do Vrútek.Chata pod Klačianskou Magurou, Suchý vrch, sedlo PriehybMístními hojně navštěvovaná chata s výbornou pověstí. Přístupná z města Vrútky (vlak, bus) a obcí Turčianské Kľačany, Lipovec, potažmo Sučany (vlak, bus). Na chatu vedou 2 přístupové trasy. Po občerstvení a odpočinku stoupáme po zelené na Suchý vrch. Zde je možnost udělat menší okruh na sedlo Priehyb přes bílé skály a nebo pod nimy, případně je možné prodloužit si výlet na chatu pod Suchým. Po té se můžeme vrátit a nebo z chaty pod Suchým pokračovat do Strečna, navštívit místní hrad a vlakem se vrátit do Vrútek. Podstatně delší a náročnější varianta je pak nastoupit na hřebenovku směr Malý a Veľký Kriváň s přespáním v chatě pod Chlebom (výlet od brzkého rána do večera).Chata pod Chlebom, Snilovské sedlo, Veľký KriváňPřístupné z obcí Šútovo, Turany, případně Krpeľany (vlak). Zde je možné zvolit okružní trasu. Například k Chatě pod Chlebom Šútovskou dolinou po modré, kde můžeme obdivovat Šútovský vodopád a Mojžíšovy prameny, na chatě pod Chlebom se posilnit a pokračovat do Snilovského sedla, ze kterého můžeme zvolit výstup na Chleb (1646m), nebo nejvyšší Velký Kriváň (1709m), ze kterých jsou krásné rozhledy, případně lze absolvovat okruh sedlo za Hromovým, Chleb, Snilovské sedlo, chata pod Chlebom. U chaty je možné stanovat. Opět posilnění na chatě pod Chlebom a cestu do kotliny lze sejít prozměnu po zelené zpět do Šútova, nebo se pozdeji odpojit na žlutou vedoucí směrem na Turany a cestou se stavit v kempu a chatě Trusalová na další posilnění. Je možné pokračovat i dále po hřebeni směr Malý Kriváň, Suchý vrch a poté chata pod Kľačianskou magurou, Turčianské Kľačany a nebo na chatu pod Suchým, Strečno, nebo na druhou stranu směr Velký Rozsutec. Jedná se spíše o dvoudenní tůry a bez přespání na chatě pod Chlebom se to neobejde.Malá Fatra, přechod hlavního hřebeneVýchozí místo je Fačkovské sedlo (bus), koncový bod obec Zázrivá (bus), nebo naopak. Podle hesla "to nejlepší nakonec" volíme postup z jihu. Fačkovské sedlo leží na pomezí regionů Turiec, Horné Považie a Horná Nitra, Zázrivá leží na Oravě. Na hřebenovku však vede velké množtví dalších přípojek přímo z Turce. Vzdušná délka pohoří je 52km, náročnost je obtížná a na přechod hlavního hřebene je tedy třeba minimálně 4 dny, raději však 5. Možnost přespání je v Lúčanské části pouze ve středisku Martinky. Do této části pohoří však pravděpodobně nestihnete z Klaku dojít a proto je nutné přespat na některém z bivakovacích míst na hřebeni. Další možnost přespání je v obci Strečno, ve Strečniankém průsmyku, který rozděluje pohoří na 2 části a dále na chatě pod Suchým a nakonec na Chatě pod Chlebom. Přespání mimo chaty v Kriváňské části je zakázáno. Chatu pod suchým bychom volili v případě, že bychom spali v Lúčanské části 2x (např. bivak a Martinky). Přespání na chatě pod Chlebom je nutností, protože široko daleko nic jiného není. Jistá možnost je využít chatu na Grúni, ale ta je trochu z ruky. Celá hřebenovka vede z Klaku po červené.Lúčanská Fatra je zpočátku nižší, nicméně s množtvím prudkých stoupání a klesání. V této oblasti není žádná chata. V centrální oblasti pak trasa stoupá a reliéf se urovnává. Nejvyšší vrcholky jsou tvořeny alpínskými lukami a kosodřevinovým porostem. Tato část je méně fyzicky náročná a nachází se zde středisko Martinky. Po té trasa klesá do Strečnianského průsmyku, kde je hrad Strečno. Po lávce překonáme Váh a dostáváme se do Kriváňské Fatry. To je ta náročnější polovina, což zjistíme vzápětí při výstupu na Suchý vrch, kde musíme překonat převýšení zhruba 1km. Po cestě leží chata pod Suchým. Dálší a jedniná chata po cestě je až pod Chlebom, což je zhruba v polovině Kriváňské části hřebene. Nemáme-li dostatek sil, je naštěstí možné volit trasy, které se vyhýbají některým vrcholům po traverzách (Suchý vrch a Biele skaly, V. Kriváň, Stoh i V. Rozsutec).

Pokračovat na článek


České Švýcarsko

Sice u nás v Česku nemáme takové přírodní památky, jako jinde ve světě, ale přeci jen se zde najde několik míst s překrásnou přírodou. Jedním z nich je Národní park České Švýcarsko, který se rozkládá na severu na hranicích s Německem. NP byl vyhlášen v roce 2000 a hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary. Najdeme zde skalní věže, brány, stěny, rokle a města, jež vznikly v období čtvrtohor. Nejznámějším skalním útvarem Českého Švýcarska je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.V Českém Švýcarsku jsme strávili dva dny a jako výchozí bod jsme zvolili Děčín. Jedná se o větší město, které má samo o sobě co nabídnout. Děčín se nám moc líbil a panoramata okolo byla opravdu úžasná. V Děčíně si můžete prohlédnout Zámek Děčín, který je umístěný na skále a pyšní se krásnými zahradami a chovem pávů. Dále je Děčín známý především svými mosty. Najdeme zde Staroměstský kamenný most a jedinečný řetězový most Dr. Tyrše. V Děčíne jsme byli ubytovaní v Zámecké Sýpce přímo u zámku a hned v centru. Ubytování můžeme jen a jen doporučit. Super cena (250 Kč/osoba/noc), čisto, zdarma Wi-Fi, společná kuchyňka s ledničkou a non stop recepce. První den jsme měli naplánovanou asi 25 km dlouhou túru, která měla být završena u Pravčické brány. Vstali jsme brzy ráno, abychom vše stíhali a vyrazili vlakem na poslední zastávku v ČR - Dolní Žleb, kde jsme se chtěli nechat převézt přívozem přes Labe a poté pokračovat po druhé straně řeky na vyhlídku Belvedér. Bohužel byla velká sucha a přívoz nebyl v provozu. Museli jsme se tedy vrátit vlakem zpět do Děčína a na druhou stranu dojet autobusem. Ještě jsme nic neušli a už jsme měli dvouhodinové zpoždění. Autobusem jsme se poté svezli až přímo k vyhlídce Belveder (zastávka Labská Stráň, 27 Kč/osobu), která nás zabavila na dobrou půl hodinku. Výhled byl opravdu krásný! Poté jsme již šli pěšky (po zelené) k Suché Kamenici do Hřenska. Suchá Kamenice je malý potok plný balvanů, který je unikátní v tom, že přes léto je většinou vyschlý. No, zrovna nebyl. :-D Cesta trvala asi hodinku a asi v půlce začal velký liják. Byli jsme celí promrzlí, zmoklí, otrávení dopoledními komplikacemi a měli jsme chuť se vrátit zpět do Děčína a nechat túru na jindy. Naštěstí nás ale zachránil malý penzion, kde jsme si dali rozpustné kafčo za 15 korun a česnečku a mezitím nám oblečení uschlo a my získali opět chuť chodit. Než jsme došli do Hřenska (po červené), dokonce vysvitlo sluníčko a my byli šťastní, že jsme to nevzdali. V Hřensku začíná stezka soutěskami (rozcestník Hřensko - hotel Klepáč, poté po žluté), která byla opravdu perfektní. Nádherná příroda a v rámci možnosti i klid od turistů. Cesta se nám velmi líbila. Došli jsme až k Edmundově soutěsce, přes kterou se dá dostat pouze převozem. Cesta po vodě je dlouhá asi 1 km a pan převozník nás u toho neustále bavil různými historkami. Převoz vychází na 80 Kč pro dospělého, 40 Kč děti do 15 let. Otevřeno je denně 9.00 – 18.00. Pro zájemce cesta soutěskami pokračuje k další, Divoké, soutěsce, my se ale vydali již jinudy k Pravčické bráně (po zelené až k rozcestníku Mezní Louka, poté po červené až k samotné Pravčické bráně). Cesta byla dlouhá asi 6 km a po překonání výškového rozdílu jsme se většinu cesty kochali krásnou přírodou a pískovcovými útvary. K Pravčické bráně jsme dorazili kolem páté hodiny večer. Pravčická brána je opravdu majestátná a je symbolem NP, nicméně vstup 75 Kč pro dospělého nám přišel trochu přehnaný. Studenti a děti 25 Kč. Otvírací doba denně 10.00 – 18.00.Zpět do Děčína jsme využili opět autobusové dopravy (zastávka Hřensko, Pravčická brána, 27 Kč/osoba). Další den jsme vyrazili do Jetřichovic a z nich poté na Malou Pravčickou bránu a zříceninu hradu Šaunštejn ze 14. století. Od zastávky autobusu (Jetřichovice, Vysoká Lípa, rest., 40 Kč/osobu) to bylo asi 1,5 km, takže příjemná procházka (po žluté, následně po červené). Hrad Šaunštejn, neboli Loupežnický hrad, nás docela překvapil, jelikož se nejednalo o hrad, nýbrž vysoké skály plné žebříků a zábradlí, kde chodili lidé a obdivovali krásy okolí. Cesta nahoru byla docela adrenalinovým zážitkem, ale za ten krásný výhled určitě stála. Poté jsme již pokračovali trošku náročnějším terénem k Malé Pravčické bráně. Brána samotná nebyla nic moc, obzvlášť ve srovnání s její větší sestrou, ale jako procházka dobrý. Poté jsme se vrátili zpět do Jetřichovic a vydali se k Dolskému mlýnu (po žluté, následně po modré). Terén byl docela šílený, obzvlášť pak cesta zpátky. Dolský mlýn je zřícenina mlýnu z 16. století. Známý je Dolský mlýn i z pohádek – můžeme ho vidět například v Pyšné princezně a v Pekle s princeznou. Mlýn se nám moc líbil a byl opravdu fotogenický, radost pohledět. Navštívili jste někdy České Švýcarsko? Co se vám zde líbilo a co vás naopak zklamalo?Podělte se s námi v komentářích... :-)

Pokračovat na článek