Výsledky vyhledávání pro dotaz později

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Zámek Veltrusy

Pohled do života slavného rodu ChotkůPíše se rok 1698 a Marie Terezie ze Scheidlerů se právě provdala za rytíře Václava Antonína Chotka. Antonín Chotek tak získává nejen ruku Marie Terezie, ale také význačné státní funkce, díky kterým je později povýšen do hraběcího stavu. Získává také i věno, včetně veltruského panství. S narůstajícím hmotným bohatstvím začaly narůstat také nároky na životní a kulturní styl. Stoupající životní úrovni musela odpovídat i reprezentace, a tak v roce 1704 začíná vznikat zámek Veltrusy. Pojďme se společně vrátit v čase a nahlédnout do života slavné hraběcí rodiny Chotků. Rozkvět zámeckého panstvíPůvodním plánem Václava Antonína bylo postavit menší letohrádek, lovecký zámeček. Realizována byla tak nejprve hlavní budova se stanovou střechou. Kupole, která zdobí zámek dnes, byla přistavěna až v pozdější době. Ačkoliv se plány na stavbu zámku nedochovaly, lze jej spojit s tvorbou jednoho z nejpřednějších tvůrců barokní architektury v Čechách té doby, Giovannim Battistou Alliprandim. Za Rudolfa Chotka se následně začala přistavovat obě křídla zámku, pokoje pro služebnictvo, pokoje pro hosty nebo zámecká kuchyně. Tehdejší pán nechal také v okolí zámku vystavět hned několik pavilonů, které zdobí areál zámku dodnes. Za vlády hraběte Jana Rudolfa Chotka vzkvétalo veltruské panství nejvíce. Kromě pavilonů založil i dančí oboru, která v současné době čítá kolem 60 kusů daňků skvrnitých. Některé z vás možná překvapí adresa zámku – Ostrov. Zámek se totiž opravdu nachází na bývalém ostrově, který vznikl na začátku 18. století při velké povodni řeky Vltavy. Oblast o rozloze 300 hektarů zůstala tehdy izolována od města. Cykloprohlídka zámeckého areáluZpestřete si návštěvu zámku cykloprohlídkou po zámeckém okolí. Při komentované prohlídce na kolech objevíte romantická zákoutí s drobnými pavilony, rozmanité mosty nebo pohledy do místních luk, polí a sadů.

Pokračovat na článek


Vládní vila Luhačovice – unikátní ubytování tehdy i dnes

Píše se rok 1906 a pan Alois O. Samohrd, stavební rada, oznamuje Obecnímu úřadu v Luhačovicích, že zamýšlí na pozemku zakoupeném od hraběte Serényi, uherského šlechtice a majitele luhačovického panství, postavit letní vilu. Ta by prý měla nést jeho jméno, tedy  Samohrd. A přesně tehdy se začala psát historie budoucí vládní vily. Stavitel nechal vilu opatřit freskami od malíře Ládi Nováka. Ten například vymaloval pražský dům u Rotta podle návrhů Mikoláše Alše. Pan Samohrd ve vile pak hostil významné osobnosti a příslušníky šlechty Rakousko-Uherské monarchie.Později vilu zakupuje Josef Ander, významný podnikatel a majitel firmy ASO – Ander a syn Olomouc. Z vily učinil reprezentační letní sídlo. Josef Ander ml. byl také významným sběratelem, mecenášem umění a podporovatelem masového sportu, především tenisu a fotbalu. Příslušníci rodiny bydleli ve vile až do roku 1984.Nová etapa vily se začala psát v osmdesátých letech minulého století. Po rozsáhlé rekonstrukci a přestavbě vzniká Vládní vila sloužící pro ubytování vládních a stranických delegací, které zavítaly do Československa. Objekt byl pod neustálým dohledem ochranky, a běžné veřejnosti tedy zcela nepřístupný. V letech devadesátých se ve vile vystřídali noví vrcholní představitelé společenského i podnikatelského života z Čech i Slovenska. Hosty byli mimo jiné Václav Klaus s manželkou Livií, Thomas George Baťa – současný prezident Baťovy světové organizace, režisér Juraj Jakubisko a mnoho dalších známých osobností.V současné době slouží vila jako atraktivní boutique hotel s rodinnou atmosférou. Nachází se v centru lázní Luhačovice v bezprostřední blízkosti lázeňského parku, kolonády a historických staveb architekta Dušana Jurkoviče.Vládní vila je příjemným místem pro trávení dovolené v malebných Luhačovicích, i atraktivní zastávkou v případě krátké návštěvy tohoto lázeňského unikátu.zdroj: https://vincentluhacovice.cz/

Pokračovat na článek


Slovanský klášter Karla IV – Emauzský klášter

Ambicím českého krále a císaře říše římské Karla IV vděčíme za to, že vyrostlo Nové Město pražské a v něm našly své místo i působivé církevní stavby. K nejvýznamnějším patřil klášter slovanských benediktinů, kterému se začalo říkat na Slovanech nebo také Emauzy.Jen na vysvětlenou. Původně se klášter nazýval na Slovanech, protože zde působili řeholníci, které Karel IV zřejmě povolal z Dalmácie a Chorvatska. Název Emauzy má prý původ z času vysvěcení kláštera v roce 1372, kdy se předčítala část evangelia o zjevení Ježíše Krista učedníkům cestou do Emauz, a toto biblické jméno se ujalo.Na Novém Městě pražskémEmauzský klášter se nachází jen pár roků od Karlova náměstí. V době nejslavnějšího z Lucemburků se ale nazývalo Dobytčím trhem. Na počest Karla IV bylo přejmenováno až v roce 1848. Co se nezměnilo, je rozloha náměstí. Díky velkorysému urbanistickému plánu, podle kterého bylo postaveno Nové Město pražské, zůstává největším v České republice. A dnes se ještě může pochlubit tím, že tudy vede nejvíce tramvajových linek v Praze. Společně se stanicí metra je to místo městskou dopravou výborně dostupné.  Na druhé straně i hodně hlučné. Stačí ale projít jižní částí Karlova náměstí a vydat se Vyšehradskou ulicí dolu směrem k Albertovu. Asi po sto metrech projdete branou do Emauz a ocitnete se rázem v oáze klidu. Orientační tabulky vás bezpečně zavedou až ke vchodu do klášterních prostor, které byly v roce 1990 opět navráceny benediktinům. A tak jsem se vydal na asi hodinovou prohlídku míst, kde se zachovaly jedny z nejkrásnějších středověkých interiérů z doby Karla IV.Remešský evangeliářZ historických pramenů se ví, že klášter s chrámem sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie založil Karel IV dne 21. listopadu 1347 pro řád slovanských benediktinů. V době Karla IV šlo o jediný slovanský klášter a centrum vzdělanosti ve staroslověnském jazyce v západní Evropě. Klášter se brzy stal jedním z významných center vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka najdeme třeba mistra Jana Husa či Jeronýma Pražského a vznikla zde například řada iluminovaných literárních skvostů, ke kterým patří i tzv. Remešský evangeliář. Ten přes Cařihrad doputoval až do Francie, kde se stal součástí korunovačního královského pokladu.Evropská gotická raritaNejcennějším místem Emauzského kláštera je dnes jeho ambit, nebo také křížová chodba. V šedesátých letech 14. století byl vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s náměty z Nového a Starého zákona. Jde o jednu z nejvzácnějších památek české gotiky. Ambit je vyzdoben párovou malbou, která zobrazuje výjevy z obou zákonů. Je to druh fresky, která je evropskou raritou.  Autory fresek jsou nám dnes už neznámý Mistr emauzského cyklu, dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. Při procházce ambitem můžete vstoupit v jeho jižním křídle také do refektáře, na východní straně do Císařské kaple a v severním rohu  je vchod do kostela. Trojlodní stavba na první pohled asi každého překvapí svojí mohutností a také tím, jak působí moderně. Chrám ke cti sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie má některé architektonické prvky, které naznačují, že je zřejmě dílem stavební hutě, kterou vedl Matyáš z Arrasu. Kostel, který byl bez věží, se stavěl pětadvacet let a ve své době byl největším v Praze. Vejde se sem až dva tisíce lidí.Působivá moderní dominanta Za husitských válek klášter přešel na stranu kališníků, a tak nebyl poničen. V 17. a 18. století se uskutečnily barokní úpravy, při kterých chrám dostal dvě věže, a současně klášterní budově přibylo jedno poschodí.  Koncem 19. století pak Emauzský klášter přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby. Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 byl ale areál prakticky zničen. Poválečná rekonstrukce trvala hodně dlouho. Nejprve byly opraveny gotické fresky a pak i kostel, který dostal nové architektonické řešení střechy a věží.  Jde o návrh Ing. arch. F. M. Černého, který přišel se zcela moderní konstrukcí. Kostel tak dostal působivou dvaatřicet metrů vysokou skořepinovou dominantu s bílého betonu zakončenou dvěma čtyřmetrovými zlatými špicemi. Jen pro zajímavost jejich výška od země je 52 m a na pozlacení se spotřebovalo 1,3 kg čtyřiadvacetikarátového zlata. A na své místo do levého rohu vedle oltáře se vrátila i socha sedící Matky Boží Montserratské, která při bombardování jako zázrakem nebyla poškozena. Po prohlídce určitě stojí za to obejít klášter na stranu k Vltavě, kde se z terasy otevírá hezký pohled na řeku a její nábřeží.

Pokračovat na článek


Muzeum v přírodě a Zahrádky našich babiček – Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem

 Muzeum v přírodě a Zahrádky našich babiček V 19. století začínají vznikat první skanzeny. Národopisné výstavy inspirovaly také Ludvíka Salvátora Toskánského – arcivévodu, etnografa a mořeplavce z toskánské větve Habsburků, který nechává jednu ze staveb z 18. století v Přerově nad Labem upravit na staročeskou chalupu a vybavit ji národopisnými předměty reprezentujícími život v obci a blízkém okolí. Staročeskou chalupu později přebírá do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, a to konkrétně v roce 1967. Muzeum obnovilo národopisnou expozici a začalo budovat tzv. polabský skanzen. Do okolí chalupy tak byly postupně přidávány další stavby a drobné objekty. Časem se k původní staročeské chalupě přidala také myslivna s hospodářským dvorem, bednárna nebo expozice mlynářství. Oblíbeným objektem je pak stará škola, kde se děti skutečně v letech 1849-1883 učily. Život v jednotlivých domcích doplňují figuríny v krojích, které dokreslují atmosféru dob minulých. V přerovském skanzenu nechybí ani originální expozice Zahrádky našich babiček. Návštěvníci tak dostanou možnost podrobně se seznámit kromě jiného s bylinkami, bez kterých by se babičky na středočeské vesnici dříve neobešly. Přeneste se díky skanzenu v Přerově nad Labem o pár století zpět a poznejte život na pravé středočeské vesnici.

Pokračovat na článek


Muzeum Boženy Němcové v České Skalici – životní příběh velké spisovatelky

Malebná Česká Skalice ukrývá hned několik pokladů. Jedním z nich je nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po nejznámější české spisovatelce Boženě Němcové. Pozůstalost věnovala do rukou českoskalického městského muzea její dcera v roce 1919. Muzeum se poté začalo více a více soustředit na osobnost a dílo Boženy Němcové. V roce 1931 pak bylo slavnostně otevřeno první české literární muzeum – Muzeum Boženy Němcové. Ve dvou muzejních areálech se tak návštěvníci mohou detailně seznámit s osobností české spisovatelky a projít si její životní cestu od narození až do Boženina skonu.V první části expozice vás čekají Boženina nejznámější díla přeložena do několika světových jazyků. Můžete zde tak najít například dílo Babička v italštině, francouzštině nebo třeba také japonštině a čínštině. Několika překladů se dostalo také knize Pan učitel, kde spisovatelka popisuje svá léta ve školní lavici. V další části expozice se pak prostřednictvím textů, dopisů a fotografií přenesete do Boženina života. Začátek expozice vám představí spisovatelčiny rodiče, postupně se pak pročtete k jejímu dětství, později manželství, myšlenkám o napsání knihy, jejím dětem, radostem i rodinným problémům.Součástí expozice je také nedaleká Barunčina škola, kde spisovatelka trávila svá školní léta, a kde vyučoval právě ten pan učitel, o kterém později napsala oblíbenou knížku. Součástí expozice Barunčiny školy je mimo jiné seznam nejvzornějších žáků, takzvaná zlatá kniha. Co myslíte? Najdete v ní Boženu Němcovou, tehdy ještě Barunku Panklovou?Zavítejte do České Skalice a poznejte detailně život naší nejznámější české spisovatelky.

Pokračovat na článek


Kostnice v Sedlci

Na dvě stě padesát tisíc návštěvníků zamíří každoročně do kostnice v podzemní kapli Hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Z pohledu zájmu turistů se jedná o jedno z nejvyhledávanějších míst u nás, které láká do středních Čech unikátní výzdobou z lidských kostí a lebek.Jde o dílo Františka Rinta z druhé poloviny 19. století, kdy Hřbitovní kostel po zrušení klášterů císařem Josefem II patřil pomalu už sto let Schwarzenbergům z orlické větve. Než ale vstoupíme po schodech do podzemních prostor kostnice, stojí za to si připomenout něco z historie tohoto místa.Elegantní gotika na svatém poliGotický Hřbitovní kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého opatství, které v Sedlci založil už ve 12. století Miroslav z Markvartic. Samotný kostel byl postaven mnohem později. Doba jeho vzniku ale není nikde doložena. Zřejmě začátkem, nebo koncem 14. století. Šlo o tak zvaný karner, tedy patrovou stavbu s kaplí v patře a kostnicí v přízemí. Zajímavé na ní kostelíku je, že postrádá typickou cisterciáckou strohost, a naopak ukazuje eleganci a jemnost, které řadí právě tento kostel k mimořádným památkám a potvrzuje význam sedleckého hřbitova.Za vzor zřejmě sloužily podobné stavby v Jeruzalémě, protože podzemní kaple v Sedlci je dost podobná té na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbívání poutníci. Při diplomatické misi do Jeruzaléma tak dostal jeden ze sedleckých opatů nápad. Z hakeldamského pole přivezl hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově v Sedlci. Tím se toto místo stalo svatým polem, dokonce nejstarším ve střední Evropě, a to vyvolalo obrovský zájem být pohřben právě zde. Nejvíce nebožtíků přibylo po moru roku 1318, kdy zde bylo pochováno na třicet tisíc mrtvých. Dalších deset tisíc tady pohřbili za husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století se kosti nebožtíků skládaly do kaple a kolem ní a podle dochovaných záznamů je poloslepý mnich seskládal v pozemní do velkých pyramid.Nápaditý řezbář z České SkaliceS obnovou kláštera na začátku 18. století, kterou připravil opat Snopko, se pozornost soustředila i na Hřbitovní kostel. Prací se ujal slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichl, který kostelík staticky zajistil tím, že vestavěl štít mezi věže, a ještě přidal přístavbu západní předsíně, kterou dnes vstupujeme. Po schodech dolů se vchází do kostnice, vpravo stoupají schody do kaple. Santini ale neopomenul ani interiér a připravil návrhy na výzdobu z kostí.Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenbergů. Jejich stavební mistr a řezbář František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě úpravu podzemní kaple a pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid vyzdobil interiér, kde nechybí majestátní lustr, svícny, obrazce na stěnách, obří pohár a také Schwarzenberský znak. Nebyla to rozhodně snadná práce, protože kosti, které Rint použil k výzdobě, nejprve dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Jeho dílo dnes přijíždějí obdivovat návštěvníci z celého světa a jsou z Kostnice nadšeni. 

Pokračovat na článek


Do hloubky – vodní elektrárna Lipno

Během prohlídky mají návštěvníci možnost se dozvědět zajímavé informace o historii a současnosti za doprovodu názorné videoprojekce, a to přímo v informačním centru vodního díla Lipna. Výstavba elektrárny Lipna 1 započala v roce 1951 a byla dokončena v roce 1959, kdy se do chodu uvedla první ze dvou turbín elektrárny, přičemž o rok později ta druhá. Zajímavé je, že vodní elektrárna Lipno 1 se řadí mezi elektrárny špičkové, což znamená, že je v provozu zejména ráno nebo večer, popřípadě v období jarního tání sněhu či během přívalových dešťů, kdy je nezbytné přítok vody regulovat.Pro zvídavější návštěvníky umožňují po domluvě vybraní zaměstnanci přístup do podzemí, do samotného nitra elektrárny, což je samozřejmě kapacitně i věkově z bezpečnostních důvodů omezeno. I přesto, zdali se vám poštěstí, ocitnete se na místě, které bylo vybudováno do žulové skály 160 m pod hladinou vody. Jediná přístupová cesta do podzemí prochází obrovskou, 210 m dlouhou šachtou, jejíž součástí je osobní výtah, který vás pod úhlem 45° dopraví přímo do strojovny.Prostor strojovny je tvořen celkem ze tří podlaží, přičemž my se nacházíme v podlaží generátorů turbín elektrárny. Samozřejmě navzdory tomu, že elektrárna je plně automatizovaná a její najíždění a odstavování je řízeno dálkově z Prahy ze Štěchovic, přítomnost zaměstnanců je nezbytná také přímo na místě. Nebylo by to zarážející, kdybych se o celý provoz elektrárny se vždy během směny stará pouze jedna osoba, což je neskutečně obrovská odpovědnost.Zájem o elektrárnu neustále roste. V minulém roce návštěvnost vodního díla Lipno dosáhla prozatím rekordních čísel. Za rok 2014 navštívilo vodní elektrárnu přes 9.000 osob, což bylo o více než 1.000 návštěvníků více než rok předešlý. Jak to bude v letošním roce, zatím ještě nevíme.

Pokračovat na článek


Malá Fatra

KľakNezaměnitelný a velice známý vrchol, který poskytuje výhledy především na Rajec, Strážovské vrchy, směrem na Moravu a samozřejmě na Malou Fatru od jihu. Přístupný je z obce Vrícko (bus) a po cestě můžeme obdivovat známý Kľacký vodopád. Pod Klakem je možné v rámci jednoho dne absolvovat 2 okružní trasy, které vedou částečně po hlavním hřebeni. Ten delší má 29 km a je náročný. Dále je možné poračovat po hřebeni, do Rajecké doliny, nebo přes Fačkovské sedlo na Strážovské vrchy.Martinské HoleLučnatý poměrně rovný hřeben reliéfem připomínající naše Krkonoše. Na svazích je známé středisko Martinky, s různými možnostmi rekreace. Pěšky přístupné z měst Vrútky, Martin (bus, vlak) a vesnice Bystrička po několika trasách, vedoucích z různých míst. Návrat do Turce lze tedy provést jinudy. Výlety lze podnikat po hřebeni Lúčanské Malé Fatry a libovolně si je prodloužit. Jižně je možnost okružní trasy přes Kunradský zámeček a Svitačovou dolinu, nebo severně je možné pokračovat do Strečna. Kromě klasických značek lze využít k přístupu od Martina nově vybudovaný feratový chodník Ferrata HZS. Výchozím bodem je dolní stanice bývalé lanovky na Martinky v městské části Stráne. Výstup na vrcholky si tedy můžeme spestřit lezením po stupačkách a lanech v kaňonech Pivovarského potoka (na turistické mapě značeno šedou).Lúčanská Malá Fatra - hřebenČást pohoří mezi Klakem a Martinskými holemi je poměrně nízká a zalesněná. Nicméně je zde několik vrcholů, které stojí za to přejít, jelikož je tato část pohoří díky nižším polohám jaksi útulná a pohledy do okolí mají svoje nezaměnitelné kouzlo. Za návštěvu stojí vrcholy Skalky, Jankova, Úplaz, Hnilická Kýčera, potažmo boční Kýčera, která však neleží na turistických trasách. Severněji pak ještě Horná Lúka, která je již začátkem zmíněných Martinek. Přístupový bod volte podle místa, které chcete navštívit.Sedlo Javorina, Malofatranské muzeum, StrečnoPřístupné z města Vrútky, z oblasti Piatrová. Po zelené na sedlo Javorina a dále možno pokračovat po červené přímo k hradu Strečno. Nebo trasu prodloužíme po zelené přes Malofatranské muzeum s expozicí Malofatranské operace (2.Sv. válka) (nic moc) a dále po žluté přes Stráňavy do Strečna a po té vlakem zpět do Vrútek.Chata pod Klačianskou Magurou, Suchý vrch, sedlo PriehybMístními hojně navštěvovaná chata s výbornou pověstí. Přístupná z města Vrútky (vlak, bus) a obcí Turčianské Kľačany, Lipovec, potažmo Sučany (vlak, bus). Na chatu vedou 2 přístupové trasy. Po občerstvení a odpočinku stoupáme po zelené na Suchý vrch. Zde je možnost udělat menší okruh na sedlo Priehyb přes bílé skály a nebo pod nimy, případně je možné prodloužit si výlet na chatu pod Suchým. Po té se můžeme vrátit a nebo z chaty pod Suchým pokračovat do Strečna, navštívit místní hrad a vlakem se vrátit do Vrútek. Podstatně delší a náročnější varianta je pak nastoupit na hřebenovku směr Malý a Veľký Kriváň s přespáním v chatě pod Chlebom (výlet od brzkého rána do večera).Chata pod Chlebom, Snilovské sedlo, Veľký KriváňPřístupné z obcí Šútovo, Turany, případně Krpeľany (vlak). Zde je možné zvolit okružní trasu. Například k Chatě pod Chlebom Šútovskou dolinou po modré, kde můžeme obdivovat Šútovský vodopád a Mojžíšovy prameny, na chatě pod Chlebom se posilnit a pokračovat do Snilovského sedla, ze kterého můžeme zvolit výstup na Chleb (1646m), nebo nejvyšší Velký Kriváň (1709m), ze kterých jsou krásné rozhledy, případně lze absolvovat okruh sedlo za Hromovým, Chleb, Snilovské sedlo, chata pod Chlebom. U chaty je možné stanovat. Opět posilnění na chatě pod Chlebom a cestu do kotliny lze sejít prozměnu po zelené zpět do Šútova, nebo se pozdeji odpojit na žlutou vedoucí směrem na Turany a cestou se stavit v kempu a chatě Trusalová na další posilnění. Je možné pokračovat i dále po hřebeni směr Malý Kriváň, Suchý vrch a poté chata pod Kľačianskou magurou, Turčianské Kľačany a nebo na chatu pod Suchým, Strečno, nebo na druhou stranu směr Velký Rozsutec. Jedná se spíše o dvoudenní tůry a bez přespání na chatě pod Chlebom se to neobejde.Malá Fatra, přechod hlavního hřebeneVýchozí místo je Fačkovské sedlo (bus), koncový bod obec Zázrivá (bus), nebo naopak. Podle hesla "to nejlepší nakonec" volíme postup z jihu. Fačkovské sedlo leží na pomezí regionů Turiec, Horné Považie a Horná Nitra, Zázrivá leží na Oravě. Na hřebenovku však vede velké množtví dalších přípojek přímo z Turce. Vzdušná délka pohoří je 52km, náročnost je obtížná a na přechod hlavního hřebene je tedy třeba minimálně 4 dny, raději však 5. Možnost přespání je v Lúčanské části pouze ve středisku Martinky. Do této části pohoří však pravděpodobně nestihnete z Klaku dojít a proto je nutné přespat na některém z bivakovacích míst na hřebeni. Další možnost přespání je v obci Strečno, ve Strečniankém průsmyku, který rozděluje pohoří na 2 části a dále na chatě pod Suchým a nakonec na Chatě pod Chlebom. Přespání mimo chaty v Kriváňské části je zakázáno. Chatu pod suchým bychom volili v případě, že bychom spali v Lúčanské části 2x (např. bivak a Martinky). Přespání na chatě pod Chlebom je nutností, protože široko daleko nic jiného není. Jistá možnost je využít chatu na Grúni, ale ta je trochu z ruky. Celá hřebenovka vede z Klaku po červené.Lúčanská Fatra je zpočátku nižší, nicméně s množtvím prudkých stoupání a klesání. V této oblasti není žádná chata. V centrální oblasti pak trasa stoupá a reliéf se urovnává. Nejvyšší vrcholky jsou tvořeny alpínskými lukami a kosodřevinovým porostem. Tato část je méně fyzicky náročná a nachází se zde středisko Martinky. Po té trasa klesá do Strečnianského průsmyku, kde je hrad Strečno. Po lávce překonáme Váh a dostáváme se do Kriváňské Fatry. To je ta náročnější polovina, což zjistíme vzápětí při výstupu na Suchý vrch, kde musíme překonat převýšení zhruba 1km. Po cestě leží chata pod Suchým. Dálší a jedniná chata po cestě je až pod Chlebom, což je zhruba v polovině Kriváňské části hřebene. Nemáme-li dostatek sil, je naštěstí možné volit trasy, které se vyhýbají některým vrcholům po traverzách (Suchý vrch a Biele skaly, V. Kriváň, Stoh i V. Rozsutec).

Pokračovat na článek


Horné Považie

Region někdy nazývaný také Severné Považie sousedí se severní Moravou. Je to místo, kde se snoubí vyspělá civilizace, slovenská tradice, historie a legendy s netknutou přírodou. Na jeho území se nacházejí okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a Púchov. Město velkého významu je především Žilina. Po historické, kulturní, ale i ekonomické stránce je na předních příčkách celého Slovenska, v roce 1918 se dokonce na chvíli stala hlavním městem Slovenska. Významné kulturně historické město je ale i Bytča, ležící jižně od Žiliny. Většinu území regionu zabírají hory a kopce, konkrétně Javorníky, Malá Fatra, Strážovské a Súľovské vrchy, Kysucká vrchovina a Žilinská pahorkatina. Středobodem je pak protékající řeka Váh, která je zde značně regulována přehradami. Zde je na co se koukat, za hezkého počasí již při cestě po dálnici směrem od Bratislavy berou pohledy do okolní krajiny dech.Nejvýznamnějším turistickým centrem je obec Terchová a Vrátna dolina v Malé Fatře. Toto pohoří patří mezi top na celém Slovensku a kromě toho je úzce spjato s Jánošíkem. Však se také této oblasti dost často říká „Jánošíkův kraj“. To že je nejlepším umělecem příroda, nám ukázala na území Súľovských skal, které je nutné vidět. Termální lázně jsou samozřejmostí, možná Vám bude něco říkat jméno Rajecké Teplice, Rajecká dolina, Rajec... Kromě toho je region mimořádně bohatý na stavební památky různých historických období a to nejen v Žilině, ale i v ostatních městech a vesnicích, z čehož jsou nejzajímavější perníkové chaloupky v Čičmanech. Bohužel pro lyžaře je zde jen jedno lepší středisko ve Vrátné dolině, v Malé Fatře.Kultura a civilizaceŽilinaČtvrté největší město Slovenska, Žilina (cca 85000 obyvatel) leží na severozápadě země, poblíž hranic s Českem a Polskem. Nachází se v regionu Horné Považie na soutoku řek Váh a Kysuca a je to krajské město. Žilina je důležitý dopravní uzel (automobilová, vlaková, letecká doprava), přirozené obchodní, kulturní i průmyslové centrum a vyznačuje se prudkým rozmachem.Ve městě je mnoho historických památek a kulturních zařízení. Například celé historické centrum města je přímo výstavní a bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací (je zde např. kostol Najsvätejšej Trojice, Babuškov dom, Stará radnice, Kostol Obrátenia sv. Pavla Apoštola a kláštor, Dom umenia Fatra, Rosenfeldov palác, Remeselnícky dom atd.), nicméně i v širším centru je mnoho dalších památek, včetně židovských (Budatínsky hrad, kostol sv. Štefana kráľa, Kostol sv. Juraja (celodřevěný ze 13. století), Ortodoxná židovská synagóga, Neologická synagóga atd.). Kulturních institucí je zde také mnoho. Několik galerií, muzeí a divadel, mimo jiné nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku - Bábkové divadlo Žilina.Nejvýraznějším pohořím v okolí je Malá Fatra, která je co do turizmu velmi oblíbená. Zvláště pak oblast Terchová je hojně navštěvovaná destinace. Velmi oblíbeným a snadno dostupným místem je také Rajecká dolina, rozkládající se mezi Strážovskými vrchy a Lúčasnkou Fatrou (jihozápadní podcelek Malé Fatry), kde čistou přírodu doplňují termální a léčivé prameny. V okolí města se nachází velké množství cyklistických tras a okruhů, které jsou vhodné jak pro zdatné sportovce, tak pro rodiny s dětmi a speciálně i pro seniory. Na kole je možné vyrazit za krásami přírody i po okolních památkách. V Žilině se koná mnoho velmi oblíbených a atraktivních akcí a festivalů, výběrem Carneval Slovakia Žilina, Staromestské slávnosti, Bábková Žilina, Rezbárske sympózium, Stredoveký deň…Žilina, Mariánské nám.…Žilina, kostel sv. Pavla…Žilina, trnové, kostel…Žilina, Budatínský…více >>Památky, kultura:Mariánske námestie – je historicky nejcennějším celkem ve městě. Dříve bylo osídleno nejbohatšími a nejvýznamnějšími měšťany, sídlily zde nejdůležitější instituce města.Námestie Andreja Hlinku - další historické náměstí. Je na něm zpívající fontnána a konají se zde trhy a další kulturní akce.Městská radnice – Žilinská radnice je historický skvost. Podle historických pramenů funguje jako radnice od roku 1508. Současná budova byla postavena 1894 a po celou dobu její existence se zastupitele města snaží, aby byla důstojným místem reprezentujícím město a městské orgány.Kostol sv. Pavla Apoštola a Kláštor Jezuitov - Významný kostel a klášter, jsou přímo na Mariánském náměstí.Kostol Najsvätejšej Trojice - Pochází z roku 1400. Patří k němu i nedaleká Burianova veža, která slouží jako jeho zvonice.Malá synagóga - po architekronické stránce jedna z nejvýznamějších budov v Evropě. Uvnitř je expozice muzea židovské kultury.Budatínsky hrad - Dominanta Žiliny s unikátním muzeem drátenického umění.Považská galéria umenia - Jejími výstavnímy síněmi prochází každý rok velké množtví současného malířského umění slovenských i zahraničních výtvarníků.Kostol sv. Barbory a kláštor františkánov – Kostel je první barokní stavbou na území Žiliny.Rosenfeldov palác - byl postaven v r. 1907 a je napodobeninou vídeňského zámku Belveder.Dom umenia Fatra - památka a zároveň koncertní síň a sídlo Štátneho komorného orchestra Žilina.Remeselnícky dom - Tento secesní dům dal postavit řemeslnický sbor v roce 1910. V současnosti je v soukromých rukách a případné prohlídky organizuje pouze turistická, informační kancelář Žilina.Považská galéria umenia v Žiline - konají se zade výstavy známých slovenských, ali i zahraničních výtvarníků.Jsou zde i stálé expozice díl Vincenta Hložníka a výstava s názvem drotARStvo.Považské múzeum v Žiline - Městské muzem, sídlící s oblasti Budatínského hradu, které spravuje několik dalších muzeí a expozic: objekty lidové architektury v Čičmanoch, expozici "Jánošík a Terchová" v Těrchové, hrad Strečno, Budatínsky hrad a Sobášny palác v Bytči.Múzeum židovskej kultúry - Je umístěno v budově bývalé ortodoxní synagogy a je zde stálá expozice judaík.Bábkové divadlo Žilina - První profesionální loutkové divadlo na Slovensku. Kromě loutkových představení organizuje festival Bábková Žilina.Mestské divadlo Žilina - Bylo založeno až v roce 1992 a též organizuje společenské a kulturní akce.Expozícia drotárstva v obci Veľké Rovné - Jedna z mála autentických expozicí, vázaná ke konkrétní osadě.Slovenský Betlehém - Řezbářské veledílo vytvořil mistr Jozef Pekara. Je poměrně mladé, přístupné od r. 1995. Betlém znázorňuje celé Slovensko, jeho historii a tradice. Ústředním motivem je samozřejmě narozní Krista a zhruba polovina postav se pohybuje.Terchová(Čti „těrchová“) nemůže soutěžit se starobylými městy Slovenska, která mají zrekonstruovaná historická centra. Je to spíše velká vesnice složená z téměř sedmdesáti osad. Ovšem v otázce turistického ruchu hraje velmi významnou roli v rámci celého Slovenska. Leží na severní hranici Malé Fatry, v údolí rozdělující zmíněné pohoří s Kysuckou vrchovinou. Je významným centrem turismu Malé Fatry, respektive její severní, Kriváňské části.Za svojí slávu vděčí i faktu, že se zde narodil a žil snad nejslavnější Slovák všech dob, národní hrdina Juraj Jánošík (*1688). Do mlýna si nutnou dávkou přihodila i příroda. Kriváňska Malá Fatra je totiž extrémně atraktivní pohoří. Za zmínku určitě stojí její vrcholy i hřebeny, nebo její severní bradlová, čili skalnatá část, jejíž hlavní dominantou je snad nejkrásnější hora Slovenska, Veľký Rozsutec. Zapomenout nesmíme ani na krasovou část pod Rozsutcem, ve které je soustava soutěsek a děr, příznačně pojmenovaná Janošíkove Diery. V zimě se zde pak nachází pěkné lyžařské středisko Vrátna. Vrátna Dolina se stala místem organizované turistiky již v r. 1879. Místo je plné kvalitních služeb, pěstuje se zde agroturistika a koná se zde mnoho akcí.HistorieZmínky o historii regionu se váží především na Žilinu a okolí, kde byly nalezeny známky osídlení již z doby kamenné. Později zde bylo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První městká práva dostala roku 1290, po příchodů němců. Žilina se pak dlouhou dobu řídila německým, tzv. Magdeburgským právem. V roce 1381 vydal král Ludvík I. Veliký listinu, kterou zrovnoprávnil žilinské Slováky a Němce. V patnáctém století získalo město právo mít vlastní hradby, které obepínaly dnešní historické jádro města. To bylo vyhlášené roku 1988 městskou památkovou rezervací. Po roce 1848 zde bylo jedno z ohnisek národního obrození. K tomu se do města přistěhovala židovská komunita, která sem přinesla kapitál a založila zde bankovnictví. Na přelomu 19. a 20. století zde bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, ve kterém sídlila první slovenská vláda. 1918 po vzniku Československa byla Žilina na necelé 2 měsíce hlavním městem. V roce 1938 zde byla podepsána Žilinská dohoda o autonomii Slovenska. Po roce 1945 město překotně rostlo. Později ztrácí status krajského města a rozvoj se zpomaluje, nicméně po roce 1996 je status obnoven a nastupuje opětovný rozmach.Region, jako takový se proslavil hlavně díky dráteníkům (slovensky "drotári") v 19. století. Již tehdy byly jejich služby velmi žádané a později povýšili svoje řemeslo na umění a jsou tak známí po celém světě. Oblast, především v okolí Rajecké doliny se proslavila zase díky svému řezbářství, které vyvrcholicho výše zmíněným světovým unikátem v podání Jozefa Pekary - Slovenským Betlémem.

Pokračovat na článek


Mikulov

Jedním z nejznámějších měst vína na jižní Moravě je určitě Mikulov. Mikulov je historické město s centrem nesoucím status městské památkové rezervace. Najdete zde plno malebných vináren, sklípků, restaurací, ale i krásnou přírodu, ideální terén na jízdu na kole a jen pár kilometrů od města můžete vyrazit za kulturou. A co je další příjemnou výhodou – z Prahy se sem dostanete poměrně pohodlně vlakem, který jede přímo do Břeclavi (asi čtyři hodiny), která je jen nedaleko Mikulova. Vyrazili jsme brzy ráno vlakem do Břeclavi, kde jsme poté přestoupili na osobní vlak, který nás odvezl do Valtic. Ve Valticích se také nachází zámek, nicméně nás více zajímala druhá část Lednicko-valtického areálu, a to zámek Lednice. Do Lednice jsme se potom svezli asi 15 minut autobusem, který jel hned od vlakové zastávky. Nicméně později jsme zjistili, že autobus jede i přímo z Břeclavi. :-) Zámek Lednice je opravdu tak nádherný, jako na všech fotkách, co jsme viděli. Troufáme si říct, že tak krásný zámek jsme u nás ještě neviděli, opravdu se nám moc líbil. Zámek má poslední rekonstrukci z poloviny 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Zámek obklopují krásné pěstěné zahrady, na kterých můžete nalézt skleník, což je českým unikátem. Zahrady nabízí krásnou procházku kolem rybníku k Minaretu z 18. století a Janově hradu, což je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny. Na samotnou prohlídku reprezentačních sálů jsme si museli docela počkat. Prohlídky, ač byly po 15 minutách, byly vyprodané několik hodin dopředu. Čekali jsme tedy skoro dvě hodiny a mezitím se prošli již k výše zmiňovanému Minaretu. Prohlídka trvala asi 40 minut a byla zakončena příjemným hudebním vystoupením. Samotná prohlídka byla hezká, ale asi jsme již viděli zajímavější. Vstup 150 Kč dospělý, 105 Kč student/dítě. Otevírací doba v sezoně denně 9.00 až 17.00. Po prohlídce jsme již vyrazili do Mikulova (autobusem do Břeclavi a poté osobním vlakem do Mikulova), kde jsme měli ubytování na jednu noc v „ubytovně“ U Zajíce. Ubytování vyšlo na super cenu (250 Kč/osoba/noc), což oproti jiným cenám v Mikulově bylo za hubičku. Ovšem ubytování bylo hodně podprůměrné a příště bychom ho již asi nezvolili. Na jednu noc to šlo, na delší dobu bychom se již poohlédli po něčem lepším. Musíme ale vyzdvihnou bezvadnou polohu našeho ubytování, které se nacházelo v samém historickém srdci města přímo u kašny, což bylo super. Večer jsme si zašli do vinného sklípku přímo u našeho ubytování, kde bylo moc fajn prostředí, víno i obsluha. :-) Určitě doporučujeme. V Mikulově jsou ale k vidění i jiné věci, než vinné sklípky. Známým turistickým místem je Svatý kopeček s Kaplí sv. Šebestiána a zvonicí, odkud je překrásný výhled na celé město. Obdobný výhled, nicméně z druhé strany města, nabízí Kozí hrádek. Na vrcholu Kozího vrchu byla v 15. století vybudována dvoupatrová dělostřelecká věž, která je přístupná turistům. Vstup 20 Kč dospělý, 10 Kč student/dítě. Otevírací doba: pokud visí vlajka. Právě pod Kozím hrádkem můžete najít několik vinných sklípků, takže doporučujeme příjemnou nenáročnou procházku tímto směrem. Při návštěvě Mikulova jistě navštívíte i historické náměstí a Zámek Mikulov, který je dominantou tohoto vinařského městečka. Místními nám byla doporučována noční prohlídka zámku, která se koná v sezoně každou středu. Vstup 150 Kč dospělý, 75 Kč student/dítě. Otevírací doba denně mimo pondělí 9.00 až 17.00.

Pokračovat na článek


Kam za pivem na východě Čech

Pivovarnictví má ve Východních Čechách velkou tradici. Pivovary Nová Paka, trutnovský Krakonoš, náchodský Primátor, broumovský Opat, pardubický Pernštejn či hlinský Rychtář jsou známé nejen v Čechách ale i v zahraničí. Rozšiřte si svůj "pivní" obzor o další východočeské pivovary. V článku vám přinášíme ucelený přehled včetně popisu pivovaru, seznamu pivních produktů a informací o možnostech prohlídky. Pivo z východu Čech mají lidé velmi rádi a svědčí o tom i řada úspěchů a ocenění. Za rok 2012 byla oceněna piva z Poličky, Žlebských Chvalovic, Pardubic, či z Náchoda. 1.  Pivovar KrakonošPivovar Krakonoš se nachází v centru města Trutnov. V současné době se zde vaří pět druhů piva, na Vánoce a Velikonoce je trh obohacen o speciální světlé pivo Krakonoš. Pivo se distribuuje především ve Východních Čechách a na Moravě. V červenci 2005 byla dokončena rekonstrukce “pivovarské restaurace” na hotel Krakonoš.  Historie sahá daleko do minulosti. Do první poloviny 16. století se vařilo po jednotlivých domech. Od druhé poloviny začínají vznikat společné pivovary, z nichž se připomínají Dolní a Horní. Od roku 1582 se však všichni spojili a začali vařit pivo v jednom pivovaru. Historii poznamenaly četné požáry.Možnost prohlídkyV době tvorby článku nebyla prohlídka pivovaru možná. Součástí areálu pivovaru je hotel Krakonoš a podniková prodejna. V prodejně je možné zakoupit jak lahvové, tak i sudové pivo Krakonoš. Dále jsou k dispozici propagační předměty a materiály. V hotelu Krakonoš, který byl zrekonstruován v červenci roku 2005, je možné se ubytovat. Nabízí 65 lůžek ve 26 pokojích. V přízemí hotelu se nachází restaurace, letní zahrádka, pivnice a vinárna.  2.  Pivovar se sladovnou v Nové Pace    Historie vaření piva v Nové Pace má dlouhou minulost. Již v 16. století získalo město povolení pro stavbu pivovaru, sladovny, vaření piva a následný prodej. Historické prameny ale potvrzují, že zde pivovar i sladovna stávaly dříve předtím. Před vybudováním pivovaru se nacházely dva menší v Dřevěnici a na Pecce. Poté, když byl v roce 1871 vybudován nový moderní pivovar, oba zanikly. Od dob založení se nikdy nepřestalo vařit. V současné době má pivovar 60 zaměstnanců a vaří se 7 druhů piva. Místní pivovar je orientován především na export do zahraničí. Téměř 40% míří za hranice České republiky, především do USA, pobaltských států, Německa, Polska, Izraele, Jižní Koreje a do Finska.2.2.  Možnost prohlídkyExkurzi s průvodcem je možné si objednat pro skupiny minimálně 10 osob. Při prohlídce jsou návštěvníci seznámeni s výrobou sladu, přičemž si prohlédnou naduvníky a prostory sladovny. Dále pokračuje výkladem na historické varně s technologií z roku 1929. Cestou do sklepa se prochází přes prostor bývalých chladicích štoků. Sklep je plný ležáckých tanků se zrajícím pivem. Pro některé návštěvníky může být splněný sen nacházet se na místě s takovým množstvím piva. Prohlídka pokračuje do nově vybudované varny, kde mohou ochutnávat již hotové pivo. Za pomocí moderních technologií je znovu představen pivovar i s historickým vývojem a postupy při výrobě piva.Ceny – dospělí 120,- studenti 80,- děti do 10 let v doprovodu rodičů zdarmaPivo je možné nakoupit ve dvou podnikových prodejnách. První se nachází přímo v areálu pivovaru a a druhá prodejna se nachází na Kumburském Újezdě u silnice vedoucí do Jičína. 3.  Pivovar BroumovPivovar Broumov je malý soukromý východočeský pivovar, který se nachází v městečku Broumov, v okrese Náchod. Pivovar má vlastní sladovnu a zdroj vody, je tak téměř soběstačný. Nakupuje pouze chmel z žatecké oblasti. Výrobky jsou rozváženy po celých východních Čechách. Část sortimentu putuje za hranice do sousedního Německa.   Historické začátky vaření piva jsou datovány k roku 1348, kdy byly městu uděleny městská práva od Karla IV. Po druhé světové válce byla postavena nová varna a zahájilo se stáčení do lahví. Od roku 1994 funguje nová stáčírna.3.2.  Možnost prohlídkyPivovar zve organizované skupiny na prohlídky pivovaru a výrobních prostor. Při nich lze nahlédnout do tajemství jednoho z nejstarších klášterních piv. Prohlídky jsou obohacené o ochutnávky. Nyní se však nabídka ještě rozšířila o malou stálou expozici pivovarnictví zaměřenou především na počátky zdejšího pivovaru. 4.  Pivovar NáchodHistorie vaření piva v Náchodě sahá až do Středověku, kdy se zde vařilo pivo po domech. Avšak v roce 1871 rozhodla městská rada o zřízení vlastního obecního pivovaru. Základní kámen stavby byl položen v dubnu roku 1872 a první várka piva se vařila již o rok později. Do 19. století se vařilo hlavně deseti a jedenácti stupňové pivo. Vícestupňové bylo k dodání pouze na Vánoce a Velikonoce. Jelikož oblíbenost stále rostla, tak se rozhodlo pro rozšíření a v roce 1925 byla postavena nová varna. Již o 10 let později se začala užívat ochranná známka Primátor. V roce 2006 pak zahájil pivovar rekonstrukci technologie sklepa. O rok později začal pivovar dodávat svým zákazníkům lahvové pivo Primátor s novými graficky moderními etiketami. V současnosti se zde vyrábí třináct druhů piva a limonády.4.2.  Možnost prohlídkyPivovar Primátor v Náchodě zve skupiny návštěvníků od 10 do 120 na prohlídky. Prohlídka trvá zhruba jednu hodinu a návštěvníci se během ní dozví vše důležité o historii a výrobě piva ve zdejším pivovaru, prohlédnou si prostory a pak mají možnost zakončit prohlídku ochutnávkou piv ve vagónu z první republiky, či využít posezení v moderním návštěvnickém centru s kapacitou pro 120 osob. Samozřejmostí je také prodej vybraného sortimentu, dárkových balíčků, či reklamních předmětů. 5.  Pivovar TamborPivovar Tambor ve Dvoře Králové vznikl v roce 2009, avšak to neznamená, že se dříve zde ve městě pivo nevařilo. Stejně jako v ostatních větších městech se pivo vařilo po domech již kolem třináctého století. Bylo zde několik větších pivovarů, avšak dlouho nevydržely. Jeden vyhořel a další byl obsazen a vydrancován pruskými vojáky. V dražbě ho později zakoupil pan František Klazar z Kruhu u Jilemnice, a později ho převzal jeho syn Jan. V roce 1978 zde byl pozastaven provoz sladovny a o rok později bylo zrušeno i vaření piva. Ještě tři roky poté se pivo vozilo z Trutnovského pivovaru a stáčelo se zde, avšak v roce 1982 byla zrušena i “lahvovna a sodovkárna”. Přesně třicet let trvalo obnovení vaření piva. V únoru roku 2009 proběhlo slavnostní vysvěcení varny nového pivovaru.5.2.  Možnost prohlídkyPivovar Tambor nabízí prohlídky po pivovaru pro skupiny 10 osob. V letech 2009 a 2010 pořádal pivovar tyto prohlídky zdarma, ale protože většina návštěvníků nebyla ani schopna vyjádřit dík zakoupením výrobků ani drobných suvenýrů, tak bylo rozhodnuto v roce 2011, že se bude ročně pořádat cca 20 prohlídek v 10 dnech během roku pro ty, co mají opravdu zájem o to, zjistit něco více o místním pivovaru a jsou za to ochotni zaplatit 200,- Kč. Samozřejmě, v ceně prohlídky je i ochutnávka piva. V areálu se nachází pivovarská prodejna, kde můžete zakoupit lahvové i sudové pivo a také drobné suvenýry.7.  Pivovar PoličkaPrvní zmínky o vaření piva v Poličce pocházejí z roku 1517, kdy se vařilo ve 113 domech. V 18. století, za císaře Josefa I. bylo rozhodnuto o stavbě pivovaru. Netrvalo však dlouho a nastaly problémy, nejdříve požár a poté se zde přestalo pivo dokonce vařit. V roce 1865 se začal stavět nový pivovar, který zde stojí i dnes. Pivovar získal za dobu své existence řadu ocenění, mezi která například patří ocenění Pivovar století z roku 2000, nebo Zlatá pečeť pro 10° výčepní světlé Hradební pivo.7.2.  Možnost prohlídkyDo pivovaru se můžete samozřejmě podívat. Probíhají zde exkurze s vnitřní prohlídkou pivovaru spojené s kulturně historickým výkladem. Celá prohlídka trvá asi hodinu a půl a je zakončena ochutnávkou nefiltrovaného piva. Poté si zde můžete nakoupit pivo a reklamní předměty.  8.  Pivovar PardubicePardubický pivovar a vaření piva ve městě má stejně jako většina velkých současných pivovarů dlouhou tradici, která sahá až do počátků 14. století. Až o dvě století později se pivovarnictví začná více rozvíjet. V této době si konkurovaly čtyři pivovary – městský, obecní, zámecký a farní. V roce 1871 pardubičtí podnikatelé rozhodli o vybudování nového pivaru. Specialitou pivovaru je tmavé pivo Porter 19°, které se zde vaří již od roku 1890 a získalo již desítky ocenění.8.2.  Možnost prohlídkyPardubický pivovar zve návštěvníky na prohlídku výrobních prostor, kde se vaří pivo již od roku 1871.Součástí prohlídky je samozřejmě výklad o historii a výrobě piva v místním pivovaru. Připravený je krátký videofilm o pivovarnictví. Správným zakončením prohlídky je ochutnávka piva a nealko výrobků ve stylové Staročeské restauraci. Exkurze se pořádají pro skupiny minimálně 10 osob. Firemní prodejny - “Pivovarky” se nacházejí nejen v Pardubicích (jedna přímo v areálu pivovaru), ale také v Chrudimi, Přelouči, Hradci, Holicích, Vysokém Mýtě a v Lázních Bohdaneč.9.  Pivovar RychtářPivovar Rychtář v Hlinsku se řadí mezi pivovary s krátkou historií, protože byl založen poměrně pozdě a to až v roce 1913. V době vzniku se řadil mezi nejmodernější pivovary, avšak jeho vývoj zabrzdila okupace a další problémy. V 80. letech minulého století se opět začínalo pivovaru dařit, zvyšovala se výroba, proběhla rekonstrukce stáčírny lahví a byl vybudován nový sklep. Od roku 2005 získal pivovar více než dvě desítky ocenění. Nejúspěšnějším pivem je Rychtář Speciál.Možnost prohlídkyExkurzi je možné objednat po telefonické dohodě předem. Prohlídka je možná jen od pondělí do pátku od 8 do 13 hodin. Maximální počet osob je 30. Samozřejmostí je na konci prohlídky ochutnávka piva. Návštěvníci si mohou také nakoupit všechny druhy sortimentu včetně propagačních materiálů přímo v prodejně v areálu pivovaru.

Pokračovat na článek


Český ráj a Podkrkonoší - Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou leží v západní části Podkrkonoší, v širokém úvalu říčky Popelky a je jedním z výchozích míst do celé oblasti Podkrkonoší. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1308, kdy se v ní zdržoval Albert z Valdštejna. Od 16. století se zde rozvíjela plátenická výroba, ale dnešní Lomnice je známá výrobou lomnických sucharů, oplatek a piškotů. Město skýtá mnohé krásy, na které si nyní poukážeme.1.  Co všechno Lomnice nad Popelkou nabízíVe městě je mimo nezbytných institucí také kino, muzeum, Tylovo divadlo, kulturní a informační středisko, miniplanetárium, krytý zimní stadion, fotbalový stadion, sportovní hala, tenisové kurty, koupaliště, dům dětí a mládeže, sbor dobrovolných hasičů, letiště pro ultralehká letadla, a vzhledem k tradici asi nejvýznamnější pro Lomnici - Lyžařský areál v Popelkách se skokanskými můstky.2.  Lomnice je centrem zimních sportůIdeální terény pro lyžování s příhodnými klimatickými zimními podmínkami, které zde v zimě panují nejen v Lomnici, ale i v jejím okolí, vytvořily z města centrum zimních sportů v této části regionu. Již od začátku 20. století, kdy došlo k založení Lyžařského odboru SK Lomnice nad Popelkou (1925), získal lyžařský sport ve městě stavební kameny pro jeho dlouhodobý rozvoj. Skokanský můstek na Babyloně a nádherné středisko v Popelkách (vybudováno začátkem 50. let 20.stol) se stalo doslova líhní mnoha československých reprezentantů ať už lyžařů ve skoku, v běhu anebo severské kombinaci.Lyžařské trasy Lomnicka v okolí hory Tábor (678 m. n. m.), v blízkém okolí lyžařského areálu v Popelkách i mezi Košovem a Rváčovem tvoří rozhraní Českého ráje a tzv. „Malých Krkonoš“. Lyžaři, kteří do těchto končin zavítají, si mohou užít nejkrásnější panorama Krkonoš a na západní straně zase výhledy přes celý Český ráj; na Lužické hory a kraj Českého středohoří. Asi 250m dlouhý lyžařský vlek je vybudován na východním úpatí Tábora. V komplexu lyžařského střediska v Popelkách čeká na sportovce restaurace a sjezdovka o délce 250 metrů.3.  Velké množství malebných historických stavebNa náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z Bari z roku 1782. Městskou část Karlov, jež je od roku 1995 vyhlášena venkovskou památkovou rezervací, založil hrabě Karel Morzin v roce 1739. Nalezneme zde několik přízemních roubených domů s vyřezávanými lomenicemi a podsíněmi na dřevěných sloupech. K historickým cennostem patří i tzv. Lomnický graduál – jedna z nejskvostnějších iluminovaných památek českého renesančního písemnictví. Autorem díla je pražský měšťan Jan Kantor starší. Tylovo divadlo bylo postaveno na zavezené části zdejšího pivovarského rybníka podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který projektoval i sousední spořitelnu. Díky tomu vznikl v meziválečném období nejhezčí urbanistický celek ve městě.V divadle působí divadelní spolek J. K. Tyl, jenž se řadí mezi nejstarší soubory u nás. K historickým památkám patří zdejší zámek, který jako původně gotickou tvrz zbudovali na konci 13. století Košíkové. Původní dřevěná radnice stávala uprostřed rynku, roku 1590 však vyhořela a na stejném místě se v roce 1608 postavila nová radnice, opět dřevěná.Současná radnice je z roku 1724 a do jejího průčelí je vsazen kamenný městský znak. Jak radnice, tak i zdejší zámek byly v období od března do září r. 2009 rekonstruovány a slavnostně znovuotevřeny. Mezi další památky patří Městské muzeum a galerie, zvonice z roku 1654, kaple sv. Jana Křtitele, horní a dolní barokní kašny, morový sloup a pomník mistra Jana Husa.Na nedaleké hoře Tábor nalezneme kostelík, jenž původně býval dřevěnou kaplí. V roce 1897 byl kostel opraven a o rok později k němu přibyla křížová cesta, na jejímž konci nalezneme studánku s názvem Křížovka. Na vrchu Tábora najdeme také Ticháčkovu rozhlednu s turistickou chatou. Původní rozhledna byla postavena v roce 1897 a 17. září 1911 zde byla slavnostně otevřena elegantní cihlová rozhledna, označovaná za jednu z nejkrásnějších v Čechách. V roce 2006 byla po dlouhé době zrekonstruována a zpřístupněna.Nedaleko nalezneme ještě novogotickou Allainovu věž, postavenou roku 1862, a pod Táborem se rozprostírá rašelinové jezírko, kde se vyskytují chráněné druhy vodních a bahenních rostlin. V neposlední řadě nesmíme opomenout také nedalekou zříceninu hradu Kozlov ze 14. století.Lomnice nad Popelkou je krásné město s dlouhou historií, plné malebných staveb a s bohatou lyžařskou tradicí. Ve městě můžete naleznout velké množství kulturních zážitků, sportovního vyžití a také postupně objevovat veškeré krásy, které toto město nabízí a jež opravdu stojí za to postupně rozkrývat. Pevně věříme, že při vybírání vhodné lokality na výlet zvažíte možnost zavítat třeba právě do Lomnice. 

Pokračovat na článek


Toulky po jižních Čechách

Jižní čechy, bezesporu jedna z turisticky nejoblíbenějších tuzemských destinací. Malebné hrady a zámky Krumlov, Hloboká nad Vltavou a Červená Lhota. Přírodní oblasti Šumava a Novohradské hory, pro ty aktivnější (cyklistika, sjezd Vltavy ..). Svět a Rožumberk, ano jedny z mnoha jihočeských rybníků. A samozřejmně spouta dalších kulturně zajímavých míst jako lázeňské město Třeboň, královské město Krumlov či malebná vesnička Holašovice. Prostě dovolené v Jihočeském kraji nebudete litovat.Oblast Jihočeského kraje, tedy jižních Čech zasahuje z části i na Moravu. Sousedí s Rakouskem a Německem. Na jeho území se vyskytuje známá řada rybníků a malebných vesniček. Za povšimnutí stojí jistě i jihočeská pohoří, jako je například druhé nejvyšší pohoří v Čechách - Šumava, nebo třeba Novohradské hory. Údolími se klikatí spousta řek a menších říček, z nichž je nejznámější naše nejdelší řeka v České republice Vltava, kterou každoročně okupují tisíce turistů, nebo méně známé Lužnice, Otava či Malše. Za zmínku stojí určitě nádherné světoznámé vodní dílo Lipno. O tom, jaké přírodní krásy se nachází na území kraje jistě vypovídá i to, že se zde nachází největší národní park Šumava, dále CHKO a biosférické rezervace. Pokud máte zájem dozvědět se více, jistě vám to odhalí následující řádky.Třeboňsko, místo relaxace a odpočinkuO tom, že je na Třeboňsku krásná příroda svědčí nejen biosférická rezervace UNESCO, ale především velké množství turistů přijíždějích trávit zde letní dovolenou. Zdejší rovinatá krajina s množstvím památek je vyhledávaná pro turistiku a rekreaci, ale také si ji oblíbili cyklisté. Díky několika dobře značeným naučným stezkám a php cyklotrasám se dá projet téměř napříč celým regionem. Kdo si nemá možnost přivézt kolo s sebou, nemusí zoufat, neboť je tu mnoho půjčoven. V horkých letních dnech ocení nejen sportovci možnost odpočinku ve stínu stromů a koupání v přírodě. Vykoupat se můžete ve vytěžených pískovnách a rybnících nedaleko Suchdola a Veselí nad Lužnicí. Kdo si raději zaplave v krytém bazénu má možnost v Třeboni, která se nachází přímo uprostřed regionu. Třeboňská pánev patří mezi jedno z nejbohatších českých nalezišť rašeliny a slatiny. Není tedy divu, že tyto velké zásoby vedly k brzkému založení lázeňské tradice, která sahá již ke konci 19. století. Dnes se zde léčí revmatická onemocnění, bolesti kloubů, páteře, poúrazové a pooperační stavy. Zdejší tiché a klidné prostředí zvyšuje účinky léčebných proceůr. Léčba je možná ve dvou lázeňských komplexech. Starší Bertiny lázně se nacházejí v centru historického města Třeboň, pokud však máte raději klidnejší prostředí, nabízejí se pro Vás lázně Aurora ležící na břehu rybníka Svět. Přibližně šest kilometrů od města se nachází se svou rozlohou 489 ha největší rybník v celé republice - Rožmberk. A proto je jasné, že zde má rybaření a rybníkářství také dlouhou tradici. Řeka Lužnice se svým přítokem Nežárkou proplétající se údolími Třeboňska patří mezi klidnější a nejoblíbenější vodácké trasy.éLodě se dají zapůjčit například na Majdaleně, nebo v Suchdole nad Lužnicí, odkud se většinou vyplouvá. Ceny se pohybují dle vybavení. Loď se dvěma pádly a jedním sudem se dá půjčit za 200,- Kč na den.Pohádkové hrady a zámkyObdivovatelé historie, umění a především architektury jistě ocení širokou škálu krásných hradů a zámků. Jednou z nejnavštěvovanějších a nejznámějších památek je Státní hrad a zámek Český Krumlov, který se tyčí na skalnatém ostrohu a protéká kolem něj Vltava. Původně byl hrad gotický, později byl však přestavěn převážně do renesančního stylu. Za vidění stojí především zámecká zahrada s otáčivým divadelním hledištěm, přepychové zámecké pokoje či Schwarzenberská portréní galerie. O kráse celého hradního a zámeckého komplexu svědčí výborné hodnocení z řad českých i zahraničních odborníků. Ta přispěla k vyhlášení areálu zámku národní kulturní památkou a o tři roky později, v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Když se vydáme na sever dále po řece Vltavě narazím asi 15 kilometrů od Českých Budějovic na pohádkový novogotický zámek Hluboká. Dříve stávala na tomto místě raně gotická tvrz. Nyní je zde postaven gotický hrad vybudovaný na konci 15. století Vilémem z Pernštejna. Později byl přestavěn na renesanční zámek, který koupil rod Schwarzenberků. Počátkem 18. století byl přestavěn v Barokním stylu. V 19. století však bylo rozhodnuto o stržení celé stavby a byl tak vybudován nový zámek v romantickém stylu. Zámek s přilehlým parkem očaroval mnoho filmařů. Bylo zde natočeno mnoho pohádek. Tou nejznámější je legendární Pyšná princezna od režiséra Bořivoje Zemana. Návštěvníci obdivují především krásy anglického parku a Alšovy sbírky v jízdárně. Dále se vydáme směrem na severozápad od Českých Budějovic a to k městečku Vodňany, kde se nachází zřícenina hradu Helfenburk. K vidění je zde především zachovalý ochranný systém a věž, která je nyní upravena jako rozhledna. Zajímavostí je, že právě na tomto místě se nacházel Rumburakův hrad ze seriálu Arabela a také se zde točila pohádka Princezna ze mlejna. Dalším romantickým pohádkovým místem je Červená Lhota. Jedinečný renesanční vodní zámek se nachází na Jindřichohradecku. Prohlédnout si můžete interiéry zámku, podkrovní pokoje, sklepení a Kapli Nejsvětšjší trojice. Díky půjčovně lodiček si můžete stavbu prohlédnout opravdu ze všech stran.Světoznámý je také stavební sloh Selské baroko vyskytující se na Soběslavsku, Písecku, Vodňansku a Třeboňsku. Nejznámějším místem, kde si můžete tento stavební sloh préhlédnout je malebná vesnička Holašovice v okrese České Budějovice. Od roku 1998 se nachází na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.Aktivní dovolená na LipněVodní nádrž Lipno, občas nazývaná jako Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na horním toku Vltavy v Pošumaví nedaleko státních hranic. Jedná se o největší přehradní nádrž a dokonce i o největší vodní plochu na území České republiky. Významnou lokalitou je nejen pro rekreační pobyt, ale je také důležitá jako zásobárna vody, zdroj elektrické energia a ochrana proti záplavám. O zábavu je postaráno v Active Park Lipno. Lanový park se spoustou překážek v příjemném prostředí a krásným výhledem na Lipenské jezero je odpočinkovou a zároveň také trochu adrenalinovou aktivitou pro zpestření letní dovolené. Oblíbená je také lanová dráha, která se svou délkou 1 km, dvěma tunely, spoustou zatáček a terénních zlomů patří mezi světovou špičku. Pro děti od tří let je připraven dětský koutek, kde je o ně postaráno. V Bikeparku můžete otestovat na tříkilometrové trati své dovednosti při dobrodružné jízdě na kole v terénu. Široká síť cyklotras napříč Šumavou tvoří z Lipenska vyhledávanou lokalitu pro profesionální cyklistiku I pro rodinné výlety. Mezi špičku patří i téměř 12 km dlouhá dráha pro in-line bruslaře, která je v pozdních hodinách osvětlena. Na počátku července byla otevřena celorepublikově unikátní Stezka korunami stromů zakončená 40 metrů vysokou vyhlídkovou věží nabízí nádherný výhled na krásy Šumavy a při dobrém počasí i na vrcholky rakouských Alp. Jsou zde připravené adrenalinové sekce pro děti a nejdelší suchý tobogán v České republice. Stezka je v celé délce bezbariérová, a tak ji můžou navšítivt jak rodiny s kočárky, tak i vozíčkáři. Tento park můžete navštívit každý den. Aquaworld Lipno je ideálním relaxačním místem po náročném dnu. V zimních měsících můžete navštívit nejdelší bruslařskou dráhu na světě na zamrzlém Lipně, nebo třeba místní lyžařský areál.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Německo - Berlín

V dubnu jsme podnikli asi nejspontánnější výlet vůbec. Asi rok zpátky jsme na internetu našli tip na aplikaci Hotel Tonight, která nabízela pro nové klienty, popřípadě za promo kódy, bonus ve formě kreditů v eurech. Tak se nám podařilo každému nasbírat 101 €, ale jak šel čas, tak jsme na tuto aplikaci málem zapomněli… Náhodou v dubnu zapínáme aplikaci a koukáme, že začátkem května vyprší platnost nasbíraných kreditů. A tak jsme si naplánovali víkend v Berlíně! Byla by přeci škoda to nevyužít, nemyslíte?DopravaAutobusDopravu do Berlína jsme řešili přibližně týden dopředu, pravděpodobně se dají lístky koupit levněji, než jsme je koupili my. Rozhodovali jsme se mezi autobusovými přepravci Eurolines a Student Agency. Jelikož to cenově vycházelo téměř stejně (Student byl levnější o 20 Kč), dali jsme nakonec přednost společnosti Student Agency, jelikož nám jejich servis přijde lepší. Nakonec nás tedy zpáteční cesta vyšla na 1 063 Kč na osobu a trvala pět hodin. Jelo se bez pauzy, stavěli jsme pouze na pět minut v Drážďanech, což byla zároveň naše jediná zastávka. MHDBerlín je poměrně velké město, takže jsme se tady nevyhnuli využití dopravních prostředků. Jenom samotná cesta z autobusového nádraží je do centra celkem dlouhá. Velkou výhodou v Berlíně je to, že na lístek na MHD můžete využívat všechny dopravní prostředky a ne jak to mnohdy jinde bývá (Francie), že má každý dopravní prostředek svůj lístek. V Berlíně jsou tři základní tarifní zóny: vnitřní město – A, vnější město – B a okolí Berlína – C. Pro pohyb v centru postačuje zakoupení zóny A. Nejvýhodněji potom vychází celodenní lístek (platí do 3.00 následujícího dne, ne 24 hodin!), který vychází na 6.90 €. Za jednorázové lístky zaplatíte 2.70 € a platí dvě hodiny. Na lístku je napsáno, že platí jenom v jednom směru, což jsme tedy úplně nepochopili, ale usoudili jsme, že takovýto lístek nemůžete použít k cestě do centra pro nákup a na stejný lístek jet zpět domů… Výhodněji vycházel potom balíček čtyř jednorázových lístků za 9 €, kde pak jeden lístek vyšel na 2.25 €. Trasu si můžete naplánovat a vyhledat na oficiálních stránkách městské dopravy.Automaty na lístky jsou přehledné a snadno pochopitelné. Akceptují platební karty, mince a bankovky (nejvyšší akceptovatelná bankovka je 10 €).Metro zde má několik linek, je poměrně rozvětvené, ale dá se zde dobře orientovat a vše je zde moderní (tabule se směry, často i elektronické tabule ve voze, …). Jen je třeba si dát pozor na označovací turnikety, které jsou občas umístěny docela nešikovně. Co se týče revizorů, tak jsme žádné ani nezahlédli. :-)Městem dále jezdí klasické tramvaje, příměstské vlaky a autobusy. Vše je dobře značené a platné na jeden a ten samý lístek. Zajímavé byly některé dvoupatrové autobusy. Dočetli jsme se, že údajně autobus číslo 100 jezdí kolem zajímavých památek, takže si za cenu MHD můžete udělat vyhlídkovou jízdu. :-) My to bohužel nestihli, tak třeba příště.StravováníNejdříve musíme určitě zmínit vynikající snídaně, které byly v ceně našeho ubytování. Příjemné bylo, že se snídaně podávaly od 6.30 do 12.00, což jistě ocení i ti, co mají plán již od brzkého rána a nemusí tedy čekat do 8.00, jak tomu často bývá. Snídaně byly formou švédských stolů, což není neobvyklé ani u tříhvězdičkových hotelů, ale kvalita jídla byla o poznání lepší (možná to je Německem samotným, nemůžeme porovnat). Několik druhů teplého pečiva, nejrůznější šunky, salámy a sýry (zapomeňte na šunkový nářez a Eidam třicítku), müsli, jogurty, marmelády, nutella, ovoce, zelenina, saláty, losos, palačinky, grilovaná rajčata, několik druhů dezertů, teplé croissanty, … K pití káva, čaj (sypaný nebo sáčkový), čtyři druhy džusu Granini, minerální voda či mléko. No byla to opravdu paráda a bohužel jsme za ty dva dny ani nestihli vše ochutnat.Jelikož jsme se poměrně obstojně nasytili u snídaně, tak jsme většinou přeskakovali oběd a pouze večeřeli. Ke svačině jsme si občas vzali jablko na recepci nebo koupili něco v místních supermarketech. Nemohli jsme ale vynechat typickou berlínskou pochoutku Currywurst. Jedná se o bílou klobásu zalitou kečupem a kari omáčkou, ke které se většinou jí pečivo nebo hranolky. Další variantou byla bílá klobása v housce s hořčicí. A nezapomněli jsme si vychutnat pravé berlínské pivečko na střešní terase našeho hotelu. UbytováníUbytování bylo vlastně důvodem, proč jsme se rozhodli navštívit Berlín. Začátkem května nám každému končila platnost kreditů v hodnotě 101 € na ubytování přes mobilní aplikaci Hotel Tonight. Částka už je to poměrně slušná, tak jsme se rozhodli, že každý zaplatíme jednu noc a budeme mít pěkný víkend v lepším hotelu za hubičku. Ubytování se přes tuto aplikaci dá zabookovat maximálně týden dopředu. Aplikace je přehledná a vše proběhlo naprosto v pořádku. Vybírali jsme z několika hotelů tak, aby nás ubytování nestálo vůbec nic, popřípadě pár korun. Všechny hotely zde vycházely minimálně na 1 800 Kč na noc. Nakonec jsme si zvolili čtyřhvězdičkový hotel Upstalsboom Hotel Friedrichschein, který nám vyhovoval dostupností, polohou a recenzemi. Hotel nás tedy vyšel na krásných 9 Kč pro jednoho za dvě noci! Navíc ještě ale musíme připočítat poplatek (pobytová taxa), který byl placen přímo v hotelu a činil 3.50 € (96 Kč) za osobu. Jelikož se řadíme mezi low cost cestovatele, tak tenhle hotel pro nás byl opravdu luxus. Navíc ve čtyřhvězdičkovém hotelu snad nikdo z nás zatím ještě nebyl, pokud nás paměť neklame. Hotel byl pěkný, moderně zařízený, čistý a klidný. Leží v klidné ulici trochu dál od centra. V ceně hotelu byla snídaně, fitness centrum, sauna a střešní terasa. Pokoje byly vybaveny minibarem a vodou zdarma a celý pokoj byl moc útulně zařízený, stejně tak koupelna, kde bylo mýdlo, šampon a jiné drobnosti jako tyčinky do uší, odličovací tamponky samozřejmostí. O to větší radost z hotelu jsme měli, když jsme ho pořídili prakticky zadarmo. Musíme přiznat, že jsme museli i trošku „osekat“ náš program, abychom stihli využít alespoň nějaké aktivity našeho hotelu. :-) ObchodyNáš výlet, původně za pár korun, se nám trošku prodražil právě díky obchodům. Hned po příjezdu jsme navštívili Rossmann, abychom dokoupili nějakou kosmetiku a drogerii (jedeme autobusem, tak proč ne). Nakoupili jsme si nějaké krémy, mýdla, kosmetiku a podobné nezbytnosti, včetně pár narozeninových dárků. Hned první den jsme chtěli oběhat i jiné obchody, protože jsme se jimi nechtěli v sobotu zdržovat a v neděli tu mají zavřeno. Večer jsme teda vyrazili do Primarku, kde jsme se zdrželi snad dvě hodiny. Byla to naše první návštěva tohoto řetězce a moc jsme nevěděli, co očekávat… Čtyři patra narvaná oblečením, bižuterií, doplňky do domácnosti, botami, … A v tom všem i kolem osmé večer pobíhaly stovky lidí. Nabrali jsme si každý několik věcí, co nás zaujaly, a šli je vyzkoušet do zkušebních kabinek u pánského oddělení (tam je podstatně méně lidí). Nakonec jsme si odnesli jednu slušně velkou a ještě slušněji těžkou tašku a na hotel jsme dorazili kolem jedenácté večer. Oblečení vyšlo cenově opravdu pěkně, takže nemusíme litovat. Navíc jsme nenakupovali jen pro sebe, ale už jsme sfoukli i nějaké vánoční dárky. :-D Další věcí, kterou jsme na internetu našli jako „typickou berlínskou“ byly Fotoautomaty. Jsou to ty klasické fotoautomaty, které vám blýsknou čtyři různé fotky pod sebou v rozmezí několika sekund. Po Berlíně je několik automatů jak na černobílé, tak na barevné fotky, které vychází na 2 €. Rozhodli jsme se tedy automaty vyzkoušet – v barevné verzi.Dále je zde velké nákupní centrum Alexa nedaleko Primarku, kde se dá taky velmi pěkně nakoupit. Nachází se zde kolem 180 obchodů. Téměř ihned vedle Primarku je T. K. Maxx, což je několikapatrový outlet se značkovým oblečením. Obchod má několik pater a je to tu poměrně na dlouho, my se zde z časového hlediska moc nezdrželi. Pro ty, co mají rádi luxusní zboží, je zde KaDeWe, neboli Kaufhaus des Westens, což je obchodní dům plný značkové módy a kosmetiky. KaDeWe je druhým největším obchodním domem v Evropě. My sem jenom nakoukli, ochutnali citronovou makronku a šli pryč. :-D Zajímavá místaGendarmenmarktJedná se o krásné náměstí v centru Berlína nedaleko Alexandrplatz a jeho historie sahá až do 17. století. V jeho středu se nachází socha básníka Fridricha Schillera a dvě katedrály v barokním stylu – Deutscher Dom (vstupné zdarma, ÚT-SO od 12 do 17 hod., NE od 11 do 17 hod.) a Francösischer Dom (2 €, denně od 10 do 18 hod.). Náměstí je poměrně klidné, dá se zde posedět na lavičkách nebo ve venkovní restauraci. Checkpoint CharlieCheckpoint Charlie je patrně nejznámějším hraničním přechodem Berlína z doby studené války, kde měli přechod z jedné části Berlína do druhé dovolený s povolením pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti. Dnes se zde nachází kopie původní tabule s nápisem ve čtyřech jazycích, který příchozím připomínal, že opouštějí americký sektor a vstupují do sovětského sektoru. K vidění zde je i kopie první strážní budky z roku 1961 a vojáci s vlajkami, kteří se s vámi za 1 € rádi vyfotí. Pokud si budete chtít fotku pořídit sami, pravděpodobně se jim to nebude moc líbit. Poblíž je Museum Haus s historickými dokumenty a Photoautomat na černobílé fotky. OberbaumbrückeOberbaumbrücke je most vedoucí přes řeku Spree, který kdysi spojoval berlínské čtvrti Friedrichshain a Kreuzberg. Je považován za symbol znovu nalezené jednoty města. Jedná se o krásný historický most v Berlíně, přes který dnes jezdí i auta a metro. Vedle mostu začíná známá East Side Gallery – nejdelší kus berlínské zdi. Berlínská zeďEast Side Gallery je muzeum pod širým nebem, které se nachází na pomezí bývalých berlínských čtvrtí Friedrichshain a Kreuzberg, tedy hned vedle Obermanbrücke. Jedná se o jedno z mála míst ve městě, kde ještě můžete spatřit zbylé kusy berlínské zdi. Jedná se vůbec o největší muzeum pod širým nebem na světě, neboť vystavená zeď táhnoucí se podél břehu řeky Spree je více jak 1,3 km dlouhá. Dnes jsou zbylé kusy zdi pomalovány až 106 grafikami různého typu od umělců ze všech koutů světa. Většinou se jedná o náměty z historie města nebo dějin Německa. Asi nejznámější grafikou na zbylých kusech zdi je polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela. Palác CharlottenburgPalác Charlottenburg byl postaven jako barokní letní palác pro Charlotte Sofii, ženu krále Fridricha I. Pruského. Jedná se o největší palác v Berlíně, kde se v současnosti nacházejí umělecké sbírky francouzských obrazů z 18. století či sbírky čínského a japonského porcelánu. K paláci se jde nádhernou alejí a v okolí paláce jsou obrovské zahrady, do kterých je vstup zdarma a lidé sem chodí běhat, se psy na procházku nebo relaxovat. Vstupné do paláce je kolem 10 €, my uvnitř nebyli. Olympijský stadionOlympijský stadion je největším sportovním stadionem Německa, který byl postaven při příležitosti Letních olympijských her v roce 1916. Kvůli první světové válce se však LOH nekonaly, nicméně i přesto Německo pokračovalo s výstavbou stadionu, který byl později využit jako místo pro konání finálových zápasů Mistrovství světa ve fotbale. Ve své době se jednalo o největší sportovní stadion světa a bylo možné v něm usadit na 40 000 diváků. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., snížené vstupné – 3 €. Budova Říšského sněmu v Berlíně Budova Reichstagu byla vystavěna jako sídlo původního parlamentu Německé říše. V současné době se v budově nachází sídlo německého spolkového sněmu a od roku 1994 se zde koná každých pět let Spolkové shromáždění, které volí prezidenta. Budova byla poničena sovětskými vojsky v roce 1945. Po rozdělení Německa se budova ocitla na území Západního Berlína a byla používána pouze pro reprezentační setkání a výstavu o dějinách Německa. V roce 1992 byla vypsána architektonická soutěž na rekonstrukci budovy, kterou vyhrál britský architekt Norman Foster a největší vizuální změnou je nová kupole, sloužící zároveň jako vyhlídka. Do Reichstagu je umožněn vstup zdarma, ale vzhledem k velkému zájmu je potřeba zamluvit si prohlídku aspoň den dopředu, což my bohužel neudělali a museli jsme si tedy prohlídku nechat ujít. Televizní věžVěž má 368 m a je nejvyšším vyhlídkovým bodem v Berlíně. Vrchol věže má údajně připomínat sovětskou družici Sputnik 1. Věž je také čtvrtou nejvyšší stavbou v Evropě. Na jejím otáčivém vrcholu se nachází kavárna a vyhlídkový ochoz, z nějž je za jasného počasí vidět až 42 km daleko. Otevřeno je denně od 9 hod. do půlnoci. Vstupné je 10 € pro dospělé. Holocaust MahnmalPamátník holocaustu se nachází mezi Braniborskou bránou a náměstím Potsdamer Platz. Památník tvoří 2 711 šedivých betonových kvádrů různé výšky a velikosti a rozkládá se na ploše více než 19 000 m2. Z výšky má památník tvořit dojem vln. Pod památníkem se nachází informační centrum, kde jsou k vidění různé materiály, jenž úzce souvisí s holocaustem. Vstup do venkovního památníku je 24 hodin denně a je zdarma stejně jako vstup do informačního centra, kam se čeká fronta a prochází se bezpečnostní kontrolou.Pamětní kostel Viléma I.Jedná se o novorománský pamětní kostel Viléma I. z konce 19. století. Z původních čtyř věží, které jej obklopovaly, dnes stojí pouze věž jedna a střecha hlavní věže částečně chybí, neboť byl kostel za 2. SV vážně poničen. Po skončení války se vedly spory o tom, zda kostel zničit úplně a postavit na jeho místě kostel nový. Nakonec byl původní kostel zachován a dnes je jednak symbolem válečných hrůz, ale i snah o udržení míru. Vedle něj vznikl kostel nový v moderním stylu a designu. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., vstup je zdarma.Braniborská bránaBraniborská brána z roku 1791 je asi nejznámější památkou v Berlíně vůbec, díky čemuž se stala jeho symbolem. Symbol brány můžete vidět téměř na každém kroku, nejvíce nás zaujala okna v metru, která jsou zdobena tímto symbolem. Brána původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné. Brána je inspirována především antickou Akropolí. Řecká bohyně vítězství, která řídí vůz tažený čtyřmi koňmi, měla symbolizovat mír a pokoj v hlavním městě pruského království. Berlínská katedrála (Berliner Dom)Berliner Dom je největším kostelem ve městě a byl vystavěn v polovině 18. století. Berliner Dom byl téměř zničen během 2. SV a trvalo několik dekád, než se jeho rekonstrukce dokončila. Lustgarten, neboli Zahrada touhy, na níž se nachází Berliner Dom, sloužila v minulosti k různým účelům. V 16. století ji vládnoucí dynastie Hohenzollernů využívala jako místo pro pěstování exotických plodin a o století později se z ní stala vycházková zahrada. Nyní se jedná o pěkný park. Vstupné pro dopělé je 5 € (snížené vstupné činí 3 €), otvírací doba je PO-SO od 9 do 20 hod., NE od 12 do 20 hod. Alexandrovo náměstíNáměstí bylo pojmenováno podle ruského cara Alexandra I. a sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Dnes se zde nachází kancelářské prostory, obchody (Primark, T. K. Maxx, New Yorker, …), stánky a restaurace. Určitě nepřehlédnete slavné Hodiny světa z roku 1969, které ukazují čas v různých městech po celém světě. Korunu Hodin světa tvoří rotující sluneční soustava. Poblíž se také nachází Červená radnice, kde má dnes sídlo starosta Berlína a berlínský senát.Victoria ParkVictoria park je park dále od centra s krásným vodopádem, který stéká shora kopce Kreuzberg, který je o výšce pouhých 66 metrů vůbec nejvýše položeným místem v Berlíně. Park byl teď na jaře krásně rozkvetlý, bylo zde plno lidí a ze samého vrcholku je pěkný výhled na město. KalkulacePůvodně jsme očekávali, že bude výlet do Berlína trochu levnější, ale díky nákupům se nám trošku posunul rozpočet. Pokud tedy do celkové částky započítáme i nákupy, vyšel nás víkend v Berlíně na 6 446 Kč, což dělá 3 223 Kč pro jednoho. A to jsme měli ubytování téměř zadarmo. Pokud ale zahrneme jenom základní výdaje, dostaneme se na částku 2 953 Kč pro dva, tedy 1 477 Kč na jednoho, což už vypadá lépe. :-) NezbytnéKčAutobus2 125 KčUbytování18 Kč + 185 Kč (TAX)Metro625 Kč 2 953 KčExtra Památky0 KčJídlo916 KčNákupy2 577Kč 3 493 Kč  CELKEM:6 446 Kč (2 osoby)ZávěrVíkend v Berlíně byl opravdu super. Počasí nám vyšlo nad naše očekávání, bylo teplo a vše začínalo kvést. Z Prahy do Berlína to trvá pět hodin, což v porovnání s jinými cestami nic není a samozřejmě nejvíce nadšení jsme byli z luxusního ubytování, které jsme sehnali v podstatě zadarmo. Ještě dlouho poté jsme vzpomínali na vynikající snídaně v hotelu! Samotný Berlín nabízí poměrně vyvážený poměr památek, nákupů, zábavy a dobrého jídla. Dojem trochu kazila nejrůznější podivná individua, kterých je v Berlíně poměrně hodně. Feťáci, pouliční „umělci“, žebráci a jiní povaleči. Navíc zde bylo neskutečně mnoho odpadků. Různé obaly, papíry a lahve se válely snad v každém parku a cestě. Tohle bychom zrovna v Německu nečekali. Sice tento výlet do Berlína nebyl náš první, ale věříme, že se sem zase někdy podíváme – tentokrát včetně Tropical Islandu.TipyV neděli je většina obchodů zavřená.Pokud budete mít čas a lístek na MHD, projeďte se dvoupatrovým autobusem číslo 100 okolo nejznámějších památek.

Pokračovat na článek


AMSTERDAM – NOČNÍ ŽIVOT, COFFEE SHOPY A KVĚTINOVÉ TRHY

Poprvé jsem Amsterdam navštívila ve 2. ročníku na vysoké škole. Na tento výlet jsem se dostala v podstatě omylem a narychlo. Každopádně jsem byla naprosto unesená kulturou tohoto města, lidmi, nočním životem, architekturou a celkově historickým bohatstvím. Když jsme o rok později se spolužačkami přemýšlely, kam na pár dní vypadnout před stresem ze státnic a dopisování bakalářek, volba padla právě na Amsterdam. Jako bývalá návštěvnice tohoto města jsem začala poctivě plánovat celý výlet a proto vám přináším pár tipů.METROPOLE ZA PÁR KORUNV první řadě je nutno podotknout, že výlet do Amsterdamu je opravdu otázkou pár korun. Nejedná se o žádný předražený výlet kolem světa. Amsterdam je evropské metropolitní město, které je cca 2 hodinky letu z Prahy.  Zpáteční letenky můžete bez problémů sehnat okolo 1500 Kč (doporučuji nízko nákladové společnosti jako například EasyJet), ubytování na cca 3 noci lze sehnat v podobné cenové hladině, samozřejmě nečekejte pětihvězdičkový hotel v centru města.I AM STERDAM!!!Pokud plánujete si užít toto město na maximu, rozhodně byste neměli opomenout muzea, kterých je v Amsterdamu víc než dost. V první řadě si vyčleňte půl den na Van Gogh muzeum, které je opravdu úžasné. Samozřejmě s sebou neberte žádné umělecké barbary, kteří budou mít muzeum proběhnuté ve stylu letem světem a pak na vás musí otráveně dvě hodiny čekat. Hned naproti tohoto muzea je muzeum diamantů, které je také velice zajímavé. Opomenout také v žádném případě nesmíte muzeum tulipánů a světově známé muzeum Anny Frankové, kde si budete s největší pravděpodobností muset vystát nemalou frontu, ale zážitek to bezesporu je. Pro amsterdamské nadšence je připravena speciální „I Am sterdam“ karta, kterou si pořídíte za cca 60 Euro a máte v ní mnoho slev na téměř všechny muzea (některé máte dokonce zadarmo), stejně tak doprava po celém městě a mnoho slev do restaurací a podobně. Slevu rozhodně využijete například při koupi jízdenky vlaku, abyste se dostali na okraj Amsterdamu, kde jsou proslulé holandské mlýny. Tento výlet si rozhodně nenechejte ujít, jedná se o jeden z nejkrásnějších zážitků, navíc je umocněn vůní sýrů, která se rozléhá po celém okolí, neboť se právě tam nachází farmy na výrobu sýra.ČERVENÉ ULIČKY A COFFEE SHOPYNepostradatelnou součástí tohoto města jsou tzv. červené uličky, které jsou plné prostitutek nakrucujících se v červeně ozářených výkladních skříní podél celé ulice. Překvapením je, že každá druhá je Češka nebo Slovenka. Ve stejné ulici narazíte také na muzeum sexu, které každopádně stojí za návštěvu. Další povinnou návštěvu musíte podniknout do Coffee shopu, kde můžete legálně kouřit trávu a jiné lehké drogy. Povinnost to samozřejmě není, ale užít si požitek z toho, že sedíte a pijete třeba jen obyčejný čaj, právě v holandském Coffee shopu je úžasná. Zapomenout nesmíte ani navštívit palačinkárnu, květinový trh a nákup tulipánů. Amsterdam si prostě zamilujete!

Pokračovat na článek