Výsledky vyhledávání pro dotaz středisko

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Na hradišti Slavníkovců

Když pojedete z Poděbrad podél řeky Labe, tak východním směrem asi po pěti kilometrech vyjedete z lužních lesů do krajiny luk a polí. Vzduch zde voní řekou, čerstvě zoranými poli a babím létem. K zemi se snášejí zlatavé lístky přicházejícího podzimu a na stromech podél cesty dozrávají červená jablka. Po chvíli jízdy si povšimnete, že se změnilo i jméno řeky podél které jedete. A tou je řeka Cidlina, která se zde vlévá do Labe.A za chvíli dojedete do malebné obce jejíž jméno zní Libice nad Cidlinou. Dle slov kronikáře Kosmy z počátku 12.století „ležící v místech, kde řeka Cidlina ztrácí své jméno a vlévá se do volnějšího toku řeky Labe“.A tady, v těchto místech, na vás dýchnou doby dávno minulé, opředené tajemstvím a záhadou proč a co přesně se tady vlastně stalo.Zde totiž stojí nížinné hradiště, situované kdysi do blat, která vytvářela rychle tekoucí řeka Cidlina. Dnes je situace trochu jiná, protože soutok Labe a Cidliny se posunul kousek od hradiště a z původního řečiště vznikly mokřady.Hradiště LibiceVe své době se jednalo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů rozdělené na tři díly – akropole a hradiště v západní části a východní část předhradí, která je dnes zastavěna obcí.  Hradiště bylo chráněné od východu starým korytem řeky Cidliny a bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou – na západě stála vnitřní centrální část a od východu bylo připojeno předhradí.Hradiště bylo hlavním sídlem rodu Slavníkovců, velmi mocným rodem v období raného středověku. Na akropoli měli Slavníkovci vybudovanou pohodlnou rezidenci – stál zde zděný kostel a dřevěný palác, nejméně tři chrámy, hospodářské stavby a měli zde dokonce i vlastní mincovnu, kde razili své mince – denáry.  Východně v předhradí stával ještě jeden kostel, který snad býval předchůdcem dnešního obecního kostela. V blízkosti hradiště vznikaly osady.Vyvraždění rodu SlavníkovcůRostoucí moc Slavníkovců čím dál víc zasahovala do politiky vládnoucích Přemyslovců a mocenské rozpory nakonec vyústily v otevřený konflikt.28. září v roce 995 s vědomím Přemyslovců napadlo Libici vojsko Vršovců a všechny přítomné Slavníkovce vyvraždilo. Velká část rodu včetně žen a dětí byla zabita. Přežili pouze biskup sv. Vojtěch, hlava rodu „dux“ Soběslav a jejich nevlastní bratr Radim, kteří tou dobou nebyli v Libici přítomni. Zničení Slavníkovců ukončilo sjednocování Čech a stálo u založení českého státu pod vládou Přemyslovců.Hradiště bylo tedy vypáleno, ale nedlouho poté tu vzniklo přemyslovské správní centrum. Přemyslovci vybudovali na troskách původního hradiště podezděnou palácovou stavbu a zřídili zde správní středisko polabského kraje. Celé hradiště zasáhl někdy kolem roku 1130 mohutný požár, a tak osidlování místa pokračovalo již jen v místě východního předhradí – v místech dnešní obce, které tím vlastně položilo základy. Kronikář Kosmas popisuje přepadení Libice a vyvraždění Slavníkovců takto:„Toho času kníže nemohl vládnouti sám sebou, ale vládli předáci. Tito obrátivše se v nenávistníky Boha, ničemných otců nejhorší synové vykonali velmi zlý a ničemný skutek. Neboť jednoho svátečního dne vnikli do hradu Libice, v němž bratří svatého Vojtěcha a hradští bojovníci všichni jako nevinné ovečky stáli při slavné mši svaté, slavíce svátek. Oni však jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže a ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili, a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů.“Co však bylo motivem ke krveprolití?Tato otázka je sporná a odborníci na ní nemají přesnou odpověď.Motivem mohlo být bohatství Slavníkovců a jejich hradů Libice a Malín položených na obchodních koridorech do Slezska, na Moravu a do Malopolska. Mluví se také o zásobách stříbra nebo zlata těženého v okolí. Vládnoucím Přemyslovcům mohlo toto přílišné bohatství vadit. Roli tak hrálo jejich bohatství i nepřátelství vůči nim.Dalším motivem mohl možná být incident, při kterém Vojtěch jakožto pražský biskup poskytl na Pražském hradě církevní azyl cizoložnici a zastal se tak jí i cizoložníka, svého jáhna. Nepohodl se přitom velmi ale s nějakými bojovníky, patrně Vršovci, kteří církevní azyl nerespektovali a přes jeho naléhání ženu vyvlekli z kostela a přes nesouhlas jejího manžela jí před zraky Vojtěcha sťali hlavu. V závěru přepadení pak bylo vyhrožováno Slavníkovcům pomstou za to, že jejich člen Vojtěch bránil okamžitému trestu ženy. V rámci incidentu tak do hry vstupovala dvě práva. Církevní azyl zakódovaný v církevním právu nebyl respektován a v rámci tehdejšího zvykového rodového práva bylo vyhrožováno vendetou, krevní mstou, obvyklým způsobem tehdejšího řešení obdobných problémů. Panovník Boleslav II. pak této případné vendetě nedokázal zabránit, ačkoliv to bylo jeho úlohou, protože byl indisponován mozkovou mrtvicí a nebyl schopen vládnout. Hradiště Libice v dnešní doběHradiště je dnes archeologickou expozicí v přírodě a jeho okolím vede naučná stezka, která spojuje soutok řek Cidliny a Labe s obcí  Libice nad Cidlinou. Trasa je nenáročná, zcela bez převýšení, vede téměř výhradně po kvalitních asfaltových cestách a je bez problémů sjízdná například s kočárky nebo invalidními vozíky. K samotnému hradišti se dostanete po zelené turistické značce ze stanice ČD Libice nad Cidlinou. Místo leží kousek od frekventované silnice spojující Poděbrady s dálničním sjezdem a silnicí na Kolín.Hradiště je od roku 1989 chráněno jako Národní kulturní památka.V jeho západní části dnes naleznete zakonzervované a rekonstruované zbytky základů kostela, paláce, vstupní brány a věže. Před základy kostela stojí bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima. A když tu tak stojíte mezi poli a díváte se do krajiny, kde se odehrávaly naše dějiny, tak si uvědomíte, že je jen těžko uvěřit v jaké smršti se tu dějiny hnaly a čeho všeho byly kamenné zdi svědkem. Ale když budete chtít, budou vám možná vyprávět. Můžete se tu jen tak posadit a užívat si výlet, nebo si zkoušet představit hrdé hradiště v dobách své nepokořené slávy, kdy mocná knížata spřádala politickou budoucnost nic netušíc o jejich krvavém konci. A pokud Vás putování historií přece jen unaví a budete potřebovat osvěžení, mám pro Vás ještě jeden tip. Nedaleko hradiště, hned za jeho valem vede cesta mezi mokřady a vonící loukou a po této cestě za pár minut dojdete k pískovému jezeru. A pak už je jen na Vás, jestli se osvěžíte ve vodě, nebo se jen tak posadíte na jeho písčitém břehu, zadíváte se do dáli a užijete si slunečný den babího léta. Protože ať si to uvědomíte či nikoli, tak i dnes v tuto chvíli se píší naše dějiny a my jsme právě teď jejich součástí… 

Pokračovat na článek


Malá Fatra

KľakNezaměnitelný a velice známý vrchol, který poskytuje výhledy především na Rajec, Strážovské vrchy, směrem na Moravu a samozřejmě na Malou Fatru od jihu. Přístupný je z obce Vrícko (bus) a po cestě můžeme obdivovat známý Kľacký vodopád. Pod Klakem je možné v rámci jednoho dne absolvovat 2 okružní trasy, které vedou částečně po hlavním hřebeni. Ten delší má 29 km a je náročný. Dále je možné poračovat po hřebeni, do Rajecké doliny, nebo přes Fačkovské sedlo na Strážovské vrchy.Martinské HoleLučnatý poměrně rovný hřeben reliéfem připomínající naše Krkonoše. Na svazích je známé středisko Martinky, s různými možnostmi rekreace. Pěšky přístupné z měst Vrútky, Martin (bus, vlak) a vesnice Bystrička po několika trasách, vedoucích z různých míst. Návrat do Turce lze tedy provést jinudy. Výlety lze podnikat po hřebeni Lúčanské Malé Fatry a libovolně si je prodloužit. Jižně je možnost okružní trasy přes Kunradský zámeček a Svitačovou dolinu, nebo severně je možné pokračovat do Strečna. Kromě klasických značek lze využít k přístupu od Martina nově vybudovaný feratový chodník Ferrata HZS. Výchozím bodem je dolní stanice bývalé lanovky na Martinky v městské části Stráne. Výstup na vrcholky si tedy můžeme spestřit lezením po stupačkách a lanech v kaňonech Pivovarského potoka (na turistické mapě značeno šedou).Lúčanská Malá Fatra - hřebenČást pohoří mezi Klakem a Martinskými holemi je poměrně nízká a zalesněná. Nicméně je zde několik vrcholů, které stojí za to přejít, jelikož je tato část pohoří díky nižším polohám jaksi útulná a pohledy do okolí mají svoje nezaměnitelné kouzlo. Za návštěvu stojí vrcholy Skalky, Jankova, Úplaz, Hnilická Kýčera, potažmo boční Kýčera, která však neleží na turistických trasách. Severněji pak ještě Horná Lúka, která je již začátkem zmíněných Martinek. Přístupový bod volte podle místa, které chcete navštívit.Sedlo Javorina, Malofatranské muzeum, StrečnoPřístupné z města Vrútky, z oblasti Piatrová. Po zelené na sedlo Javorina a dále možno pokračovat po červené přímo k hradu Strečno. Nebo trasu prodloužíme po zelené přes Malofatranské muzeum s expozicí Malofatranské operace (2.Sv. válka) (nic moc) a dále po žluté přes Stráňavy do Strečna a po té vlakem zpět do Vrútek.Chata pod Klačianskou Magurou, Suchý vrch, sedlo PriehybMístními hojně navštěvovaná chata s výbornou pověstí. Přístupná z města Vrútky (vlak, bus) a obcí Turčianské Kľačany, Lipovec, potažmo Sučany (vlak, bus). Na chatu vedou 2 přístupové trasy. Po občerstvení a odpočinku stoupáme po zelené na Suchý vrch. Zde je možnost udělat menší okruh na sedlo Priehyb přes bílé skály a nebo pod nimy, případně je možné prodloužit si výlet na chatu pod Suchým. Po té se můžeme vrátit a nebo z chaty pod Suchým pokračovat do Strečna, navštívit místní hrad a vlakem se vrátit do Vrútek. Podstatně delší a náročnější varianta je pak nastoupit na hřebenovku směr Malý a Veľký Kriváň s přespáním v chatě pod Chlebom (výlet od brzkého rána do večera).Chata pod Chlebom, Snilovské sedlo, Veľký KriváňPřístupné z obcí Šútovo, Turany, případně Krpeľany (vlak). Zde je možné zvolit okružní trasu. Například k Chatě pod Chlebom Šútovskou dolinou po modré, kde můžeme obdivovat Šútovský vodopád a Mojžíšovy prameny, na chatě pod Chlebom se posilnit a pokračovat do Snilovského sedla, ze kterého můžeme zvolit výstup na Chleb (1646m), nebo nejvyšší Velký Kriváň (1709m), ze kterých jsou krásné rozhledy, případně lze absolvovat okruh sedlo za Hromovým, Chleb, Snilovské sedlo, chata pod Chlebom. U chaty je možné stanovat. Opět posilnění na chatě pod Chlebom a cestu do kotliny lze sejít prozměnu po zelené zpět do Šútova, nebo se pozdeji odpojit na žlutou vedoucí směrem na Turany a cestou se stavit v kempu a chatě Trusalová na další posilnění. Je možné pokračovat i dále po hřebeni směr Malý Kriváň, Suchý vrch a poté chata pod Kľačianskou magurou, Turčianské Kľačany a nebo na chatu pod Suchým, Strečno, nebo na druhou stranu směr Velký Rozsutec. Jedná se spíše o dvoudenní tůry a bez přespání na chatě pod Chlebom se to neobejde.Malá Fatra, přechod hlavního hřebeneVýchozí místo je Fačkovské sedlo (bus), koncový bod obec Zázrivá (bus), nebo naopak. Podle hesla "to nejlepší nakonec" volíme postup z jihu. Fačkovské sedlo leží na pomezí regionů Turiec, Horné Považie a Horná Nitra, Zázrivá leží na Oravě. Na hřebenovku však vede velké množtví dalších přípojek přímo z Turce. Vzdušná délka pohoří je 52km, náročnost je obtížná a na přechod hlavního hřebene je tedy třeba minimálně 4 dny, raději však 5. Možnost přespání je v Lúčanské části pouze ve středisku Martinky. Do této části pohoří však pravděpodobně nestihnete z Klaku dojít a proto je nutné přespat na některém z bivakovacích míst na hřebeni. Další možnost přespání je v obci Strečno, ve Strečniankém průsmyku, který rozděluje pohoří na 2 části a dále na chatě pod Suchým a nakonec na Chatě pod Chlebom. Přespání mimo chaty v Kriváňské části je zakázáno. Chatu pod suchým bychom volili v případě, že bychom spali v Lúčanské části 2x (např. bivak a Martinky). Přespání na chatě pod Chlebom je nutností, protože široko daleko nic jiného není. Jistá možnost je využít chatu na Grúni, ale ta je trochu z ruky. Celá hřebenovka vede z Klaku po červené.Lúčanská Fatra je zpočátku nižší, nicméně s množtvím prudkých stoupání a klesání. V této oblasti není žádná chata. V centrální oblasti pak trasa stoupá a reliéf se urovnává. Nejvyšší vrcholky jsou tvořeny alpínskými lukami a kosodřevinovým porostem. Tato část je méně fyzicky náročná a nachází se zde středisko Martinky. Po té trasa klesá do Strečnianského průsmyku, kde je hrad Strečno. Po lávce překonáme Váh a dostáváme se do Kriváňské Fatry. To je ta náročnější polovina, což zjistíme vzápětí při výstupu na Suchý vrch, kde musíme překonat převýšení zhruba 1km. Po cestě leží chata pod Suchým. Dálší a jedniná chata po cestě je až pod Chlebom, což je zhruba v polovině Kriváňské části hřebene. Nemáme-li dostatek sil, je naštěstí možné volit trasy, které se vyhýbají některým vrcholům po traverzách (Suchý vrch a Biele skaly, V. Kriváň, Stoh i V. Rozsutec).

Pokračovat na článek


Horné Považie

Region někdy nazývaný také Severné Považie sousedí se severní Moravou. Je to místo, kde se snoubí vyspělá civilizace, slovenská tradice, historie a legendy s netknutou přírodou. Na jeho území se nacházejí okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a Púchov. Město velkého významu je především Žilina. Po historické, kulturní, ale i ekonomické stránce je na předních příčkách celého Slovenska, v roce 1918 se dokonce na chvíli stala hlavním městem Slovenska. Významné kulturně historické město je ale i Bytča, ležící jižně od Žiliny. Většinu území regionu zabírají hory a kopce, konkrétně Javorníky, Malá Fatra, Strážovské a Súľovské vrchy, Kysucká vrchovina a Žilinská pahorkatina. Středobodem je pak protékající řeka Váh, která je zde značně regulována přehradami. Zde je na co se koukat, za hezkého počasí již při cestě po dálnici směrem od Bratislavy berou pohledy do okolní krajiny dech.Nejvýznamnějším turistickým centrem je obec Terchová a Vrátna dolina v Malé Fatře. Toto pohoří patří mezi top na celém Slovensku a kromě toho je úzce spjato s Jánošíkem. Však se také této oblasti dost často říká „Jánošíkův kraj“. To že je nejlepším umělecem příroda, nám ukázala na území Súľovských skal, které je nutné vidět. Termální lázně jsou samozřejmostí, možná Vám bude něco říkat jméno Rajecké Teplice, Rajecká dolina, Rajec... Kromě toho je region mimořádně bohatý na stavební památky různých historických období a to nejen v Žilině, ale i v ostatních městech a vesnicích, z čehož jsou nejzajímavější perníkové chaloupky v Čičmanech. Bohužel pro lyžaře je zde jen jedno lepší středisko ve Vrátné dolině, v Malé Fatře.Kultura a civilizaceŽilinaČtvrté největší město Slovenska, Žilina (cca 85000 obyvatel) leží na severozápadě země, poblíž hranic s Českem a Polskem. Nachází se v regionu Horné Považie na soutoku řek Váh a Kysuca a je to krajské město. Žilina je důležitý dopravní uzel (automobilová, vlaková, letecká doprava), přirozené obchodní, kulturní i průmyslové centrum a vyznačuje se prudkým rozmachem.Ve městě je mnoho historických památek a kulturních zařízení. Například celé historické centrum města je přímo výstavní a bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací (je zde např. kostol Najsvätejšej Trojice, Babuškov dom, Stará radnice, Kostol Obrátenia sv. Pavla Apoštola a kláštor, Dom umenia Fatra, Rosenfeldov palác, Remeselnícky dom atd.), nicméně i v širším centru je mnoho dalších památek, včetně židovských (Budatínsky hrad, kostol sv. Štefana kráľa, Kostol sv. Juraja (celodřevěný ze 13. století), Ortodoxná židovská synagóga, Neologická synagóga atd.). Kulturních institucí je zde také mnoho. Několik galerií, muzeí a divadel, mimo jiné nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku - Bábkové divadlo Žilina.Nejvýraznějším pohořím v okolí je Malá Fatra, která je co do turizmu velmi oblíbená. Zvláště pak oblast Terchová je hojně navštěvovaná destinace. Velmi oblíbeným a snadno dostupným místem je také Rajecká dolina, rozkládající se mezi Strážovskými vrchy a Lúčasnkou Fatrou (jihozápadní podcelek Malé Fatry), kde čistou přírodu doplňují termální a léčivé prameny. V okolí města se nachází velké množství cyklistických tras a okruhů, které jsou vhodné jak pro zdatné sportovce, tak pro rodiny s dětmi a speciálně i pro seniory. Na kole je možné vyrazit za krásami přírody i po okolních památkách. V Žilině se koná mnoho velmi oblíbených a atraktivních akcí a festivalů, výběrem Carneval Slovakia Žilina, Staromestské slávnosti, Bábková Žilina, Rezbárske sympózium, Stredoveký deň…Žilina, Mariánské nám.…Žilina, kostel sv. Pavla…Žilina, trnové, kostel…Žilina, Budatínský…více >>Památky, kultura:Mariánske námestie – je historicky nejcennějším celkem ve městě. Dříve bylo osídleno nejbohatšími a nejvýznamnějšími měšťany, sídlily zde nejdůležitější instituce města.Námestie Andreja Hlinku - další historické náměstí. Je na něm zpívající fontnána a konají se zde trhy a další kulturní akce.Městská radnice – Žilinská radnice je historický skvost. Podle historických pramenů funguje jako radnice od roku 1508. Současná budova byla postavena 1894 a po celou dobu její existence se zastupitele města snaží, aby byla důstojným místem reprezentujícím město a městské orgány.Kostol sv. Pavla Apoštola a Kláštor Jezuitov - Významný kostel a klášter, jsou přímo na Mariánském náměstí.Kostol Najsvätejšej Trojice - Pochází z roku 1400. Patří k němu i nedaleká Burianova veža, která slouží jako jeho zvonice.Malá synagóga - po architekronické stránce jedna z nejvýznamějších budov v Evropě. Uvnitř je expozice muzea židovské kultury.Budatínsky hrad - Dominanta Žiliny s unikátním muzeem drátenického umění.Považská galéria umenia - Jejími výstavnímy síněmi prochází každý rok velké množtví současného malířského umění slovenských i zahraničních výtvarníků.Kostol sv. Barbory a kláštor františkánov – Kostel je první barokní stavbou na území Žiliny.Rosenfeldov palác - byl postaven v r. 1907 a je napodobeninou vídeňského zámku Belveder.Dom umenia Fatra - památka a zároveň koncertní síň a sídlo Štátneho komorného orchestra Žilina.Remeselnícky dom - Tento secesní dům dal postavit řemeslnický sbor v roce 1910. V současnosti je v soukromých rukách a případné prohlídky organizuje pouze turistická, informační kancelář Žilina.Považská galéria umenia v Žiline - konají se zade výstavy známých slovenských, ali i zahraničních výtvarníků.Jsou zde i stálé expozice díl Vincenta Hložníka a výstava s názvem drotARStvo.Považské múzeum v Žiline - Městské muzem, sídlící s oblasti Budatínského hradu, které spravuje několik dalších muzeí a expozic: objekty lidové architektury v Čičmanoch, expozici "Jánošík a Terchová" v Těrchové, hrad Strečno, Budatínsky hrad a Sobášny palác v Bytči.Múzeum židovskej kultúry - Je umístěno v budově bývalé ortodoxní synagogy a je zde stálá expozice judaík.Bábkové divadlo Žilina - První profesionální loutkové divadlo na Slovensku. Kromě loutkových představení organizuje festival Bábková Žilina.Mestské divadlo Žilina - Bylo založeno až v roce 1992 a též organizuje společenské a kulturní akce.Expozícia drotárstva v obci Veľké Rovné - Jedna z mála autentických expozicí, vázaná ke konkrétní osadě.Slovenský Betlehém - Řezbářské veledílo vytvořil mistr Jozef Pekara. Je poměrně mladé, přístupné od r. 1995. Betlém znázorňuje celé Slovensko, jeho historii a tradice. Ústředním motivem je samozřejmě narozní Krista a zhruba polovina postav se pohybuje.Terchová(Čti „těrchová“) nemůže soutěžit se starobylými městy Slovenska, která mají zrekonstruovaná historická centra. Je to spíše velká vesnice složená z téměř sedmdesáti osad. Ovšem v otázce turistického ruchu hraje velmi významnou roli v rámci celého Slovenska. Leží na severní hranici Malé Fatry, v údolí rozdělující zmíněné pohoří s Kysuckou vrchovinou. Je významným centrem turismu Malé Fatry, respektive její severní, Kriváňské části.Za svojí slávu vděčí i faktu, že se zde narodil a žil snad nejslavnější Slovák všech dob, národní hrdina Juraj Jánošík (*1688). Do mlýna si nutnou dávkou přihodila i příroda. Kriváňska Malá Fatra je totiž extrémně atraktivní pohoří. Za zmínku určitě stojí její vrcholy i hřebeny, nebo její severní bradlová, čili skalnatá část, jejíž hlavní dominantou je snad nejkrásnější hora Slovenska, Veľký Rozsutec. Zapomenout nesmíme ani na krasovou část pod Rozsutcem, ve které je soustava soutěsek a děr, příznačně pojmenovaná Janošíkove Diery. V zimě se zde pak nachází pěkné lyžařské středisko Vrátna. Vrátna Dolina se stala místem organizované turistiky již v r. 1879. Místo je plné kvalitních služeb, pěstuje se zde agroturistika a koná se zde mnoho akcí.HistorieZmínky o historii regionu se váží především na Žilinu a okolí, kde byly nalezeny známky osídlení již z doby kamenné. Později zde bylo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První městká práva dostala roku 1290, po příchodů němců. Žilina se pak dlouhou dobu řídila německým, tzv. Magdeburgským právem. V roce 1381 vydal král Ludvík I. Veliký listinu, kterou zrovnoprávnil žilinské Slováky a Němce. V patnáctém století získalo město právo mít vlastní hradby, které obepínaly dnešní historické jádro města. To bylo vyhlášené roku 1988 městskou památkovou rezervací. Po roce 1848 zde bylo jedno z ohnisek národního obrození. K tomu se do města přistěhovala židovská komunita, která sem přinesla kapitál a založila zde bankovnictví. Na přelomu 19. a 20. století zde bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, ve kterém sídlila první slovenská vláda. 1918 po vzniku Československa byla Žilina na necelé 2 měsíce hlavním městem. V roce 1938 zde byla podepsána Žilinská dohoda o autonomii Slovenska. Po roce 1945 město překotně rostlo. Později ztrácí status krajského města a rozvoj se zpomaluje, nicméně po roce 1996 je status obnoven a nastupuje opětovný rozmach.Region, jako takový se proslavil hlavně díky dráteníkům (slovensky "drotári") v 19. století. Již tehdy byly jejich služby velmi žádané a později povýšili svoje řemeslo na umění a jsou tak známí po celém světě. Oblast, především v okolí Rajecké doliny se proslavila zase díky svému řezbářství, které vyvrcholicho výše zmíněným světovým unikátem v podání Jozefa Pekary - Slovenským Betlémem.

Pokračovat na článek


Krkonoše a Podkrkonoší – kam vyrazit!

Pojďme se blíže podívat na hlavní krkonošské turistické dominanty a také na přilehlé Podkrkonoší. Krkonoše jsou bezpochyby chloubou naší země a zcela jistě i ideálním místem kam v zimě vyrazit. V tomto článku se budeme zejména věnovat osvědčeným turistickým tahákům a dočtete se také i o méně známých, ale neméně zajímavých místech, které stojí za to navštívit.1.  Špindlerův mlýnŠpindlerův mlýn – vznik se datuje až do 16. století, kdy se zde na úbočí hřebene Kozí hřbety a vrcholu Stoh usadili dřevaři, kteří přišli z alpských zemí, aby zde těžili dřevo a zásobovali jím vrchlabské panství. Leží u soutoku Labe a Dolského potoka (710 m.n.m.) a trvale zde žije okolo 1400 obyvatel.  Od druhé poloviny 19. století se Špindlerův Mlýn začal stávat důležitým střediskem cestovního ruchu a v dnešní době je hlavním tahákem, který do Krkonoš přivádí turisty z celé republiky. Zimní sporty, především lyžování, vysokohorská turistika, cykloturistika – tato široká nabídka určitě potěší a uspokojí každého příznivce aktivního života. Od května do října můžete kromě horské turistiky a cyklistiky, můžete také navštívit venkovní tenisové dvorce, které jsou otevřeny denně a nebo skvělý aquapark přímo v centru města.2.  Pec pod SněžkouDalší významné středisko  - Pec pod Sněžkou - se chlubí nejdelším snowparkem u nás. Mnozí návštěvníci jistě ocení fakt, že pro letošní zimní sezónu došlo ke spojení zimních lyžařských středisek Černá hora a Pec pod Sněžkou, čímž došlo k rozšíření nabídky počtu lanovek, vleků a sjezdovek. Nyní můžete také zakoupit společné jízdenky do skiareálů Černý Důl, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Pec pod Sněžkou, Velká a Malá Úpa. Takže za jednotnou cenu máte volný výběr až z 33km sjezdových tratí, využít 33 lyžařských vleků a 6 lanovek. Pro snazší přesun mezi areály byla zavedena společná skibusovou linka.3.  VrchlabíJe považováno za hlavní vstupní bránu do Krkonoš. Dominantou města je místní zámek, který v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu – syn důlního odborníka ze západních Korutan. Zámek je postaven v renesančním slohu a patří mezi první stavby svého druhu v Čechách. Ačkoliv je stavitel neznámý, zjistilo se, že vycházel ze schématu italského kastelu – čímž stavba získala tvar malé pevnosti či tvrze. Z interiérů můžete bohužel vidět jenom halu, protože zbytek interiérů je využívaný tamním městským úřadem. Do parku je ale vstup volně přístupný, vede zde označená cesta. Park je zaplněn cizokrajnými dřevinami a naleznete v něm i umělá jezírka. Vrchlabí nabízí možnost nejenom sjezdového lyžování, k dispozici jsou i kilometry (35km) upravovaných a uměle zasněžených běžeckých tratí.4.  HarrachovDalší krkonošské město Harrachov poskytuje rovněž lyžařské vyžití, ale pokud vás hory již omrzely a dostali jste zálusk na nějaký ten kulturní zážitek, můžete zde navštívit expozici Hornického muzea, Lesnickou a mysliveckou výstavu anebo si prohlédnout Muzeum skla. V létě se nabídka sportovního vyžití v Harrachově dramaticky navyšuje. V nabídce jsou adrenalinové sporty: lanové centrum, horolezectví (Lubošské skály) bungee jumping; lehčí turistika - nordic walking, cyklistika, geocathing nebo další sportovní atrakce jakou je bobová dráha, která spolu s dopravním zařízením je dlouhá cca 1 kilometr (s převýšením 38 metrů a sklonem až do 12%). V neposlední řadě můžete zajít na golfové hřiště, bowling, tenisový kurt, koloběžky a případně si zajezdit na koních.Dalším milníkem našeho přehledu je Jilemnice. Přesun z Harrachova do Jilemnice zároveň znamená pomyslný skok z oblasti Krkonoš do Podkrkonoší. Nejzajímavějším místem v Jilemnici je nejspíš místní zámek a zámecký park. Uvnitř zámku se nachází Krkonošské muzeum. Dalšími zajímavými stavbami, které stojí za hlédnutí je radnice z konce osmnáctého století a kostel svatého Vavřince. Pokud rádi objevujete krásy naší matičky přírody – a rovnou ty podzemní – neváhejte ani sekundu a zamiřte do nedalekého Bozkova5.  SemilskoNedaleko od okresního města Semily se v obci Bozkov nachází dolomitové jeskyně. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jediné jeskyně na severu Čech, které byly otevřeny veřejnosti. Díky bohaté výzdobě sem často zavítají i turisté z různých konců republiky. Nachází se zde největší podzemní jezero u nás a pro svou jedinečnost byly Bozkovské jeskyně vyhlášeny Národní přírodní památkou. Vydáte-li se ze Semil jihozápadním směrem, dojdete na nejvyšší bod Českého ráje, na vrchol Kozákov (744 m.n.m). Na vrcholu kopce naleznete odpočinek v turistické chatě nebo případně můžete vystoupat na zdejší stejnojmennou rozhlednu. Chcete-li zkusit své štěstí, měli byste vědět, že v okolí Kozákova je naleziště drahých kamenů. Ačkoliv je Turnov důležitým dopravním uzlem, kde se kříží rychlostní silnice R10 směřující na prahu a R35 vedoucí dále na sever do Liberce, rozhodně jím jen neprojíždějte. Turnov je také považován za srdce Českého ráje – území bohaté na rozmanité památky, které je přibližně ohraničené obcemi: Železný brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště a Frýdštejn.  Ve městě narazíte na spoustu krásných historických staveb – novorenesanční radnice, děkanský chrám sv. Mikuláše, Turnovská synagoga, zřícenina hradu Valdštejn a spousta dalších. V muzeu Českého ráje si můžete prohlédnout nejen expozici drahých kamenů, ale i třeba archeologické, etnologické a umělecké kousky. Turnov zažívá v poslední době velká sportovní rozmach – jsou zde florbalové, basketbalové a airsoftové kluby, klub Judo Turnov anebo fotbalový klub. Město každoročně pořádá atletické klání na památku Ludvíka Daňka – bývalého světového rekordmana v hodu diskem – na stadiónu pojmenovaném právě po této české legendě. Šest kilometrů od Turnova směrem na severozápad se nachází v obci stejného jména zámek Sychrov. Zámek Sychrov vznikl v polovině devatenáctého století a veřejnosti byl zpřístupněn až v roce 1950. V nedalekém okolí se natáčely známé filmy a pohádky – např. Zlatovláska, Nesmrtelná teta. 6.  Jičín město pohádkyJe tradiční kulturní festival, který se pořádá každoročně v průběhu září. Jedná se o svátek dětí i dospělých, kdy se na několik dní města Jičín zmocní pohádkové bytosti. Slavný český spisovatel Václav Čtvrtek zde např. vytvořil známou literární pohádkovou postavu Rumcajse. V tomto malebném městečku a jeho okolí se můžete věnovat i sportu. Nejoblíbenější je asi cykloturistika a pěší turistika. V okolí je velké množství značených tras, ze kterých stojí určitě za zmínku tři stezky – Rumcajsova, údolím Plakánek a po stopách války 1866. Nedaleko se nachází turisty velmi oblíbený hrad Kost.7.  Nová pakaPro příznivce historie, motorek a automobilů doporučuji zavítat do Nové Paky. Tamní Muzeum automobilů a motocyklů vystavuje exponáty historických unikátu od roku 1870 až po blízkou současnost. Po zhlédnutí exponátů můžete uhasit žízeň v jednom z Novopackých sklípků. Městské muzeum Nová Paka nabízí několik expozic, ze kterých zmíníme sbírku drahých kamenů. Nedaleko se nachází lázeňské město Lázně Bělohrad. Do zdejších lázní neváhají jezdit na ozdravný pobyt osoby s pohybovými problémy ani ze vzdálenějších koutů republiky.

Pokračovat na článek


Český ráj a Podkrkonoší - Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou leží v západní části Podkrkonoší, v širokém úvalu říčky Popelky a je jedním z výchozích míst do celé oblasti Podkrkonoší. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1308, kdy se v ní zdržoval Albert z Valdštejna. Od 16. století se zde rozvíjela plátenická výroba, ale dnešní Lomnice je známá výrobou lomnických sucharů, oplatek a piškotů. Město skýtá mnohé krásy, na které si nyní poukážeme.1.  Co všechno Lomnice nad Popelkou nabízíVe městě je mimo nezbytných institucí také kino, muzeum, Tylovo divadlo, kulturní a informační středisko, miniplanetárium, krytý zimní stadion, fotbalový stadion, sportovní hala, tenisové kurty, koupaliště, dům dětí a mládeže, sbor dobrovolných hasičů, letiště pro ultralehká letadla, a vzhledem k tradici asi nejvýznamnější pro Lomnici - Lyžařský areál v Popelkách se skokanskými můstky.2.  Lomnice je centrem zimních sportůIdeální terény pro lyžování s příhodnými klimatickými zimními podmínkami, které zde v zimě panují nejen v Lomnici, ale i v jejím okolí, vytvořily z města centrum zimních sportů v této části regionu. Již od začátku 20. století, kdy došlo k založení Lyžařského odboru SK Lomnice nad Popelkou (1925), získal lyžařský sport ve městě stavební kameny pro jeho dlouhodobý rozvoj. Skokanský můstek na Babyloně a nádherné středisko v Popelkách (vybudováno začátkem 50. let 20.stol) se stalo doslova líhní mnoha československých reprezentantů ať už lyžařů ve skoku, v běhu anebo severské kombinaci.Lyžařské trasy Lomnicka v okolí hory Tábor (678 m. n. m.), v blízkém okolí lyžařského areálu v Popelkách i mezi Košovem a Rváčovem tvoří rozhraní Českého ráje a tzv. „Malých Krkonoš“. Lyžaři, kteří do těchto končin zavítají, si mohou užít nejkrásnější panorama Krkonoš a na západní straně zase výhledy přes celý Český ráj; na Lužické hory a kraj Českého středohoří. Asi 250m dlouhý lyžařský vlek je vybudován na východním úpatí Tábora. V komplexu lyžařského střediska v Popelkách čeká na sportovce restaurace a sjezdovka o délce 250 metrů.3.  Velké množství malebných historických stavebNa náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z Bari z roku 1782. Městskou část Karlov, jež je od roku 1995 vyhlášena venkovskou památkovou rezervací, založil hrabě Karel Morzin v roce 1739. Nalezneme zde několik přízemních roubených domů s vyřezávanými lomenicemi a podsíněmi na dřevěných sloupech. K historickým cennostem patří i tzv. Lomnický graduál – jedna z nejskvostnějších iluminovaných památek českého renesančního písemnictví. Autorem díla je pražský měšťan Jan Kantor starší. Tylovo divadlo bylo postaveno na zavezené části zdejšího pivovarského rybníka podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který projektoval i sousední spořitelnu. Díky tomu vznikl v meziválečném období nejhezčí urbanistický celek ve městě.V divadle působí divadelní spolek J. K. Tyl, jenž se řadí mezi nejstarší soubory u nás. K historickým památkám patří zdejší zámek, který jako původně gotickou tvrz zbudovali na konci 13. století Košíkové. Původní dřevěná radnice stávala uprostřed rynku, roku 1590 však vyhořela a na stejném místě se v roce 1608 postavila nová radnice, opět dřevěná.Současná radnice je z roku 1724 a do jejího průčelí je vsazen kamenný městský znak. Jak radnice, tak i zdejší zámek byly v období od března do září r. 2009 rekonstruovány a slavnostně znovuotevřeny. Mezi další památky patří Městské muzeum a galerie, zvonice z roku 1654, kaple sv. Jana Křtitele, horní a dolní barokní kašny, morový sloup a pomník mistra Jana Husa.Na nedaleké hoře Tábor nalezneme kostelík, jenž původně býval dřevěnou kaplí. V roce 1897 byl kostel opraven a o rok později k němu přibyla křížová cesta, na jejímž konci nalezneme studánku s názvem Křížovka. Na vrchu Tábora najdeme také Ticháčkovu rozhlednu s turistickou chatou. Původní rozhledna byla postavena v roce 1897 a 17. září 1911 zde byla slavnostně otevřena elegantní cihlová rozhledna, označovaná za jednu z nejkrásnějších v Čechách. V roce 2006 byla po dlouhé době zrekonstruována a zpřístupněna.Nedaleko nalezneme ještě novogotickou Allainovu věž, postavenou roku 1862, a pod Táborem se rozprostírá rašelinové jezírko, kde se vyskytují chráněné druhy vodních a bahenních rostlin. V neposlední řadě nesmíme opomenout také nedalekou zříceninu hradu Kozlov ze 14. století.Lomnice nad Popelkou je krásné město s dlouhou historií, plné malebných staveb a s bohatou lyžařskou tradicí. Ve městě můžete naleznout velké množství kulturních zážitků, sportovního vyžití a také postupně objevovat veškeré krásy, které toto město nabízí a jež opravdu stojí za to postupně rozkrývat. Pevně věříme, že při vybírání vhodné lokality na výlet zvažíte možnost zavítat třeba právě do Lomnice. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Livigno – ráj lyžařů

Livigno je městečko v italské provincii Sondrio v oblasti Lombardie. Toto krásné středisko se nachází nedaleko státní hranice se Švýcarskem v Italských Alpách. Je známé především jako lyžařské středisko.Uvažujete i vy o lyžování v Alpách? Pak je pro vás zimní dovolená ve středisku Livigno určitě jedním z největších favoritů při výběru, jelikož zájezdy do této destinace patří k nejoblíbenějším a není se čemu divit. Livigno, také označované pro svůj výrazně vysokohorský ráz jako „italský Tibet“ je díky dokonalé infrastruktuře považováno za jedno z nejmodernějších a také absolutně nejlepších italských zimních středisek, zkrátka je reklamou na lyžování v Dolomitech.Areál nabízí úctyhodných 74,5 km sjezdovek abnormální průměrné šířky i délky. Jsou zde dokonale upravované sjezdovky orientované na všechny světové strany, atak se můžete s chutí pustit do celodenního cestování za slunečními paprsky. Mají zde i jeden z vůbec nejrozsáhlejších a nejdokonalejších snowparků v celých italských Alpách. Podle dlouholetých statistik je toto místo s ojediněle bohatým přídělem sněhové pokrývky, vysoká nadmořská výška i orientace svahů a stále propracovanější a rozšiřující se systém umělého zasněžování aneb ta nejlepší garance pestrých lyžařských možností i v okrajových termínech sezóny.Největší plocha sjezdovek Livigna náleží východnímu hřebenu Carosello 3000 s vrcholem Vetta Blesaccia (2 796 m), kam vedou z obou konců Livigna kabinkové lanovky a výše pak sedačkové lanovky. Nejprudší sjezdovky se nachází podél kabinkové lanovky Carosello. Jsou štědré šířkou i sklonem. Z vrcholu Blesaccia jsou z opačné strany přejezdovou cestou připojeny mírnější, ale rovněž královsky široké dálnice s krytými sedačkami.Menší, ale celkově sportovnější je areál Mottolino , ten spojuje s Livignem 12místná gondola. Především tratě spadající z vrcholů Monte Sponda a Monte della Neve holým svahem směrem k Livignu jsou špičkové. Hustý spletenec sjezdovek obsluhují kryté několikamístné sedačky, přičemž se vesměs jedná o dálniční červené až černé tratě, jedna členitá černá pak pokračuje od spodní stanice sedačky až do města. Ideální pro rozlyžování, široká a mírnější červená sjezdovka míří z Mottolina do průsmyku Trepalle. Podél kabinkové lanovky do Livigna stéká široká a oblíbená červená sjezdovka.Na své si příjdou i milovníci běžeckých stop, kdy středisko nabízí až 40 km perfektně udržovaných tras.V samotném městečku, dlouze roztaženém podél silnice, je velké množství hotelů a apartmánů v pěší vzdálenosti od přibližovacích lanovek. Nově je zde i aquapark Aquagranda s wellness areálem. Celé město pak v častých intervalech pročesávají tři linky skibusů.Hlavní příjezdová trasa z Česka vede přes rakouský Landeck a švýcarský Zernez, do Livigna se pak vjíždí jednosměrným tunelem s vysokým mýtným a kyvadlově řízeným provozem – zvláště o sobotách je vhodné počítat i s výrazným zdržením, jelikož nejčastější turnusy jsou právě od soboty do soboty, takže je jak nájezd turistů, tak i odjezd turistů.Dále doporučujeme i procházku po centru, kde na Vás na každém rohu čekají obchůdky a bary.Jedná se o absolutní unikát, jelikož je to poslední bezcelní zóna v rámci EU a proto i nákupy jsou zde velmi výhodné. 

Pokračovat na článek


Rodinné lyžování na Hochfichtu

Tak jako v létě valná většina Čechů hodí batoh na ramena a vypraví se vstříc vodáckému zážitku, tak v zimě zase zaplují do lyžáků, nasadí čepice a věnují se zimním radovánkám prostřednictvím lyžování nebo jiného zimního sportu. My jsme se jeli podívat do Skiareálu Hochficht, kde nás přivítal sám ředitel celého komplexu pan Gerald Paschinger. Do místa, které se nachází hned za hranicemi lipenského jezera a je největším rakouským skiareálem mimo Alpy. Místo, do kterého ročně bezmála zavítá 100 000 návštěvníků.Proč zrovna Skiareál Hochficht? Protože se jedná o moderní středisko s vysoce kvalitní infrastrukturou sjezdovek a širokou nabídkou poskytovaných služeb. Český návštěvník se nemusí bát komunikační bariéry, jelikož valná část zaměstnaného personálu, ať už u vleků či v gastronomických prostorách, pochází z Čech nebo ovládá základní české fráze, potřebné ke komunikaci. A v neposlední řadě je obrovskou výhodou areálu bezprostřední blízkost nejen českých, ale i německých hranic. Pro báječný zážitek z lyžování tedy nemusíte jezdit moc daleko. Skiareál Hochficht se nachází v šumavském trojmezí. Návštěvníci jeho svahů během sezóny jsou ze 40 % Rakušané, zbytek tvoří Češi a Němci.Hlavním krédem areálu je lyžování bez starostí, bez námahy, s lehkostí. Proto je umožněno parkování hned vedle hlavní budovy, kde, pokud máte již zajištěný skipas, můžete okamžitě nasednout na první lyžařský vlek. Pokud skipas nemáte, koupíte ho v pokladnách, které se nacházejí hned na začátku areálu, a nemusíte se plahočit s veškerým lyžařským vybavením přes polovinu areálu, jak to na některých jiných místech bývá zvykem. Skiareál Hochficht nabízí svým návštěvníkům téměř 21 kilometrů tratí různých obtížností od pohodových rodinných sjezdovek, například sjezdovka Stierwiese dlouhá 3,4 km, až po závodní trať FIS s celkovou délkou 2 km, na které se jel například Evropský pohár. Milovníci nočního lyžování a nejrůznějších funparků si zde také přijdou na své. Celý areál je propojen takzvanou „lyžařskou houpačkou“ mezi třemi vrcholy: Hochficht (1338), Reischelberg (1281) a Zwieselberg (1163), poskytne tedy dostatek zábavy na celý den. Pohodlná přeprava je zajištěna 5 vleky, 3 čtyřsedačkovými lanovkami a 2 pojízdnými koberci. 

Pokračovat na článek


Sedm NEJ lyžařských lokací v Rakousku, které skutečně stojí za to!

Plánujete výlet na hory? Toužíte po tom, konečně si užít pořádné sněhové nadílky? Nechcete cestovat za kvalitou až příliš daleko? Pokud jste si třikrát kladně odpověděli, tak byste zcela určitě měli zvážit zastávku v sousedním Rakousku na jedné ze sedmi destinací, které v zimě skutečně stojí za to!1.  Nejslunnější středisko – Nassfeld Vzhledem k vhodné poloze na rozhraní mezi Alpami a Jadranským mořem se v Nassfeldu udržuje zvláštní mikroklima. Toto mikroklima v kombinaci s orientací svahů jižním směrem tak poskytuje až 850hodin slunečního svitu v zimním období, což je přibližně o 100 hodin více slunečního svitu než je tomu tak v severnějších částech Alp a tento fakt nemá pražádný vliv na bohatost zdejší sněhové přídělů.V tomto největším lyžařském areálu spolkové země Korutany lyžaře přivítá až 110km upravovaných sjezdovek, které se rozprostírají až do šířky úctyhodných 2,8 miliónu metrů čtverečních. Díky tak velkému rozsahu sjezdovek si můžete dopřát jak lepší, tak i mnohem bezpečnější lyžařské vyžití. K dalším aspektům poukazující na vysokou kvalitu patří také Millenium Express, což je nejdelší kabinková lanovka v celých Alpách, a která překoná 6km dlouhou trasu z malého údolního městečka Tröpelach na vrchol Kofelplaty-Madritsche (1919m) za necelých 17 minut.Středisko se nachází v rosahu 610 a 2020m nad mořem. K výběru dostanete až 30 vleků. 2.  Bydlení v nejvýše položené obci – sjezdovka KühtaiObec Kühtai se nachází ve výšce 2020m. je obepínána ze všech přilehlých stran ski-areál nesoucí stejný název. Na první pohled so můžete připadat jako v nedaleké Francii, kde sjezdovky také vedou až ke dveřím hotelu a v okolí se nacházejí zasněžené bezlesné zasněžené pláně. Rozdíl spočívá jen ve faktu, že všechno je v menším formátu, působí komorněji a o poznání milejším dojmem.Lanovky začínají přímo v centru obce. Přepravní kapacita lanovek převyšuje počet lůžek asi 10x, čímž se při obvyklém minimálním počtu jednodenních návštěvníků snadno docílí toho, že na svahu zažijete pocit, kdy sjezdovka „patří“ jenom vám. Díky jistotě bohaté sněhové nadílky zde můžete lyžovat od měsíce listopadu až do konce dubna.Středisko se nachází v rozmezí výšky 1950 až 2520m. Můžete vybrat ze 13 vleků a užívat si lyžování až do celých 37km sjezdovek. 3.  Nejlepší snowpark – Kitzsteinhorn Tento oblíbený ledovec je u českých lyžařů známější spíše pod názvem Kaprun (ač nepřesným), které převzali od tamního nedalekého městečka. Ačkoliv je Kitzsteinhorn z hlediska počtu kilometrů sjezdovek až pátým největším ledovcem v Rakousku, zaujal ve velké konkurenci až na mezinárodní úrovni především díky perfektním podmínkám, které se zde snowboardistům a příznivcům „freeski“ lyžování naskytují. Zejména díky zaměření se na mladší cílovou skupinu vyhrál v kategorii pro nejlepší snowpark.Ve skutečnosti je ale na Kitzsteinhornu hned několik snowparků – DC Central Park, Easy Cross, Roxy Park, nová 5m vysoká a 70m dlouhá U-rampa a také letní Glacier Park. Na freeskiery zde čeká až 83 různých překážek v podobě skoků, zábradlí a dalších možných vychytávek freeski.Středisko se nachází v rozmezí vášky 900 až 3029m. K dispozici dostanete 20 vleků. Sjezdovky se rozprostírají až do délky 41km.4.  Nejútulnější – Alpbachtal Malé, ale za to překrásné malebné středisko Alpbachtal leží v jednom z klidnějších údolí v Tyrolsku. Vynikající atmosféru místu dodávají jak pohádkově zasněžené svahy, ale i dřevěné selské domky a restaurace s kachlovými kamny.Návštěvníci zde mohou využít vysoké kvality ubytovacích služeb, vleků s moderními kabinkami a sedačkami, zasněžování umělým sněhem nebo lokálního snowparku. Navíc můžete zajít si zahrát squash nebo navštívit aquapark s tobogánem.Středisko se nachází v rozmezí 1000 až 2025m. K dispozici poskytuje 13 vleků se sjezdovkami do délky 52km.5.  Nejvhodnější pro rodiny – středisko Serfaus-Fiss-LadisDíky přítomnosti speciálních rodinných hotelů, lanovce určené pouze pro lyžařskou školku, dětským restauracím a v neposlední řadě i malému automobilovému provozu se středisko řadí na první příčku v přehledu nejvhodnějšího místa pro lyžařské vyžití s rodinou.Navíc akčnější maminky či tatínci mohou kromě 185km sjezdovek všech obtížností vyzkoušet sněžné skútry, skiboby, snowtubing anebo sněžnice. Pro ty nejotrlejší, milovníky adrenalinu, je zde k dispozici i speciální rogalo upevněné na ocelovém laně, na kterém je možnost se prolétnout až do dálky 47 metrů nad údolím, kdy dosáhnete rychlosti až přes 80km/h.Středisko se nachází v rozmezí 1180 až 2748m. Vybírat můžete ze široké nabídky 53 vleků. 6.  Nejlepší freeride – Ski ArlbergLyžařská oblast Ski Arlberg získala své výjimečné postavení (doslova legendární pověst) zejména díky obrovským záplavám sněhu a prakticky neomezeným možnostem volného lyžování v terénu. Oblast se rozděluje do pěti skiareálů Lech, St. Anton, St. Christoph, Stuben a Zürs), ve kterých si příznivci freeride lyžování mohou užít až 184km freeridových svahů.Na prašanový sníh jsou nejbohatší svahy na západní straně. K tomu nejlepšímu co zde naleznte patří Albonagrat, který je označován také jako sněhová kapsa, nebo Rüfikopf a Zugger Hochlicht. Jako v jediném rakouském středisku zde můžete využít také heliskiingu.Na prašan nejbohatší jsou ale západní svahy. Albonagrat, označovaný také jako sněhová kapsa, Rüfikopf nebo Zugger Hochlicht, patří k tomu nejlepšímu, co Ski Arlberg nabízí. Tedy kromě heliskiingu, který je zde povolen, jako v jediném rakouském středisku. Středisko se rozprostírá v nadmořské výšce 1304 až 2811m. Využít můžete až 85 vleku se sjezdovkami o celkové délce až 280km.7.  Nejlepší místo pro běžkování – Olympiaregion SeefeldAčkoliv můžete v Seefeldu jezdit i na sjezdovkách, tamním hlavním tahákem je bezpochyby běžkování. Náhorní plošina nacházející se mezi Seefeldem, Scharnitzem a obcí Leutasch každoročně vyhrává různé ankety v kategorii pro nejlepší běžkařský areál na uzemí Alp.Běžecké okruhy zde sahají až do celkové délky 266km a jsou rozděleny barvami podle stupně obtížnosti. K výběru dostanete ze 14 modrých, 11 červených a 10 černých okruhů a to jak na klasickou techniku, tak i pro bruslení.Středisko se rozprostírá ve výšce 800 až 1410m..

Pokračovat na článek


Vítá Vás chorvatský Biograd na Moru

Biograd na Moru je klasické letní prázdninové středisko. Na své si tady přijdou mladší i starší ročníky, zklamány nebudou ani rodiny s dětmi. Biograd je hezké menší město s pěti a půl tisíci obyvateli. Promenádu na pobřeží lemují nesčetné stánky, obchůdky i restaurace. Nechte se zlákat výbornou zmrzlinou nebo chorvatským pivem a užijte si tu pravou letní dovolenou.Biograd na MoruPrvní zmínky o tvz. Bílém městu neboli Biogradu na Moru pocházejí z desátého století našeho letopočtu. Město v severní Dalmácii bylo několikrát zcela zničeno tureckou armádou a ušetřeno nezůstalo ani sporům mezi Benátkami a chorvatsko- uherskými králi. Historicky nejstarší památkou je zde kostel Sv. Ivana z roku 1069. Biograd na Moru je protkaný i dalšími kostely a katedrálami nebo spíše jejich pozůstatky. V Biogradu najdeme malé muzeum s celou řadou starochorvatských a římských památek.Většina turistů míří do Chorvatska za odpočinkem. Biograd na Moru leží pouhých dvacet pět kilometrů jižně od Zadaru. Okolí Biogradu tvoří krásné písčito- kamenité pláže. Pokud sem přijedete uprostřed sezóny, věřte, že mnoho soukromí mít nebudete. Oblast severní Dalmácie je každoročně cílem tisíců turistů.Okolí Biogradu tvoří krásné plážePláže leží jen několik minut pěší chůze od hlavní biogradské promenády. Nejznámější pláž Dražica je ideální pro rodinné výlety. K jejímu vybavení patří tobogány, trampolíny, samozřejmostí jsou sprchy a převlékací kabinky. Vedlejší pláž Soline je v těsné blízkosti jednoho z kempů. Celé okolí lemují borové lesy. Při celodenním pobytu na pláži rozhodně hlady ani žízní neumřete. Pláže jsou plné různých stánků s klasickým rychlým občerstvením, alko a nealko nápoji i místními specialitami a pivem.Klidné a průzračné Chorvatské mořeVýhledu na rozbouřené moře si ale moc neužijete. Několik kilometrů od pobřeží se nachází malé i větší ostrůvky. Moře je zde většinou poměrně klidné a průzračně čisté. Stejně jako v celém Chorvatsku se ani tady nevyhnete mořským ježkům, proto si s sebou nezapomeňte přibalit boty do vody. Jestliže se do severní Dalmácie vydáte ještě před hlavní sezónou, musíte počítat se studenějším mořem. Večery bývají chladné a některé dny deštivé, jistotu krásného počasí budete mít spíše v některé z afrických zemí. Ideální čas pro dovolenou v severní Dalmácii je od července do září.Chorvatsko je oblíbenou destinací českých turistůChorvatsko je velmi oblíbenou českou turistickou destinací, proto i tady většina místních obyvatel umí alespoň několik základních slovíček a frází v naší mateřštině. V Biogradu na Moru najdete samozřejmě i poštu, banku, lékárnu nebo obchody s potravinami.   Romantická promenádaRomantická biogradská promenáda bývá v sezóně přeplněna turisty. Kromě klasických obchůdků a restaurací zde narazíte na rychlá občerstvení, zmrzlinové stánky i nezbytné stánky s nejrůznějšími suvenýry. Samotný Biograd je útulné městečko s tou pravou prázdninou atmosférou. Znavení turisté mohou posedět v některé z příjemných restaurací a kochat se pohledem na zapadající slunce nad marinou. Místní marina je velmi oblíbená, neustále zde kotví mnoho a mnoho luxusních jachet. Chorvatské pobřeží je jednou z nejoblíbenějších lokalit jachtařů.Biograd nabízí vyžití i pro sportovcePokud Vás přestane bavit "válení se na pláži", můžete si vyzkoušet třeba šnorchlování nebo potápění v některém z center. Biograd nabízí možnost využití tenisových a volejbalových kurtů nebo třeba minigolf. Pokud patříte mezi nadšence cyklistiky, určitě si vezměte kolo s sebou. Na výlet se můžete vydat například k nedalekému sladko- slanému Vranskému jezeru. Cesta vede po prašných cestách i asfaltových silničkách a skýtá krásné výhledy do okolní krajiny.Okolí Biogradu láká k výletůmOkolí Biogradu nabízí nesčetné možnosti výletů. Lodí se můžete vydat na průzkum některého z blízkých ostrovů. Během několika minut se autem nebo autobusem dostanete do Zadaru, střediska severní Dalmácie s bohatou historií. Ráda bych Vás pozvala na výlet do jednoho z nejkrásnějších přírodních parků Paklenica.Ubytování v BiograduUbytovat se můžete v některém z přilehlých kempů, které nabízejí možnost stanování, pronájmu mobilhomů nebo chatek. Ve městě naleznete i hotely různých úrovní a apartmány. Problémem není ani příjemné ubytování v některém ze soukromých penzionů. Čím zaplatit?V Chorvatsku stále platí místní měna Chorvatská kuna (HRK). Její hodnota se pohybuje kolem třech korun a padesáti haléřů za jednu kunu. Ve valné většině turisticky oblíbených měst a center můžete bez obav platit i Eury. Ceny potravin v obchodech nejsou nijak závratné, horší to bývá v turistických střediscích.Biograd na Moru je příjemným městem, ale pokud trávíte dovolenou raději na liduprázdných plážích, toto místo Vás zrovna nenadchne. Davy turistů obléhají každoročně město i pláže. Čeština se na Vás valí ze všech stran. Na druhou stranu zde odpadají problémy způsobené jazykovou bariérou. Sama za sebe můžu říct, že okolí města je překrásné, stejně jako Biograd samotný. Vzhledem k značnému množství turistů se pobyt příliš neliší od pobytu v některém českém kempu.

Pokračovat na článek