Výsledky vyhledávání pro dotaz stanu

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

HORŇÁCKO NA VLASTNÍ KŮŽI: KŘEST ZNALOSTÍ VÍNA A ODOLNOSTÍ VE SLIVOVICI

Víno se dělí na troje: dá sa, nedá sa a dá sa Pražákom. To je jeden z mnoha oblíbených vtipů na Moravě. Pravda je ovšem úplně jiná. Tady na Moravě je víno považováno za tekuté zlato, důležitý ukazatel hodnoty a kvality vinaře. Dalo by se říct, že souboj vín z jednotlivých vinařství je souboj o čest. Každý vinař chce hostům ve svém sklípku dát okoštovat jen to nejlepší. Chce se vytáhnout, ukázat, že on je ten nejlepší vinař. Stejně tomu je také se slivovicí. „Když už ulét štamprlu, tož dobrů slivovicu, žádný letošní kalvádos, po kterém sa leda kryví huba“ říkávala moje babička a já jsem s ní za jedno. Pokud chcete zažít pravou Moravu se vším všudy, musíte vyrazit na Horňácko.KDE PUBERŤÁCI MÍSTO KABÁTŮ ZPÍVAJÍ LIDOVÉ PÍSNIČKYNa Horňácko se vyplatí vycestovat na přelomu měsíců července a srpna, kdy probíhají známé Horňácké slavnosti, které vám dají ochutnat tu pravou chuť tohoto kraje. Stejně tak jsou také zajímavé hodové slavnosti, které probíhají na podzim. Každá z vesnic má svoje speciální tradice a rituály, kterých se drží.  Záleží už čistě na vás, která folklorní akce vás láká víc. Pokud ovšem chcete tuto část naší domácí scény navštívit co nejdřív z počátku roku, srdečně doporučuji Malanské Kosení. Všechny akce mají něco do sebe, svoje kouzlo, svoje typické lidové písničky. Každopádně budete okouzleni. Lidmi, přírodou, kroji, muzikou, pohostinností. A když ani tohle s vámi nehne, tak pohled na patnáctileté kluky, kteří v kroji zpívají „hody milé hody, už sem dohodoval, už sem štyry noce doma nenocoval“ v doprovodu s cimbálovkou vám doslova zaháže s emocemi.HORŇÁCKÉ KOSENÍ NEBO HODY?Nic se nemá přehánět a tak i návštěvu Horňácka musíte vzít z volna. Nejdřív by bylo rozhodně moudré těsně před hranicemi Horňácka nabrat dech v mnoha vinných sklípkách v Hroznové Lhotě, v Blatnici pod Sv. Antonínkem nebo Blatničce. To můžete brát jako zahřívací kolo a přípravu na nejhorší. Pokud jste vášniví sportovci a nechcete všechen čas strávit v alkoholovém opojení, rozhodně vás nadchnou místní cyklostezky, kterými jsou Bílé Karpaty doslova prošpikovány. Poté co si zvyknete na místní klima, můžete vyrazit na Horňácko. Ve jménu hesla není čas ztrácet čas, rovnou zamiřte do Velké nad Veličkou, kde probíhá většina Horňáckých slavností. Penzionů, popřípadě louček na postavení stanu je všude dostatečné množství. Brufen a číslo na záchranou službu na rychlé volbě, je doslova povinností pro každého nováčka. Horňácké slavnosti probíhají od čtvrtka do neděle, kdy jsou zakončené ve vedlejší vesnici Kuželov u větrného mlýna. Folklor během těchto pár dnů potkáte v této vesnici a také v těch okolních na každém kroku. Cimbálky, kroje, tradiční jarmark, prostě pořád něco. V případě, že máte rádi jednodenní akce, bude se vám líbit určitě Malanské kosení, probíhající na přelomu května a června. Jak už název trošku napovídá, probíhá tato akce v malé vesničce nazvané příhodně Malá Vrbka. Jedná se o soutěž kosců ze širokého okolí. Opět je vše doprovázeno folklorními tradicemi, kroji a jak jinak slivovicí. V létě žije tento okraj republiky již zmíněnými Horňáckými slavnostmi a podzim je v duchu hodů, které jsou opět záležitostí celého víkendu.Návštěva Horňácka je zážitek pro každého. Ač všichni žijeme s nálepkou česká národnost, Morava je prostě tak trochu exotika.

Pokračovat na článek


Jak se starat o stan a spací pytel?

Pokud se chcete z krásného nového stanu a teplého spacího pytle radovat co nejdéle, je potřeba se o ně správně postarat. Stejně jako všechno vybavení i stany a spacáky podléhají stáří a nešetrné zacházení jejich životnost jen a jen zkrátí. Jste zvědaví, co je potřeba udělat, aby Váš stan zůstal nepromokavý a spacák skvěle izoloval po dlouhá léta? Čtěte dále...Údržba spacího pytleSprávné zacházení se spacím pytlem není důležité jen po návratu z kempu. Podstatné je dodržovat několik základních pravidel už při samotném pobytu v horách nebo ve skalním městě. Vlhké podnebí a déšť spacákům příliš nesvědčí. Obzvláště péřové spací pytle snadno absorbují vlhkost a tím pádem rychle podléhají plísním i působení dalších mikroorganismů. Nejen proto je důležité rozepnutý spacák vyvětrat pokaždé, kdy jen to podmínky dovolí.Časté praní v automatické pračce je největším nepřítelem životnosti a kvality spacích pytlů. Nešetrné praní v bubnu pračky výrazně narušuje izolační vlastnosti spacáku a agresivní chemické prostředy zkázu jen dokonají. Nejšetrnějším způsobem údržby spacích pytlů je ruční praní ve speciálních prostředcích, které jsou v obchodech běžně k dostání.Pokud se rozhodnete spací pytel vyprat v automatické pračce, dejte pozor, aby teplota vody nepřesáhla 40 stupňů a neždímejte. Jemné šetrné programy spacáku nijak neuškodí, ale nic se nemá přehánět. Spací pytel neždímejte ani po ručním čištění. Mokrý spacák nechte vykapat a rozložte jej na teplém suchém místě. Nikdy jej nevystavujte přímému slunci. Syntetické i péřové spacáky sušte pokud možno ve vodorovné poloze, aby nedocházelo k polámání křehké výplně. Péřové spacáky je potřeba čas od času propřepat, v nejlepším případě i několikrát denně. Drobná pírka se Vám za to při příštím výletě odvděčí skvělou tepelnou izolací. Musíte se připravit na to, že péřové spací pytle schnou i několik dní.Pokud je Váš spacák jen lehce zašpiněný, raději jej očistěte vlhkým haříkem. Jak už jsme napsala, spací pytle a bubny automatických praček si opravdu jen stěží porozumí.Spací pytel nikdy nenechávejte dlouhodobě sbalený. Jemná vlákna jsou v obalu zafixována ve stejné poloze, což je jen zbytečně namáhá. Kompresní obaly stlačují výplň, která následkem toho ztrácí své izolační vlastnosti. Spacák raději volně pověste třeba do skříně, protože tím nejlepším, co pro něj můžete udělat, je nechat jej volně rozložený v tmavém prostoru.Spací pytel vždy skladujte čistý a především dokonale suchý.  Údržba stanuA jak je to se stanem? Znovu začneme základní údržbou už během samotného výletu. Stan se vždy snažte postavit na suchém rovném a nejlépe i vyvýšeném místě ve stínu. Nejen, že spaní v mokrém důlku a na kamenech je více než dosti nepohodlné, ale zároveň by mohlo dojít i k protržení podlážky. A silné sluneční paprsky materiálu tropika zrovna nesvědčí.Pro očištění stanu je nejlepším pomocníkem obyčejná voda. Agresivní chemické prostředky by mohli výrazně narušit voděodolný zátěr i další důležité vlastnosti stanu. Výjímkou jsou speciální přípravky pro čištění stanu, které si můžete běžně koupit.Stan nikdy neperte v automatické pračce. Před uskladněním stanu zkontrolujte zipy. Drobná zrnka písku a hlíny, která se v něm zachytila, dokáží po čase napáchat pěknou škodu. K jejich odstranění je nejlepší malý kartáček.Po návratu z výletu nezapomeňte stan řádně vysušit, protože vlhký materiál má bohužel sklony plesnivět. Vnitřní stan a tropiko sušte odděleně tak, aby se stěny vzájemně nedotýkaly. Nikdy jej nenechávejte vystavený ohni ani jinému sálavému teplu. Pro uskladnění stanu je nejlepší nějaké suché tmavé místo. Kvalitě a životnosti materiálu nijak neprospívají ani vysoké teploty. Pokud to Vaše možnosti dovolí, stan skladujte rozložený. Jestliže jej skladujete v obalu, nezapomeňte zkontrolovat, zda je před sbalením opravdu čistý a hlavně suchý. Stan se snažte pokaždé sbalit trochu jinak, aby některé partie nebyly dlouhodobě přetěžovány. Voděodolný zátěr by se jinak mohl velmi poničit.Pro opravu protržených částí nebo švů snadno seženete speciální lepidla i pásky. Součástí většiny stanů bývá originální sada na opravu.Životnost stanu prodloužíte používáním impregnace. Zvláště tropiko a podlážka časem ztrácí voděodolnost. Namáhané zipy a šňůrky je dobré čas od času převoskovat. Prodloužíte tak jejich životnost. O spoje prutů je nejlepší se starat za pomoci konzervačních prostředků s příměsí silikonu. Pokud Vám to podmínky umožní, tyče skladujte složené. Spojovací guma nebude zbytečně přetěžována a vydrží déle.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Výšlap na Kilimandžáro, střechu Afriky

Kilimandžáro, ne nadarmo označováno jako „střecha Afriky“. Jedná se o horský masiv sopečného původu ležící v Tanzanii při hranici s Keňou. Pyšnit se může vrcholem Uhuru peak, což je nejvyšší vrchol afrického kontinentu, tyčící se 5 985 m.n.m. Je to také nejvyšší vrchol na světě, který se dá vylézt turisticky, tudíž bez jakéhokoliv horolezeckého vybavení.Na úplný vrchol vede několik tras a výstup trvá, podle dané trasy, 5-6 dní. My jsme si vybrali trasu Marangu, které se také přezdívá Coca-cola, jejíž výstup zabere 5 dní. Je to turisty nejoblíbenější trasa, nejspíše proto, že má na všech stanovištích noclehárny, takže nemusíte spát ve stanu.Městečko Moshi, kde obvykle před výstupem vyspíte, je cca 900 m.n.m. a odtud vás autobus také odveze k hlavní bráně do parku, Marangu gate, kdy překonáte prvních 1000 metrů převýšení. Zatím ještě snadno a pohodlně. Zde čekáte, než se vyřídí všechny formality, přijdou všichni vaši nosiči a průvodci. Těch bývá opravdu hodně. K naší 11ti členné skupině připadlo 26 nosičů, 2 kuchaři, 2 číšníci a 6 horských vůdců. Je jich tolik, protože všem nesou krosnu a jídlo na celých pět dní. Voda se převařuje průběžně v táborech z potoků, které z hory stékají.První den nás čekala trasa dlouhá 6 km, která se táhla deštným pralesem. Cesta byla příjemná, nic prudkého, spíš taková procházka. Kochali jsme se přírodou, pozorovali opice a zatím ještě odpočívali. Náš cíl byla chata Mandara, kde jsme se dostali do výšky 2 700 m. Po příchodu jsme dostali malou svačinu, popcorn a čaj, a šli jsme se ubytovat. Okolo šesté nás čekala vydatná večeře a následně večerní meeting s hlavním horským vůdcem Nelsnem, který nás seznamoval s nadcházejícím dnem. Každý večer nám řekl, co nás čeká, co si máme sbalit do svých malých batohů, které jsme si nesli a jak se máme obléknout. Spát se chodí brzo, aby se síly načerpaly co nejvíce.Začátek druhého dne vedl ještě chvíli pralesem. Ač se trasa může zdát snadná, horští vůdci nás nutili jít pomalu. Je potřeba šetřit síly na další dny. Trasa dlouhá 12 km se postupem času z pralesa změnila v suchou pustinu, kdy ze začátku ještě pár stromů bylo, ale následně jsme zahlédli už jen keře. Cesta byla strmější než první den a vyčerpávající byly i odvodňovací strouhy, které každých pár metrů křižovaly cestu. Museli jsme buď udělat dlouhý krok, nebo do ni stoupnout a vyhoupnout se zpátky na cestu. Ke konci dne už někteří z nás začínali pociťovat nadmořskou výšku. Nebylo divu, chata Horombo, která nám poskytla nocleh druhou noc, leží ve výšce 3 720 m.n.m. Zde už musíte chodit pomalu a nedělat rychlé pohyby, abyste se nezadýchali či se vám nezamotala hlava.

Pokračovat na článek