Výsledky vyhledávání pro dotaz stavební práce

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Zámek Hrádek u Nechanic – jeden z nejmladších zámků v Čechách

 roce 1829 zakupuje rod Harrachů sádovské panství spolu s Nechanicemi od rodu Schafgotschů. Na takzvaném Lubenském vrchu se pak rozhodli nechat vystavět zámek. V roce 1839 započínají stavební práce na novém reprezentačním a letním sídle hraběcího rodu Harrachů. Člověk, který učinil rozhodnutí nechat sídlo vystavit, byl František Arnošt, hrabě z Harrachu. Ten byl významným představitelem jilemnické rodové linie. Stavební práce na zámku byly finálně dokončeny v roce 1857 a lesk a sláva hraběcího rodu Harrachů se vtiskla do nového zámku nesoucí jméno Hrádek u Nechanic. Chytří si tedy jednoduše spočítají, že zámku je pouhých 160 let. Přesto však na Vás na nechanickém zámku dýchne atmosféra starých časů. Hrádek u Nechanic je poslední velkou novostavbou svého druhu u nás a zároveň jedním z prvních zámků oděných do romantického novogotického hávu. KAMENNÝ MOTÝL NA ZELENÉ PLÁNI ANEB KOUSEK ANGLIE V ČECHÁCHStavební práce svěřili majitelé mladému vídeňskému architektovi Karlu Fischerovi, který se podílel i na výzdobě a vybavení interiéru. Jako předloha pro stavbu romantického zámku posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem Edwardem Buctonem Lambem  ve stylu tudorské gotiky. Lamb se nechal inspirovat návrhem přestavby anglického zámku Crewe Hall.  Karl Fischer si pak Lambovi plány poupravil.„Zámku je často přezdíváno Malá Hluboká.“Architektům byla do jisté míry ponechána volná ruka v jejich práci. Zámek měli totiž vystavět na zelené louce, zelené ploše. I proto zde mohla být dodržena dispozice typická pro stará anglická sídla 16. a 17. století. Snad i z tohoto důvodu má zámek na české poměry velmi neobvyklý půdorys. Připomíná totiž motýla s rozevřenými křídly. Možná jste tedy už zaslechli jednu z přezdívek hradu – kamenný motýl. Mezi návštěvníky je však více rozšířen název Malá Hluboká.V roce 1844 souběžně se stavbou zámku pak Harrachové pověřují zahradního projektanta L. Krügera úpravou okolního lesa. Společně se zámkem se tak mění i jeho okolí, a to konkrétně v krajinářský park, oboru a bažantnici. A že byl pozemek hraběcího rodu Harrachů opravdu rozlehlý dokládá i fakt, že pouze zmiňovaná bažantnice dosahovala výměry 200 hektarů. TAJEMNÁ POVĚST, MASKOVANÉ DVEŘE A TAK TROCHU ZVLÁŠTNÍ KŘESLONa vybavení zámeckých interiérů Harrachové rozhodně nešetřili. Kromě vybavení dle návrhu Karla Fischera, zhotoveného v převážné míře místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti.Zámek Hrádek u Nechanic ukrývá 117 pokojů. Jedním z nich, a vlastně také prvním, který při prohlídce zámku navštívíte, je Rytířský sál. Stojíte před velkými, zdobenými dveřmi do Rytířského sálu. Dveře se otevírají a vy za doprovodu hudby vstupujete do bohatě zdobené, honosné místnosti. Právě díky dobové hudbě se přenesete do časů, kdy brnění, které si v sále prohlédnete, bylo nedílnou součástí každého šlechtice. Z obrazů, jež místnost zdobí, na vás shlížejí významní členové rodu. K sálu se však váže také zvláštní a tak trochu strašidelná pověst. Podle ní se na jinak tichém Hrádku ozývají tajemné zvukové úkazy, kdykoli má někdo z rodiny zemřít.Za nejkrásnější místnost celého zámku je však považován sál Zlatý. Podle čeho dostal tento sál své jméno poznáte ihned, jak překročíte jeho práh. Stěny pokrývají tapety ze 17. století. Vyrobeny byly z telecí kůže a dovezeny z Belgie. Do kůže se pak razil ornament, který byl následně pozlacen, postříbřen, kolorován. Tapety sloužily nejen jako dekorace, ale také jako tepelná izolace. Zajímavostí je, že na jeden plát tapety bylo zapotřebí kůže z jednoho telete. Tapetových, čtvercových plátů je pak v celé místnosti na 150. ZAPOMENUTÝ ŽENICHNad dubovým schodištěm, jež vede do pánské části zámku, visí jedna ze 3 existujících kopií renesančního obrazu Diettrichsteinská svatba. Ta se konala v roce 1515, a váže se k ní poněkud kuriózní historka. Původně na něm totiž nebyl namalován ženich. Když si tento nedostatek malíř uvědomil, bylo už pozdě. Na čestném místě, u stolu, nebylo pro ženicha místo. Malíř tedy zapomenutého domaloval úplně doleva k rámu jako pána v zeleném plášti.Harrachové chtěli, aby Hrádek u Nechanic působil starobylým dojmem. Jediná místnost v novogotickém stylu je pracovna samotného hraběte. Právě zde můžeme obdivovat jednu z nejkrásnějších řezbářských prací na zámku, a to skříň, kterou místní řemeslníci vyráběli údajně 10 let. Po důkladnějším prozkoumání však zjistíme, že se zas až tolik o skříň nejedná. Jde totiž o dveře, a to velmi dobře maskované dveře, které vedly na toaletu hraběte. NĚKOLIK DVĚŘÍ, ALE JEN JEDEN KLÍČPánská část zámku je důmyslně oddělená od části dámské, a to hned 2 dveřmi. Aby bylo zajištěno soukromí obyvatel v jednotlivých apartmá, byly dveře dvojité. Ke každým dveřím pak existoval pouze jeden klíč. Bez vzájemné domluvy se tedy dveře používat nedaly.Největší kuriozitou zámku je však křeslo, které odpočívá v salonu hraběte. Křeslo je houpací, má pohyblivé opěradlo, podložku na nohy a svým tvarem připomíná jednu velmi neoblíbenou věc, která v mnohých z nás vyvolává pocit strachu. Sedí se v něm pohodlně, avšak má to jeden háček. Pokud to osoba v křesle sedící s lenošením přehnala a dostala se do polohy v leže, nebylo snadné se z této polohy dostat svépomocí. Sám hrabě si dokonce často musel na pomoc zavolat služebnictvo. Uhodli jste, že křeslo má tvar pohřební rakve?ZÁMECKÝ PARK GOLFOVÉ VYŽITÍNedílnou součástí romantického zámeckého sídla byl přírodně – krajinářský park.Romantické parky kladly důraz na sblížení člověka s přírodou. První parky tohoto typu vznikaly okolo roku 1720 v Anglii. U nás první takový park založil Jan Rudolf Černín v Krásném Dvoře okolo roku 1779. Brzy následoval park ve Veltrusích, založený roku 1785 Janem Rudolfem Chotkem. Nejznámějším parkem tohoto typu je lednicko – valtický areál budovaný od roku 1790 Liechtensteiny.Zámecký park na Hrádku u Nechanic byl založen původně na rozloze 29 hektarů. Dnes má park rozlohu asi 18 hektarů. Základ parku tvoří rozlehlá louka s kulisami stromů a vklíněnými lesy. Přístupovou cestu k zámku pak lemuje lipová alej. Parkem také vede okružní cesta, která návštěvníkům naskytne malebné pohledy na zámek. Na zámecký park pak dříve navazovala lovecká obora o rozloze 412 hektarů.V roce 1995 v prostorách zámeckého parku vzniká golfové hřiště s 9 jamkami. Na své si přijdou ostřílení golfisté, i úplní začátečníci, kteří mohou využít tréninkového centra pro začínající golfisty.KDYŽ SE NA ZÁMKU OBJEVILA VEČERNICEZámek je jako vystřižený z pohádky. Proto není divu, že se stal oblíbenou destinací filmařů.  Třeba režisér Václav Vorlíček tu v roce 1978 natočil krásnou českou pohádku Princ a Večernice. V roli Večernice se nám tehdy představila Libuška Šafránková, která se na zámek vrátila znovu v roce 1990 při natáčení seriálu Náhrdelník. Z pohádek pak můžeme dále jmenovat například Aničku s lískovými oříšky. Zavítal sem i Jan Svěrák s filmem Tmavomodrý svět. Zámek je však oblíben i režiséry zahraničními. Proto Hrádek u Nechanic přivítal také filmařské návštěvy z Ruska, Velké Británie i Ameriky.

Pokračovat na článek


Vládní vila Luhačovice – unikátní ubytování tehdy i dnes

Píše se rok 1906 a pan Alois O. Samohrd, stavební rada, oznamuje Obecnímu úřadu v Luhačovicích, že zamýšlí na pozemku zakoupeném od hraběte Serényi, uherského šlechtice a majitele luhačovického panství, postavit letní vilu. Ta by prý měla nést jeho jméno, tedy  Samohrd. A přesně tehdy se začala psát historie budoucí vládní vily. Stavitel nechal vilu opatřit freskami od malíře Ládi Nováka. Ten například vymaloval pražský dům u Rotta podle návrhů Mikoláše Alše. Pan Samohrd ve vile pak hostil významné osobnosti a příslušníky šlechty Rakousko-Uherské monarchie.Později vilu zakupuje Josef Ander, významný podnikatel a majitel firmy ASO – Ander a syn Olomouc. Z vily učinil reprezentační letní sídlo. Josef Ander ml. byl také významným sběratelem, mecenášem umění a podporovatelem masového sportu, především tenisu a fotbalu. Příslušníci rodiny bydleli ve vile až do roku 1984.Nová etapa vily se začala psát v osmdesátých letech minulého století. Po rozsáhlé rekonstrukci a přestavbě vzniká Vládní vila sloužící pro ubytování vládních a stranických delegací, které zavítaly do Československa. Objekt byl pod neustálým dohledem ochranky, a běžné veřejnosti tedy zcela nepřístupný. V letech devadesátých se ve vile vystřídali noví vrcholní představitelé společenského i podnikatelského života z Čech i Slovenska. Hosty byli mimo jiné Václav Klaus s manželkou Livií, Thomas George Baťa – současný prezident Baťovy světové organizace, režisér Juraj Jakubisko a mnoho dalších známých osobností.V současné době slouží vila jako atraktivní boutique hotel s rodinnou atmosférou. Nachází se v centru lázní Luhačovice v bezprostřední blízkosti lázeňského parku, kolonády a historických staveb architekta Dušana Jurkoviče.Vládní vila je příjemným místem pro trávení dovolené v malebných Luhačovicích, i atraktivní zastávkou v případě krátké návštěvy tohoto lázeňského unikátu.zdroj: https://vincentluhacovice.cz/

Pokračovat na článek


Slovanský klášter Karla IV – Emauzský klášter

Ambicím českého krále a císaře říše římské Karla IV vděčíme za to, že vyrostlo Nové Město pražské a v něm našly své místo i působivé církevní stavby. K nejvýznamnějším patřil klášter slovanských benediktinů, kterému se začalo říkat na Slovanech nebo také Emauzy.Jen na vysvětlenou. Původně se klášter nazýval na Slovanech, protože zde působili řeholníci, které Karel IV zřejmě povolal z Dalmácie a Chorvatska. Název Emauzy má prý původ z času vysvěcení kláštera v roce 1372, kdy se předčítala část evangelia o zjevení Ježíše Krista učedníkům cestou do Emauz, a toto biblické jméno se ujalo.Na Novém Městě pražskémEmauzský klášter se nachází jen pár roků od Karlova náměstí. V době nejslavnějšího z Lucemburků se ale nazývalo Dobytčím trhem. Na počest Karla IV bylo přejmenováno až v roce 1848. Co se nezměnilo, je rozloha náměstí. Díky velkorysému urbanistickému plánu, podle kterého bylo postaveno Nové Město pražské, zůstává největším v České republice. A dnes se ještě může pochlubit tím, že tudy vede nejvíce tramvajových linek v Praze. Společně se stanicí metra je to místo městskou dopravou výborně dostupné.  Na druhé straně i hodně hlučné. Stačí ale projít jižní částí Karlova náměstí a vydat se Vyšehradskou ulicí dolu směrem k Albertovu. Asi po sto metrech projdete branou do Emauz a ocitnete se rázem v oáze klidu. Orientační tabulky vás bezpečně zavedou až ke vchodu do klášterních prostor, které byly v roce 1990 opět navráceny benediktinům. A tak jsem se vydal na asi hodinovou prohlídku míst, kde se zachovaly jedny z nejkrásnějších středověkých interiérů z doby Karla IV.Remešský evangeliářZ historických pramenů se ví, že klášter s chrámem sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie založil Karel IV dne 21. listopadu 1347 pro řád slovanských benediktinů. V době Karla IV šlo o jediný slovanský klášter a centrum vzdělanosti ve staroslověnském jazyce v západní Evropě. Klášter se brzy stal jedním z významných center vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka najdeme třeba mistra Jana Husa či Jeronýma Pražského a vznikla zde například řada iluminovaných literárních skvostů, ke kterým patří i tzv. Remešský evangeliář. Ten přes Cařihrad doputoval až do Francie, kde se stal součástí korunovačního královského pokladu.Evropská gotická raritaNejcennějším místem Emauzského kláštera je dnes jeho ambit, nebo také křížová chodba. V šedesátých letech 14. století byl vyzdoben cyklem 85 nástěnných gotických maleb s náměty z Nového a Starého zákona. Jde o jednu z nejvzácnějších památek české gotiky. Ambit je vyzdoben párovou malbou, která zobrazuje výjevy z obou zákonů. Je to druh fresky, která je evropskou raritou.  Autory fresek jsou nám dnes už neznámý Mistr emauzského cyklu, dále Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a Mistr Oswald. Při procházce ambitem můžete vstoupit v jeho jižním křídle také do refektáře, na východní straně do Císařské kaple a v severním rohu  je vchod do kostela. Trojlodní stavba na první pohled asi každého překvapí svojí mohutností a také tím, jak působí moderně. Chrám ke cti sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie má některé architektonické prvky, které naznačují, že je zřejmě dílem stavební hutě, kterou vedl Matyáš z Arrasu. Kostel, který byl bez věží, se stavěl pětadvacet let a ve své době byl největším v Praze. Vejde se sem až dva tisíce lidí.Působivá moderní dominanta Za husitských válek klášter přešel na stranu kališníků, a tak nebyl poničen. V 17. a 18. století se uskutečnily barokní úpravy, při kterých chrám dostal dvě věže, a současně klášterní budově přibylo jedno poschodí.  Koncem 19. století pak Emauzský klášter přestavěli beuronští benediktini do novogotické podoby. Při americkém náletu na Prahu 14. února 1945 byl ale areál prakticky zničen. Poválečná rekonstrukce trvala hodně dlouho. Nejprve byly opraveny gotické fresky a pak i kostel, který dostal nové architektonické řešení střechy a věží.  Jde o návrh Ing. arch. F. M. Černého, který přišel se zcela moderní konstrukcí. Kostel tak dostal působivou dvaatřicet metrů vysokou skořepinovou dominantu s bílého betonu zakončenou dvěma čtyřmetrovými zlatými špicemi. Jen pro zajímavost jejich výška od země je 52 m a na pozlacení se spotřebovalo 1,3 kg čtyřiadvacetikarátového zlata. A na své místo do levého rohu vedle oltáře se vrátila i socha sedící Matky Boží Montserratské, která při bombardování jako zázrakem nebyla poškozena. Po prohlídce určitě stojí za to obejít klášter na stranu k Vltavě, kde se z terasy otevírá hezký pohled na řeku a její nábřeží.

Pokračovat na článek


Kostnice v Sedlci

Na dvě stě padesát tisíc návštěvníků zamíří každoročně do kostnice v podzemní kapli Hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Z pohledu zájmu turistů se jedná o jedno z nejvyhledávanějších míst u nás, které láká do středních Čech unikátní výzdobou z lidských kostí a lebek.Jde o dílo Františka Rinta z druhé poloviny 19. století, kdy Hřbitovní kostel po zrušení klášterů císařem Josefem II patřil pomalu už sto let Schwarzenbergům z orlické větve. Než ale vstoupíme po schodech do podzemních prostor kostnice, stojí za to si připomenout něco z historie tohoto místa.Elegantní gotika na svatém poliGotický Hřbitovní kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého opatství, které v Sedlci založil už ve 12. století Miroslav z Markvartic. Samotný kostel byl postaven mnohem později. Doba jeho vzniku ale není nikde doložena. Zřejmě začátkem, nebo koncem 14. století. Šlo o tak zvaný karner, tedy patrovou stavbu s kaplí v patře a kostnicí v přízemí. Zajímavé na ní kostelíku je, že postrádá typickou cisterciáckou strohost, a naopak ukazuje eleganci a jemnost, které řadí právě tento kostel k mimořádným památkám a potvrzuje význam sedleckého hřbitova.Za vzor zřejmě sloužily podobné stavby v Jeruzalémě, protože podzemní kaple v Sedlci je dost podobná té na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbívání poutníci. Při diplomatické misi do Jeruzaléma tak dostal jeden ze sedleckých opatů nápad. Z hakeldamského pole přivezl hrst hlíny a rozprášil ji na klášterním hřbitově v Sedlci. Tím se toto místo stalo svatým polem, dokonce nejstarším ve střední Evropě, a to vyvolalo obrovský zájem být pohřben právě zde. Nejvíce nebožtíků přibylo po moru roku 1318, kdy zde bylo pochováno na třicet tisíc mrtvých. Dalších deset tisíc tady pohřbili za husitských válek. Po zrušení hřbitova na konci 15. století se kosti nebožtíků skládaly do kaple a kolem ní a podle dochovaných záznamů je poloslepý mnich seskládal v pozemní do velkých pyramid.Nápaditý řezbář z České SkaliceS obnovou kláštera na začátku 18. století, kterou připravil opat Snopko, se pozornost soustředila i na Hřbitovní kostel. Prací se ujal slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichl, který kostelík staticky zajistil tím, že vestavěl štít mezi věže, a ještě přidal přístavbu západní předsíně, kterou dnes vstupujeme. Po schodech dolů se vchází do kostnice, vpravo stoupají schody do kaple. Santini ale neopomenul ani interiér a připravil návrhy na výzdobu z kostí.Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenbergů. Jejich stavební mistr a řezbář František Rint z České Skalice provedl v roce 1870 mimořádně nápaditě úpravu podzemní kaple a pomocí kostí a lebek ze zmíněných pyramid vyzdobil interiér, kde nechybí majestátní lustr, svícny, obrazce na stěnách, obří pohár a také Schwarzenberský znak. Nebyla to rozhodně snadná práce, protože kosti, které Rint použil k výzdobě, nejprve dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem. Jeho dílo dnes přijíždějí obdivovat návštěvníci z celého světa a jsou z Kostnice nadšeni. 

Pokračovat na článek


Třešť – Půjdem spolu do Betléma

Třešť patří mezi významnou betlemářskou lokalitu s více než 200letou tradicí a lidové umělecké tvořivosti si zde místní lidé velice váží. Během naší návštěvy jsme navštívili místní expozici spolkových betlému kousek od náměstí v Schumpeterově domě, kde nás přivítali manželé Roháčkovi. Zde je již po několik let vystavena stálá expozice betlémů, o kterou se starají členové Spolku přátel betlémů v Třešti, založeného roku 1997.Všechny betlémy jsou tvořeny stupňovitou krajinou z pařezů a mechů, představující rozsáhlé skalnaté komplexy a louky. Místní řezbáři svou prací nevdechují život pouze základním postavám z tohoto biblického příběhu, ale vytváří celé scenérie, skládající se z muzikantů, pradlen, rybářů, kovářů, jednotlivých druhů zvířat, stavení a mnoho dalšího. Co se týče samotných betlémů, počátky převážné většiny z nich, které jsou k vidění přímo v muzeu, jsou datovány okolo roku 1920. Jedná se o práce vyřezávané ze dřeva, jejichž délka v některých případech dosahuje téměř 7 metrů a obsahují okolo 500 figurek. Největší unikát se nachází ihned u vchodu do výstavy, kde je situován nejstarší betlém, papírový z roku 1849. Ještě větší zážitek z celé podívané navodí pohyblivost některých částí betlémů a některé betlémy jsou velice hezky podsvícené, což vynikne, když se začíná stmívat.Každý rok v listopadu se všechny betlémy rozkládají, opravují, doplňují novými čerstvými mechy a sestavují opět dohromady, avšak jejich seskupení je pokaždé jiné, aby se výstava celkově oživila. Největší nápor návštěvníků se očekává samozřejmě od začátku prosince do 2. února, ale jsou i tací, kteří mají zájem navštívit betlemářské muzeum během letních měsíců. Ti mají možnost si v místním turistickém informačním centru zakoupit lístky. Pokud však dorazíte v hlavní sezóně, vstupné je dobrovolné a přispíváte jím na činnost spolku, který se o muzeum po celý rok intenzivně stará. Mimo zmiňované expozice se Spolek přátel betlémů v Třešti už od roku 1999 úspěšně zabývá organizací festivalu o dřevořezání. Původně byl uspořádán při příležitosti oslav 650letého výročí první písemné zmínky o Třešti. Tato akce se účastníkům natolik líbila, že se jí Spolek rozhodl pořádat každým rokem, a to 5. a 6. července. Mezi příjemnou tradici patří, že všichni, co se na seminář přijeli podívat, přispějí svojí soškou do společného betléma. Tento betlém je součástí stálé výstavy v Schumpeterově domě a je jako jediný nemalovaný. V současné době má tento ohromný společný betlém přes 800 příspěvků. Výsledkem akce Dřevořezání je i sousoší Svaté trojice v nadživotní velikosti, které je po celý rok umístěno u Třešťského potoka.

Pokračovat na článek


Horné Považie

Region někdy nazývaný také Severné Považie sousedí se severní Moravou. Je to místo, kde se snoubí vyspělá civilizace, slovenská tradice, historie a legendy s netknutou přírodou. Na jeho území se nacházejí okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a Púchov. Město velkého významu je především Žilina. Po historické, kulturní, ale i ekonomické stránce je na předních příčkách celého Slovenska, v roce 1918 se dokonce na chvíli stala hlavním městem Slovenska. Významné kulturně historické město je ale i Bytča, ležící jižně od Žiliny. Většinu území regionu zabírají hory a kopce, konkrétně Javorníky, Malá Fatra, Strážovské a Súľovské vrchy, Kysucká vrchovina a Žilinská pahorkatina. Středobodem je pak protékající řeka Váh, která je zde značně regulována přehradami. Zde je na co se koukat, za hezkého počasí již při cestě po dálnici směrem od Bratislavy berou pohledy do okolní krajiny dech.Nejvýznamnějším turistickým centrem je obec Terchová a Vrátna dolina v Malé Fatře. Toto pohoří patří mezi top na celém Slovensku a kromě toho je úzce spjato s Jánošíkem. Však se také této oblasti dost často říká „Jánošíkův kraj“. To že je nejlepším umělecem příroda, nám ukázala na území Súľovských skal, které je nutné vidět. Termální lázně jsou samozřejmostí, možná Vám bude něco říkat jméno Rajecké Teplice, Rajecká dolina, Rajec... Kromě toho je region mimořádně bohatý na stavební památky různých historických období a to nejen v Žilině, ale i v ostatních městech a vesnicích, z čehož jsou nejzajímavější perníkové chaloupky v Čičmanech. Bohužel pro lyžaře je zde jen jedno lepší středisko ve Vrátné dolině, v Malé Fatře.Kultura a civilizaceŽilinaČtvrté největší město Slovenska, Žilina (cca 85000 obyvatel) leží na severozápadě země, poblíž hranic s Českem a Polskem. Nachází se v regionu Horné Považie na soutoku řek Váh a Kysuca a je to krajské město. Žilina je důležitý dopravní uzel (automobilová, vlaková, letecká doprava), přirozené obchodní, kulturní i průmyslové centrum a vyznačuje se prudkým rozmachem.Ve městě je mnoho historických památek a kulturních zařízení. Například celé historické centrum města je přímo výstavní a bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací (je zde např. kostol Najsvätejšej Trojice, Babuškov dom, Stará radnice, Kostol Obrátenia sv. Pavla Apoštola a kláštor, Dom umenia Fatra, Rosenfeldov palác, Remeselnícky dom atd.), nicméně i v širším centru je mnoho dalších památek, včetně židovských (Budatínsky hrad, kostol sv. Štefana kráľa, Kostol sv. Juraja (celodřevěný ze 13. století), Ortodoxná židovská synagóga, Neologická synagóga atd.). Kulturních institucí je zde také mnoho. Několik galerií, muzeí a divadel, mimo jiné nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku - Bábkové divadlo Žilina.Nejvýraznějším pohořím v okolí je Malá Fatra, která je co do turizmu velmi oblíbená. Zvláště pak oblast Terchová je hojně navštěvovaná destinace. Velmi oblíbeným a snadno dostupným místem je také Rajecká dolina, rozkládající se mezi Strážovskými vrchy a Lúčasnkou Fatrou (jihozápadní podcelek Malé Fatry), kde čistou přírodu doplňují termální a léčivé prameny. V okolí města se nachází velké množství cyklistických tras a okruhů, které jsou vhodné jak pro zdatné sportovce, tak pro rodiny s dětmi a speciálně i pro seniory. Na kole je možné vyrazit za krásami přírody i po okolních památkách. V Žilině se koná mnoho velmi oblíbených a atraktivních akcí a festivalů, výběrem Carneval Slovakia Žilina, Staromestské slávnosti, Bábková Žilina, Rezbárske sympózium, Stredoveký deň…Žilina, Mariánské nám.…Žilina, kostel sv. Pavla…Žilina, trnové, kostel…Žilina, Budatínský…více >>Památky, kultura:Mariánske námestie – je historicky nejcennějším celkem ve městě. Dříve bylo osídleno nejbohatšími a nejvýznamnějšími měšťany, sídlily zde nejdůležitější instituce města.Námestie Andreja Hlinku - další historické náměstí. Je na něm zpívající fontnána a konají se zde trhy a další kulturní akce.Městská radnice – Žilinská radnice je historický skvost. Podle historických pramenů funguje jako radnice od roku 1508. Současná budova byla postavena 1894 a po celou dobu její existence se zastupitele města snaží, aby byla důstojným místem reprezentujícím město a městské orgány.Kostol sv. Pavla Apoštola a Kláštor Jezuitov - Významný kostel a klášter, jsou přímo na Mariánském náměstí.Kostol Najsvätejšej Trojice - Pochází z roku 1400. Patří k němu i nedaleká Burianova veža, která slouží jako jeho zvonice.Malá synagóga - po architekronické stránce jedna z nejvýznamějších budov v Evropě. Uvnitř je expozice muzea židovské kultury.Budatínsky hrad - Dominanta Žiliny s unikátním muzeem drátenického umění.Považská galéria umenia - Jejími výstavnímy síněmi prochází každý rok velké množtví současného malířského umění slovenských i zahraničních výtvarníků.Kostol sv. Barbory a kláštor františkánov – Kostel je první barokní stavbou na území Žiliny.Rosenfeldov palác - byl postaven v r. 1907 a je napodobeninou vídeňského zámku Belveder.Dom umenia Fatra - památka a zároveň koncertní síň a sídlo Štátneho komorného orchestra Žilina.Remeselnícky dom - Tento secesní dům dal postavit řemeslnický sbor v roce 1910. V současnosti je v soukromých rukách a případné prohlídky organizuje pouze turistická, informační kancelář Žilina.Považská galéria umenia v Žiline - konají se zade výstavy známých slovenských, ali i zahraničních výtvarníků.Jsou zde i stálé expozice díl Vincenta Hložníka a výstava s názvem drotARStvo.Považské múzeum v Žiline - Městské muzem, sídlící s oblasti Budatínského hradu, které spravuje několik dalších muzeí a expozic: objekty lidové architektury v Čičmanoch, expozici "Jánošík a Terchová" v Těrchové, hrad Strečno, Budatínsky hrad a Sobášny palác v Bytči.Múzeum židovskej kultúry - Je umístěno v budově bývalé ortodoxní synagogy a je zde stálá expozice judaík.Bábkové divadlo Žilina - První profesionální loutkové divadlo na Slovensku. Kromě loutkových představení organizuje festival Bábková Žilina.Mestské divadlo Žilina - Bylo založeno až v roce 1992 a též organizuje společenské a kulturní akce.Expozícia drotárstva v obci Veľké Rovné - Jedna z mála autentických expozicí, vázaná ke konkrétní osadě.Slovenský Betlehém - Řezbářské veledílo vytvořil mistr Jozef Pekara. Je poměrně mladé, přístupné od r. 1995. Betlém znázorňuje celé Slovensko, jeho historii a tradice. Ústředním motivem je samozřejmě narozní Krista a zhruba polovina postav se pohybuje.Terchová(Čti „těrchová“) nemůže soutěžit se starobylými městy Slovenska, která mají zrekonstruovaná historická centra. Je to spíše velká vesnice složená z téměř sedmdesáti osad. Ovšem v otázce turistického ruchu hraje velmi významnou roli v rámci celého Slovenska. Leží na severní hranici Malé Fatry, v údolí rozdělující zmíněné pohoří s Kysuckou vrchovinou. Je významným centrem turismu Malé Fatry, respektive její severní, Kriváňské části.Za svojí slávu vděčí i faktu, že se zde narodil a žil snad nejslavnější Slovák všech dob, národní hrdina Juraj Jánošík (*1688). Do mlýna si nutnou dávkou přihodila i příroda. Kriváňska Malá Fatra je totiž extrémně atraktivní pohoří. Za zmínku určitě stojí její vrcholy i hřebeny, nebo její severní bradlová, čili skalnatá část, jejíž hlavní dominantou je snad nejkrásnější hora Slovenska, Veľký Rozsutec. Zapomenout nesmíme ani na krasovou část pod Rozsutcem, ve které je soustava soutěsek a děr, příznačně pojmenovaná Janošíkove Diery. V zimě se zde pak nachází pěkné lyžařské středisko Vrátna. Vrátna Dolina se stala místem organizované turistiky již v r. 1879. Místo je plné kvalitních služeb, pěstuje se zde agroturistika a koná se zde mnoho akcí.HistorieZmínky o historii regionu se váží především na Žilinu a okolí, kde byly nalezeny známky osídlení již z doby kamenné. Později zde bylo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První městká práva dostala roku 1290, po příchodů němců. Žilina se pak dlouhou dobu řídila německým, tzv. Magdeburgským právem. V roce 1381 vydal král Ludvík I. Veliký listinu, kterou zrovnoprávnil žilinské Slováky a Němce. V patnáctém století získalo město právo mít vlastní hradby, které obepínaly dnešní historické jádro města. To bylo vyhlášené roku 1988 městskou památkovou rezervací. Po roce 1848 zde bylo jedno z ohnisek národního obrození. K tomu se do města přistěhovala židovská komunita, která sem přinesla kapitál a založila zde bankovnictví. Na přelomu 19. a 20. století zde bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, ve kterém sídlila první slovenská vláda. 1918 po vzniku Československa byla Žilina na necelé 2 měsíce hlavním městem. V roce 1938 zde byla podepsána Žilinská dohoda o autonomii Slovenska. Po roce 1945 město překotně rostlo. Později ztrácí status krajského města a rozvoj se zpomaluje, nicméně po roce 1996 je status obnoven a nastupuje opětovný rozmach.Region, jako takový se proslavil hlavně díky dráteníkům (slovensky "drotári") v 19. století. Již tehdy byly jejich služby velmi žádané a později povýšili svoje řemeslo na umění a jsou tak známí po celém světě. Oblast, především v okolí Rajecké doliny se proslavila zase díky svému řezbářství, které vyvrcholicho výše zmíněným světovým unikátem v podání Jozefa Pekary - Slovenským Betlémem.

Pokračovat na článek


Český ráj a Podkrkonoší - Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou leží v západní části Podkrkonoší, v širokém úvalu říčky Popelky a je jedním z výchozích míst do celé oblasti Podkrkonoší. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1308, kdy se v ní zdržoval Albert z Valdštejna. Od 16. století se zde rozvíjela plátenická výroba, ale dnešní Lomnice je známá výrobou lomnických sucharů, oplatek a piškotů. Město skýtá mnohé krásy, na které si nyní poukážeme.1.  Co všechno Lomnice nad Popelkou nabízíVe městě je mimo nezbytných institucí také kino, muzeum, Tylovo divadlo, kulturní a informační středisko, miniplanetárium, krytý zimní stadion, fotbalový stadion, sportovní hala, tenisové kurty, koupaliště, dům dětí a mládeže, sbor dobrovolných hasičů, letiště pro ultralehká letadla, a vzhledem k tradici asi nejvýznamnější pro Lomnici - Lyžařský areál v Popelkách se skokanskými můstky.2.  Lomnice je centrem zimních sportůIdeální terény pro lyžování s příhodnými klimatickými zimními podmínkami, které zde v zimě panují nejen v Lomnici, ale i v jejím okolí, vytvořily z města centrum zimních sportů v této části regionu. Již od začátku 20. století, kdy došlo k založení Lyžařského odboru SK Lomnice nad Popelkou (1925), získal lyžařský sport ve městě stavební kameny pro jeho dlouhodobý rozvoj. Skokanský můstek na Babyloně a nádherné středisko v Popelkách (vybudováno začátkem 50. let 20.stol) se stalo doslova líhní mnoha československých reprezentantů ať už lyžařů ve skoku, v běhu anebo severské kombinaci.Lyžařské trasy Lomnicka v okolí hory Tábor (678 m. n. m.), v blízkém okolí lyžařského areálu v Popelkách i mezi Košovem a Rváčovem tvoří rozhraní Českého ráje a tzv. „Malých Krkonoš“. Lyžaři, kteří do těchto končin zavítají, si mohou užít nejkrásnější panorama Krkonoš a na západní straně zase výhledy přes celý Český ráj; na Lužické hory a kraj Českého středohoří. Asi 250m dlouhý lyžařský vlek je vybudován na východním úpatí Tábora. V komplexu lyžařského střediska v Popelkách čeká na sportovce restaurace a sjezdovka o délce 250 metrů.3.  Velké množství malebných historických stavebNa náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z Bari z roku 1782. Městskou část Karlov, jež je od roku 1995 vyhlášena venkovskou památkovou rezervací, založil hrabě Karel Morzin v roce 1739. Nalezneme zde několik přízemních roubených domů s vyřezávanými lomenicemi a podsíněmi na dřevěných sloupech. K historickým cennostem patří i tzv. Lomnický graduál – jedna z nejskvostnějších iluminovaných památek českého renesančního písemnictví. Autorem díla je pražský měšťan Jan Kantor starší. Tylovo divadlo bylo postaveno na zavezené části zdejšího pivovarského rybníka podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který projektoval i sousední spořitelnu. Díky tomu vznikl v meziválečném období nejhezčí urbanistický celek ve městě.V divadle působí divadelní spolek J. K. Tyl, jenž se řadí mezi nejstarší soubory u nás. K historickým památkám patří zdejší zámek, který jako původně gotickou tvrz zbudovali na konci 13. století Košíkové. Původní dřevěná radnice stávala uprostřed rynku, roku 1590 však vyhořela a na stejném místě se v roce 1608 postavila nová radnice, opět dřevěná.Současná radnice je z roku 1724 a do jejího průčelí je vsazen kamenný městský znak. Jak radnice, tak i zdejší zámek byly v období od března do září r. 2009 rekonstruovány a slavnostně znovuotevřeny. Mezi další památky patří Městské muzeum a galerie, zvonice z roku 1654, kaple sv. Jana Křtitele, horní a dolní barokní kašny, morový sloup a pomník mistra Jana Husa.Na nedaleké hoře Tábor nalezneme kostelík, jenž původně býval dřevěnou kaplí. V roce 1897 byl kostel opraven a o rok později k němu přibyla křížová cesta, na jejímž konci nalezneme studánku s názvem Křížovka. Na vrchu Tábora najdeme také Ticháčkovu rozhlednu s turistickou chatou. Původní rozhledna byla postavena v roce 1897 a 17. září 1911 zde byla slavnostně otevřena elegantní cihlová rozhledna, označovaná za jednu z nejkrásnějších v Čechách. V roce 2006 byla po dlouhé době zrekonstruována a zpřístupněna.Nedaleko nalezneme ještě novogotickou Allainovu věž, postavenou roku 1862, a pod Táborem se rozprostírá rašelinové jezírko, kde se vyskytují chráněné druhy vodních a bahenních rostlin. V neposlední řadě nesmíme opomenout také nedalekou zříceninu hradu Kozlov ze 14. století.Lomnice nad Popelkou je krásné město s dlouhou historií, plné malebných staveb a s bohatou lyžařskou tradicí. Ve městě můžete naleznout velké množství kulturních zážitků, sportovního vyžití a také postupně objevovat veškeré krásy, které toto město nabízí a jež opravdu stojí za to postupně rozkrývat. Pevně věříme, že při vybírání vhodné lokality na výlet zvažíte možnost zavítat třeba právě do Lomnice. 

Pokračovat na článek


Toulky po jižních Čechách

Jižní čechy, bezesporu jedna z turisticky nejoblíbenějších tuzemských destinací. Malebné hrady a zámky Krumlov, Hloboká nad Vltavou a Červená Lhota. Přírodní oblasti Šumava a Novohradské hory, pro ty aktivnější (cyklistika, sjezd Vltavy ..). Svět a Rožumberk, ano jedny z mnoha jihočeských rybníků. A samozřejmně spouta dalších kulturně zajímavých míst jako lázeňské město Třeboň, královské město Krumlov či malebná vesnička Holašovice. Prostě dovolené v Jihočeském kraji nebudete litovat.Oblast Jihočeského kraje, tedy jižních Čech zasahuje z části i na Moravu. Sousedí s Rakouskem a Německem. Na jeho území se vyskytuje známá řada rybníků a malebných vesniček. Za povšimnutí stojí jistě i jihočeská pohoří, jako je například druhé nejvyšší pohoří v Čechách - Šumava, nebo třeba Novohradské hory. Údolími se klikatí spousta řek a menších říček, z nichž je nejznámější naše nejdelší řeka v České republice Vltava, kterou každoročně okupují tisíce turistů, nebo méně známé Lužnice, Otava či Malše. Za zmínku stojí určitě nádherné světoznámé vodní dílo Lipno. O tom, jaké přírodní krásy se nachází na území kraje jistě vypovídá i to, že se zde nachází největší národní park Šumava, dále CHKO a biosférické rezervace. Pokud máte zájem dozvědět se více, jistě vám to odhalí následující řádky.Třeboňsko, místo relaxace a odpočinkuO tom, že je na Třeboňsku krásná příroda svědčí nejen biosférická rezervace UNESCO, ale především velké množství turistů přijíždějích trávit zde letní dovolenou. Zdejší rovinatá krajina s množstvím památek je vyhledávaná pro turistiku a rekreaci, ale také si ji oblíbili cyklisté. Díky několika dobře značeným naučným stezkám a php cyklotrasám se dá projet téměř napříč celým regionem. Kdo si nemá možnost přivézt kolo s sebou, nemusí zoufat, neboť je tu mnoho půjčoven. V horkých letních dnech ocení nejen sportovci možnost odpočinku ve stínu stromů a koupání v přírodě. Vykoupat se můžete ve vytěžených pískovnách a rybnících nedaleko Suchdola a Veselí nad Lužnicí. Kdo si raději zaplave v krytém bazénu má možnost v Třeboni, která se nachází přímo uprostřed regionu. Třeboňská pánev patří mezi jedno z nejbohatších českých nalezišť rašeliny a slatiny. Není tedy divu, že tyto velké zásoby vedly k brzkému založení lázeňské tradice, která sahá již ke konci 19. století. Dnes se zde léčí revmatická onemocnění, bolesti kloubů, páteře, poúrazové a pooperační stavy. Zdejší tiché a klidné prostředí zvyšuje účinky léčebných proceůr. Léčba je možná ve dvou lázeňských komplexech. Starší Bertiny lázně se nacházejí v centru historického města Třeboň, pokud však máte raději klidnejší prostředí, nabízejí se pro Vás lázně Aurora ležící na břehu rybníka Svět. Přibližně šest kilometrů od města se nachází se svou rozlohou 489 ha největší rybník v celé republice - Rožmberk. A proto je jasné, že zde má rybaření a rybníkářství také dlouhou tradici. Řeka Lužnice se svým přítokem Nežárkou proplétající se údolími Třeboňska patří mezi klidnější a nejoblíbenější vodácké trasy.éLodě se dají zapůjčit například na Majdaleně, nebo v Suchdole nad Lužnicí, odkud se většinou vyplouvá. Ceny se pohybují dle vybavení. Loď se dvěma pádly a jedním sudem se dá půjčit za 200,- Kč na den.Pohádkové hrady a zámkyObdivovatelé historie, umění a především architektury jistě ocení širokou škálu krásných hradů a zámků. Jednou z nejnavštěvovanějších a nejznámějších památek je Státní hrad a zámek Český Krumlov, který se tyčí na skalnatém ostrohu a protéká kolem něj Vltava. Původně byl hrad gotický, později byl však přestavěn převážně do renesančního stylu. Za vidění stojí především zámecká zahrada s otáčivým divadelním hledištěm, přepychové zámecké pokoje či Schwarzenberská portréní galerie. O kráse celého hradního a zámeckého komplexu svědčí výborné hodnocení z řad českých i zahraničních odborníků. Ta přispěla k vyhlášení areálu zámku národní kulturní památkou a o tři roky později, v roce 1992 byl celý historický komplex zapsán na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Když se vydáme na sever dále po řece Vltavě narazím asi 15 kilometrů od Českých Budějovic na pohádkový novogotický zámek Hluboká. Dříve stávala na tomto místě raně gotická tvrz. Nyní je zde postaven gotický hrad vybudovaný na konci 15. století Vilémem z Pernštejna. Později byl přestavěn na renesanční zámek, který koupil rod Schwarzenberků. Počátkem 18. století byl přestavěn v Barokním stylu. V 19. století však bylo rozhodnuto o stržení celé stavby a byl tak vybudován nový zámek v romantickém stylu. Zámek s přilehlým parkem očaroval mnoho filmařů. Bylo zde natočeno mnoho pohádek. Tou nejznámější je legendární Pyšná princezna od režiséra Bořivoje Zemana. Návštěvníci obdivují především krásy anglického parku a Alšovy sbírky v jízdárně. Dále se vydáme směrem na severozápad od Českých Budějovic a to k městečku Vodňany, kde se nachází zřícenina hradu Helfenburk. K vidění je zde především zachovalý ochranný systém a věž, která je nyní upravena jako rozhledna. Zajímavostí je, že právě na tomto místě se nacházel Rumburakův hrad ze seriálu Arabela a také se zde točila pohádka Princezna ze mlejna. Dalším romantickým pohádkovým místem je Červená Lhota. Jedinečný renesanční vodní zámek se nachází na Jindřichohradecku. Prohlédnout si můžete interiéry zámku, podkrovní pokoje, sklepení a Kapli Nejsvětšjší trojice. Díky půjčovně lodiček si můžete stavbu prohlédnout opravdu ze všech stran.Světoznámý je také stavební sloh Selské baroko vyskytující se na Soběslavsku, Písecku, Vodňansku a Třeboňsku. Nejznámějším místem, kde si můžete tento stavební sloh préhlédnout je malebná vesnička Holašovice v okrese České Budějovice. Od roku 1998 se nachází na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.Aktivní dovolená na LipněVodní nádrž Lipno, občas nazývaná jako Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na horním toku Vltavy v Pošumaví nedaleko státních hranic. Jedná se o největší přehradní nádrž a dokonce i o největší vodní plochu na území České republiky. Významnou lokalitou je nejen pro rekreační pobyt, ale je také důležitá jako zásobárna vody, zdroj elektrické energia a ochrana proti záplavám. O zábavu je postaráno v Active Park Lipno. Lanový park se spoustou překážek v příjemném prostředí a krásným výhledem na Lipenské jezero je odpočinkovou a zároveň také trochu adrenalinovou aktivitou pro zpestření letní dovolené. Oblíbená je také lanová dráha, která se svou délkou 1 km, dvěma tunely, spoustou zatáček a terénních zlomů patří mezi světovou špičku. Pro děti od tří let je připraven dětský koutek, kde je o ně postaráno. V Bikeparku můžete otestovat na tříkilometrové trati své dovednosti při dobrodružné jízdě na kole v terénu. Široká síť cyklotras napříč Šumavou tvoří z Lipenska vyhledávanou lokalitu pro profesionální cyklistiku I pro rodinné výlety. Mezi špičku patří i téměř 12 km dlouhá dráha pro in-line bruslaře, která je v pozdních hodinách osvětlena. Na počátku července byla otevřena celorepublikově unikátní Stezka korunami stromů zakončená 40 metrů vysokou vyhlídkovou věží nabízí nádherný výhled na krásy Šumavy a při dobrém počasí i na vrcholky rakouských Alp. Jsou zde připravené adrenalinové sekce pro děti a nejdelší suchý tobogán v České republice. Stezka je v celé délce bezbariérová, a tak ji můžou navšítivt jak rodiny s kočárky, tak i vozíčkáři. Tento park můžete navštívit každý den. Aquaworld Lipno je ideálním relaxačním místem po náročném dnu. V zimních měsících můžete navštívit nejdelší bruslařskou dráhu na světě na zamrzlém Lipně, nebo třeba místní lyžařský areál.

Pokračovat na článek