Výsledky vyhledávání pro dotaz výlet

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Zámek Dobříš

Rokokový zámek Dobříš pochází z druhé poloviny 18. Století. Tehdejší majitelé z rodu Mansfeld se spojili sňatkem s rodem Colloredo a do roku 1942 byl zámek ve vlastnictví rodiny Colloredo-Mansfeld. Během druhé světové války rodina o zámek přišla, ale v roce 1998 byl zas navrácen a prošel několika rozsáhlými rekonstrukcemi. Současným majitelem je Dipl. Ing. Jeorme Colloredo-Mansfeld. Zámek Dobříš je známý také díky francouzskému a anglickému parku. Vzácná ukázka rokokové zahradní architektury ve francouzském parku je doslova pastvou pro oči. Anglický park, který pochází z 19. Století, je zajímavý tím, že se zde nachází minizoo s handicapovanými zvířaty ze záchranné stanice Hrachov. Zámek Dobříš je skvělý tip nejen na celodenní výlet s rodinou! 

Pokračovat na článek


Na hradišti Slavníkovců

Když pojedete z Poděbrad podél řeky Labe, tak východním směrem asi po pěti kilometrech vyjedete z lužních lesů do krajiny luk a polí. Vzduch zde voní řekou, čerstvě zoranými poli a babím létem. K zemi se snášejí zlatavé lístky přicházejícího podzimu a na stromech podél cesty dozrávají červená jablka. Po chvíli jízdy si povšimnete, že se změnilo i jméno řeky podél které jedete. A tou je řeka Cidlina, která se zde vlévá do Labe.A za chvíli dojedete do malebné obce jejíž jméno zní Libice nad Cidlinou. Dle slov kronikáře Kosmy z počátku 12.století „ležící v místech, kde řeka Cidlina ztrácí své jméno a vlévá se do volnějšího toku řeky Labe“.A tady, v těchto místech, na vás dýchnou doby dávno minulé, opředené tajemstvím a záhadou proč a co přesně se tady vlastně stalo.Zde totiž stojí nížinné hradiště, situované kdysi do blat, která vytvářela rychle tekoucí řeka Cidlina. Dnes je situace trochu jiná, protože soutok Labe a Cidliny se posunul kousek od hradiště a z původního řečiště vznikly mokřady.Hradiště LibiceVe své době se jednalo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů rozdělené na tři díly – akropole a hradiště v západní části a východní část předhradí, která je dnes zastavěna obcí.  Hradiště bylo chráněné od východu starým korytem řeky Cidliny a bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou – na západě stála vnitřní centrální část a od východu bylo připojeno předhradí.Hradiště bylo hlavním sídlem rodu Slavníkovců, velmi mocným rodem v období raného středověku. Na akropoli měli Slavníkovci vybudovanou pohodlnou rezidenci – stál zde zděný kostel a dřevěný palác, nejméně tři chrámy, hospodářské stavby a měli zde dokonce i vlastní mincovnu, kde razili své mince – denáry.  Východně v předhradí stával ještě jeden kostel, který snad býval předchůdcem dnešního obecního kostela. V blízkosti hradiště vznikaly osady.Vyvraždění rodu SlavníkovcůRostoucí moc Slavníkovců čím dál víc zasahovala do politiky vládnoucích Přemyslovců a mocenské rozpory nakonec vyústily v otevřený konflikt.28. září v roce 995 s vědomím Přemyslovců napadlo Libici vojsko Vršovců a všechny přítomné Slavníkovce vyvraždilo. Velká část rodu včetně žen a dětí byla zabita. Přežili pouze biskup sv. Vojtěch, hlava rodu „dux“ Soběslav a jejich nevlastní bratr Radim, kteří tou dobou nebyli v Libici přítomni. Zničení Slavníkovců ukončilo sjednocování Čech a stálo u založení českého státu pod vládou Přemyslovců.Hradiště bylo tedy vypáleno, ale nedlouho poté tu vzniklo přemyslovské správní centrum. Přemyslovci vybudovali na troskách původního hradiště podezděnou palácovou stavbu a zřídili zde správní středisko polabského kraje. Celé hradiště zasáhl někdy kolem roku 1130 mohutný požár, a tak osidlování místa pokračovalo již jen v místě východního předhradí – v místech dnešní obce, které tím vlastně položilo základy. Kronikář Kosmas popisuje přepadení Libice a vyvraždění Slavníkovců takto:„Toho času kníže nemohl vládnouti sám sebou, ale vládli předáci. Tito obrátivše se v nenávistníky Boha, ničemných otců nejhorší synové vykonali velmi zlý a ničemný skutek. Neboť jednoho svátečního dne vnikli do hradu Libice, v němž bratří svatého Vojtěcha a hradští bojovníci všichni jako nevinné ovečky stáli při slavné mši svaté, slavíce svátek. Oni však jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže a ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili, a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů.“Co však bylo motivem ke krveprolití?Tato otázka je sporná a odborníci na ní nemají přesnou odpověď.Motivem mohlo být bohatství Slavníkovců a jejich hradů Libice a Malín položených na obchodních koridorech do Slezska, na Moravu a do Malopolska. Mluví se také o zásobách stříbra nebo zlata těženého v okolí. Vládnoucím Přemyslovcům mohlo toto přílišné bohatství vadit. Roli tak hrálo jejich bohatství i nepřátelství vůči nim.Dalším motivem mohl možná být incident, při kterém Vojtěch jakožto pražský biskup poskytl na Pražském hradě církevní azyl cizoložnici a zastal se tak jí i cizoložníka, svého jáhna. Nepohodl se přitom velmi ale s nějakými bojovníky, patrně Vršovci, kteří církevní azyl nerespektovali a přes jeho naléhání ženu vyvlekli z kostela a přes nesouhlas jejího manžela jí před zraky Vojtěcha sťali hlavu. V závěru přepadení pak bylo vyhrožováno Slavníkovcům pomstou za to, že jejich člen Vojtěch bránil okamžitému trestu ženy. V rámci incidentu tak do hry vstupovala dvě práva. Církevní azyl zakódovaný v církevním právu nebyl respektován a v rámci tehdejšího zvykového rodového práva bylo vyhrožováno vendetou, krevní mstou, obvyklým způsobem tehdejšího řešení obdobných problémů. Panovník Boleslav II. pak této případné vendetě nedokázal zabránit, ačkoliv to bylo jeho úlohou, protože byl indisponován mozkovou mrtvicí a nebyl schopen vládnout. Hradiště Libice v dnešní doběHradiště je dnes archeologickou expozicí v přírodě a jeho okolím vede naučná stezka, která spojuje soutok řek Cidliny a Labe s obcí  Libice nad Cidlinou. Trasa je nenáročná, zcela bez převýšení, vede téměř výhradně po kvalitních asfaltových cestách a je bez problémů sjízdná například s kočárky nebo invalidními vozíky. K samotnému hradišti se dostanete po zelené turistické značce ze stanice ČD Libice nad Cidlinou. Místo leží kousek od frekventované silnice spojující Poděbrady s dálničním sjezdem a silnicí na Kolín.Hradiště je od roku 1989 chráněno jako Národní kulturní památka.V jeho západní části dnes naleznete zakonzervované a rekonstruované zbytky základů kostela, paláce, vstupní brány a věže. Před základy kostela stojí bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima. A když tu tak stojíte mezi poli a díváte se do krajiny, kde se odehrávaly naše dějiny, tak si uvědomíte, že je jen těžko uvěřit v jaké smršti se tu dějiny hnaly a čeho všeho byly kamenné zdi svědkem. Ale když budete chtít, budou vám možná vyprávět. Můžete se tu jen tak posadit a užívat si výlet, nebo si zkoušet představit hrdé hradiště v dobách své nepokořené slávy, kdy mocná knížata spřádala politickou budoucnost nic netušíc o jejich krvavém konci. A pokud Vás putování historií přece jen unaví a budete potřebovat osvěžení, mám pro Vás ještě jeden tip. Nedaleko hradiště, hned za jeho valem vede cesta mezi mokřady a vonící loukou a po této cestě za pár minut dojdete k pískovému jezeru. A pak už je jen na Vás, jestli se osvěžíte ve vodě, nebo se jen tak posadíte na jeho písčitém břehu, zadíváte se do dáli a užijete si slunečný den babího léta. Protože ať si to uvědomíte či nikoli, tak i dnes v tuto chvíli se píší naše dějiny a my jsme právě teď jejich součástí… 

Pokračovat na článek


Malá a Velká Amerika

Každý určitě zná Ameriku, tu za tou velkou louží. To ale není jediná Amerika, kterou byste mohli navštívit. Tady v Čechách máme dokonce dvě! A to Malou a Velkou. Jedná se o dva vápencové lomy, které naleznete v Českém krasu, kousek od známého hradu Karlštejn.Můžete zažít krásný jednodenní výlet spojený s dobrodružstvím. Trasa začíná u vlakové stanice Karlštejn, odkud stačí jít po ukazatelích vedoucích až na hrad. Ten si v případě zájmu samozřejmě můžete prohlédnout, neboť trasa vede přímo přes něj. Určitě bude čas i na komentovanou prohlídku, které zde probíhají po celý den.Od hradu se vydáte po červené turistické značce, která vás dovede na rozcestí jménem Dub Sedmi bratří. Zde je ideální chvilka na svačinu. Nejen, že naberete energii, ale můžete zde vyzkoušet, kolik je potřeba lidí na obejmutí opravdu starého dubu. A kolik mu je let? To vám prozradí informační cedule poblíž starého stromu. Jakmile si odpočinete, můžete pokračovat, tentokrát po žluté trase, která vás dovede až do lomu Malá Amerika. Hned z kraje se vám otevře úžasný výhled na celý lom. Po těžbě zde zůstaly ve stěnách těžební cesty, které jsou rozházené po celém okruhu a v různých úrovních těžebních pater. Pokud máte dost odvahy, můžete sejít až dolů k vodě a vychutnat si plavání v azurově modré vodě. Nečekejte ale, že bude voda teplá. Ba naopak!Pokud se u informační cedule Malé Ameriky vydáte vlevo kolem lomu, najdete malou lesní pěšinku, půjdete dál kolem ruin staré budovy a zhruba po 200 metrech se dáte malou odbočkou vpravo a po několika metrech jste na místě. A kde? Budete se nacházet u vchodu do staré štoly. Tu si také můžete projít, ale pozor, bez baterky to opravdu nepůjde. Nemusíte se bát, že byste se ztratili, chodby jsou slepé a žádný velký komplex to není. V zimních měsících se zde chovejte tiše, jedná se také o zimoviště netopýrů. Pokud by vám tato štola nestačila, stačí hledat. V okolí se jich nachází více a větších, k té nejbližší stačí přejít kopec za vchodem do této štoly a jste tam.Po prohlídce štoly se vrátíte zpět k Malé Americe a po turistické značce můžete pokračovat dále. Po nějaké době se vám po pravé ruce, když trochu sejdete ze stezky, ukáže lom Kanada. Nemusíte se bát, že byste lom přešli. Jsou tam vyšlapané cestičky, jak tam stále chodí výletníci lom obdivovat.Kousek před hlavním cílem se vám ukáže ve své plné kráse ještě jeden lom, lom Mexiko. Jedná se o druhý největší lom v blízkém okolí. Na okraji je krásná vyhlídka, která však není pro každého. Ten, kdo se bojí výšek, bude mít možná problémy se k zábradlí přiblížit. Za ním se totiž nachází několik desítek metrů propasti.Lom Velká Amerika se již nachází jen kousek od vás. Stačí ujít pár metrů a jako na dlani se vám otevře neskutečný výhled. Krásný dlouhý lom s azurově modrou vodou. Do lomu je oficiálně vstup zakázán, ale pokaždé, když půjdete okolo a bude svítit slunce, uvidíte dole plno koupajících se a opalujících lidí. Dolu se dostanete z jeho čela, ke kterému přijdete od Mexika. Cesta je trochu strmá, ale dá se zvládnout bez větší fyzické zátěže. Koupání je to opravdu náramné. Vidíte několik metrů pod sebe,voda se krásně leskne a chvílemi vidíte i nějakou tu rybku.Po vykoupání a uschnutí můžete pokračovat dále. Nyní už vás čeká cesta zpět na nádraží. Vylezete stejnou cestou z lomu, obejdete ho dále po turistické trase, projdete vesničkou Mořina, kde se napojíte na modrou turistickou trasu a půjdete směr Karlštejn. Po zhruba 2 kilometrech se objevíte pod rozcestím Dub Sedmi bratří, kde už to budete znát. V restauraci Pod Dračí skálou, která se nachází kousek po hlavní silnici za rozcestím, se můžete naposledy občerstvit a pak už jen a jen z kopce až k nádraží. 

Pokračovat na článek


Třešť – Půjdem spolu do Betléma

Třešť patří mezi významnou betlemářskou lokalitu s více než 200letou tradicí a lidové umělecké tvořivosti si zde místní lidé velice váží. Během naší návštěvy jsme navštívili místní expozici spolkových betlému kousek od náměstí v Schumpeterově domě, kde nás přivítali manželé Roháčkovi. Zde je již po několik let vystavena stálá expozice betlémů, o kterou se starají členové Spolku přátel betlémů v Třešti, založeného roku 1997.Všechny betlémy jsou tvořeny stupňovitou krajinou z pařezů a mechů, představující rozsáhlé skalnaté komplexy a louky. Místní řezbáři svou prací nevdechují život pouze základním postavám z tohoto biblického příběhu, ale vytváří celé scenérie, skládající se z muzikantů, pradlen, rybářů, kovářů, jednotlivých druhů zvířat, stavení a mnoho dalšího. Co se týče samotných betlémů, počátky převážné většiny z nich, které jsou k vidění přímo v muzeu, jsou datovány okolo roku 1920. Jedná se o práce vyřezávané ze dřeva, jejichž délka v některých případech dosahuje téměř 7 metrů a obsahují okolo 500 figurek. Největší unikát se nachází ihned u vchodu do výstavy, kde je situován nejstarší betlém, papírový z roku 1849. Ještě větší zážitek z celé podívané navodí pohyblivost některých částí betlémů a některé betlémy jsou velice hezky podsvícené, což vynikne, když se začíná stmívat.Každý rok v listopadu se všechny betlémy rozkládají, opravují, doplňují novými čerstvými mechy a sestavují opět dohromady, avšak jejich seskupení je pokaždé jiné, aby se výstava celkově oživila. Největší nápor návštěvníků se očekává samozřejmě od začátku prosince do 2. února, ale jsou i tací, kteří mají zájem navštívit betlemářské muzeum během letních měsíců. Ti mají možnost si v místním turistickém informačním centru zakoupit lístky. Pokud však dorazíte v hlavní sezóně, vstupné je dobrovolné a přispíváte jím na činnost spolku, který se o muzeum po celý rok intenzivně stará. Mimo zmiňované expozice se Spolek přátel betlémů v Třešti už od roku 1999 úspěšně zabývá organizací festivalu o dřevořezání. Původně byl uspořádán při příležitosti oslav 650letého výročí první písemné zmínky o Třešti. Tato akce se účastníkům natolik líbila, že se jí Spolek rozhodl pořádat každým rokem, a to 5. a 6. července. Mezi příjemnou tradici patří, že všichni, co se na seminář přijeli podívat, přispějí svojí soškou do společného betléma. Tento betlém je součástí stálé výstavy v Schumpeterově domě a je jako jediný nemalovaný. V současné době má tento ohromný společný betlém přes 800 příspěvků. Výsledkem akce Dřevořezání je i sousoší Svaté trojice v nadživotní velikosti, které je po celý rok umístěno u Třešťského potoka.

Pokračovat na článek


Malá Fatra

KľakNezaměnitelný a velice známý vrchol, který poskytuje výhledy především na Rajec, Strážovské vrchy, směrem na Moravu a samozřejmě na Malou Fatru od jihu. Přístupný je z obce Vrícko (bus) a po cestě můžeme obdivovat známý Kľacký vodopád. Pod Klakem je možné v rámci jednoho dne absolvovat 2 okružní trasy, které vedou částečně po hlavním hřebeni. Ten delší má 29 km a je náročný. Dále je možné poračovat po hřebeni, do Rajecké doliny, nebo přes Fačkovské sedlo na Strážovské vrchy.Martinské HoleLučnatý poměrně rovný hřeben reliéfem připomínající naše Krkonoše. Na svazích je známé středisko Martinky, s různými možnostmi rekreace. Pěšky přístupné z měst Vrútky, Martin (bus, vlak) a vesnice Bystrička po několika trasách, vedoucích z různých míst. Návrat do Turce lze tedy provést jinudy. Výlety lze podnikat po hřebeni Lúčanské Malé Fatry a libovolně si je prodloužit. Jižně je možnost okružní trasy přes Kunradský zámeček a Svitačovou dolinu, nebo severně je možné pokračovat do Strečna. Kromě klasických značek lze využít k přístupu od Martina nově vybudovaný feratový chodník Ferrata HZS. Výchozím bodem je dolní stanice bývalé lanovky na Martinky v městské části Stráne. Výstup na vrcholky si tedy můžeme spestřit lezením po stupačkách a lanech v kaňonech Pivovarského potoka (na turistické mapě značeno šedou).Lúčanská Malá Fatra - hřebenČást pohoří mezi Klakem a Martinskými holemi je poměrně nízká a zalesněná. Nicméně je zde několik vrcholů, které stojí za to přejít, jelikož je tato část pohoří díky nižším polohám jaksi útulná a pohledy do okolí mají svoje nezaměnitelné kouzlo. Za návštěvu stojí vrcholy Skalky, Jankova, Úplaz, Hnilická Kýčera, potažmo boční Kýčera, která však neleží na turistických trasách. Severněji pak ještě Horná Lúka, která je již začátkem zmíněných Martinek. Přístupový bod volte podle místa, které chcete navštívit.Sedlo Javorina, Malofatranské muzeum, StrečnoPřístupné z města Vrútky, z oblasti Piatrová. Po zelené na sedlo Javorina a dále možno pokračovat po červené přímo k hradu Strečno. Nebo trasu prodloužíme po zelené přes Malofatranské muzeum s expozicí Malofatranské operace (2.Sv. válka) (nic moc) a dále po žluté přes Stráňavy do Strečna a po té vlakem zpět do Vrútek.Chata pod Klačianskou Magurou, Suchý vrch, sedlo PriehybMístními hojně navštěvovaná chata s výbornou pověstí. Přístupná z města Vrútky (vlak, bus) a obcí Turčianské Kľačany, Lipovec, potažmo Sučany (vlak, bus). Na chatu vedou 2 přístupové trasy. Po občerstvení a odpočinku stoupáme po zelené na Suchý vrch. Zde je možnost udělat menší okruh na sedlo Priehyb přes bílé skály a nebo pod nimy, případně je možné prodloužit si výlet na chatu pod Suchým. Po té se můžeme vrátit a nebo z chaty pod Suchým pokračovat do Strečna, navštívit místní hrad a vlakem se vrátit do Vrútek. Podstatně delší a náročnější varianta je pak nastoupit na hřebenovku směr Malý a Veľký Kriváň s přespáním v chatě pod Chlebom (výlet od brzkého rána do večera).Chata pod Chlebom, Snilovské sedlo, Veľký KriváňPřístupné z obcí Šútovo, Turany, případně Krpeľany (vlak). Zde je možné zvolit okružní trasu. Například k Chatě pod Chlebom Šútovskou dolinou po modré, kde můžeme obdivovat Šútovský vodopád a Mojžíšovy prameny, na chatě pod Chlebom se posilnit a pokračovat do Snilovského sedla, ze kterého můžeme zvolit výstup na Chleb (1646m), nebo nejvyšší Velký Kriváň (1709m), ze kterých jsou krásné rozhledy, případně lze absolvovat okruh sedlo za Hromovým, Chleb, Snilovské sedlo, chata pod Chlebom. U chaty je možné stanovat. Opět posilnění na chatě pod Chlebom a cestu do kotliny lze sejít prozměnu po zelené zpět do Šútova, nebo se pozdeji odpojit na žlutou vedoucí směrem na Turany a cestou se stavit v kempu a chatě Trusalová na další posilnění. Je možné pokračovat i dále po hřebeni směr Malý Kriváň, Suchý vrch a poté chata pod Kľačianskou magurou, Turčianské Kľačany a nebo na chatu pod Suchým, Strečno, nebo na druhou stranu směr Velký Rozsutec. Jedná se spíše o dvoudenní tůry a bez přespání na chatě pod Chlebom se to neobejde.Malá Fatra, přechod hlavního hřebeneVýchozí místo je Fačkovské sedlo (bus), koncový bod obec Zázrivá (bus), nebo naopak. Podle hesla "to nejlepší nakonec" volíme postup z jihu. Fačkovské sedlo leží na pomezí regionů Turiec, Horné Považie a Horná Nitra, Zázrivá leží na Oravě. Na hřebenovku však vede velké množtví dalších přípojek přímo z Turce. Vzdušná délka pohoří je 52km, náročnost je obtížná a na přechod hlavního hřebene je tedy třeba minimálně 4 dny, raději však 5. Možnost přespání je v Lúčanské části pouze ve středisku Martinky. Do této části pohoří však pravděpodobně nestihnete z Klaku dojít a proto je nutné přespat na některém z bivakovacích míst na hřebeni. Další možnost přespání je v obci Strečno, ve Strečniankém průsmyku, který rozděluje pohoří na 2 části a dále na chatě pod Suchým a nakonec na Chatě pod Chlebom. Přespání mimo chaty v Kriváňské části je zakázáno. Chatu pod suchým bychom volili v případě, že bychom spali v Lúčanské části 2x (např. bivak a Martinky). Přespání na chatě pod Chlebom je nutností, protože široko daleko nic jiného není. Jistá možnost je využít chatu na Grúni, ale ta je trochu z ruky. Celá hřebenovka vede z Klaku po červené.Lúčanská Fatra je zpočátku nižší, nicméně s množtvím prudkých stoupání a klesání. V této oblasti není žádná chata. V centrální oblasti pak trasa stoupá a reliéf se urovnává. Nejvyšší vrcholky jsou tvořeny alpínskými lukami a kosodřevinovým porostem. Tato část je méně fyzicky náročná a nachází se zde středisko Martinky. Po té trasa klesá do Strečnianského průsmyku, kde je hrad Strečno. Po lávce překonáme Váh a dostáváme se do Kriváňské Fatry. To je ta náročnější polovina, což zjistíme vzápětí při výstupu na Suchý vrch, kde musíme překonat převýšení zhruba 1km. Po cestě leží chata pod Suchým. Dálší a jedniná chata po cestě je až pod Chlebom, což je zhruba v polovině Kriváňské části hřebene. Nemáme-li dostatek sil, je naštěstí možné volit trasy, které se vyhýbají některým vrcholům po traverzách (Suchý vrch a Biele skaly, V. Kriváň, Stoh i V. Rozsutec).

Pokračovat na článek


Lipno

Vodní nádrž Lipno je největší vodní plochou v České republice a je oblíbenou letní destinací mnohých Čechů i zahraničních turistů. Lipno nabízí několik možností, jak strávit volný čas za jakéhokoliv počasí. Pokud vyrazíte na výlet právě sem, určitě se nebudete nudit. Největším lákadlem je aktuálně Stezka korunami stromů, která je ojedinělou atrakcí v České republice. Jedná se o dřevěnou stezku v korunách stromů, která nabízí adrenalin a krásné výhledy po okolí. Přímo pod Stezkou je velké parkoviště, které je zdarma. Jelikož se Stezka nachází na kopci, můžete zvolit několik způsobů dopravy nahoru. Prvním způsobem je doprava Skibusem, dále můžete jet lanovkou (100 Kč zpáteční jízdenka) či zvolit sportovnější variantu – jít nahoru pěšky. Cesta je lesem a je dlouhá něco přes 1 km. Nahoře pod Stezkou se nachází rozsáhlý areál, kde se můžete občerstvit, zajít na WC (zdarma) či zapůjčit koloběžky, které jsou poslední, čtvrtou, alternativou dopravy (nicméně jen dolů). :-)Po zdolání kopce jsme vyčkali obrovskou frontu na Stezku. Vstupné je 190 Kč dospělý, 120 Kč dítě do 15 let. Otevírací doba denně 9.30 až 19.00. Dále si můžete dokoupit jízdu tobogánem z věže za 50 Kč. Tobogán byl pro nás naprostým zklamáním a rozhodně nikdy víc! Za 50 Kč jsme čekali 40 minut ve frontě, abychom se během pěti sekund sklouzli dolů tobogánem, kde jsme si málem vymlátili zuby. Děs! Samotná stezka byla asi trošku zklamáním... Jednou stačilo. Na druhou stranu je to něco jiného a unikátního a určitě to byla pěkně strávená půl hodinka. :-) Co podniknout dále, když už jste u lipenské přehrady? Kousek od Lipna se nachází Čertova stěna, což je jedna z nejhezčích skalních lokalit v jižních Čechách. Čertovu stěnu tvoří nakupení mohutných skalních útvarů. Parkování je asi 250 metrů od vyhlídky a parkoviště je zdarma. Vyhlídka je moc pěkná a určitě stojí za to.A samozřejmě pokud bude pěkné počasí, zajděte se vykoupat. V červenci byla voda příjemně teplá a v rámci možností i čistá. Jen jsme zjistili, že nám zabarvuje plavky! Na dně jsou totiž různá rašeliniště a „řasy“, takže má voda hnědou barvu. Pro sportovně založené typy můžeme doporučit různé cyklostezky či in-line stezky.

Pokračovat na článek


Český ráj a Podkrkonoší - Lomnice nad Popelkou

Lomnice nad Popelkou leží v západní části Podkrkonoší, v širokém úvalu říčky Popelky a je jedním z výchozích míst do celé oblasti Podkrkonoší. První písemná zpráva o obci pochází z roku 1308, kdy se v ní zdržoval Albert z Valdštejna. Od 16. století se zde rozvíjela plátenická výroba, ale dnešní Lomnice je známá výrobou lomnických sucharů, oplatek a piškotů. Město skýtá mnohé krásy, na které si nyní poukážeme.1.  Co všechno Lomnice nad Popelkou nabízíVe městě je mimo nezbytných institucí také kino, muzeum, Tylovo divadlo, kulturní a informační středisko, miniplanetárium, krytý zimní stadion, fotbalový stadion, sportovní hala, tenisové kurty, koupaliště, dům dětí a mládeže, sbor dobrovolných hasičů, letiště pro ultralehká letadla, a vzhledem k tradici asi nejvýznamnější pro Lomnici - Lyžařský areál v Popelkách se skokanskými můstky.2.  Lomnice je centrem zimních sportůIdeální terény pro lyžování s příhodnými klimatickými zimními podmínkami, které zde v zimě panují nejen v Lomnici, ale i v jejím okolí, vytvořily z města centrum zimních sportů v této části regionu. Již od začátku 20. století, kdy došlo k založení Lyžařského odboru SK Lomnice nad Popelkou (1925), získal lyžařský sport ve městě stavební kameny pro jeho dlouhodobý rozvoj. Skokanský můstek na Babyloně a nádherné středisko v Popelkách (vybudováno začátkem 50. let 20.stol) se stalo doslova líhní mnoha československých reprezentantů ať už lyžařů ve skoku, v běhu anebo severské kombinaci.Lyžařské trasy Lomnicka v okolí hory Tábor (678 m. n. m.), v blízkém okolí lyžařského areálu v Popelkách i mezi Košovem a Rváčovem tvoří rozhraní Českého ráje a tzv. „Malých Krkonoš“. Lyžaři, kteří do těchto končin zavítají, si mohou užít nejkrásnější panorama Krkonoš a na západní straně zase výhledy přes celý Český ráj; na Lužické hory a kraj Českého středohoří. Asi 250m dlouhý lyžařský vlek je vybudován na východním úpatí Tábora. V komplexu lyžařského střediska v Popelkách čeká na sportovce restaurace a sjezdovka o délce 250 metrů.3.  Velké množství malebných historických stavebNa náměstí stojí kostel sv. Mikuláše z Bari z roku 1782. Městskou část Karlov, jež je od roku 1995 vyhlášena venkovskou památkovou rezervací, založil hrabě Karel Morzin v roce 1739. Nalezneme zde několik přízemních roubených domů s vyřezávanými lomenicemi a podsíněmi na dřevěných sloupech. K historickým cennostem patří i tzv. Lomnický graduál – jedna z nejskvostnějších iluminovaných památek českého renesančního písemnictví. Autorem díla je pražský měšťan Jan Kantor starší. Tylovo divadlo bylo postaveno na zavezené části zdejšího pivovarského rybníka podle návrhu architekta Oldřicha Lisky, který projektoval i sousední spořitelnu. Díky tomu vznikl v meziválečném období nejhezčí urbanistický celek ve městě.V divadle působí divadelní spolek J. K. Tyl, jenž se řadí mezi nejstarší soubory u nás. K historickým památkám patří zdejší zámek, který jako původně gotickou tvrz zbudovali na konci 13. století Košíkové. Původní dřevěná radnice stávala uprostřed rynku, roku 1590 však vyhořela a na stejném místě se v roce 1608 postavila nová radnice, opět dřevěná.Současná radnice je z roku 1724 a do jejího průčelí je vsazen kamenný městský znak. Jak radnice, tak i zdejší zámek byly v období od března do září r. 2009 rekonstruovány a slavnostně znovuotevřeny. Mezi další památky patří Městské muzeum a galerie, zvonice z roku 1654, kaple sv. Jana Křtitele, horní a dolní barokní kašny, morový sloup a pomník mistra Jana Husa.Na nedaleké hoře Tábor nalezneme kostelík, jenž původně býval dřevěnou kaplí. V roce 1897 byl kostel opraven a o rok později k němu přibyla křížová cesta, na jejímž konci nalezneme studánku s názvem Křížovka. Na vrchu Tábora najdeme také Ticháčkovu rozhlednu s turistickou chatou. Původní rozhledna byla postavena v roce 1897 a 17. září 1911 zde byla slavnostně otevřena elegantní cihlová rozhledna, označovaná za jednu z nejkrásnějších v Čechách. V roce 2006 byla po dlouhé době zrekonstruována a zpřístupněna.Nedaleko nalezneme ještě novogotickou Allainovu věž, postavenou roku 1862, a pod Táborem se rozprostírá rašelinové jezírko, kde se vyskytují chráněné druhy vodních a bahenních rostlin. V neposlední řadě nesmíme opomenout také nedalekou zříceninu hradu Kozlov ze 14. století.Lomnice nad Popelkou je krásné město s dlouhou historií, plné malebných staveb a s bohatou lyžařskou tradicí. Ve městě můžete naleznout velké množství kulturních zážitků, sportovního vyžití a také postupně objevovat veškeré krásy, které toto město nabízí a jež opravdu stojí za to postupně rozkrývat. Pevně věříme, že při vybírání vhodné lokality na výlet zvažíte možnost zavítat třeba právě do Lomnice. 

Pokračovat na článek


Lázeňský trojúhelník - Tipy na výlety

Rozhodli jste se strávit dovolenou v srdci lázeňských měst? Seznamte se s našimi tipy na výlet, které byste neměli opomenout navštívit.Pověstné lázeňské trio tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.Právě tady se již po staletí lidé regenerovali a léčili své obtíže. Zamilujte si věhlasné lázně i vy!  1.  Nic nedělání v Karlových Varech rozhodně nehrozí, inspirujte se našimi tipy na výlet!Při návštěvě Karlových Varů si snad každý přijde na své. Na začátku letního období, přesněji v červenci, se právě tady koná Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Spatřit tak můžete na české půdě světové star, které dorazili přímo z hvězdného Hollywoodu.  Impozantní výhled do okolí se vám naskytne, pokud vystoupáte na rozhlednu s názvem Diana, která ční do nebe nedaleko centra města.   Položíme vám záludnou otázku, víte co přesně je symbolem Karlových Varů? Ano, je to populární likér Becherovka. Pokud jste nadšeným milovníkem hořké chuti, nenechejte si ujít muzeum Jana Bechera.Pro milovníky hradů a zámků máme skvělou zprávu. Podnikněte výlet na hrad Loket, který se objevil i ve známých filmech. Vzpomenete si, které to byly? Nadšení turisti by se měli vydat na prohlídku hradu Bečov.Mariánské lázně: Budete nadšeni!Přímo v Mariánských Lázních vás zajisté nadchne Zpívající fontána, která vás alespoň na chvíli donutí pozastavit se na skvostné kolonádě. Každou hodinu tak můžete vidět tryskají vodopády vody, které se pojí v nejrůznější obrazce.. Jak již název napovídá, každou hodinu, se náměstím rozezvučí jedna známá melodii. Večerní atmosféru pak dotváří světelné efekty, při kterých se tají dech snad každému.Mariánské Lázně nabízí i bohatý kulturní život. Konají se tady koncerty, módní přehlídky, ale i divadelní vystoupení. Tato pohádková oblast je jako stvořená pro turisty, ale také milovníky cyklistiky. Můžete si odtud zajet do nedalekých Karlových Varů, kde lze posedět v příjemných kavárnách. Rozhodně neopomeňte na Krásenskou rozhlednu, která je vysoká 25 metrů a nachází se pouhý kilometr od obce Krásno.2.  Klidné a pohodové Františkovy LázněFrantiškovy Lázněpatří mezi nejklidnější a nejkouzelnější ze známého trojúhelníku. Nechybí zde obchůdky, ani restaurace. Ptáte se, jestli je tu možnost výletu? V přírodní rezervaci SOOS vás uhranou malé bahenní sopky.Onu správnou atmosféru budete moci nasát v Chebu, který je od Františkových Lázní vzdálen zcela nepatrně.Pro ty, kteří se nemohou vynadívat do dálky, je tady Bismarkova rozhledna. Hřích by byl nenavštívit motýlí farmu, kde si můžete libovat nad krásou exotických motýlů. Za vidění však také stojí hrad Vildštejn nebo lázně Kynžvart.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Německo - Berlín

V dubnu jsme podnikli asi nejspontánnější výlet vůbec. Asi rok zpátky jsme na internetu našli tip na aplikaci Hotel Tonight, která nabízela pro nové klienty, popřípadě za promo kódy, bonus ve formě kreditů v eurech. Tak se nám podařilo každému nasbírat 101 €, ale jak šel čas, tak jsme na tuto aplikaci málem zapomněli… Náhodou v dubnu zapínáme aplikaci a koukáme, že začátkem května vyprší platnost nasbíraných kreditů. A tak jsme si naplánovali víkend v Berlíně! Byla by přeci škoda to nevyužít, nemyslíte?DopravaAutobusDopravu do Berlína jsme řešili přibližně týden dopředu, pravděpodobně se dají lístky koupit levněji, než jsme je koupili my. Rozhodovali jsme se mezi autobusovými přepravci Eurolines a Student Agency. Jelikož to cenově vycházelo téměř stejně (Student byl levnější o 20 Kč), dali jsme nakonec přednost společnosti Student Agency, jelikož nám jejich servis přijde lepší. Nakonec nás tedy zpáteční cesta vyšla na 1 063 Kč na osobu a trvala pět hodin. Jelo se bez pauzy, stavěli jsme pouze na pět minut v Drážďanech, což byla zároveň naše jediná zastávka. MHDBerlín je poměrně velké město, takže jsme se tady nevyhnuli využití dopravních prostředků. Jenom samotná cesta z autobusového nádraží je do centra celkem dlouhá. Velkou výhodou v Berlíně je to, že na lístek na MHD můžete využívat všechny dopravní prostředky a ne jak to mnohdy jinde bývá (Francie), že má každý dopravní prostředek svůj lístek. V Berlíně jsou tři základní tarifní zóny: vnitřní město – A, vnější město – B a okolí Berlína – C. Pro pohyb v centru postačuje zakoupení zóny A. Nejvýhodněji potom vychází celodenní lístek (platí do 3.00 následujícího dne, ne 24 hodin!), který vychází na 6.90 €. Za jednorázové lístky zaplatíte 2.70 € a platí dvě hodiny. Na lístku je napsáno, že platí jenom v jednom směru, což jsme tedy úplně nepochopili, ale usoudili jsme, že takovýto lístek nemůžete použít k cestě do centra pro nákup a na stejný lístek jet zpět domů… Výhodněji vycházel potom balíček čtyř jednorázových lístků za 9 €, kde pak jeden lístek vyšel na 2.25 €. Trasu si můžete naplánovat a vyhledat na oficiálních stránkách městské dopravy.Automaty na lístky jsou přehledné a snadno pochopitelné. Akceptují platební karty, mince a bankovky (nejvyšší akceptovatelná bankovka je 10 €).Metro zde má několik linek, je poměrně rozvětvené, ale dá se zde dobře orientovat a vše je zde moderní (tabule se směry, často i elektronické tabule ve voze, …). Jen je třeba si dát pozor na označovací turnikety, které jsou občas umístěny docela nešikovně. Co se týče revizorů, tak jsme žádné ani nezahlédli. :-)Městem dále jezdí klasické tramvaje, příměstské vlaky a autobusy. Vše je dobře značené a platné na jeden a ten samý lístek. Zajímavé byly některé dvoupatrové autobusy. Dočetli jsme se, že údajně autobus číslo 100 jezdí kolem zajímavých památek, takže si za cenu MHD můžete udělat vyhlídkovou jízdu. :-) My to bohužel nestihli, tak třeba příště.StravováníNejdříve musíme určitě zmínit vynikající snídaně, které byly v ceně našeho ubytování. Příjemné bylo, že se snídaně podávaly od 6.30 do 12.00, což jistě ocení i ti, co mají plán již od brzkého rána a nemusí tedy čekat do 8.00, jak tomu často bývá. Snídaně byly formou švédských stolů, což není neobvyklé ani u tříhvězdičkových hotelů, ale kvalita jídla byla o poznání lepší (možná to je Německem samotným, nemůžeme porovnat). Několik druhů teplého pečiva, nejrůznější šunky, salámy a sýry (zapomeňte na šunkový nářez a Eidam třicítku), müsli, jogurty, marmelády, nutella, ovoce, zelenina, saláty, losos, palačinky, grilovaná rajčata, několik druhů dezertů, teplé croissanty, … K pití káva, čaj (sypaný nebo sáčkový), čtyři druhy džusu Granini, minerální voda či mléko. No byla to opravdu paráda a bohužel jsme za ty dva dny ani nestihli vše ochutnat.Jelikož jsme se poměrně obstojně nasytili u snídaně, tak jsme většinou přeskakovali oběd a pouze večeřeli. Ke svačině jsme si občas vzali jablko na recepci nebo koupili něco v místních supermarketech. Nemohli jsme ale vynechat typickou berlínskou pochoutku Currywurst. Jedná se o bílou klobásu zalitou kečupem a kari omáčkou, ke které se většinou jí pečivo nebo hranolky. Další variantou byla bílá klobása v housce s hořčicí. A nezapomněli jsme si vychutnat pravé berlínské pivečko na střešní terase našeho hotelu. UbytováníUbytování bylo vlastně důvodem, proč jsme se rozhodli navštívit Berlín. Začátkem května nám každému končila platnost kreditů v hodnotě 101 € na ubytování přes mobilní aplikaci Hotel Tonight. Částka už je to poměrně slušná, tak jsme se rozhodli, že každý zaplatíme jednu noc a budeme mít pěkný víkend v lepším hotelu za hubičku. Ubytování se přes tuto aplikaci dá zabookovat maximálně týden dopředu. Aplikace je přehledná a vše proběhlo naprosto v pořádku. Vybírali jsme z několika hotelů tak, aby nás ubytování nestálo vůbec nic, popřípadě pár korun. Všechny hotely zde vycházely minimálně na 1 800 Kč na noc. Nakonec jsme si zvolili čtyřhvězdičkový hotel Upstalsboom Hotel Friedrichschein, který nám vyhovoval dostupností, polohou a recenzemi. Hotel nás tedy vyšel na krásných 9 Kč pro jednoho za dvě noci! Navíc ještě ale musíme připočítat poplatek (pobytová taxa), který byl placen přímo v hotelu a činil 3.50 € (96 Kč) za osobu. Jelikož se řadíme mezi low cost cestovatele, tak tenhle hotel pro nás byl opravdu luxus. Navíc ve čtyřhvězdičkovém hotelu snad nikdo z nás zatím ještě nebyl, pokud nás paměť neklame. Hotel byl pěkný, moderně zařízený, čistý a klidný. Leží v klidné ulici trochu dál od centra. V ceně hotelu byla snídaně, fitness centrum, sauna a střešní terasa. Pokoje byly vybaveny minibarem a vodou zdarma a celý pokoj byl moc útulně zařízený, stejně tak koupelna, kde bylo mýdlo, šampon a jiné drobnosti jako tyčinky do uší, odličovací tamponky samozřejmostí. O to větší radost z hotelu jsme měli, když jsme ho pořídili prakticky zadarmo. Musíme přiznat, že jsme museli i trošku „osekat“ náš program, abychom stihli využít alespoň nějaké aktivity našeho hotelu. :-) ObchodyNáš výlet, původně za pár korun, se nám trošku prodražil právě díky obchodům. Hned po příjezdu jsme navštívili Rossmann, abychom dokoupili nějakou kosmetiku a drogerii (jedeme autobusem, tak proč ne). Nakoupili jsme si nějaké krémy, mýdla, kosmetiku a podobné nezbytnosti, včetně pár narozeninových dárků. Hned první den jsme chtěli oběhat i jiné obchody, protože jsme se jimi nechtěli v sobotu zdržovat a v neděli tu mají zavřeno. Večer jsme teda vyrazili do Primarku, kde jsme se zdrželi snad dvě hodiny. Byla to naše první návštěva tohoto řetězce a moc jsme nevěděli, co očekávat… Čtyři patra narvaná oblečením, bižuterií, doplňky do domácnosti, botami, … A v tom všem i kolem osmé večer pobíhaly stovky lidí. Nabrali jsme si každý několik věcí, co nás zaujaly, a šli je vyzkoušet do zkušebních kabinek u pánského oddělení (tam je podstatně méně lidí). Nakonec jsme si odnesli jednu slušně velkou a ještě slušněji těžkou tašku a na hotel jsme dorazili kolem jedenácté večer. Oblečení vyšlo cenově opravdu pěkně, takže nemusíme litovat. Navíc jsme nenakupovali jen pro sebe, ale už jsme sfoukli i nějaké vánoční dárky. :-D Další věcí, kterou jsme na internetu našli jako „typickou berlínskou“ byly Fotoautomaty. Jsou to ty klasické fotoautomaty, které vám blýsknou čtyři různé fotky pod sebou v rozmezí několika sekund. Po Berlíně je několik automatů jak na černobílé, tak na barevné fotky, které vychází na 2 €. Rozhodli jsme se tedy automaty vyzkoušet – v barevné verzi.Dále je zde velké nákupní centrum Alexa nedaleko Primarku, kde se dá taky velmi pěkně nakoupit. Nachází se zde kolem 180 obchodů. Téměř ihned vedle Primarku je T. K. Maxx, což je několikapatrový outlet se značkovým oblečením. Obchod má několik pater a je to tu poměrně na dlouho, my se zde z časového hlediska moc nezdrželi. Pro ty, co mají rádi luxusní zboží, je zde KaDeWe, neboli Kaufhaus des Westens, což je obchodní dům plný značkové módy a kosmetiky. KaDeWe je druhým největším obchodním domem v Evropě. My sem jenom nakoukli, ochutnali citronovou makronku a šli pryč. :-D Zajímavá místaGendarmenmarktJedná se o krásné náměstí v centru Berlína nedaleko Alexandrplatz a jeho historie sahá až do 17. století. V jeho středu se nachází socha básníka Fridricha Schillera a dvě katedrály v barokním stylu – Deutscher Dom (vstupné zdarma, ÚT-SO od 12 do 17 hod., NE od 11 do 17 hod.) a Francösischer Dom (2 €, denně od 10 do 18 hod.). Náměstí je poměrně klidné, dá se zde posedět na lavičkách nebo ve venkovní restauraci. Checkpoint CharlieCheckpoint Charlie je patrně nejznámějším hraničním přechodem Berlína z doby studené války, kde měli přechod z jedné části Berlína do druhé dovolený s povolením pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti. Dnes se zde nachází kopie původní tabule s nápisem ve čtyřech jazycích, který příchozím připomínal, že opouštějí americký sektor a vstupují do sovětského sektoru. K vidění zde je i kopie první strážní budky z roku 1961 a vojáci s vlajkami, kteří se s vámi za 1 € rádi vyfotí. Pokud si budete chtít fotku pořídit sami, pravděpodobně se jim to nebude moc líbit. Poblíž je Museum Haus s historickými dokumenty a Photoautomat na černobílé fotky. OberbaumbrückeOberbaumbrücke je most vedoucí přes řeku Spree, který kdysi spojoval berlínské čtvrti Friedrichshain a Kreuzberg. Je považován za symbol znovu nalezené jednoty města. Jedná se o krásný historický most v Berlíně, přes který dnes jezdí i auta a metro. Vedle mostu začíná známá East Side Gallery – nejdelší kus berlínské zdi. Berlínská zeďEast Side Gallery je muzeum pod širým nebem, které se nachází na pomezí bývalých berlínských čtvrtí Friedrichshain a Kreuzberg, tedy hned vedle Obermanbrücke. Jedná se o jedno z mála míst ve městě, kde ještě můžete spatřit zbylé kusy berlínské zdi. Jedná se vůbec o největší muzeum pod širým nebem na světě, neboť vystavená zeď táhnoucí se podél břehu řeky Spree je více jak 1,3 km dlouhá. Dnes jsou zbylé kusy zdi pomalovány až 106 grafikami různého typu od umělců ze všech koutů světa. Většinou se jedná o náměty z historie města nebo dějin Německa. Asi nejznámější grafikou na zbylých kusech zdi je polibek Ericha Honeckera a Leonida Brežněva od Dmitrije Trubela. Palác CharlottenburgPalác Charlottenburg byl postaven jako barokní letní palác pro Charlotte Sofii, ženu krále Fridricha I. Pruského. Jedná se o největší palác v Berlíně, kde se v současnosti nacházejí umělecké sbírky francouzských obrazů z 18. století či sbírky čínského a japonského porcelánu. K paláci se jde nádhernou alejí a v okolí paláce jsou obrovské zahrady, do kterých je vstup zdarma a lidé sem chodí běhat, se psy na procházku nebo relaxovat. Vstupné do paláce je kolem 10 €, my uvnitř nebyli. Olympijský stadionOlympijský stadion je největším sportovním stadionem Německa, který byl postaven při příležitosti Letních olympijských her v roce 1916. Kvůli první světové válce se však LOH nekonaly, nicméně i přesto Německo pokračovalo s výstavbou stadionu, který byl později využit jako místo pro konání finálových zápasů Mistrovství světa ve fotbale. Ve své době se jednalo o největší sportovní stadion světa a bylo možné v něm usadit na 40 000 diváků. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., snížené vstupné – 3 €. Budova Říšského sněmu v Berlíně Budova Reichstagu byla vystavěna jako sídlo původního parlamentu Německé říše. V současné době se v budově nachází sídlo německého spolkového sněmu a od roku 1994 se zde koná každých pět let Spolkové shromáždění, které volí prezidenta. Budova byla poničena sovětskými vojsky v roce 1945. Po rozdělení Německa se budova ocitla na území Západního Berlína a byla používána pouze pro reprezentační setkání a výstavu o dějinách Německa. V roce 1992 byla vypsána architektonická soutěž na rekonstrukci budovy, kterou vyhrál britský architekt Norman Foster a největší vizuální změnou je nová kupole, sloužící zároveň jako vyhlídka. Do Reichstagu je umožněn vstup zdarma, ale vzhledem k velkému zájmu je potřeba zamluvit si prohlídku aspoň den dopředu, což my bohužel neudělali a museli jsme si tedy prohlídku nechat ujít. Televizní věžVěž má 368 m a je nejvyšším vyhlídkovým bodem v Berlíně. Vrchol věže má údajně připomínat sovětskou družici Sputnik 1. Věž je také čtvrtou nejvyšší stavbou v Evropě. Na jejím otáčivém vrcholu se nachází kavárna a vyhlídkový ochoz, z nějž je za jasného počasí vidět až 42 km daleko. Otevřeno je denně od 9 hod. do půlnoci. Vstupné je 10 € pro dospělé. Holocaust MahnmalPamátník holocaustu se nachází mezi Braniborskou bránou a náměstím Potsdamer Platz. Památník tvoří 2 711 šedivých betonových kvádrů různé výšky a velikosti a rozkládá se na ploše více než 19 000 m2. Z výšky má památník tvořit dojem vln. Pod památníkem se nachází informační centrum, kde jsou k vidění různé materiály, jenž úzce souvisí s holocaustem. Vstup do venkovního památníku je 24 hodin denně a je zdarma stejně jako vstup do informačního centra, kam se čeká fronta a prochází se bezpečnostní kontrolou.Pamětní kostel Viléma I.Jedná se o novorománský pamětní kostel Viléma I. z konce 19. století. Z původních čtyř věží, které jej obklopovaly, dnes stojí pouze věž jedna a střecha hlavní věže částečně chybí, neboť byl kostel za 2. SV vážně poničen. Po skončení války se vedly spory o tom, zda kostel zničit úplně a postavit na jeho místě kostel nový. Nakonec byl původní kostel zachován a dnes je jednak symbolem válečných hrůz, ale i snah o udržení míru. Vedle něj vznikl kostel nový v moderním stylu a designu. Otevřeno je denně od 9 do 19 hod., vstup je zdarma.Braniborská bránaBraniborská brána z roku 1791 je asi nejznámější památkou v Berlíně vůbec, díky čemuž se stala jeho symbolem. Symbol brány můžete vidět téměř na každém kroku, nejvíce nás zaujala okna v metru, která jsou zdobena tímto symbolem. Brána původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné. Brána je inspirována především antickou Akropolí. Řecká bohyně vítězství, která řídí vůz tažený čtyřmi koňmi, měla symbolizovat mír a pokoj v hlavním městě pruského království. Berlínská katedrála (Berliner Dom)Berliner Dom je největším kostelem ve městě a byl vystavěn v polovině 18. století. Berliner Dom byl téměř zničen během 2. SV a trvalo několik dekád, než se jeho rekonstrukce dokončila. Lustgarten, neboli Zahrada touhy, na níž se nachází Berliner Dom, sloužila v minulosti k různým účelům. V 16. století ji vládnoucí dynastie Hohenzollernů využívala jako místo pro pěstování exotických plodin a o století později se z ní stala vycházková zahrada. Nyní se jedná o pěkný park. Vstupné pro dopělé je 5 € (snížené vstupné činí 3 €), otvírací doba je PO-SO od 9 do 20 hod., NE od 12 do 20 hod. Alexandrovo náměstíNáměstí bylo pojmenováno podle ruského cara Alexandra I. a sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Dnes se zde nachází kancelářské prostory, obchody (Primark, T. K. Maxx, New Yorker, …), stánky a restaurace. Určitě nepřehlédnete slavné Hodiny světa z roku 1969, které ukazují čas v různých městech po celém světě. Korunu Hodin světa tvoří rotující sluneční soustava. Poblíž se také nachází Červená radnice, kde má dnes sídlo starosta Berlína a berlínský senát.Victoria ParkVictoria park je park dále od centra s krásným vodopádem, který stéká shora kopce Kreuzberg, který je o výšce pouhých 66 metrů vůbec nejvýše položeným místem v Berlíně. Park byl teď na jaře krásně rozkvetlý, bylo zde plno lidí a ze samého vrcholku je pěkný výhled na město. KalkulacePůvodně jsme očekávali, že bude výlet do Berlína trochu levnější, ale díky nákupům se nám trošku posunul rozpočet. Pokud tedy do celkové částky započítáme i nákupy, vyšel nás víkend v Berlíně na 6 446 Kč, což dělá 3 223 Kč pro jednoho. A to jsme měli ubytování téměř zadarmo. Pokud ale zahrneme jenom základní výdaje, dostaneme se na částku 2 953 Kč pro dva, tedy 1 477 Kč na jednoho, což už vypadá lépe. :-) NezbytnéKčAutobus2 125 KčUbytování18 Kč + 185 Kč (TAX)Metro625 Kč 2 953 KčExtra Památky0 KčJídlo916 KčNákupy2 577Kč 3 493 Kč  CELKEM:6 446 Kč (2 osoby)ZávěrVíkend v Berlíně byl opravdu super. Počasí nám vyšlo nad naše očekávání, bylo teplo a vše začínalo kvést. Z Prahy do Berlína to trvá pět hodin, což v porovnání s jinými cestami nic není a samozřejmě nejvíce nadšení jsme byli z luxusního ubytování, které jsme sehnali v podstatě zadarmo. Ještě dlouho poté jsme vzpomínali na vynikající snídaně v hotelu! Samotný Berlín nabízí poměrně vyvážený poměr památek, nákupů, zábavy a dobrého jídla. Dojem trochu kazila nejrůznější podivná individua, kterých je v Berlíně poměrně hodně. Feťáci, pouliční „umělci“, žebráci a jiní povaleči. Navíc zde bylo neskutečně mnoho odpadků. Různé obaly, papíry a lahve se válely snad v každém parku a cestě. Tohle bychom zrovna v Německu nečekali. Sice tento výlet do Berlína nebyl náš první, ale věříme, že se sem zase někdy podíváme – tentokrát včetně Tropical Islandu.TipyV neděli je většina obchodů zavřená.Pokud budete mít čas a lístek na MHD, projeďte se dvoupatrovým autobusem číslo 100 okolo nejznámějších památek.

Pokračovat na článek


Německo - Norimberk

Letos jsme navštívili vánoční trhy v Německu – Norimberku a to dokonce zadarmo! Jak se nám to povedlo? Zúčastnili jsme se soutěže na Facebooku, kterou pořádalo Centrum Černý Most, a byli jsme mezi šťastlivci, kteří zájezd vyhráli. Úkolem bylo co nejrychleji uhodnout tři slova s vánoční tématikou (obdoba šibenice). Dvacet tři nejrychlejších se poté mohlo těšit na návštěvu Norimberku a vánočních trhů. Zájezd pro CČM organizovala cestovní kancelář Čedok a byla to docela příjemná změna – nemuset se starat o dopravu, hledat trasu prohlídky ani zajišťovat program. Norimberk byl super, při příjezdu nám sněžilo a atmosféra byla dokonale vánoční. Náš autobus odjížděl v šest hodin ráno z Černého Mostu a po cestě jsme měli půl hodiny pauzu v Rozvadově v McDonald´s. Cesta nám rychle utekla. Celou jsme ji totiž prospali, protože vstávání kolem čtvrté je docela náročné. :-) Po příjezdu do Norimberku jsme vyrazili společně s naší skupinou s tím, že si užijeme prohlídku města bez sebemenšího hledání památek a ještě se dozvíme něco zajímavého. Nicméně již ve druhém navštíveném kostele nám paní průvodčí utekla (což je zvláštní, jelikož nás bylo asi deset a odešla pouze se čtyřmi členy skupiny :D). Museli jsme si tedy vystačit sami a zbytek města jsme obešli tak, že jsme šli „s davem“, což nebylo těžké, jelikož lidí tu bylo opravdu hodně.V Norimberku jsme navštívili tři místní kostely – kostel sv. Lorenze, kostel Panny Marie s historickým orlojem a pro nás nejzajímavější a nejstarší městský farní kostel sv. Sebalduse. Dále jsme si nenechali ujít Norimberský hrad z 11. století, který se tyčí nad městem. Nejvíce se nám líbilo hradní nádvoří a na druhou stranu nás zklamal výhled z hradu, který byl poměrně nezajímavý.Odpoledne jsme zavítali do pár obchodů a poté se vydali na samotné krásně osvícené vánoční trhy, kde byly k vidění všelijaké dobroty, vánoční ozdoby a jiné, převážně domácí, výrobky.Výlet byl moc fajn a určitě doporučujeme navštívit nějaké ty vánoční trhy, ať už u nás nebo v zahraničí. Konkrétně norimberský Christkindlesmarkt je největší vánoční trh ve střední Evropě. Rádi jsme se podívali po několika letech na vánoční trhy jinde než v Praze, ochutnali místní svařák a typické Norimberské klobásky.

Pokračovat na článek


AMSTERDAM – NOČNÍ ŽIVOT, COFFEE SHOPY A KVĚTINOVÉ TRHY

Poprvé jsem Amsterdam navštívila ve 2. ročníku na vysoké škole. Na tento výlet jsem se dostala v podstatě omylem a narychlo. Každopádně jsem byla naprosto unesená kulturou tohoto města, lidmi, nočním životem, architekturou a celkově historickým bohatstvím. Když jsme o rok později se spolužačkami přemýšlely, kam na pár dní vypadnout před stresem ze státnic a dopisování bakalářek, volba padla právě na Amsterdam. Jako bývalá návštěvnice tohoto města jsem začala poctivě plánovat celý výlet a proto vám přináším pár tipů.METROPOLE ZA PÁR KORUNV první řadě je nutno podotknout, že výlet do Amsterdamu je opravdu otázkou pár korun. Nejedná se o žádný předražený výlet kolem světa. Amsterdam je evropské metropolitní město, které je cca 2 hodinky letu z Prahy.  Zpáteční letenky můžete bez problémů sehnat okolo 1500 Kč (doporučuji nízko nákladové společnosti jako například EasyJet), ubytování na cca 3 noci lze sehnat v podobné cenové hladině, samozřejmě nečekejte pětihvězdičkový hotel v centru města.I AM STERDAM!!!Pokud plánujete si užít toto město na maximu, rozhodně byste neměli opomenout muzea, kterých je v Amsterdamu víc než dost. V první řadě si vyčleňte půl den na Van Gogh muzeum, které je opravdu úžasné. Samozřejmě s sebou neberte žádné umělecké barbary, kteří budou mít muzeum proběhnuté ve stylu letem světem a pak na vás musí otráveně dvě hodiny čekat. Hned naproti tohoto muzea je muzeum diamantů, které je také velice zajímavé. Opomenout také v žádném případě nesmíte muzeum tulipánů a světově známé muzeum Anny Frankové, kde si budete s největší pravděpodobností muset vystát nemalou frontu, ale zážitek to bezesporu je. Pro amsterdamské nadšence je připravena speciální „I Am sterdam“ karta, kterou si pořídíte za cca 60 Euro a máte v ní mnoho slev na téměř všechny muzea (některé máte dokonce zadarmo), stejně tak doprava po celém městě a mnoho slev do restaurací a podobně. Slevu rozhodně využijete například při koupi jízdenky vlaku, abyste se dostali na okraj Amsterdamu, kde jsou proslulé holandské mlýny. Tento výlet si rozhodně nenechejte ujít, jedná se o jeden z nejkrásnějších zážitků, navíc je umocněn vůní sýrů, která se rozléhá po celém okolí, neboť se právě tam nachází farmy na výrobu sýra.ČERVENÉ ULIČKY A COFFEE SHOPYNepostradatelnou součástí tohoto města jsou tzv. červené uličky, které jsou plné prostitutek nakrucujících se v červeně ozářených výkladních skříní podél celé ulice. Překvapením je, že každá druhá je Češka nebo Slovenka. Ve stejné ulici narazíte také na muzeum sexu, které každopádně stojí za návštěvu. Další povinnou návštěvu musíte podniknout do Coffee shopu, kde můžete legálně kouřit trávu a jiné lehké drogy. Povinnost to samozřejmě není, ale užít si požitek z toho, že sedíte a pijete třeba jen obyčejný čaj, právě v holandském Coffee shopu je úžasná. Zapomenout nesmíte ani navštívit palačinkárnu, květinový trh a nákup tulipánů. Amsterdam si prostě zamilujete!

Pokračovat na článek


V NEW YORKU NECHÁTE SVÉ SRDCE! - CESTOVNÍ PRŮVODCE

Podívat se do New Yorku byl vždycky můj sen. Nevím proč, ale odjakživa jsem věděla, že je tohle město přesně to pravé pro mě. Stejně tak jsem věděla, že si tento sen pravděpodobně nikdy nesplním. Jak by se holka z malé vesničky na Slovácku mohla ocitnout v jednom z největších měst na světě?  A tak se přání vidět New York ocitlo v šuplíku hned vedle toho vyhrát Oscara a vyřešit dluh třetího světa, tedy v kategorii „nikdy se nesplní“.Slyšeli jste někdy o tom, že některé sny se splní? A tak se mi léta páně roku 2012 splnil největší sen. Maminka napekla buchty, sbalila raneček a poslala mě prvním ranním autobusem do Vídně, odkud jsem odlétala do USA. Že skoro týdenní pobyt v New Yorku bude adrenalinový zážitek, bylo jasné už při samotném příjezdu. Ze Staten Island do Brooklynu jsme se dostali přes známý Verrazano-Narrows Bridge, který jak mi řekl kamarád, je jeden z mostů v New Yorku v nejhorším technickém stavu, což bylo patrno i přes hodně špinavé okna v autě a moc tomu nepomáhala ani houpající se konstrukce.  Nicméně jsme most úspěšně přejeli a k mému údivu je funkční ještě dnes. Zaparkovali jsme s naším autem v ne nijak frekventované ulici v Brooklynu, kousek od už rušnější 5th Avenue kde jsme pravidelně navštěvovali česko-slovenskou hospůdku U Milana. I když je Brooklyn určitě zajímavý nejrůznějšími obchůdky a farmářskými trhy, naše pozornost se den co den soustřeďovala na Manhattan, kam jsme každé ráno vyráželi a pozdě v noci se zase vraceli naprosto zničení a vyčerpaní. Ale stálo to za to.NEJSLAVNĚJŠÍ MOSTNa Manhattan se z Brooklynu můžete dostat buď metrem, nebo přes jeden z mnoha mostů. Rozhodně doporučuju Brooklyn Bridge, který samotný je úžasným architektonickým skvostem, ale také z něj budete mít nezapomenutelný pohled na Manhattan. Poté, co se tedy dostanete přes jeden z nejznámějších mostů na světě, kde napráskáte zaručeně tisíce fotek, se ocitnete konečně na Manhattanu. Kousínek od Brooklyn Bridge je místo, kde stálo World Trade Center, tedy dvojčata pro které bylo osudné 11. září 2001. Ty už tam samozřejmě nejsou, ale je tam monumentální památník na počest obětem tohoto teroristického útoku, který rozhodně stojí za vidění.CELÝ SVĚT NA JEDNOM MÍSTĚOstrov Manhattan se skládá z několika naprosto rozdílných částí, které jsou kulturně naprosto rozdílné. Jako v Číně se budete cítit v Chinatown. Tato část Manhattanu je plná čínských restaurací, kde se můžete překvapivě levně a dobře najíst. Hned vedle Chinatown je čtvrť Little Italy, která je známá filmem Kmotr, který se zde odehrával. Mimo to zde najdete nespočet vynikajících italských pizzerií. Čtvrť, která se mně jako ženě líbila nejvíc, byla bezkonkurenčně Soho. Tato část Manhattanu je vyhlášená díky nespočtu luxusních butiků, jejichž výčet je delší než seznam nepřátel USA, na kafe můžete skočit do módních kaváren, která Soho plné. O galerie s nejrůznějšími uměleckými děly rozhodně také nebude nouze. Určitě se vám také bude líbit místní průmyslová architektura, díky které se Soho přezdívá čtvrť oceli.CENTRAL PARKTento městský park o úctyhodné rozloze 3,41 km². Je plný chodníků, jezer, nebo dětských hřišť a laviček, na které se můžete posadit s kelímkem horké kávy ze Starbucksu, která je doslova na každém rohu a jen tak sledovat, jak Newyorčani běhají, jezdí na in-linech nebo na kolech. I když vy nebudete nic dělat, zaručuji vám, že se budete cítit plní energie. Central Park je také známý díky přidrzlým a obtloustlým veverkám, kterých je plný. Proto si nachystejte pytlík oříšků nebo jiných dobrůtek, veverky vám za něj utrhnou ruce a vy si užijete nemalou legraci. Ujít vám také nesmí známá socha Alenky z říše divů, kterou znáte určitě z nejednoho filmu, kde si prostě musíte pořídit fotku. Nepsanou povinností je také půjčení si lodičky a užít si nádhernou plavbu s výhledem na manhattanské mrakodrapy. Romantika zaručena.KULTURNÍ VELKOMĚSTOJe logické, že tak obrovské město jako je New York, nebude zapomínat také na kulturní vyžití svých obyvatel a návštěvníků. Proto si vyčleňte dostatek času ve vašem harmonogramu na tamní muzea. Celosvětově nejprofláknutější je bezkonkurenčně Metropolitní muzeum, které se pyšní tím, že je nejstarší a největší muzeum v celých státech. Jen ve své stálé sbírce má více než dva miliony uměleckých děl, takže se máte na co těšit. Pokud plánujete navštívit toto muzeum ještě s někým, doporučuji držet se co nejvíce u sebe, protože pokud se v tomto muzeu ztratíte, tak se už jen stěží zase najdete. Věřte mi, vím, o čem mluvím. Jestliže se budete procházet po Páté Avenue, rozhodně vaší pozornosti neujde velmi nápadná bílá budova ve spirálovitém tvaru. Jedná se o Guggenheimovo muzeum, které je jednou z nejslavnějších galerií moderního umění vůbec. Neméně slavným je také MoMa, neboli muzeum moderního umění. Najdete ho v Midtownu mezi Pátou a Šestou Avenue a pokochat se tam můžete slušnou sbírkou moderního a současného umění.NA CO JEŠTĚ NEZAPOMENOUT?Když už se vydáte do New Yorku, připravte si hodně pohodlné boty, protože je budete opravdu potřebovat. New York je obrovské město, které je plné zajímavostí a které opravdu nikdy nespí. Ostatně přesvědčit se o tom můžete ve tři ráno na Times Square, kde bude živo stejně jako na pravé poledne. Osobně jsem noční Times Square navštěvovala pravidelně, protože mě dokázal neuvěřitelně nabít energií. Nevím, jestli to bylo všudypřítomnými velkoplošnými obrazovkami, na kterých běžely reklamy světových značek, nebo jen energií která tepala ve všem okolo, ale fungovalo to. Neodpustitelným hříchem by bylo zapomenout na Sochu Svobody, nebo také Empire State Building, která se řadí mezi jedny z nejvyšších budov světa. Za nemalý peníz si můžete koupit vstupenku do jedné z vyhlídkových věží, které se nacházejí v 86. a 102. patře této budovy.I když je New York jedním z nejdražších měst na život, jeho návštěva bude jedním z největších životních zážitků. Zaručeně se vyplatí tento výlet plánovat s určitou časovou rezervou dopředu. Už jenom kvůli letenkám, které můžete pořídit mezi deseti až dvanácti tisíci. S ubytováním by také neměl být problém za rozumnou cenu přímo na Manhattanu. Při jeho hledání využijte internetového portálu booking.com, kde si můžete přečíst recenze bývalých zákazníků hotelů a jejich spokojenost se službami.

Pokračovat na článek


Sedm NEJ lyžařských lokací v Rakousku, které skutečně stojí za to!

Plánujete výlet na hory? Toužíte po tom, konečně si užít pořádné sněhové nadílky? Nechcete cestovat za kvalitou až příliš daleko? Pokud jste si třikrát kladně odpověděli, tak byste zcela určitě měli zvážit zastávku v sousedním Rakousku na jedné ze sedmi destinací, které v zimě skutečně stojí za to!1.  Nejslunnější středisko – Nassfeld Vzhledem k vhodné poloze na rozhraní mezi Alpami a Jadranským mořem se v Nassfeldu udržuje zvláštní mikroklima. Toto mikroklima v kombinaci s orientací svahů jižním směrem tak poskytuje až 850hodin slunečního svitu v zimním období, což je přibližně o 100 hodin více slunečního svitu než je tomu tak v severnějších částech Alp a tento fakt nemá pražádný vliv na bohatost zdejší sněhové přídělů.V tomto největším lyžařském areálu spolkové země Korutany lyžaře přivítá až 110km upravovaných sjezdovek, které se rozprostírají až do šířky úctyhodných 2,8 miliónu metrů čtverečních. Díky tak velkému rozsahu sjezdovek si můžete dopřát jak lepší, tak i mnohem bezpečnější lyžařské vyžití. K dalším aspektům poukazující na vysokou kvalitu patří také Millenium Express, což je nejdelší kabinková lanovka v celých Alpách, a která překoná 6km dlouhou trasu z malého údolního městečka Tröpelach na vrchol Kofelplaty-Madritsche (1919m) za necelých 17 minut.Středisko se nachází v rosahu 610 a 2020m nad mořem. K výběru dostanete až 30 vleků. 2.  Bydlení v nejvýše položené obci – sjezdovka KühtaiObec Kühtai se nachází ve výšce 2020m. je obepínána ze všech přilehlých stran ski-areál nesoucí stejný název. Na první pohled so můžete připadat jako v nedaleké Francii, kde sjezdovky také vedou až ke dveřím hotelu a v okolí se nacházejí zasněžené bezlesné zasněžené pláně. Rozdíl spočívá jen ve faktu, že všechno je v menším formátu, působí komorněji a o poznání milejším dojmem.Lanovky začínají přímo v centru obce. Přepravní kapacita lanovek převyšuje počet lůžek asi 10x, čímž se při obvyklém minimálním počtu jednodenních návštěvníků snadno docílí toho, že na svahu zažijete pocit, kdy sjezdovka „patří“ jenom vám. Díky jistotě bohaté sněhové nadílky zde můžete lyžovat od měsíce listopadu až do konce dubna.Středisko se nachází v rozmezí výšky 1950 až 2520m. Můžete vybrat ze 13 vleků a užívat si lyžování až do celých 37km sjezdovek. 3.  Nejlepší snowpark – Kitzsteinhorn Tento oblíbený ledovec je u českých lyžařů známější spíše pod názvem Kaprun (ač nepřesným), které převzali od tamního nedalekého městečka. Ačkoliv je Kitzsteinhorn z hlediska počtu kilometrů sjezdovek až pátým největším ledovcem v Rakousku, zaujal ve velké konkurenci až na mezinárodní úrovni především díky perfektním podmínkám, které se zde snowboardistům a příznivcům „freeski“ lyžování naskytují. Zejména díky zaměření se na mladší cílovou skupinu vyhrál v kategorii pro nejlepší snowpark.Ve skutečnosti je ale na Kitzsteinhornu hned několik snowparků – DC Central Park, Easy Cross, Roxy Park, nová 5m vysoká a 70m dlouhá U-rampa a také letní Glacier Park. Na freeskiery zde čeká až 83 různých překážek v podobě skoků, zábradlí a dalších možných vychytávek freeski.Středisko se nachází v rozmezí vášky 900 až 3029m. K dispozici dostanete 20 vleků. Sjezdovky se rozprostírají až do délky 41km.4.  Nejútulnější – Alpbachtal Malé, ale za to překrásné malebné středisko Alpbachtal leží v jednom z klidnějších údolí v Tyrolsku. Vynikající atmosféru místu dodávají jak pohádkově zasněžené svahy, ale i dřevěné selské domky a restaurace s kachlovými kamny.Návštěvníci zde mohou využít vysoké kvality ubytovacích služeb, vleků s moderními kabinkami a sedačkami, zasněžování umělým sněhem nebo lokálního snowparku. Navíc můžete zajít si zahrát squash nebo navštívit aquapark s tobogánem.Středisko se nachází v rozmezí 1000 až 2025m. K dispozici poskytuje 13 vleků se sjezdovkami do délky 52km.5.  Nejvhodnější pro rodiny – středisko Serfaus-Fiss-LadisDíky přítomnosti speciálních rodinných hotelů, lanovce určené pouze pro lyžařskou školku, dětským restauracím a v neposlední řadě i malému automobilovému provozu se středisko řadí na první příčku v přehledu nejvhodnějšího místa pro lyžařské vyžití s rodinou.Navíc akčnější maminky či tatínci mohou kromě 185km sjezdovek všech obtížností vyzkoušet sněžné skútry, skiboby, snowtubing anebo sněžnice. Pro ty nejotrlejší, milovníky adrenalinu, je zde k dispozici i speciální rogalo upevněné na ocelovém laně, na kterém je možnost se prolétnout až do dálky 47 metrů nad údolím, kdy dosáhnete rychlosti až přes 80km/h.Středisko se nachází v rozmezí 1180 až 2748m. Vybírat můžete ze široké nabídky 53 vleků. 6.  Nejlepší freeride – Ski ArlbergLyžařská oblast Ski Arlberg získala své výjimečné postavení (doslova legendární pověst) zejména díky obrovským záplavám sněhu a prakticky neomezeným možnostem volného lyžování v terénu. Oblast se rozděluje do pěti skiareálů Lech, St. Anton, St. Christoph, Stuben a Zürs), ve kterých si příznivci freeride lyžování mohou užít až 184km freeridových svahů.Na prašanový sníh jsou nejbohatší svahy na západní straně. K tomu nejlepšímu co zde naleznte patří Albonagrat, který je označován také jako sněhová kapsa, nebo Rüfikopf a Zugger Hochlicht. Jako v jediném rakouském středisku zde můžete využít také heliskiingu.Na prašan nejbohatší jsou ale západní svahy. Albonagrat, označovaný také jako sněhová kapsa, Rüfikopf nebo Zugger Hochlicht, patří k tomu nejlepšímu, co Ski Arlberg nabízí. Tedy kromě heliskiingu, který je zde povolen, jako v jediném rakouském středisku. Středisko se rozprostírá v nadmořské výšce 1304 až 2811m. Využít můžete až 85 vleku se sjezdovkami o celkové délce až 280km.7.  Nejlepší místo pro běžkování – Olympiaregion SeefeldAčkoliv můžete v Seefeldu jezdit i na sjezdovkách, tamním hlavním tahákem je bezpochyby běžkování. Náhorní plošina nacházející se mezi Seefeldem, Scharnitzem a obcí Leutasch každoročně vyhrává různé ankety v kategorii pro nejlepší běžkařský areál na uzemí Alp.Běžecké okruhy zde sahají až do celkové délky 266km a jsou rozděleny barvami podle stupně obtížnosti. K výběru dostanete ze 14 modrých, 11 červených a 10 černých okruhů a to jak na klasickou techniku, tak i pro bruslení.Středisko se rozprostírá ve výšce 800 až 1410m..

Pokračovat na článek


Vítá Vás chorvatský Biograd na Moru

Biograd na Moru je klasické letní prázdninové středisko. Na své si tady přijdou mladší i starší ročníky, zklamány nebudou ani rodiny s dětmi. Biograd je hezké menší město s pěti a půl tisíci obyvateli. Promenádu na pobřeží lemují nesčetné stánky, obchůdky i restaurace. Nechte se zlákat výbornou zmrzlinou nebo chorvatským pivem a užijte si tu pravou letní dovolenou.Biograd na MoruPrvní zmínky o tvz. Bílém městu neboli Biogradu na Moru pocházejí z desátého století našeho letopočtu. Město v severní Dalmácii bylo několikrát zcela zničeno tureckou armádou a ušetřeno nezůstalo ani sporům mezi Benátkami a chorvatsko- uherskými králi. Historicky nejstarší památkou je zde kostel Sv. Ivana z roku 1069. Biograd na Moru je protkaný i dalšími kostely a katedrálami nebo spíše jejich pozůstatky. V Biogradu najdeme malé muzeum s celou řadou starochorvatských a římských památek.Většina turistů míří do Chorvatska za odpočinkem. Biograd na Moru leží pouhých dvacet pět kilometrů jižně od Zadaru. Okolí Biogradu tvoří krásné písčito- kamenité pláže. Pokud sem přijedete uprostřed sezóny, věřte, že mnoho soukromí mít nebudete. Oblast severní Dalmácie je každoročně cílem tisíců turistů.Okolí Biogradu tvoří krásné plážePláže leží jen několik minut pěší chůze od hlavní biogradské promenády. Nejznámější pláž Dražica je ideální pro rodinné výlety. K jejímu vybavení patří tobogány, trampolíny, samozřejmostí jsou sprchy a převlékací kabinky. Vedlejší pláž Soline je v těsné blízkosti jednoho z kempů. Celé okolí lemují borové lesy. Při celodenním pobytu na pláži rozhodně hlady ani žízní neumřete. Pláže jsou plné různých stánků s klasickým rychlým občerstvením, alko a nealko nápoji i místními specialitami a pivem.Klidné a průzračné Chorvatské mořeVýhledu na rozbouřené moře si ale moc neužijete. Několik kilometrů od pobřeží se nachází malé i větší ostrůvky. Moře je zde většinou poměrně klidné a průzračně čisté. Stejně jako v celém Chorvatsku se ani tady nevyhnete mořským ježkům, proto si s sebou nezapomeňte přibalit boty do vody. Jestliže se do severní Dalmácie vydáte ještě před hlavní sezónou, musíte počítat se studenějším mořem. Večery bývají chladné a některé dny deštivé, jistotu krásného počasí budete mít spíše v některé z afrických zemí. Ideální čas pro dovolenou v severní Dalmácii je od července do září.Chorvatsko je oblíbenou destinací českých turistůChorvatsko je velmi oblíbenou českou turistickou destinací, proto i tady většina místních obyvatel umí alespoň několik základních slovíček a frází v naší mateřštině. V Biogradu na Moru najdete samozřejmě i poštu, banku, lékárnu nebo obchody s potravinami.   Romantická promenádaRomantická biogradská promenáda bývá v sezóně přeplněna turisty. Kromě klasických obchůdků a restaurací zde narazíte na rychlá občerstvení, zmrzlinové stánky i nezbytné stánky s nejrůznějšími suvenýry. Samotný Biograd je útulné městečko s tou pravou prázdninou atmosférou. Znavení turisté mohou posedět v některé z příjemných restaurací a kochat se pohledem na zapadající slunce nad marinou. Místní marina je velmi oblíbená, neustále zde kotví mnoho a mnoho luxusních jachet. Chorvatské pobřeží je jednou z nejoblíbenějších lokalit jachtařů.Biograd nabízí vyžití i pro sportovcePokud Vás přestane bavit "válení se na pláži", můžete si vyzkoušet třeba šnorchlování nebo potápění v některém z center. Biograd nabízí možnost využití tenisových a volejbalových kurtů nebo třeba minigolf. Pokud patříte mezi nadšence cyklistiky, určitě si vezměte kolo s sebou. Na výlet se můžete vydat například k nedalekému sladko- slanému Vranskému jezeru. Cesta vede po prašných cestách i asfaltových silničkách a skýtá krásné výhledy do okolní krajiny.Okolí Biogradu láká k výletůmOkolí Biogradu nabízí nesčetné možnosti výletů. Lodí se můžete vydat na průzkum některého z blízkých ostrovů. Během několika minut se autem nebo autobusem dostanete do Zadaru, střediska severní Dalmácie s bohatou historií. Ráda bych Vás pozvala na výlet do jednoho z nejkrásnějších přírodních parků Paklenica.Ubytování v BiograduUbytovat se můžete v některém z přilehlých kempů, které nabízejí možnost stanování, pronájmu mobilhomů nebo chatek. Ve městě naleznete i hotely různých úrovní a apartmány. Problémem není ani příjemné ubytování v některém ze soukromých penzionů. Čím zaplatit?V Chorvatsku stále platí místní měna Chorvatská kuna (HRK). Její hodnota se pohybuje kolem třech korun a padesáti haléřů za jednu kunu. Ve valné většině turisticky oblíbených měst a center můžete bez obav platit i Eury. Ceny potravin v obchodech nejsou nijak závratné, horší to bývá v turistických střediscích.Biograd na Moru je příjemným městem, ale pokud trávíte dovolenou raději na liduprázdných plážích, toto místo Vás zrovna nenadchne. Davy turistů obléhají každoročně město i pláže. Čeština se na Vás valí ze všech stran. Na druhou stranu zde odpadají problémy způsobené jazykovou bariérou. Sama za sebe můžu říct, že okolí města je překrásné, stejně jako Biograd samotný. Vzhledem k značnému množství turistů se pobyt příliš neliší od pobytu v některém českém kempu.

Pokračovat na článek