Výsledky vyhledávání pro dotaz velká paklenica

Výsledky vyhledávání v sekci: Turistika

Na hradišti Slavníkovců

Když pojedete z Poděbrad podél řeky Labe, tak východním směrem asi po pěti kilometrech vyjedete z lužních lesů do krajiny luk a polí. Vzduch zde voní řekou, čerstvě zoranými poli a babím létem. K zemi se snášejí zlatavé lístky přicházejícího podzimu a na stromech podél cesty dozrávají červená jablka. Po chvíli jízdy si povšimnete, že se změnilo i jméno řeky podél které jedete. A tou je řeka Cidlina, která se zde vlévá do Labe.A za chvíli dojedete do malebné obce jejíž jméno zní Libice nad Cidlinou. Dle slov kronikáře Kosmy z počátku 12.století „ležící v místech, kde řeka Cidlina ztrácí své jméno a vlévá se do volnějšího toku řeky Labe“.A tady, v těchto místech, na vás dýchnou doby dávno minulé, opředené tajemstvím a záhadou proč a co přesně se tady vlastně stalo.Zde totiž stojí nížinné hradiště, situované kdysi do blat, která vytvářela rychle tekoucí řeka Cidlina. Dnes je situace trochu jiná, protože soutok Labe a Cidliny se posunul kousek od hradiště a z původního řečiště vznikly mokřady.Hradiště LibiceVe své době se jednalo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů rozdělené na tři díly – akropole a hradiště v západní části a východní část předhradí, která je dnes zastavěna obcí.  Hradiště bylo chráněné od východu starým korytem řeky Cidliny a bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou – na západě stála vnitřní centrální část a od východu bylo připojeno předhradí.Hradiště bylo hlavním sídlem rodu Slavníkovců, velmi mocným rodem v období raného středověku. Na akropoli měli Slavníkovci vybudovanou pohodlnou rezidenci – stál zde zděný kostel a dřevěný palác, nejméně tři chrámy, hospodářské stavby a měli zde dokonce i vlastní mincovnu, kde razili své mince – denáry.  Východně v předhradí stával ještě jeden kostel, který snad býval předchůdcem dnešního obecního kostela. V blízkosti hradiště vznikaly osady.Vyvraždění rodu SlavníkovcůRostoucí moc Slavníkovců čím dál víc zasahovala do politiky vládnoucích Přemyslovců a mocenské rozpory nakonec vyústily v otevřený konflikt.28. září v roce 995 s vědomím Přemyslovců napadlo Libici vojsko Vršovců a všechny přítomné Slavníkovce vyvraždilo. Velká část rodu včetně žen a dětí byla zabita. Přežili pouze biskup sv. Vojtěch, hlava rodu „dux“ Soběslav a jejich nevlastní bratr Radim, kteří tou dobou nebyli v Libici přítomni. Zničení Slavníkovců ukončilo sjednocování Čech a stálo u založení českého státu pod vládou Přemyslovců.Hradiště bylo tedy vypáleno, ale nedlouho poté tu vzniklo přemyslovské správní centrum. Přemyslovci vybudovali na troskách původního hradiště podezděnou palácovou stavbu a zřídili zde správní středisko polabského kraje. Celé hradiště zasáhl někdy kolem roku 1130 mohutný požár, a tak osidlování místa pokračovalo již jen v místě východního předhradí – v místech dnešní obce, které tím vlastně položilo základy. Kronikář Kosmas popisuje přepadení Libice a vyvraždění Slavníkovců takto:„Toho času kníže nemohl vládnouti sám sebou, ale vládli předáci. Tito obrátivše se v nenávistníky Boha, ničemných otců nejhorší synové vykonali velmi zlý a ničemný skutek. Neboť jednoho svátečního dne vnikli do hradu Libice, v němž bratří svatého Vojtěcha a hradští bojovníci všichni jako nevinné ovečky stáli při slavné mši svaté, slavíce svátek. Oni však jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže a ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili, a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů.“Co však bylo motivem ke krveprolití?Tato otázka je sporná a odborníci na ní nemají přesnou odpověď.Motivem mohlo být bohatství Slavníkovců a jejich hradů Libice a Malín položených na obchodních koridorech do Slezska, na Moravu a do Malopolska. Mluví se také o zásobách stříbra nebo zlata těženého v okolí. Vládnoucím Přemyslovcům mohlo toto přílišné bohatství vadit. Roli tak hrálo jejich bohatství i nepřátelství vůči nim.Dalším motivem mohl možná být incident, při kterém Vojtěch jakožto pražský biskup poskytl na Pražském hradě církevní azyl cizoložnici a zastal se tak jí i cizoložníka, svého jáhna. Nepohodl se přitom velmi ale s nějakými bojovníky, patrně Vršovci, kteří církevní azyl nerespektovali a přes jeho naléhání ženu vyvlekli z kostela a přes nesouhlas jejího manžela jí před zraky Vojtěcha sťali hlavu. V závěru přepadení pak bylo vyhrožováno Slavníkovcům pomstou za to, že jejich člen Vojtěch bránil okamžitému trestu ženy. V rámci incidentu tak do hry vstupovala dvě práva. Církevní azyl zakódovaný v církevním právu nebyl respektován a v rámci tehdejšího zvykového rodového práva bylo vyhrožováno vendetou, krevní mstou, obvyklým způsobem tehdejšího řešení obdobných problémů. Panovník Boleslav II. pak této případné vendetě nedokázal zabránit, ačkoliv to bylo jeho úlohou, protože byl indisponován mozkovou mrtvicí a nebyl schopen vládnout. Hradiště Libice v dnešní doběHradiště je dnes archeologickou expozicí v přírodě a jeho okolím vede naučná stezka, která spojuje soutok řek Cidliny a Labe s obcí  Libice nad Cidlinou. Trasa je nenáročná, zcela bez převýšení, vede téměř výhradně po kvalitních asfaltových cestách a je bez problémů sjízdná například s kočárky nebo invalidními vozíky. K samotnému hradišti se dostanete po zelené turistické značce ze stanice ČD Libice nad Cidlinou. Místo leží kousek od frekventované silnice spojující Poděbrady s dálničním sjezdem a silnicí na Kolín.Hradiště je od roku 1989 chráněno jako Národní kulturní památka.V jeho západní části dnes naleznete zakonzervované a rekonstruované zbytky základů kostela, paláce, vstupní brány a věže. Před základy kostela stojí bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima. A když tu tak stojíte mezi poli a díváte se do krajiny, kde se odehrávaly naše dějiny, tak si uvědomíte, že je jen těžko uvěřit v jaké smršti se tu dějiny hnaly a čeho všeho byly kamenné zdi svědkem. Ale když budete chtít, budou vám možná vyprávět. Můžete se tu jen tak posadit a užívat si výlet, nebo si zkoušet představit hrdé hradiště v dobách své nepokořené slávy, kdy mocná knížata spřádala politickou budoucnost nic netušíc o jejich krvavém konci. A pokud Vás putování historií přece jen unaví a budete potřebovat osvěžení, mám pro Vás ještě jeden tip. Nedaleko hradiště, hned za jeho valem vede cesta mezi mokřady a vonící loukou a po této cestě za pár minut dojdete k pískovému jezeru. A pak už je jen na Vás, jestli se osvěžíte ve vodě, nebo se jen tak posadíte na jeho písčitém břehu, zadíváte se do dáli a užijete si slunečný den babího léta. Protože ať si to uvědomíte či nikoli, tak i dnes v tuto chvíli se píší naše dějiny a my jsme právě teď jejich součástí… 

Pokračovat na článek


Malá a Velká Amerika

Každý určitě zná Ameriku, tu za tou velkou louží. To ale není jediná Amerika, kterou byste mohli navštívit. Tady v Čechách máme dokonce dvě! A to Malou a Velkou. Jedná se o dva vápencové lomy, které naleznete v Českém krasu, kousek od známého hradu Karlštejn.Můžete zažít krásný jednodenní výlet spojený s dobrodružstvím. Trasa začíná u vlakové stanice Karlštejn, odkud stačí jít po ukazatelích vedoucích až na hrad. Ten si v případě zájmu samozřejmě můžete prohlédnout, neboť trasa vede přímo přes něj. Určitě bude čas i na komentovanou prohlídku, které zde probíhají po celý den.Od hradu se vydáte po červené turistické značce, která vás dovede na rozcestí jménem Dub Sedmi bratří. Zde je ideální chvilka na svačinu. Nejen, že naberete energii, ale můžete zde vyzkoušet, kolik je potřeba lidí na obejmutí opravdu starého dubu. A kolik mu je let? To vám prozradí informační cedule poblíž starého stromu. Jakmile si odpočinete, můžete pokračovat, tentokrát po žluté trase, která vás dovede až do lomu Malá Amerika. Hned z kraje se vám otevře úžasný výhled na celý lom. Po těžbě zde zůstaly ve stěnách těžební cesty, které jsou rozházené po celém okruhu a v různých úrovních těžebních pater. Pokud máte dost odvahy, můžete sejít až dolů k vodě a vychutnat si plavání v azurově modré vodě. Nečekejte ale, že bude voda teplá. Ba naopak!Pokud se u informační cedule Malé Ameriky vydáte vlevo kolem lomu, najdete malou lesní pěšinku, půjdete dál kolem ruin staré budovy a zhruba po 200 metrech se dáte malou odbočkou vpravo a po několika metrech jste na místě. A kde? Budete se nacházet u vchodu do staré štoly. Tu si také můžete projít, ale pozor, bez baterky to opravdu nepůjde. Nemusíte se bát, že byste se ztratili, chodby jsou slepé a žádný velký komplex to není. V zimních měsících se zde chovejte tiše, jedná se také o zimoviště netopýrů. Pokud by vám tato štola nestačila, stačí hledat. V okolí se jich nachází více a větších, k té nejbližší stačí přejít kopec za vchodem do této štoly a jste tam.Po prohlídce štoly se vrátíte zpět k Malé Americe a po turistické značce můžete pokračovat dále. Po nějaké době se vám po pravé ruce, když trochu sejdete ze stezky, ukáže lom Kanada. Nemusíte se bát, že byste lom přešli. Jsou tam vyšlapané cestičky, jak tam stále chodí výletníci lom obdivovat.Kousek před hlavním cílem se vám ukáže ve své plné kráse ještě jeden lom, lom Mexiko. Jedná se o druhý největší lom v blízkém okolí. Na okraji je krásná vyhlídka, která však není pro každého. Ten, kdo se bojí výšek, bude mít možná problémy se k zábradlí přiblížit. Za ním se totiž nachází několik desítek metrů propasti.Lom Velká Amerika se již nachází jen kousek od vás. Stačí ujít pár metrů a jako na dlani se vám otevře neskutečný výhled. Krásný dlouhý lom s azurově modrou vodou. Do lomu je oficiálně vstup zakázán, ale pokaždé, když půjdete okolo a bude svítit slunce, uvidíte dole plno koupajících se a opalujících lidí. Dolu se dostanete z jeho čela, ke kterému přijdete od Mexika. Cesta je trochu strmá, ale dá se zvládnout bez větší fyzické zátěže. Koupání je to opravdu náramné. Vidíte několik metrů pod sebe,voda se krásně leskne a chvílemi vidíte i nějakou tu rybku.Po vykoupání a uschnutí můžete pokračovat dále. Nyní už vás čeká cesta zpět na nádraží. Vylezete stejnou cestou z lomu, obejdete ho dále po turistické trase, projdete vesničkou Mořina, kde se napojíte na modrou turistickou trasu a půjdete směr Karlštejn. Po zhruba 2 kilometrech se objevíte pod rozcestím Dub Sedmi bratří, kde už to budete znát. V restauraci Pod Dračí skálou, která se nachází kousek po hlavní silnici za rozcestím, se můžete naposledy občerstvit a pak už jen a jen z kopce až k nádraží. 

Pokračovat na článek


Velká Fatra

Kantorská dolina, Turčianská Štiavnička, Sklabinský hrad, Katova skalaCelá tato oblast má mnoho k nabídnutí. Turčianská Štiavnička je obec, kde je Révayovský zámeček (v rekonsturkci) s krásným parkem a arboretem, nebo bývalá Révayovská krypta, která dnes slouží jako obecní dům smutku. V těsném sousedství jsou tzv. Teplické serpentíny, což je soustava rybníků spojených potůčkem, který teče v serpentýnách podél cesty. Vyúsťuje zde Kantorská dolina, ve které se nachází zřícenina Sklabinského hradu a vesnička Sklabinský podzámok. Cestou ze Štiavničky směrem k Podzámku je chutný a upravený minerální pramen. Nad Podzámkem se tyčí impozantní a pověstmi opředená Katova skala. Výstup na ní je spíše středně náročný (převýšení je cca 400m), výhled na Turiec, Velkou i Malou Fatru se ale vyplatí. V Podzámku je i trampská osada Kantor s tábořištěm, kam může kdokoliv zavítat a obeznámit se s trampským způsobem života. Základnu mají v místní hospůdce, kde seženete potřebné informace. Dále dolinou vedou cyklistické a turistické značky, které navazují na Turčianský hřeben a především vedou na Velkofatranský Kľak (1394m), hrdě se tyčící nad koncem doliny.Sklabinská dolina, Velkofatranský Kľak, Turčianký hřeben, Sučianský hradPoblíž obce Sklabiňa a Sklabinského hradu je několik dalších míst, které by někoho mohli zajímat a zároveň leží na cestě na dominantu Turčianského hřebene - Velkofatranského Klaku. Jedna možnost, jak se dostat na hřeben je Sklabinská dolina, do které se dostaneme z obce Sklabiňa. Po cestě je odbočka na nižší vrchol Lučenec a hlouběji v dolině je prozměnu menší horský hřbet široký pouze 1km, který odděluje Sklabinskou a Jasenskou dolinu. Dále dojdeme na vrchol Jarbiná (1314m, střední obtížnost), která leží na Turčianském hřebeni a pak pokračujeme na nejlepší vyhlídkový bod okolí - Klak (střední až náročné). Jiná možnost je tůra na Klak z obce Podhradie. Při tomto výletu lze navštívit Sučiasnký hrad, což jsou jen zarostlé základy a nic moc k vidění zde není. Cestou na hrad z vesnice Podhradie je asi 100m od rozcestí Kľak/Sučiasnký hrad slabý minerální pramen (nikde nezaznamenaný). Další prameny jsou směrem na Kľak, na okraji vesnice vedle potoka. Jsou však nevyužívané a často zanesené vodou z potoka. Na Turčianském hřebeni severně od Klaku jsou nižší nevýrazné vrcholy, na kterých jsou však v některých místech louky poskytující úchvatné pohledy na blízkou Malou Fatru.Lysec, Jasenská dolinaLysec ne příliš výrazná hora, která je vidět při pohledu od města Martin. Leží na konci boční rozsochy vycházející z Turčianského hřebene a díky tomu je poměrně málo navštěvovaná. Přitom z ní lze přehlédnout celé pohoří. Podle vrcholu je pojmenovaná i jedna z oblastí Velké Fatry, do které patří nejen sousední vrcholy a doliny, včetně známé Jasenské s turistickým zázemím a lyžařským střediskem, či sousední Belianské doliny, na jejímž konci je turistické zařízení Havranovo a krásný vodopád v Došnej - ale i další lokality, o kterých již bylo psáno výše. V bezprostředním okolí hory Lysec lze vymyslet několik výletů různých náročností a to včetně návštěvy Lysce samotného a dále Malého Lysce a i Borišova, který je v dosahu.Gader, Ostrá, TlstáGader je podle původního rozdělení pohoří celá podčást Velké Fatry. Leží na západním okraji hor a vstupní branou je starobylá vesnice Blatnica. V podstatě se jedná o labyrint divotvorně zpřehýbaných horských masívů, skalních věží, galerií, alpínských luk a strmých údolí. Oblast obsahuje několik dolin a vrcholů a táhne se až pod hlavní Fatranský hřeben. Je pojmenovaná po Gaderské dolině, která je turisticky nejoblíbenější. Kromě přírodních krás je v ní zřícenina Blatnického hradu . Do lokality se kromě jiných počítají např. také Blatnická a Žarnovická dolina a hlavními dominantami viditelnými ze širokého okolí jsou vrcholy Tlstá a Ostrá, které jsou oblíbeným vyhlídkovým místem. Za zmínku stojí i vrchol Drieňok, potažmo z okolních kopců viditelná místa jako Pekárová, Kozia Skala, Skalná, či dolina Padva (ty však nejsou přístupné po turistických stezkách).Turčianske Teplice, Harmanecká dolinaBezprostředně u hranic NP Velká Fatra leží lázeňské městečko Turčianské Teplice, ve kterém je kromě klasických lázní (koupele, léčba, lázeňský park, atd.) i aquapark. Turistické a cyklotrasy vedou přímo z města do Velké Fatry, přes lokality, jako je místní lesopark s atrakcemi pro děti a veřejným ohništěm, kolem salaše u obce Čremošné, nebo přes Rakšianské rašeliniště. Město leží na silniční a železniční spojnici Žilinského a Banskobystrického kraje, která vede mezi Velkou Fatrou, Kremnickými vrchy a Starohorskými vrchy tzv. Harmaneckou dolinou. Silnice vede serpentýnami přes sedlo Malý Šturec a železnice soustavou tunelů a viaduktů. Tunely byly budovány tzv. rakouskou metodou a je zde známý Čremošnianský tunel, který je nejdelším železničním tunelem Slovenska i někdejších ČSD. Každopádně cestovat tudy jak vlakem, tak i silnicí (např. na kole) je zážitek. Dalšími zajímavostmi je známá Harmanecká jeskyně, nebo přírodní rezervace Harmanecká tisina, což je původní tisový les, jeden z největších v Evropě. Na první pohled to však není poznat :-). Harmanecká dolina, Turecká dolina a obec Staré Hory jsou pak místa, ze kterých je to nejblíže na Královu Studňu a vrchol Krížna, které jsou při volbě jiných přístupových cest mnohem více z ruky. No a v neposlední řadě Harmanecká dolina sousedí se zmíněnými Kremnickými vrchy, ale také se Starohorskými vrchy, které jsou také turisticky velmi zajímavé a kdo tu tráví nějaký ten čas, neměl by se omezovat jen na Velkou Fatru.Hôlna Fatra, centrální částHolý hlavní hřeben a okolí je výztižně nazýván Holná Fatra. Na ose vodorovné leží zhruba uprostřed a na ose svislé ve střední a jižní části hor. Spadají sem nejhezčí části pohoří, které jsou samozřejmě i nejnavštěvovanější. Např. Králova Studňa, Ostredok, Borišov, Čierny Kameň, Rakytov atd. Z Turčianské strany je nejdostupnější vůbec nejoblíbenější část s vrcholy Borišov, Ostredok, Krížna a v rámci tohoto úseku chata pod Borišovom a horský hotel Králova Studňa. Je však nutné absolvovat poměrně dlouhé a nudné cesty dolinami do centrální části pohoří, než se člověk dostane do vyšších poloh, proto je lepší naplánovat dvoudení trek. Při něm je možné využí spaní ve zmíněných zařízeních (nutno domluvit předem), nebo v některé z hojných útulen a salaší (samo že ve spacáku). Odměnou je však návštěva nezapomenutelných míst.

Pokračovat na článek


Horné Považie

Region někdy nazývaný také Severné Považie sousedí se severní Moravou. Je to místo, kde se snoubí vyspělá civilizace, slovenská tradice, historie a legendy s netknutou přírodou. Na jeho území se nacházejí okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a Púchov. Město velkého významu je především Žilina. Po historické, kulturní, ale i ekonomické stránce je na předních příčkách celého Slovenska, v roce 1918 se dokonce na chvíli stala hlavním městem Slovenska. Významné kulturně historické město je ale i Bytča, ležící jižně od Žiliny. Většinu území regionu zabírají hory a kopce, konkrétně Javorníky, Malá Fatra, Strážovské a Súľovské vrchy, Kysucká vrchovina a Žilinská pahorkatina. Středobodem je pak protékající řeka Váh, která je zde značně regulována přehradami. Zde je na co se koukat, za hezkého počasí již při cestě po dálnici směrem od Bratislavy berou pohledy do okolní krajiny dech.Nejvýznamnějším turistickým centrem je obec Terchová a Vrátna dolina v Malé Fatře. Toto pohoří patří mezi top na celém Slovensku a kromě toho je úzce spjato s Jánošíkem. Však se také této oblasti dost často říká „Jánošíkův kraj“. To že je nejlepším umělecem příroda, nám ukázala na území Súľovských skal, které je nutné vidět. Termální lázně jsou samozřejmostí, možná Vám bude něco říkat jméno Rajecké Teplice, Rajecká dolina, Rajec... Kromě toho je region mimořádně bohatý na stavební památky různých historických období a to nejen v Žilině, ale i v ostatních městech a vesnicích, z čehož jsou nejzajímavější perníkové chaloupky v Čičmanech. Bohužel pro lyžaře je zde jen jedno lepší středisko ve Vrátné dolině, v Malé Fatře.Kultura a civilizaceŽilinaČtvrté největší město Slovenska, Žilina (cca 85000 obyvatel) leží na severozápadě země, poblíž hranic s Českem a Polskem. Nachází se v regionu Horné Považie na soutoku řek Váh a Kysuca a je to krajské město. Žilina je důležitý dopravní uzel (automobilová, vlaková, letecká doprava), přirozené obchodní, kulturní i průmyslové centrum a vyznačuje se prudkým rozmachem.Ve městě je mnoho historických památek a kulturních zařízení. Například celé historické centrum města je přímo výstavní a bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací (je zde např. kostol Najsvätejšej Trojice, Babuškov dom, Stará radnice, Kostol Obrátenia sv. Pavla Apoštola a kláštor, Dom umenia Fatra, Rosenfeldov palác, Remeselnícky dom atd.), nicméně i v širším centru je mnoho dalších památek, včetně židovských (Budatínsky hrad, kostol sv. Štefana kráľa, Kostol sv. Juraja (celodřevěný ze 13. století), Ortodoxná židovská synagóga, Neologická synagóga atd.). Kulturních institucí je zde také mnoho. Několik galerií, muzeí a divadel, mimo jiné nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku - Bábkové divadlo Žilina.Nejvýraznějším pohořím v okolí je Malá Fatra, která je co do turizmu velmi oblíbená. Zvláště pak oblast Terchová je hojně navštěvovaná destinace. Velmi oblíbeným a snadno dostupným místem je také Rajecká dolina, rozkládající se mezi Strážovskými vrchy a Lúčasnkou Fatrou (jihozápadní podcelek Malé Fatry), kde čistou přírodu doplňují termální a léčivé prameny. V okolí města se nachází velké množství cyklistických tras a okruhů, které jsou vhodné jak pro zdatné sportovce, tak pro rodiny s dětmi a speciálně i pro seniory. Na kole je možné vyrazit za krásami přírody i po okolních památkách. V Žilině se koná mnoho velmi oblíbených a atraktivních akcí a festivalů, výběrem Carneval Slovakia Žilina, Staromestské slávnosti, Bábková Žilina, Rezbárske sympózium, Stredoveký deň…Žilina, Mariánské nám.…Žilina, kostel sv. Pavla…Žilina, trnové, kostel…Žilina, Budatínský…více >>Památky, kultura:Mariánske námestie – je historicky nejcennějším celkem ve městě. Dříve bylo osídleno nejbohatšími a nejvýznamnějšími měšťany, sídlily zde nejdůležitější instituce města.Námestie Andreja Hlinku - další historické náměstí. Je na něm zpívající fontnána a konají se zde trhy a další kulturní akce.Městská radnice – Žilinská radnice je historický skvost. Podle historických pramenů funguje jako radnice od roku 1508. Současná budova byla postavena 1894 a po celou dobu její existence se zastupitele města snaží, aby byla důstojným místem reprezentujícím město a městské orgány.Kostol sv. Pavla Apoštola a Kláštor Jezuitov - Významný kostel a klášter, jsou přímo na Mariánském náměstí.Kostol Najsvätejšej Trojice - Pochází z roku 1400. Patří k němu i nedaleká Burianova veža, která slouží jako jeho zvonice.Malá synagóga - po architekronické stránce jedna z nejvýznamějších budov v Evropě. Uvnitř je expozice muzea židovské kultury.Budatínsky hrad - Dominanta Žiliny s unikátním muzeem drátenického umění.Považská galéria umenia - Jejími výstavnímy síněmi prochází každý rok velké množtví současného malířského umění slovenských i zahraničních výtvarníků.Kostol sv. Barbory a kláštor františkánov – Kostel je první barokní stavbou na území Žiliny.Rosenfeldov palác - byl postaven v r. 1907 a je napodobeninou vídeňského zámku Belveder.Dom umenia Fatra - památka a zároveň koncertní síň a sídlo Štátneho komorného orchestra Žilina.Remeselnícky dom - Tento secesní dům dal postavit řemeslnický sbor v roce 1910. V současnosti je v soukromých rukách a případné prohlídky organizuje pouze turistická, informační kancelář Žilina.Považská galéria umenia v Žiline - konají se zade výstavy známých slovenských, ali i zahraničních výtvarníků.Jsou zde i stálé expozice díl Vincenta Hložníka a výstava s názvem drotARStvo.Považské múzeum v Žiline - Městské muzem, sídlící s oblasti Budatínského hradu, které spravuje několik dalších muzeí a expozic: objekty lidové architektury v Čičmanoch, expozici "Jánošík a Terchová" v Těrchové, hrad Strečno, Budatínsky hrad a Sobášny palác v Bytči.Múzeum židovskej kultúry - Je umístěno v budově bývalé ortodoxní synagogy a je zde stálá expozice judaík.Bábkové divadlo Žilina - První profesionální loutkové divadlo na Slovensku. Kromě loutkových představení organizuje festival Bábková Žilina.Mestské divadlo Žilina - Bylo založeno až v roce 1992 a též organizuje společenské a kulturní akce.Expozícia drotárstva v obci Veľké Rovné - Jedna z mála autentických expozicí, vázaná ke konkrétní osadě.Slovenský Betlehém - Řezbářské veledílo vytvořil mistr Jozef Pekara. Je poměrně mladé, přístupné od r. 1995. Betlém znázorňuje celé Slovensko, jeho historii a tradice. Ústředním motivem je samozřejmě narozní Krista a zhruba polovina postav se pohybuje.Terchová(Čti „těrchová“) nemůže soutěžit se starobylými městy Slovenska, která mají zrekonstruovaná historická centra. Je to spíše velká vesnice složená z téměř sedmdesáti osad. Ovšem v otázce turistického ruchu hraje velmi významnou roli v rámci celého Slovenska. Leží na severní hranici Malé Fatry, v údolí rozdělující zmíněné pohoří s Kysuckou vrchovinou. Je významným centrem turismu Malé Fatry, respektive její severní, Kriváňské části.Za svojí slávu vděčí i faktu, že se zde narodil a žil snad nejslavnější Slovák všech dob, národní hrdina Juraj Jánošík (*1688). Do mlýna si nutnou dávkou přihodila i příroda. Kriváňska Malá Fatra je totiž extrémně atraktivní pohoří. Za zmínku určitě stojí její vrcholy i hřebeny, nebo její severní bradlová, čili skalnatá část, jejíž hlavní dominantou je snad nejkrásnější hora Slovenska, Veľký Rozsutec. Zapomenout nesmíme ani na krasovou část pod Rozsutcem, ve které je soustava soutěsek a děr, příznačně pojmenovaná Janošíkove Diery. V zimě se zde pak nachází pěkné lyžařské středisko Vrátna. Vrátna Dolina se stala místem organizované turistiky již v r. 1879. Místo je plné kvalitních služeb, pěstuje se zde agroturistika a koná se zde mnoho akcí.HistorieZmínky o historii regionu se váží především na Žilinu a okolí, kde byly nalezeny známky osídlení již z doby kamenné. Později zde bylo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel. První městká práva dostala roku 1290, po příchodů němců. Žilina se pak dlouhou dobu řídila německým, tzv. Magdeburgským právem. V roce 1381 vydal král Ludvík I. Veliký listinu, kterou zrovnoprávnil žilinské Slováky a Němce. V patnáctém století získalo město právo mít vlastní hradby, které obepínaly dnešní historické jádro města. To bylo vyhlášené roku 1988 městskou památkovou rezervací. Po roce 1848 zde bylo jedno z ohnisek národního obrození. K tomu se do města přistěhovala židovská komunita, která sem přinesla kapitál a založila zde bankovnictví. Na přelomu 19. a 20. století zde bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, ve kterém sídlila první slovenská vláda. 1918 po vzniku Československa byla Žilina na necelé 2 měsíce hlavním městem. V roce 1938 zde byla podepsána Žilinská dohoda o autonomii Slovenska. Po roce 1945 město překotně rostlo. Později ztrácí status krajského města a rozvoj se zpomaluje, nicméně po roce 1996 je status obnoven a nastupuje opětovný rozmach.Region, jako takový se proslavil hlavně díky dráteníkům (slovensky "drotári") v 19. století. Již tehdy byly jejich služby velmi žádané a později povýšili svoje řemeslo na umění a jsou tak známí po celém světě. Oblast, především v okolí Rajecké doliny se proslavila zase díky svému řezbářství, které vyvrcholicho výše zmíněným světovým unikátem v podání Jozefa Pekary - Slovenským Betlémem.

Pokračovat na článek


České Švýcarsko

Sice u nás v Česku nemáme takové přírodní památky, jako jinde ve světě, ale přeci jen se zde najde několik míst s překrásnou přírodou. Jedním z nich je Národní park České Švýcarsko, který se rozkládá na severu na hranicích s Německem. NP byl vyhlášen v roce 2000 a hlavním předmětem ochrany jsou unikátní pískovcové útvary. Najdeme zde skalní věže, brány, stěny, rokle a města, jež vznikly v období čtvrtohor. Nejznámějším skalním útvarem Českého Švýcarska je Pravčická brána, která se stala symbolem parku.V Českém Švýcarsku jsme strávili dva dny a jako výchozí bod jsme zvolili Děčín. Jedná se o větší město, které má samo o sobě co nabídnout. Děčín se nám moc líbil a panoramata okolo byla opravdu úžasná. V Děčíně si můžete prohlédnout Zámek Děčín, který je umístěný na skále a pyšní se krásnými zahradami a chovem pávů. Dále je Děčín známý především svými mosty. Najdeme zde Staroměstský kamenný most a jedinečný řetězový most Dr. Tyrše. V Děčíne jsme byli ubytovaní v Zámecké Sýpce přímo u zámku a hned v centru. Ubytování můžeme jen a jen doporučit. Super cena (250 Kč/osoba/noc), čisto, zdarma Wi-Fi, společná kuchyňka s ledničkou a non stop recepce. První den jsme měli naplánovanou asi 25 km dlouhou túru, která měla být završena u Pravčické brány. Vstali jsme brzy ráno, abychom vše stíhali a vyrazili vlakem na poslední zastávku v ČR - Dolní Žleb, kde jsme se chtěli nechat převézt přívozem přes Labe a poté pokračovat po druhé straně řeky na vyhlídku Belvedér. Bohužel byla velká sucha a přívoz nebyl v provozu. Museli jsme se tedy vrátit vlakem zpět do Děčína a na druhou stranu dojet autobusem. Ještě jsme nic neušli a už jsme měli dvouhodinové zpoždění. Autobusem jsme se poté svezli až přímo k vyhlídce Belveder (zastávka Labská Stráň, 27 Kč/osobu), která nás zabavila na dobrou půl hodinku. Výhled byl opravdu krásný! Poté jsme již šli pěšky (po zelené) k Suché Kamenici do Hřenska. Suchá Kamenice je malý potok plný balvanů, který je unikátní v tom, že přes léto je většinou vyschlý. No, zrovna nebyl. :-D Cesta trvala asi hodinku a asi v půlce začal velký liják. Byli jsme celí promrzlí, zmoklí, otrávení dopoledními komplikacemi a měli jsme chuť se vrátit zpět do Děčína a nechat túru na jindy. Naštěstí nás ale zachránil malý penzion, kde jsme si dali rozpustné kafčo za 15 korun a česnečku a mezitím nám oblečení uschlo a my získali opět chuť chodit. Než jsme došli do Hřenska (po červené), dokonce vysvitlo sluníčko a my byli šťastní, že jsme to nevzdali. V Hřensku začíná stezka soutěskami (rozcestník Hřensko - hotel Klepáč, poté po žluté), která byla opravdu perfektní. Nádherná příroda a v rámci možnosti i klid od turistů. Cesta se nám velmi líbila. Došli jsme až k Edmundově soutěsce, přes kterou se dá dostat pouze převozem. Cesta po vodě je dlouhá asi 1 km a pan převozník nás u toho neustále bavil různými historkami. Převoz vychází na 80 Kč pro dospělého, 40 Kč děti do 15 let. Otevřeno je denně 9.00 – 18.00. Pro zájemce cesta soutěskami pokračuje k další, Divoké, soutěsce, my se ale vydali již jinudy k Pravčické bráně (po zelené až k rozcestníku Mezní Louka, poté po červené až k samotné Pravčické bráně). Cesta byla dlouhá asi 6 km a po překonání výškového rozdílu jsme se většinu cesty kochali krásnou přírodou a pískovcovými útvary. K Pravčické bráně jsme dorazili kolem páté hodiny večer. Pravčická brána je opravdu majestátná a je symbolem NP, nicméně vstup 75 Kč pro dospělého nám přišel trochu přehnaný. Studenti a děti 25 Kč. Otvírací doba denně 10.00 – 18.00.Zpět do Děčína jsme využili opět autobusové dopravy (zastávka Hřensko, Pravčická brána, 27 Kč/osoba). Další den jsme vyrazili do Jetřichovic a z nich poté na Malou Pravčickou bránu a zříceninu hradu Šaunštejn ze 14. století. Od zastávky autobusu (Jetřichovice, Vysoká Lípa, rest., 40 Kč/osobu) to bylo asi 1,5 km, takže příjemná procházka (po žluté, následně po červené). Hrad Šaunštejn, neboli Loupežnický hrad, nás docela překvapil, jelikož se nejednalo o hrad, nýbrž vysoké skály plné žebříků a zábradlí, kde chodili lidé a obdivovali krásy okolí. Cesta nahoru byla docela adrenalinovým zážitkem, ale za ten krásný výhled určitě stála. Poté jsme již pokračovali trošku náročnějším terénem k Malé Pravčické bráně. Brána samotná nebyla nic moc, obzvlášť ve srovnání s její větší sestrou, ale jako procházka dobrý. Poté jsme se vrátili zpět do Jetřichovic a vydali se k Dolskému mlýnu (po žluté, následně po modré). Terén byl docela šílený, obzvlášť pak cesta zpátky. Dolský mlýn je zřícenina mlýnu z 16. století. Známý je Dolský mlýn i z pohádek – můžeme ho vidět například v Pyšné princezně a v Pekle s princeznou. Mlýn se nám moc líbil a byl opravdu fotogenický, radost pohledět. Navštívili jste někdy České Švýcarsko? Co se vám zde líbilo a co vás naopak zklamalo?Podělte se s námi v komentářích... :-)

Pokračovat na článek


Krkonoše a Podkrkonoší – kam vyrazit!

Pojďme se blíže podívat na hlavní krkonošské turistické dominanty a také na přilehlé Podkrkonoší. Krkonoše jsou bezpochyby chloubou naší země a zcela jistě i ideálním místem kam v zimě vyrazit. V tomto článku se budeme zejména věnovat osvědčeným turistickým tahákům a dočtete se také i o méně známých, ale neméně zajímavých místech, které stojí za to navštívit.1.  Špindlerův mlýnŠpindlerův mlýn – vznik se datuje až do 16. století, kdy se zde na úbočí hřebene Kozí hřbety a vrcholu Stoh usadili dřevaři, kteří přišli z alpských zemí, aby zde těžili dřevo a zásobovali jím vrchlabské panství. Leží u soutoku Labe a Dolského potoka (710 m.n.m.) a trvale zde žije okolo 1400 obyvatel.  Od druhé poloviny 19. století se Špindlerův Mlýn začal stávat důležitým střediskem cestovního ruchu a v dnešní době je hlavním tahákem, který do Krkonoš přivádí turisty z celé republiky. Zimní sporty, především lyžování, vysokohorská turistika, cykloturistika – tato široká nabídka určitě potěší a uspokojí každého příznivce aktivního života. Od května do října můžete kromě horské turistiky a cyklistiky, můžete také navštívit venkovní tenisové dvorce, které jsou otevřeny denně a nebo skvělý aquapark přímo v centru města.2.  Pec pod SněžkouDalší významné středisko  - Pec pod Sněžkou - se chlubí nejdelším snowparkem u nás. Mnozí návštěvníci jistě ocení fakt, že pro letošní zimní sezónu došlo ke spojení zimních lyžařských středisek Černá hora a Pec pod Sněžkou, čímž došlo k rozšíření nabídky počtu lanovek, vleků a sjezdovek. Nyní můžete také zakoupit společné jízdenky do skiareálů Černý Důl, Janské Lázně, Svoboda nad Úpou, Pec pod Sněžkou, Velká a Malá Úpa. Takže za jednotnou cenu máte volný výběr až z 33km sjezdových tratí, využít 33 lyžařských vleků a 6 lanovek. Pro snazší přesun mezi areály byla zavedena společná skibusovou linka.3.  VrchlabíJe považováno za hlavní vstupní bránu do Krkonoš. Dominantou města je místní zámek, který v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu – syn důlního odborníka ze západních Korutan. Zámek je postaven v renesančním slohu a patří mezi první stavby svého druhu v Čechách. Ačkoliv je stavitel neznámý, zjistilo se, že vycházel ze schématu italského kastelu – čímž stavba získala tvar malé pevnosti či tvrze. Z interiérů můžete bohužel vidět jenom halu, protože zbytek interiérů je využívaný tamním městským úřadem. Do parku je ale vstup volně přístupný, vede zde označená cesta. Park je zaplněn cizokrajnými dřevinami a naleznete v něm i umělá jezírka. Vrchlabí nabízí možnost nejenom sjezdového lyžování, k dispozici jsou i kilometry (35km) upravovaných a uměle zasněžených běžeckých tratí.4.  HarrachovDalší krkonošské město Harrachov poskytuje rovněž lyžařské vyžití, ale pokud vás hory již omrzely a dostali jste zálusk na nějaký ten kulturní zážitek, můžete zde navštívit expozici Hornického muzea, Lesnickou a mysliveckou výstavu anebo si prohlédnout Muzeum skla. V létě se nabídka sportovního vyžití v Harrachově dramaticky navyšuje. V nabídce jsou adrenalinové sporty: lanové centrum, horolezectví (Lubošské skály) bungee jumping; lehčí turistika - nordic walking, cyklistika, geocathing nebo další sportovní atrakce jakou je bobová dráha, která spolu s dopravním zařízením je dlouhá cca 1 kilometr (s převýšením 38 metrů a sklonem až do 12%). V neposlední řadě můžete zajít na golfové hřiště, bowling, tenisový kurt, koloběžky a případně si zajezdit na koních.Dalším milníkem našeho přehledu je Jilemnice. Přesun z Harrachova do Jilemnice zároveň znamená pomyslný skok z oblasti Krkonoš do Podkrkonoší. Nejzajímavějším místem v Jilemnici je nejspíš místní zámek a zámecký park. Uvnitř zámku se nachází Krkonošské muzeum. Dalšími zajímavými stavbami, které stojí za hlédnutí je radnice z konce osmnáctého století a kostel svatého Vavřince. Pokud rádi objevujete krásy naší matičky přírody – a rovnou ty podzemní – neváhejte ani sekundu a zamiřte do nedalekého Bozkova5.  SemilskoNedaleko od okresního města Semily se v obci Bozkov nachází dolomitové jeskyně. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou jediné jeskyně na severu Čech, které byly otevřeny veřejnosti. Díky bohaté výzdobě sem často zavítají i turisté z různých konců republiky. Nachází se zde největší podzemní jezero u nás a pro svou jedinečnost byly Bozkovské jeskyně vyhlášeny Národní přírodní památkou. Vydáte-li se ze Semil jihozápadním směrem, dojdete na nejvyšší bod Českého ráje, na vrchol Kozákov (744 m.n.m). Na vrcholu kopce naleznete odpočinek v turistické chatě nebo případně můžete vystoupat na zdejší stejnojmennou rozhlednu. Chcete-li zkusit své štěstí, měli byste vědět, že v okolí Kozákova je naleziště drahých kamenů. Ačkoliv je Turnov důležitým dopravním uzlem, kde se kříží rychlostní silnice R10 směřující na prahu a R35 vedoucí dále na sever do Liberce, rozhodně jím jen neprojíždějte. Turnov je také považován za srdce Českého ráje – území bohaté na rozmanité památky, které je přibližně ohraničené obcemi: Železný brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště a Frýdštejn.  Ve městě narazíte na spoustu krásných historických staveb – novorenesanční radnice, děkanský chrám sv. Mikuláše, Turnovská synagoga, zřícenina hradu Valdštejn a spousta dalších. V muzeu Českého ráje si můžete prohlédnout nejen expozici drahých kamenů, ale i třeba archeologické, etnologické a umělecké kousky. Turnov zažívá v poslední době velká sportovní rozmach – jsou zde florbalové, basketbalové a airsoftové kluby, klub Judo Turnov anebo fotbalový klub. Město každoročně pořádá atletické klání na památku Ludvíka Daňka – bývalého světového rekordmana v hodu diskem – na stadiónu pojmenovaném právě po této české legendě. Šest kilometrů od Turnova směrem na severozápad se nachází v obci stejného jména zámek Sychrov. Zámek Sychrov vznikl v polovině devatenáctého století a veřejnosti byl zpřístupněn až v roce 1950. V nedalekém okolí se natáčely známé filmy a pohádky – např. Zlatovláska, Nesmrtelná teta. 6.  Jičín město pohádkyJe tradiční kulturní festival, který se pořádá každoročně v průběhu září. Jedná se o svátek dětí i dospělých, kdy se na několik dní města Jičín zmocní pohádkové bytosti. Slavný český spisovatel Václav Čtvrtek zde např. vytvořil známou literární pohádkovou postavu Rumcajse. V tomto malebném městečku a jeho okolí se můžete věnovat i sportu. Nejoblíbenější je asi cykloturistika a pěší turistika. V okolí je velké množství značených tras, ze kterých stojí určitě za zmínku tři stezky – Rumcajsova, údolím Plakánek a po stopách války 1866. Nedaleko se nachází turisty velmi oblíbený hrad Kost.7.  Nová pakaPro příznivce historie, motorek a automobilů doporučuji zavítat do Nové Paky. Tamní Muzeum automobilů a motocyklů vystavuje exponáty historických unikátu od roku 1870 až po blízkou současnost. Po zhlédnutí exponátů můžete uhasit žízeň v jednom z Novopackých sklípků. Městské muzeum Nová Paka nabízí několik expozic, ze kterých zmíníme sbírku drahých kamenů. Nedaleko se nachází lázeňské město Lázně Bělohrad. Do zdejších lázní neváhají jezdit na ozdravný pobyt osoby s pohybovými problémy ani ze vzdálenějších koutů republiky.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Cestování

Top 13: Co vidět v San Franciscu?

1. Golden Gate BridgeAsi nejznámější visutý most světa, který si v San Franciscu nenechá ujít žádný turista. Most pochází z roku 1937 a je typický svou oranžovo-červenou barvou. Krásný výhled na most s pěknou procházkou je od Palace od Fine Arts podél pobřeží po West Beach. Další úžasný výhled je z druhé strany mostu z vyhlídkového místa Battery Spot.2. AlcatrazSkalnatý ostrov asi 2 km od pobřeží, na kterém je vystavěna věznice. Alcatraz byl velmi silnou pevností, kde byli drženi největší zločinci z USA, například včetně Al Capone. Během let se pokoušelo o útěk mnoho vězňů, nicméně bez úspěchu. Věznice je od roku 1963 zavřená a pořádají se sem turistické prohlídky. Zvolit si můžete denní prohlídku (33 USD) nebo noční prohlídku (40 USD).3. Lombard StreetUlice tak strmá a klikatá, že je jistě světovým unikátem. Samotný pohled na ulici je úžasný, natož když si ji sami sjedete autem! Ulice byla navržena v roce 1922, aby se zmírnilo 27 % klesání.4. Pier 39 & Fisherman´s WharfPravděpodobně nejvíce turistická oblast v San Franciscu. Pier 39 je plný obchůdků a restaurací, je odtud pěkný výhled na Alcatraz a můžete odsud sledovat i lachtany.5. Twin PeaksNejlepší vyhlídka na město je určitě z Twin Peaks. Twin Peaks jsou dva kopečky tyčící se nad městem a je z nich dokonalý výhled na město, oceán a most. Ideální na západ slunce. :)6. ChinatownVelká čtvrť v San Franciscu plná dobrého jídla, levných suvenýrů a čínské kultury. Určitě doporučuji na suvenýry, protože zde jsou za moc pěkné ceny.7. Baker BeachNaše nejoblíbenější pláž v San Franciscu. Pláž s tmavým až černým pískem a krásným výhledem na most. U pláže je park, kde jsou lavičky a grily, kde si může kdokoliv udělat BBQ. Tady se člověk jen tak nudit nebude. :)8. Golden Gate ParkObří park plný zeleně, bizonů a krásných míst. Nachází se zde například Japonské zahrady, které jsou asi nejhezčí z celého parku. Do zahrad je vstup zdarma do 10 hod ráno každé pondělí, středu a pátek.9. Coit TowerVěž v centru města, od které je krásný výhled na město. Vstupné nahoru do věže je 8 USD, ale výhled je pěkný i zespodu.10. Painted LadiesUlice s Viktoriánskými domy, na které je překrásný výhled z parčíku naproti. Ideální místo na piknik :)11. Heights StreetUlice pamatující Hippies, kde se za ty roky moc nezměnilo. Je zde plno kaváren, obchodů a zajímavých lidí.12. Lands EndMoc pěkná procházka kamenitým parkem Lands End, na jehož konci je krásný výhled na oceán a most a je zde i bludiště. Příjemné je, že to zde není přeplněné turisty.13. Dolores ParkNejlepší park v San Franciscu, akorát byl nově otevřen po rekonstrukci. Je zde dětské hřiště, hřiště na fotbal, basketbal a z vrcholku je perfektní výhled na město. Obzvlášť krásné to tu je v noci.

Pokračovat na článek


Paklenica, horolezecký a turistický ráj

Většina turistů si dovolenou v Chorvatsku představí jako týden strávený na prosluněných plážích. Vzhledem ke kráse a rozmanitosti vnitrozemí je to tak trochu škoda. Jako jeden příklad za všechny uvedu Národní park Paklenica. Monumentální skalní masivy i rozlehlé bukové lesy Vás ohromí na první pohled. Paklenica, malý ráj v Severní DalmáciiPaklenica se nachází v jižní části horského masivu Velebit. Vápencové pohoří považují chorvaté za své národní hory. Rozmanitá flóra i fauna láká k návštěvě tisíce turistů ročně. Impozantní skalní masivy utvářejí dojem divoké a nespoutané přírody. V pohoří Velebit můžete zpozorovat lasici, kunu, divoké prase i některou ze šelem, třeba medvěda nebo vlka. V kontrastu k tomu je Velebit známý výskytem pestrobarevných motýlů, brouků i ptactva. Pozor si ale dejte na jednovaté hady. Setkání se zmijí růžkatou nemusí být zrovna příjemné. Oku bedlivého pozorovatele neuniknou zástupci unikátní endemické flóry, rododendrony nebo šalvěj. Ale vraťme se zpět k Paklenici. Národní park tvořený vápencovými soutěskami láká rekreační turisty i nadšené horolezce. Samotný areál se skládá z Malé a Velké Paklenice.Malá PaklenicaSkalní kaňon Malá Paklenica není tolik známý ani navštěvovaný. Chybí zde infocentrum i zpevněné turistické stezky. Ale právě díky tomu bývá návštěva Malé Paklenice nezapomenutelným, i když náročným zážitkem. Značená cesta vede velmi zajímavým a rozmanitým terénem. Během výpravy musíte překonat mnoho kamenů, balvanů i husté lesní porosty. Malá Paklenica je zkrátka to pravé pro dobrodružné povahy a milovníky náročných výprav. Horké chorvatské počasí Vám cestu nijak neulehčí a možnost občersvení zde také nečekejte. Ideálním výchozím bodem je městečko Soline nebo Starigrad, které je zároveň i cílem okružní túry. Malá Paklenica není určena horolezcům. Lezení je zde narozdíl od Velké Paklenice zakázané.Velká PaklenicaVelká Paklenica je hotovým rájem horolezců i turistů. Vápencový kaňon skýtá ohromné množství tras pro horolezení všech možných obtížností a pavučinu propletených turistických stezek. Areál Velké Paklenice je vybaven vším, co turisté potřebují. Najdete zde dvě parkoviště, stánky se suvenýry i toalety. Při vstupu do národního parku Paklenica projdete, popřípadě projedete recepcí, kde si zaplatíte vstupné ve výši třiceti Chorvatských kun za dospělého a dvaceti HRK za dítě. Pak už nic nebrání tomu, abyste si bez obav vychutnali nezapomenutelnou atmosféru sklaní soutěsky. Vzheledem k terénu není Paklenica vhodná pro kočárky ani invalidní vozíky.Velká Paklenica je cílem horolezců...Paklenica nabízí lehké trasy pro úplné začátečníky i ohromné skalní masivy s fyzicky náročnými cestami. Najdete zde trasy dlouhé několik desítek metrů a vyjímkou nejsou ani sto metrové cesty. Vymezený úsek pro lezení bývá plný nadšenců z celé Evropy, ani čeští hrolezci nejsou žádnou vyjímkou. Pokud jste Přijeli do paklenice za lezením, nezapomeňte se ohlásit na recepci. Dominantu Velké Paklenice tvoří skála Anica Kuk, jejiíž lezecké trasy jsou skutečnou výzvou. Dosahují délky až třista padesáti metrů.... i turistůKanoň Velké Paklenice se táhne podél stejnojmenné říčky. V období dešťů i při jarním tání nabízí úchvatnou podívanou. Říčka se dere skrze balvany a vytváří malá jezírka. Chladná horská voda láká k osvěžení, takže plavky si rozhodněte vezměte s sebou. Jestliže jste nepřijeli za horolezením, dobře značené turistické stezky v Paklenici vás zavedou třeba do jeskyně Manita Pecina. Její návštěva je možná v doprovodu zaměstnanců parku. Po klikaté cestě dojdete na odpočívadlo Anica luka. Trasa je sice náročná, ale za odměnu se můžete pokochat výhledem na kamenité pláně a vychutnat si čistou horskou vodu. Celý park Paklenica je protkaný značnými trasami různých obtížností. Hned u vstupu si zakupte podrobnou mapu, abyste si mohli zvolit tu nejzajímavější cestu vhodnou právě pro Vás. Vyhnete se tak zároveň i zbytečným komplikacím během delší výpravy. Ono sejít z cesty po namáhavém výstupu není zrovna příjemné. Neméně důležité je vybavit se i vhodným oblečením. Sportovní oděv z kvalitních materiálů při náročné túře jistě oceníte. 

Pokračovat na článek


Vítá Vás chorvatský Biograd na Moru

Biograd na Moru je klasické letní prázdninové středisko. Na své si tady přijdou mladší i starší ročníky, zklamány nebudou ani rodiny s dětmi. Biograd je hezké menší město s pěti a půl tisíci obyvateli. Promenádu na pobřeží lemují nesčetné stánky, obchůdky i restaurace. Nechte se zlákat výbornou zmrzlinou nebo chorvatským pivem a užijte si tu pravou letní dovolenou.Biograd na MoruPrvní zmínky o tvz. Bílém městu neboli Biogradu na Moru pocházejí z desátého století našeho letopočtu. Město v severní Dalmácii bylo několikrát zcela zničeno tureckou armádou a ušetřeno nezůstalo ani sporům mezi Benátkami a chorvatsko- uherskými králi. Historicky nejstarší památkou je zde kostel Sv. Ivana z roku 1069. Biograd na Moru je protkaný i dalšími kostely a katedrálami nebo spíše jejich pozůstatky. V Biogradu najdeme malé muzeum s celou řadou starochorvatských a římských památek.Většina turistů míří do Chorvatska za odpočinkem. Biograd na Moru leží pouhých dvacet pět kilometrů jižně od Zadaru. Okolí Biogradu tvoří krásné písčito- kamenité pláže. Pokud sem přijedete uprostřed sezóny, věřte, že mnoho soukromí mít nebudete. Oblast severní Dalmácie je každoročně cílem tisíců turistů.Okolí Biogradu tvoří krásné plážePláže leží jen několik minut pěší chůze od hlavní biogradské promenády. Nejznámější pláž Dražica je ideální pro rodinné výlety. K jejímu vybavení patří tobogány, trampolíny, samozřejmostí jsou sprchy a převlékací kabinky. Vedlejší pláž Soline je v těsné blízkosti jednoho z kempů. Celé okolí lemují borové lesy. Při celodenním pobytu na pláži rozhodně hlady ani žízní neumřete. Pláže jsou plné různých stánků s klasickým rychlým občerstvením, alko a nealko nápoji i místními specialitami a pivem.Klidné a průzračné Chorvatské mořeVýhledu na rozbouřené moře si ale moc neužijete. Několik kilometrů od pobřeží se nachází malé i větší ostrůvky. Moře je zde většinou poměrně klidné a průzračně čisté. Stejně jako v celém Chorvatsku se ani tady nevyhnete mořským ježkům, proto si s sebou nezapomeňte přibalit boty do vody. Jestliže se do severní Dalmácie vydáte ještě před hlavní sezónou, musíte počítat se studenějším mořem. Večery bývají chladné a některé dny deštivé, jistotu krásného počasí budete mít spíše v některé z afrických zemí. Ideální čas pro dovolenou v severní Dalmácii je od července do září.Chorvatsko je oblíbenou destinací českých turistůChorvatsko je velmi oblíbenou českou turistickou destinací, proto i tady většina místních obyvatel umí alespoň několik základních slovíček a frází v naší mateřštině. V Biogradu na Moru najdete samozřejmě i poštu, banku, lékárnu nebo obchody s potravinami.   Romantická promenádaRomantická biogradská promenáda bývá v sezóně přeplněna turisty. Kromě klasických obchůdků a restaurací zde narazíte na rychlá občerstvení, zmrzlinové stánky i nezbytné stánky s nejrůznějšími suvenýry. Samotný Biograd je útulné městečko s tou pravou prázdninou atmosférou. Znavení turisté mohou posedět v některé z příjemných restaurací a kochat se pohledem na zapadající slunce nad marinou. Místní marina je velmi oblíbená, neustále zde kotví mnoho a mnoho luxusních jachet. Chorvatské pobřeží je jednou z nejoblíbenějších lokalit jachtařů.Biograd nabízí vyžití i pro sportovcePokud Vás přestane bavit "válení se na pláži", můžete si vyzkoušet třeba šnorchlování nebo potápění v některém z center. Biograd nabízí možnost využití tenisových a volejbalových kurtů nebo třeba minigolf. Pokud patříte mezi nadšence cyklistiky, určitě si vezměte kolo s sebou. Na výlet se můžete vydat například k nedalekému sladko- slanému Vranskému jezeru. Cesta vede po prašných cestách i asfaltových silničkách a skýtá krásné výhledy do okolní krajiny.Okolí Biogradu láká k výletůmOkolí Biogradu nabízí nesčetné možnosti výletů. Lodí se můžete vydat na průzkum některého z blízkých ostrovů. Během několika minut se autem nebo autobusem dostanete do Zadaru, střediska severní Dalmácie s bohatou historií. Ráda bych Vás pozvala na výlet do jednoho z nejkrásnějších přírodních parků Paklenica.Ubytování v BiograduUbytovat se můžete v některém z přilehlých kempů, které nabízejí možnost stanování, pronájmu mobilhomů nebo chatek. Ve městě naleznete i hotely různých úrovní a apartmány. Problémem není ani příjemné ubytování v některém ze soukromých penzionů. Čím zaplatit?V Chorvatsku stále platí místní měna Chorvatská kuna (HRK). Její hodnota se pohybuje kolem třech korun a padesáti haléřů za jednu kunu. Ve valné většině turisticky oblíbených měst a center můžete bez obav platit i Eury. Ceny potravin v obchodech nejsou nijak závratné, horší to bývá v turistických střediscích.Biograd na Moru je příjemným městem, ale pokud trávíte dovolenou raději na liduprázdných plážích, toto místo Vás zrovna nenadchne. Davy turistů obléhají každoročně město i pláže. Čeština se na Vás valí ze všech stran. Na druhou stranu zde odpadají problémy způsobené jazykovou bariérou. Sama za sebe můžu říct, že okolí města je překrásné, stejně jako Biograd samotný. Vzhledem k značnému množství turistů se pobyt příliš neliší od pobytu v některém českém kempu.

Pokračovat na článek