5ZOBRAZENÍ

Kantorská dolina, Turčianská Štiavnička, Sklabinský hrad, Katova skala


Celá tato oblast má mnoho k nabídnutí. Turčianská Štiavnička je obec, kde je Révayovský zámeček (v rekonsturkci) s krásným parkem a arboretem, nebo bývalá Révayovská krypta, která dnes slouží jako obecní dům smutku. V těsném sousedství jsou tzv. Teplické serpentíny, což je soustava rybníků spojených potůčkem, který teče v serpentýnách podél cesty. Vyúsťuje zde Kantorská dolina, ve které se nachází zřícenina Sklabinského hradu a vesnička Sklabinský podzámok. Cestou ze Štiavničky směrem k Podzámku je chutný a upravený minerální pramen. Nad Podzámkem se tyčí impozantní a pověstmi opředená Katova skala. Výstup na ní je spíše středně náročný (převýšení je cca 400m), výhled na Turiec, Velkou i Malou Fatru se ale vyplatí. V Podzámku je i trampská osada Kantor s tábořištěm, kam může kdokoliv zavítat a obeznámit se s trampským způsobem života. Základnu mají v místní hospůdce, kde seženete potřebné informace. Dále dolinou vedou cyklistické a turistické značky, které navazují na Turčianský hřeben a především vedou na Velkofatranský Kľak (1394m), hrdě se tyčící nad koncem doliny.


Sklabinská dolina, Velkofatranský Kľak, Turčianký hřeben, Sučianský hrad

Poblíž obce Sklabiňa a Sklabinského hradu je několik dalších míst, které by někoho mohli zajímat a zároveň leží na cestě na dominantu Turčianského hřebene - Velkofatranského Klaku. Jedna možnost, jak se dostat na hřeben je Sklabinská dolina, do které se dostaneme z obce Sklabiňa. Po cestě je odbočka na nižší vrchol Lučenec a hlouběji v dolině je prozměnu menší horský hřbet široký pouze 1km, který odděluje Sklabinskou a Jasenskou dolinu. Dále dojdeme na vrchol Jarbiná (1314m, střední obtížnost), která leží na Turčianském hřebeni a pak pokračujeme na nejlepší vyhlídkový bod okolí - Klak (střední až náročné). Jiná možnost je tůra na Klak z obce Podhradie. Při tomto výletu lze navštívit Sučiasnký hrad, což jsou jen zarostlé základy a nic moc k vidění zde není. Cestou na hrad z vesnice Podhradie je asi 100m od rozcestí Kľak/Sučiasnký hrad slabý minerální pramen (nikde nezaznamenaný). Další prameny jsou směrem na Kľak, na okraji vesnice vedle potoka. Jsou však nevyužívané a často zanesené vodou z potoka. Na Turčianském hřebeni severně od Klaku jsou nižší nevýrazné vrcholy, na kterých jsou však v některých místech louky poskytující úchvatné pohledy na blízkou Malou Fatru.


Lysec, Jasenská dolina

Lysec ne příliš výrazná hora, která je vidět při pohledu od města Martin. Leží na konci boční rozsochy vycházející z Turčianského hřebene a díky tomu je poměrně málo navštěvovaná. Přitom z ní lze přehlédnout celé pohoří. Podle vrcholu je pojmenovaná i jedna z oblastí Velké Fatry, do které patří nejen sousední vrcholy a doliny, včetně známé Jasenské s turistickým zázemím a lyžařským střediskem, či sousední Belianské doliny, na jejímž konci je turistické zařízení Havranovo a krásný vodopád v Došnej - ale i další lokality, o kterých již bylo psáno výše. V bezprostředním okolí hory Lysec lze vymyslet několik výletů různých náročností a to včetně návštěvy Lysce samotného a dále Malého Lysce a i Borišova, který je v dosahu.

Gader, Ostrá, Tlstá


Gader je podle původního rozdělení pohoří celá podčást Velké Fatry. Leží na západním okraji hor a vstupní branou je starobylá vesnice Blatnica. V podstatě se jedná o labyrint divotvorně zpřehýbaných horských masívů, skalních věží, galerií, alpínských luk a strmých údolí. Oblast obsahuje několik dolin a vrcholů a táhne se až pod hlavní Fatranský hřeben. Je pojmenovaná po Gaderské dolině, která je turisticky nejoblíbenější. Kromě přírodních krás je v ní zřícenina Blatnického hradu . Do lokality se kromě jiných počítají např. také Blatnická a Žarnovická dolina a hlavními dominantami viditelnými ze širokého okolí jsou vrcholy Tlstá a Ostrá, které jsou oblíbeným vyhlídkovým místem. Za zmínku stojí i vrchol Drieňok, potažmo z okolních kopců viditelná místa jako Pekárová, Kozia Skala, Skalná, či dolina Padva (ty však nejsou přístupné po turistických stezkách).


Turčianske Teplice, Harmanecká dolina


Bezprostředně u hranic NP Velká Fatra leží lázeňské městečko Turčianské Teplice, ve kterém je kromě klasických lázní (koupele, léčba, lázeňský park, atd.) i aquapark. Turistické a cyklotrasy vedou přímo z města do Velké Fatry, přes lokality, jako je místní lesopark s atrakcemi pro děti a veřejným ohništěm, kolem salaše u obce Čremošné, nebo přes Rakšianské rašeliniště. Město leží na silniční a železniční spojnici Žilinského a Banskobystrického kraje, která vede mezi Velkou Fatrou, Kremnickými vrchy a Starohorskými vrchy tzv. Harmaneckou dolinou. Silnice vede serpentýnami přes sedlo Malý Šturec a železnice soustavou tunelů a viaduktů. Tunely byly budovány tzv. rakouskou metodou a je zde známý Čremošnianský tunel, který je nejdelším železničním tunelem Slovenska i někdejších ČSD. Každopádně cestovat tudy jak vlakem, tak i silnicí (např. na kole) je zážitek. Dalšími zajímavostmi je známá Harmanecká jeskyně, nebo přírodní rezervace Harmanecká tisina, což je původní tisový les, jeden z největších v Evropě. Na první pohled to však není poznat :-). Harmanecká dolina, Turecká dolina a obec Staré Hory jsou pak místa, ze kterých je to nejblíže na Královu Studňu a vrchol Krížna, které jsou při volbě jiných přístupových cest mnohem více z ruky. No a v neposlední řadě Harmanecká dolina sousedí se zmíněnými Kremnickými vrchy, ale také se Starohorskými vrchy, které jsou také turisticky velmi zajímavé a kdo tu tráví nějaký ten čas, neměl by se omezovat jen na Velkou Fatru.


Hôlna Fatra, centrální část

Holý hlavní hřeben a okolí je výztižně nazýván Holná Fatra. Na ose vodorovné leží zhruba uprostřed a na ose svislé ve střední a jižní části hor. Spadají sem nejhezčí části pohoří, které jsou samozřejmě i nejnavštěvovanější. Např. Králova Studňa, Ostredok, Borišov, Čierny Kameň, Rakytov atd. Z Turčianské strany je nejdostupnější vůbec nejoblíbenější část s vrcholy Borišov, Ostredok, Krížna a v rámci tohoto úseku chata pod Borišovom a horský hotel Králova Studňa. Je však nutné absolvovat poměrně dlouhé a nudné cesty dolinami do centrální části pohoří, než se člověk dostane do vyšších poloh, proto je lepší naplánovat dvoudení trek. Při něm je možné využí spaní ve zmíněných zařízeních (nutno domluvit předem), nebo v některé z hojných útulen a salaší (samo že ve spacáku). Odměnou je však návštěva nezapomenutelných míst.