71ZOBRAZENÍ

Když navštívíte cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, je to jakoby se na malou chvíli zastavil čas. Ten neúprosný čas, který Vás neustále nutí vytvářet stále nové a nové hodnoty, nejen v práci, ale i v osobním životě, protože máte strach, aby Vám něco neuteklo. Ne vždy je podle mě dobře se zarytě snažit dosáhnout svého vysněného „štěstí.“ Mnohem důležitější je umět se v dnešní hektické době zastavit, vychutnávat si líbezný zvuk poklidného ticha. Není to jen pokladnice naší historie, ale i místo kde se můžete alespoň na malou chviličku poklidně zastavit. Pojďte tedy s námi navštívit perlu Vyššího Brodu.

U zrodu kláštera stála významná osobnost rodu Vítkovců a jedné z jeho rodových větví Rožmberků, Vok z Rožmberka, který se stal fundátorem kláštera v roce 1259. Podle legendy Vok z Rožmberka zatoužil navštívit malou kapli, stojící na místě dnešního klášterního hřbitova, protože se v ní nacházel uctívaný obrázek Matky Boží Sedmibolestné, avšak aby dosáhl svého toužebného přání, musel překonat řeku Vltavu. Naneštěstí takto učinil v době, kdy byla Vltava značně rozvodněná a Vok z Rožmberka v ní téměř utonul. Díky své víře a příslibu, že pokud přežije, nechá postavit v nedalekém okolí klášter, přežil a dostalo se mu pomoci ze shora. Přes anděla, matku boží se mu podařilo dostat se na břeh z rozbouřených vod a svůj slib dodržel.
Pokud chcete navštívit cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, máte možnost si vybrat ze dvou prohlídkových tras.

Ta první je zaměřena především na klášterní kostel, obrazovou galerii, knihovní chodbu, filosofický sál a teologický sál. Za zmínku rozhodně stojí například filosofický sál, který společně s druhým sálem teologickým představuje nádherné prostory, zdobené tematickými freskami. Jedná se o třetí největší klášterní knihovnu v České republice a není se čemu divit. Nachází se zde přes 70.000 svazků v několika světových jazycích. Samozřejmě mezi dominující jazyky patří zejména němčina nebo latina, avšak své zástupce čeština, řečtina a mnohé další. Nejstarší rukopisy, které jsou v klášterní knihovně uschovány, zasahují až do roku 765, což je velmi úctyhodné a ne každá klášterní knihovna se takovými unikáty může pyšnit. Nosným kamenem druhé prohlídkové trasy je Závišův kříž, relikvie byzantského původu, jedinečná národní památka představující skvostnou práci zlatnického umění. Tento 70 cm vysoký unikát, je protkán pestrou škálou drahokamů a obrovských perel a jedná se o skutečný poklad vyšebrodského kláštera. Říká se, že v nitru tohoto skvostu je ukrytý kus dřeva s pravého Kristova kříže.